Mumtaz Mahal

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mumtaz Mahal
Portrait of Mumtaz Mahal (Arjumand Banu Begum).jpg
Rodné jméno Arjumand Banu Begum
Jiná jména Malika-i-Jahan
Malika-uz-Zamani
Narození 27. dubna 1593
Ágra, Mughalská říše
Úmrtí 17. června 1631 (38 let)
Burhanpur, Mughalská říše
Příčina úmrtí poporodní krvácení
Pohřben mauzoleum Tádž Mahal
Vyznání Ší'itský islám
Dynastie Tímúrovská dynastie (po sňatku)
Manžel/ka císař Šáhdžahán
Děti 14 (uvedeno v článku)
Otec Abdu'l-Hasan Asaf Khan
Matka Diwanji Begum

Mumtaz Mahal (27. dubna 159317. června 1631) byla císařská konkubína v letech 1628-31. Byla hlavní manželkou Šáhdžahána, vládce Mughalské říše. Hrobka Tádž Mahal v Ágře, která je na seznamu památek UNESCO a je nazývána jedním z divů světa, je místo jejího odpočinku.

Mumtaz se narodila jako Arjumand Banu Begum v Agře do rodiny perského šlechtice. Její otec byl Abu'l-Hasan Asaf, vysoce postavený perský šlechtic sloužící v Mughalské říši a její matkou byla neteř hlavní manželky Nur Jahan. V roce 1612 byla ve věku devatenácti let provdána za prince Khurrama, později známého jako Šáhdžahán. Ten jí dal nové jméno Mumtaz Mahal. I když byla za prince zasnoubena už v roce 1607, stala se jeho druhou manželkou až v roce 1612. Mumtaz svému manželovi porodila čtrnáct dětí, včetně jeho nejmilovanější dcery Jahanara Begum a korunního prince Daru Shikoha, který měl po otci nastoupit na trůn. Nahradilo jej ale šesté dítě Mumtaz, Aurangzeb, který se stal vládcem v roce 1658.

Mumtaz Mahal zemřela v roce 1631 v Burhanpuru (dnešní Madhjapradéš) během porodu svého čtrnáctého dítěte, dcery Gauhar Ara Begum. Šáhdžahán nechal vybudovat mauzoleum Tádž Mahal jen pro ni jako důkaz věčné lásky.

Mládí a rodina[editovat | editovat zdroj]

Mumtaz Mahal (rodným jménem Arjumand Banu Begum) se narodila 27. dubna 1593 v Agře rodičům Abdu’l-Hasan Asafovi a jeho manželce Diwanji Begum, která pocházela z rodiny perských šlechticů. Asaf byl také perským šlechticem, který v Mughalské říši zastával nejvyšší možný post – velkovezíra. Jeho rodina odešla do Indie v roce 1577, když byl jeho otec Mirza Ghias Bey (známější jako I’timad-ud-Daulah) povolán do služeb císaře Akbara.

Asaf byl také starším bratrem císařské konkubíny Nur Jahan; Mumtaz tedy byla její neteří a později nevlastní snachou. Její starší sestra Parwar Khanum se provdala za Šejka Faridu, syna guvernéra z Badaunu, který byl nevlastním bratrem císaře Šáhdžahána. Měla ještě jednoho bratra, který za vlády jejího manžela vládl jako guvernér hned v několika provinciích.

Mumtaz se velmi dobře a rychle učila. Byla talentovaná a kultivovaná dáma. Mluvila velmi dobře arabsky a persky a dokázala v těchto jazycích psát básně. Její povaha byla vzácnou kombinací skromnosti a upřímnosti a měla čistý, ale zmatené srdce. Na začátku dospívání zaujala pozornost velmi důležitých šlechticů. Šáhdžahán musel o ní slyšet zvěsti, když sám přišel s nabídkou sňatku.

Manželství[editovat | editovat zdroj]

Mumtaz byla zasnoubena s Šáhdžahánem v lednu 1607, když jí bylo čtrnáct a jemu patnáct let. Svatba se konala až 5 let poté, v dubnu 1612 v Agře. Manželství bylo plné lásky. Po sňatku Šáhdžahán zjistil, jak krásný má jeho žena charakter a dal jí titul Mumtaz Mahal Begum (nejvyšší v paláci). V pěti letech od jejich zasnoubení do sňatku se v roce 1609 Šáhdžahán oženil se svou první manželkou, princeznou Kandahari Begum a v roce 1617 po sňatku s Mumtaz se oženil se svou třetí manželkou, Izz-un-Nissou Begum (titulovanou Akbarabadi Mahal), která byl dcerou mughalského dvořana. Podle oficiálních zdrojů byla obě tato manželství čistě politického významu.

Šáhdžahán byl do Mumtaz tak zamilován, že porušil pravidla ohledně mnohoženství a neměl děti s jinými ženami. Podle hlavního kronikáře Motamida Khána jeho ostatní „vztahy“ byly jen a pouze manželství. Intimitu, hlubokou náklonost, pozornost a oblíbenost měla Mumtaz a to k ostatním manželkám necítil.

Mumtaz měla s Šáhdžahánem milostné manželství. Během jejího života ji manžel opěvoval i básněmi o její kráse, půvabu a soucitu. I když byla téměř neustále těhotná, cestovala s ním na jeho výpravy a potlačování rebelií společně s jeho otcem. Byla výtečnou společnicí a důvěrnicí. Podle historiků spolu také pár vedl velmi intimní a erotický život, který si plně užívali. Během devatenáctiletého manželství spolu zplodili čtrnáct potomků (osm synů a šest dcer), sedm z nich zemřelo po porodu a nebo ve velmi mladém věku.

Mughalská císařovna[editovat | editovat zdroj]

Od chvíle, kdy v roce 1628 její manžel nastoupil na trůn, užívala tituly Malika-i-Jahan (Královna světa) a Malika-uz-Zamani (Královna všech dob). Císařovnou byla velmi krátce (pouze tři roky předtím, než zemřela), avšak díky manželovi žila v luxusu, v jakém ještě žádná císařovna v této zemi před ní neměla; například žádná jiná císařovnina rezidence nebyla tak vyzdobena, jako Khas Mahal, část pevnosti Ágra, kde spolu s Šáhdžahánem bydlela. Každá jeho manželka dostávala měsíční příspěvek na služby (úklid a cestování). Mumtaz měla v tomto příspěvku rekord a to 10 tisíc rupií za rok.

Šáhdžahán s Mumtaz konzultoval v soukromí státní záležitosti a bral ji v tomto ohledu jako nejlepší důvěrnici. Díky ní bylo odpuštěno několika nepřátelům a bylo změněno spoustu rozsudků smrti. Jeho důvěra byla natolik velká, že jí věnoval nejvyšší post v zemi a k tomu úřední pečeť. Podle historiků neměla žádnou snahu o politickou moc, na rozdíl od její tety Nur Jahan, která měla za vlády předchozího panovníka velký vliv.

Velký vliv na manžela pomohl hlavně chudým lidem. Mimo jiné ale měla ráda pozorování slonů a bojů, které se konaly u soudu. Byla patronem mnoha básníků, učenců a jiných talentovaných osob. Básník Vansidhara Mishra byl jejím nejoblíbenějším. Mumtaz nechala zřídit ubytovny a nadace pro dcery chudých učenců, teologů a pobožných mužů. Pro ženy urozeného původu bylo běžné věnovat se nějaké architektuře, a tak Mumtaz nechala zřídit u řeky v Agře zahradu, která je dnes známá jako Zahara Bagh. Toto je také jediná architektonická nadace, se kterou je spojováno její jméno.

Smrt a následné události[editovat | editovat zdroj]

Mumtaz Mahal zemřela na poporodní krvácení v Burhanpuru dne 17. června 1631 zatímco přiváděla na svět své čtrnácté dítě. Porod trval 30 hodin. V té době doprovázela svého manžela při výpravě v Deccan. Její tělo bylo pohřbeno v Burhanpuru ve zděné zahradě známé jako Zainabad, která byla zřízena Šáhdžahánovým strýcem Daniyalem na nábřeží řeky Tapti. Kronikáři věnovali její smrti pozornost a dokonale zmapovali smutek Šáhdžahána. Po její smrti již císaře žádná smutná zpráva takto nezasáhla. Upadl na celý rok do hlubokého zármutku a nevycházel ven z komnat. Když se poté znovu objevil mezi lidmi, byly jeho vlasy bílé, záda shrbené a jeho tvář vrásčitá. Nejstarší dcera Mumtaz, princezna Jahanara Begum, zbavila svého otce smutku a vzala jej na matčino místo odpočinku.

Všechen majetek Mumtaz (asi 10 milionů rupií) byl Šáhdžahánem rozdělen mezi Jahanarou Begum a ostatními přeživšími dětmi, které s ní zplodil. Buhanpur se mu nezamlouval jako vhodné místo k odpočinku jeho nejmilovanější ženy. Nakonec bylo její tělo v roce 1631 vyjmuto z hrobu a převezeno v zlaté rakvi zpátky do Agry. Zde bylo pohřbeno na pobřeží řeky Yamuna v malé budově. Během výpravy začal uvažovat o majestátném mauzoleu. Trvalo dvacet dva let, než vznikla slavná Tádž Mahal.

Tádž Mahal[editovat | editovat zdroj]

Tádž Mahal byla navrhnuta Šáhdžahánem jako mauzoleum pro jeho manželku. Měl to být důkaz neumírající lásky a manželské oddanosti. V kráse budovy má být prezentována krása samotné Mumtaz Mahal, proto je stavba oslovována v ženském rodě. Jelikož islám je proti hodně ozdobeným hrobům, jsou zde Mumtaz i Šáhdžahán pohřbeni v relativně prostých hrobech. Jejich tváře jsou otočeny vpravo směrem k Mekce.

Potomstvo[editovat | editovat zdroj]

Jméno Portrét Život Poznámka
Hur-un-Nisa Begum 30.března 1613 -

5. června 1616

Zemřela na neštovice ve věku tří let.
Jahanara Begum

princezna

Jahanara 1635.jpg 23.března 1614 -

16. září 1681

Oblíbená dcera Šáhdžahána, nejvíce vlivná. Po smrti své matky se stala první dámou Mughalské říše, i když měl otec ještě další tři konkubíny. Zemřela neprovdána.
Dara Shukoh Dara Shikoh.jpg 20. března 1615

- 30. srpna 1659

Nejstarší syn tohoto páru. Byl oblíbený jako nástupce svého otce, ale byl poražen a zabit svým mladším bratrem Aurangzebem ve velkých bojích o trůn.
Shah Shuja Sháh Shujáʿ (cropped).jpg 23.června 1616 -

7. února 1661

Úspěšně přežil válku o moc. Oženil se a měl děti.
Roshanara Begum

princezna

Raushanara.jpg 3. září 1617

- 11. září 1671

Po své sestře Jahanaře byla nejvlivnější dcerou tohoto páru. Stála po boku svého bratra Aurangzeba v bojích o moc. Zemřela neprovdána.
Aurangzeb

Mughalský císař

Aurangzeb reading the Quran.jpg 3. listopadu 1618

- 3. března 1707

Po svém otci nastoupil na trůn jako šestý mughalský císař, který vyhrál boje o moc, které se odehrály, když jejich otec v roce 1657 vážně onemocněl. Oženil se a měl děti.
Izad Bakhsh 18. prosince 1619

-

únor/březen 1621[1]

Zemřel v útlém dětství.
Surayya Banu Begum 10. června 1621

- 28. dubna 1628

Zemřela na neštovice ve věku 7 let.
bezejmený syn 1622 Zemřel ihned po porodu.
Murad Bakhsh Murád Baxsh.jpg 8. října 1624

- 14. prosince 1661

Byl popraven vojáky svého bratra Aurangzeba. Předtím se oženil a měl děti.
Lutf Allah 4. listopadu 1626

- 13. května 1628

Zemřel ve věku jeden a půl roku.
Daulat Afza 8. května

1628

- 13. května 1629

Zemřel v útlém věku.
Husn Ara Begum 23. dubna 1630 Zemřela v den narození.
Gauhar Ara Begum 17. června 1631

- 1675

Mumtaz ji porodila v den své smrti. Kvůli porodu, trvajícím 30 hodin a následném krvácení byl tento porod následkem matčiny smrti. Zemřela osamělá a neprovdaná.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mumtaz Mahal na anglické Wikipedii.

  1. SARKER, Kobita. Shah Jahan and his paradise on earth : the story of Shah Jahan's creations in Agra and Shahjahanabad in the golden days of the Mughals. 1. publ.. vyd. Kolkata: K.P. Bagchi & Co. ISBN 9788170743002. S. 40. (anglicky)