Šáhdžahán

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Šihábuddín Šáhdžahán
Mughalský císař
Shahjahan on globe, mid 17th century.jpg
Vyobrazení Šáhdžahána z poloviny sedmnáctého století
Doba vlády 16271658
Korunovace 25. ledna 1628, Ágra
Narození 5. ledna 1592
Láhaur
Úmrtí 22. ledna 1966
Ágra
Předchůdce Džahángír
Nástupce Aurangzéb

Šáhdžahán (5. ledna 1592, Láhaur22.ledna 1666, Ágra) byl císař Mughalské říše v letech 1628-1658. Je považován za jednoho z nejvýznamnějších mughalských vládců.

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se roku 1592 v Láhauru, jako nejmladší syn korunního prince Salíma, pozdějšího císaře Džahángíra, a rádžputské prinezny. V dětství byl oblíbencem svého dědečka, císaře Akbara, který na něj měl značný vliv. Jeho původní jméno bylo Churrám. Džahángír původně nepočítal s Churrámem jako se svým následníkem a jmenoval ho guvernérem oblasti Dakšinu ve střední Indii. Císařem se měl stát prvorozený syn Chusrau, který však roku 1607 proti otci povstal a následně byl na Džahángírův rozkaz oslepen. Později se zbavil nevlastních bratrů Parvíze a Šáhrijára, čímž se stal jediným dědicem trůnu. Jeho vztahy s otcem a nevlastní matkou, ambiciózní císařovnou Núrdžahán, nebyly příliš dobré. Ve 20. letech 17. soletí vedl proti otci několik nezdařených povstání. V době otcovy nemoci po roce 1623 se výrazně podílel na vládě. Byl značně bezohledný, s pomocí perského aristokrata Ásafa Chána nechal otrávit slepého bratra Chusraua a nařídil vraždu svých bratranců, synů prince Danijála. Jeho manželkou se stala Ásaf Chánova dcera Ardžumand Banú Bégam, známá jako Mumtáz Mahál (Perla paláce).

Vláda[editovat | editovat zdroj]

Roku 1628 se stal císařem a na rozdíl od svých předků si za sídelní město vybral Dillí, kde nechal postavit palácový komplex, známý jako Červená pevnost. Proslul jako velký mecenáš umění, zejména malířiství miniatur a architektury. Z období jeho vlády se zachovala řada významných architektonických památek. Patří k nim např. Šalimarovy zahrady, Červená pevnost s Perlovou mešitou a mnoho dalších památek v Dillí. Nejznámější je však mauzoleum Tádž Mahal poblíž Ágry, jež nechal vybudovat jako hrobku po smrti své milované ženy Mumtáz Máhal. Územní expanze Mughalské říše za Šáhdžahánovy vlády ustala, podařilo se dobýt jen některá území v Dakšinu, císař nebyl velký válečník. Podařilo se mu však konsolidovat správu říše, přestože značným zvýšením daní zhoršil sociální a ekonomické postavení venkovanů. Za jeho vlády začalo pronikání Angličanů do Bengálska.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Jeho rodinný život začal velmi šťastně, skončil však tragicky. Svou ženu Mumtáz Máhal císař věrně miloval a zplodil s ní 14 dětí, z toho čtyři syny, z nichž upřednostňoval prvorozeného prince Dáru, jenž byl vychováván jako následník. Ostatní syny pověřil správou okrajových oblastí říše. Roku 1627 vážně onemocněl, zřejmě zánětem ledvin či močového měchýře. V předtuše císařovy smrti povstali proti otci jeho tři mladší synové, kteří se pokusili na sebe strhnout moc. Vzdělaný a mírumilovný syn Dára se postavil na stranu otce, byl však bratry poražen a společně s otcem uvězněn. Přestože on sám svoji chorobu překonal, přišel o trůn a posledních osm let života strávil ve vězení. Po Dárově porážce císařovi zbylí synové Šáh Šudža, Murád Bachš a Aurangzéb začali mezi sebou bojovat o nástupnictví. Jako nový panovník se prosadil krutý a intrikánský Aurangzéb, který nechal zavraždit vězněného Dáru i Muráda Bachše, zatímco Šáh Šudža dokázal před najatými vrahy uprchnout do sousedního království Arakánu na území dnešní Barmy. S uvězněným otcem Aurangzéb po zbytek života jednal velmi ponižujícím způsobem.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KRÁSA, Miloslav; MARKOVÁ, Dagmar; ZBAVITEL, Dušan. Indie i Indové: Od dávnověku k dnešku. Praha : Vyšehrad, 1997. ISBN 80-7021-216-0.  
  • STRNAD, Jaroslav, a kol. Dějiny Indie. Praha : Lidové Noviny, 2003. (Dějiny států) ISBN 80-7106-493-9.