Banka československých legií
| Banka československých legií | |
|---|---|
 Bankovní hala | |
| Základní údaje | |
| Právní forma | akciová společnost |
| Datum založení | 1919 |
| Datum zániku | 1955 |
| Adresa sídla | Na Poříčí, Praha, Česko (Palác Archa) |
| Souřadnice sídla | 50°5′22,82″ s. š., 14°26′1,22″ v. d. |
| Charakteristika firmy | |
| Oblast činnosti | finanční služba, ostatní peněžní zprostředkování a finanční služby, kromě pojišťovnictví a penzijního financování |
| Dceřiná společnost | Jungbunzlauer |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Banka československých legií | |
|---|---|
 Budova banky československých legií v Praze Na Poříčí od Josefa Gočára, dnes ČSOB | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 1919 |
| Poloha | |
| Adresa |  Československo |
| Další informace | |
| Kód památky | 40024/1-1173 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Banka československých legií (též Legiobanka) byl bankovní dům působící na území Československa v letech 1919 až 1955.[1] Sídlila v unikátní rondokubistické budově architekta Josefa Gočára v Praze, Na Poříčí 1046/24.
Budova Legiobanky
Budova banky československých legií, či prostě jen Legiobanka, je jedinečná svou architekturou, nazývanou také „styl Legiobanky“. Byla navržena architektem Josefem Gočárem a vystavěna v letech 1921–1923 ve slohu rondokubismu. Budova nazývaná běžně Legiobanka byla v letech 1991–1994 rekonstruována a v současné době je známa pod názvem Palác Archa a s jeho novější částí tvoří jeden blok. Je chráněna jako kulturní památka.
Banka
Banka československých legií vznikla na podzim roku 1919 v ruském Irkutsku rozhodnutím velení československých legií založit finanční a hospodářské centrum legií. Za předchůdce banky lze považovat starší Vojenskou spořitelnu, která vznikla rovněž v Rusku.
Za první republiky byla banka známa pak především jako Legiobanka. Tehdy patřila mezi střední vrstvu československých bank. V období protektorátu bylo v roce 1940 nařízeno okupačními úřady změnit název na Českomoravská banka v Praze. Název nepřipomínající legionáře totiž Němcům vyhovoval lépe. Po roce 1943 měla pak být banka spojena s ústavem Kreditanstalt der Deutschen. Na konci války roku 1945 z tohoto plánu sešlo a banka byla přejmenována na ústav Legiobanka, akciová společnost, avšak již v říjnu téhož roku byla banka znárodněna a po komunistickém převratu o tři roky později v rámci slučování československých peněžních ústavů sloučena se Zemědělskou bankou a později se Živnostenskou bankou v Praze. Za přímého nástupce banky lze tak dnes považovat UniCredit Bank ČR (dříve Živnostenská banka).
Pensijní spolek
V Praze existoval také Pensijní spolek zaměstnanců Legiobanky, podle vyhlášky ze dne 20. listopadu 1946 byl na seznamu třiceti soukromých pojišťoven, které byly vyjmuté z dekretu o jejich znárodnění.
Pobočky a zaměstnanci
- dozorčí rada – jejím členem byl před druhou světovou válkou také spisovatel Josef Kudela
- Bratislava – v roce 1925 zde jako účetní úředník pracoval např. Ján Oliva
- Brno – budova Legiobanky byla v Běhounské ulici, na konci druhé světové války se stala sídlem KV KSČ Brno
- Liberec – v letech 1945–1947 zde jako úředník a později zástupce ředitele pracoval spisovatel Karel Fabián
- Praha – budova Legiobanky byla vystavěna v letech 1921–23, je kulturní památkou, po rekonstrukci v letech 1991–94 nese areál název Palác Archa
Odkazy
Reference
- ↑ ČNB. Banka československých legií (Legiobanka) v Praze [online]. ČNB.cz, 2003 [cit. 2010-07-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-30.
