Josef Kudela

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
PhDr. Josef Kudela

Pamětní deska na průčelí rodinného domu v Brně
Narození 27. května 1886
Horní Lhota
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 23. března 1942 (ve věku 55 let)
Auschwitz
PolskoPolsko Polsko
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Kudela (27. května 1886 Horní Lhota[1]23. března 1942 Auschwitz) byl legionářský spisovatel a pedagog.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Horní Lhotě (dnes okres Ostrava-město) (rodině šafáře Františka Kudely a jeho manželky Františky, rozené Žebrákové.[1] Po maturitě se odstěhoval do Prahy, kde vystudoval klasickou filologii. Před válkou byl činný v realistické straně a navštěvoval přednášky Tomáše Garrigua Masaryka Tomáše Garrigua Masaryka na universitě. Po absolvování univerzity se vrátil do rodného kraje, kde učil na gymnáziích v Moravské Ostravě, Přerově, Orlové, Kyjově a Strážnici.[2]

Činnost v československých legiích[editovat | editovat zdroj]

V průběhu první světové války narukoval do rakousko-uherské armády a 23. září 1915 byl na ruské frontě u Lucka zajat. Ještě před tím, než se doslechl o československém odboji a dobrovolnických jednotkách, začal v zajateckém táboře agitovat ve prospěch české nezávislosti, jak o tom sám napsal: „Měl jsem tam přednášku o historickém vývoji českého národa. … Výklad měl dvě hlavní vůdčí myšlenky; jedna byla založena na slovech Palackého, že smysl našich dějin je v boji s němectvím a že tedy i v této válce docela ve shodě s celým svým dějinným vývojem postavil se národ svým smýšlením na stranu nepřátel Německa, druhá pak ukazovala, že náš národ ve světových srážkách pokroku a reakce stál vždy na straně pokroku, tak tomu bylo za válek husitských, tak tomu bylo za války třicetileté.[3] 8. června 1916 podal přihlášku do československého vojska, kam byl přijat v hodnosti podporučíka.[4]

Ještě v roce 1916 se výrazně angažoval po boku J. Patejdla proti aktivitám J. Düricha v Rusku ve jménu jednoty odboje pod Masarykovým vedením. Poté pracoval v redakci deníku Čechoslovan v Kyjevě. Již v této době byl znám zapisováním záznamů ze schůzí, kterých se zúčastnil, do objemného sešitu, které si pořizoval pro budoucí použití a který byl marně hledán po jeho smrti. Participoval na zřízení Masarykovi podřízené Odbočky Čs. Národní rady v Rusku (OČSNR), do které byl zvolen do výboru pro propagační činnost 4. srpna 1918 a poté působil jako šéfredaktor Československého deníku v letech 1918 až 1920 a stal se náčelníkem Informačně osvětového odboru legií.[5] Prakticky tak řídil veškerý tisk na Sibiři a s trochou nadsázky ho lze označit za hlavního ideologa legionářů v Rusku. Pod pole působnosti tohoto orgánu spadaly také aktivity jako stavění pomníků po délce Sibiře, mobilní tiskárna, symfonický orchestr s dirigentem R. Karlem a divadelní oddělení, kde například začínal český herec Zdeněk Štěpánek. Tento odbor měl také ještě na půdě Ruska například svou vlastní dílnu, která navrhovala a realizovala pomníky padlým legionářům po celé délce Sibiřské magistrály. Již na Sibiři je hlavní náplní ideologického oddělení vojska starost o politiku paměti. V prvé řadě shromažďovalo historicko-archivní oddělení dokumenty, rozkazy, autentické kusy časopisů a podobně a shromáždili úctyhodný počet kartonů, které se později staly základem archiválií Památníku Odboje a jejího nástupce, dnešního Vojenského historického ústavu.

Meziválečné období[editovat | editovat zdroj]

Po návratu působil jako učitel na gymnáziu v Brně, v roce 1937 se stal jeho ředitelem.[2] Byl mimo jiné také svobodným zednářem a sokolem a v neposlední řadě členem dozorčí rady Legiobanky.

Období německé okupace[editovat | editovat zdroj]

Stolperstein Josefa Kudely v Brně

V době německé okupace se zapojil do odbojové skupiny Obrana národa (ON). Byl zatčen 30. září 1941 a vězněn v Brně. 5. března 1942 byl převezen do koncentračního tábora Osvětim, kde jeho život skončil už 23. března téhož roku.[2]

Spisovatelská činnost[editovat | editovat zdroj]

Současně s pedagogickou činností se věnoval rozsáhlým literárním aktivitám a svá díla publikoval. Databáze Národní knihovny ČR uvádí přes 100 publikací (některé jsou uvedeny opakovaně) jejichž byl autorem nebo na jejichž vydání se aktivně podílel.[6]

Rozsáhlá aktivita a spojení historické práce s osvětovými cíli byly na něm oceňovány, neboť „ vykonal nesmírné dílo pro uvědomění našeho lidu a pro šíření legionářské myšlenky mezi ním. To byla ta drobná práce, kterou po inteligenci žádal Masaryk, a kterou Kudela, jeho oddaný žák, plnil co nejsvědomitěji.[7]

Založil a vedl nakladatelské družstvo Moravský Legionář, které bylo součástí struktur Československé obce legionářské . Kudela „tematicky neusiloval podle Masarykova požadavku drobné práce o jednorázové celkové zpracování historie odboje, nýbrž zkoumal základní prvky podle odborného zájmu i z vnějších podnětů, jimiž byly výročí a oslavy, tvořící součást státního života mladé republiky.[8]

Kudela psal o událostech, na kterých participoval, měl o nich poznámky a jeho dílo je rozloženo do období 20 let. Některé Kudelovy práce jsou chápány jako příspěvky k historiografii odboje a bývá obecně oceňován pro faktografickou spolehlivost. Věnoval pozornost křivdám, kterých se na bývalých legionářích dopouštěla státní byrokracie.[9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Matrika narozených Čavisov, Horní Lhota, 1868-1900, snímek 39
  2. a b c Encyklopedie města Brna: Kudela Josef
  3. KUDELA, Josef. V počátcích revoluce. Praha: Šolc a Šimáček, 1923, 213 s. Matice lidu: LI, 3. Str. 137 - 138
  4. Josef Kudela v databázi čs. legionářů z 1. světové války (VHA)
  5. HEJL, Alexander. Legionářská literatura autorů bojujících v Rusku. In: Legie a Múzy. K historii československých zahraničních vojsk v letech 1914-1920 / Praha : Památník národního písemnictví 40, (2008,) s. 157-191.
  6. Databáze NK ČR: autor Kudela Josef
  7. Památce Dr. Josefa Kudely, květen 1946. Brno: Státní gymnasium Dr. Josefa Kudely v Brně, 1946. Str. 26
  8. KUDELA, Ivan. PhDr. Josef Kudela (1886-1942) a první československý odboj. In: Historie a vojenství: Časopis Vojenského historického ústavu. Praha: Vojenský historický ústav, roč. 52, č. 1 , (2003), s. 156-173 ISSN, 0018-2583 Str. 169
  9. MICHL, Jan. Legionáři a fenomén legionářství v moderní čs. státnosti. Praha, 2008. Dizertační práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Ivan Šedivý. s. 31. Dostupné online.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Památce Dr. Josefa Kudely, květen 1946. Brno: Státní gymnasium Dr. Josefa Kudely v Brně, 1946, 96 s.
  • KUDELA, Ivan. PhDr. Josef Kudela (1886-1942) a první československý odboj. In: Historie a vojenství: Časopis Vojenského historického ústavu. Praha: Vojenský historický ústav, roč. 52, č. 1 , (2003), s. 156-173 ISSN, 0018-2583 Str. 169

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Paměť odvahy Online knihovna se zpřístupněnými díly Josefa Kudely