Fyzikální ústav Akademie věd České republiky
| Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i. | |
|---|---|
 Hlavní budova Fyzikálního ústavu | |
| Zkratka | FZÚ AV ČR |
| Vznik | 1954 |
| Právní forma | veřejná výzkumná instituce |
| Sídlo | Na Slovance 1999/2 182 21 Praha 8 |
| Souřadnice | 50°7′24,49″ s. š., 14°28′7,81″ v. d. |
| Ředitel | RNDr. Michael Prouza, Ph.D. |
| Mateřská organizace | Akademie věd České republiky |
| Oficiální web | www |
| info | |
| Datová schránka | nm9ns84 |
| IČO | 68378271 (VR) |
| LEI | 31570090UCILTUZJKA51 |
 | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Fyzikální ústav AV ČR (FZÚ[1]), je veřejná výzkumná instituce, která je zaměřená na základní a aplikovaný výzkum v oblasti fyziky. Jeho zřizovatelem je Akademie věd České republiky.[2] V současnosti je výzkum ústavu orientován na pět oblastí: fyziku elementárních částic, fyziku kondenzovaných systémů a fyziku pevných látek, optiku a fyziku plazmatu. Podle tohoto členění má ústav také zřízeny jednotlivé sekce. V roce 2014 oslavil Fyzikální ústav 60 let od svého založení.
Historie ústavu
Ústav má komplikovanou historii, protože docházelo k mnoha reorganizacím, slučováním, přejmenováváním jednotlivých fyzikálních pracovišť. Současná podoba ústavu je víceméně stabilní od roku 1979.
Z podnětu Ing. Dr. tech. Vítězslav Havlíček, tehdy vedoucí konstrukce transformátorů v Elektrotechnické továrně (ETD) Škodových závodů v plzeňských Doudlevcích a prof. Dolejška ze Spektroskopického ústavu Univerzity Karlovy vzniklo v letech 1932–1934 nové pracoviště – Fyzikální výzkum Škodových závodů (FVŠZ). Za druhé světové války pak byla 17. 11. 1939 při uzavření vysokých škol výzkumná činnost přerušena.[3]
V roce 1946 vznikla Laboratoř pro nukleární fyziku a v roce 1950 vznikl Ústřední ústav fyzikální (ÚÚF) reorganizací Fyzikálního výzkumu Škodových závodů pod vedením J. Bačkovského.[4] Byl podřízen tzv. Ústředí vědeckého výzkumu. Získal budovy Výzkumného ústavu československého průmyslu cukrovarnického v Cukrovarnické ulici 10 v Praze-Střešovicích z let 1920–1923.
Po založení Československé akademie věd (ČSAV) v roce 1952 byl ústav přejmenován na Ústav technické fyziky ČSAV, který byl jedním ze zakládajících ústavů ČSAV. V roce 1954 vznikl Fyzikální ústav ČSAV sloučením Laboratoře pro nukleární fyziku ČSAV a Laboratoře pro experimentální a teoretickou fyziku ČSAV. Prvním ředitelem ústavu byl Čestmír Šimáně. V roce 1954 se od ústavu oddělila část pracovišť, z nichž vznikl Ústav jaderné fyziky ČSAV.
V roce 1962 byl Ústřední ústav fyzikální ČSAV přejmenován na Ústav fyziky pevných látek ČSAV. V roce 1979 došlo ke sloučení Fyzikálního ústavu ČSAV, Ústavu fyziky pevných látek ČSAV a Oddělení nízkých teplot Ústavu jaderné fyziky. Ředitelem ústavu se stal Bohumil Kvasil.
Vědecké sekce
Sekce fyziky elementárních částic
Sekce fyziky elementárních částic[5] je umístěna v Praze v ulici Na Slovance. Zahrnuje čtyři oddělení: oddělení astročásticové fyziky, oddělení experimentální fyziky částic, oddělení teorie a fenomenologie částic, oddělení vývoje detektorů a zpracování dat.
Náplní práce sekce je zkoumání struktury hmoty na úrovni subatomárních částic a sil které mezi nimi působí. Účastní se na experimentu ATLAS na urychlovači LHC v CERN a experimentu z oblasti astročásticové fyziky prováděného Observatoří Pierra Augera v Argentině.
V rámci mezinárodního projektu CALICE se podílí na vývoji detektorů pro plánovaný Mezinárodní lineární srážeč elektronů a pozitronů ILC. Má také nezanedbatelný podíl na přípravě a budování gama observatoře CTA (Cherenkov Telescope Array).[6]
Menší měrou se sekce účastní i na dalších experimentech v CERN (ALICE, TOTEM) a na neutrinovém experimentu NOvA.[7]
Sekce fyziky kondenzovaných látek
Sekce fyziky kondenzovaných látek[8] má šest oddělení, z toho pět je umístěných v budově FZÚ v Praze Na Slovance: oddělení magnetických měření a materiálů, Oddělení dielektrik, Oddělení materiálové analýzy, oddělení funkčních materiálů, oddělení chemie.
Oddělení teorie kondenzovaných látek je umístěné v budově Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR, v.v.i., v ulici Pod Vodárenskou věží.
Předmětem výzkumu sekce je teoretické a experimentální studium struktury a vlastností především multiferoických, piezoelektrických a spintronických materiálů, kapalných krystalů, moderních kovových materiálů, funkčních technických materiálů, jako jsou slitiny s tvarovou pamětí, diamantové povlaky, Heuslerovy slitiny a tenké vrstvy.
Sekce fyziky pevných látek
Tato sekce[9] je umístěna v Praze v ulici Cukrovarnická 112/10 a má celkem 9 oddělení: oddělení spintroniky a nanoelektroniky, oddělení strukturní analýzy, oddělení magnetik a supravodičů, oddělení tenkých vrstev a nanostruktur, oddělení optických materiálů, oddělení vědecké knihovny, oddělení mechanických dílen a oddělení THS.
Výzkum je zde zaměřen především na magneticky a opticky aktivní materiály, nanokrystalické formy křemíku, polovodičů III-V, diamantu a grafitu a nanostruktury pro biologické, lékařské a mikroelektronické aplikace.
Sekce optiky
Sekce optiky[10] má čtyři oddělení umístěné v budově Na Slovance: oddělení analýzy funkčních materiálů, oddělení optických a biofyzikálních systémů, oddělení nízkoteplotního plazmatu a oddělení optických a mechanických dílen.
Pátým oddělním je Společná laboratoř optiky, kterou sdílí s Univerzitou Palackého v Olomouci.[11]
Sekce se zaměřuje jak na zkoumání vlastností optického záření, tak výzkum optických materiálů a struktur (včetně dopovaných oxidů a jejich povrchů, vícevrstvých systémů a nanostrukturovaných keramik a krystalů). V oboru klasické optiky řeší problémy interferometrie, holografie, fraktálové optiky, koherenčního a statistického chování světelných svazků.
Kromě toho se podílí na vývoji aplikací pro vědecké a medicínské použití včetně rentgenové optiky pro synchrtronní záření.
Sekce výkonových systémů
Sekce výkonových systémů[12] má tři oddělení: Centrum HiLASE umístěné v Dolních Břežanech, oddělení radiační a chemické fyziky umístěné částečně v budově FZÚ Na Slovance a částečně v Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR, v.v.i., v ulici Pod Vodárenskou věží a oddělení technické podpory umístěné v budově FZÚ Na Slovance
Sekce se věnuje především základnímu výzkumu laserového plazmatu vytvářeného impulsními výkonovými lasery emitujícími záření v infračervené, viditelné i měkké rentgenové oblasti.
Podílí se ale také na vývoji laserů, například kontinuálního supersonického chemického kyslík-jódového laseru (COIL) kilowattové třídy ve spolupráci s indickým Laser Science & Technology Centre, Indie a laserů založených na diodovém čerpání s vysokou opakovací frekvencí v rámci projektu HiLASE.
Sekce realizace projektu ELI Beamlines
Sekce je umístěna v Dolních Břežanech (Za Radnicí 835)[13] a má 8 sekcí - Oddělení laserových systémů, Oddělení experimentálních programů Beamlines, Oddělení systémového inženýrství, Oddělení konstrukční a projekční podpory, Oddělení financování a monitoringu, Oddělení akvizic a logistiky, Oddělení řízení projektů, Oddělení transferu technologií
Účelem této sekce je příprava a realizace laserového centra ELI Beamlines.
Významní pracovníci ústavu
- Jaromír Brož
- Pavel Demo
- Pavel Holba
- Tomáš Jungwirth
- Jan Koukal
- Bohumil Kvasil
- František Laudát
- Jiří Niederle
- Čestmír Šimáně
- Antonín Šimůnek
- Bedřich Velický
- Jaroslav Šesták
- Jiří Grygar
Odkazy
Reference
- ↑ Vítejte na stránkách FZÚ [online]. Fyzikální ústav Akademie věd ČR [cit. 2018-01-05]. Dostupné online.
- ↑ Rejstřík veřejných výzkumných institucí. rvvi.msmt.cz [online]. [cit. 2020-07-26]. Dostupné online.
- ↑ ROZSÍVAL, Miroslav. Václav Dolejšek /1895-1945/. Vesmír. 5. 6. 1995, roč. 74, čís. 1995/6, s. 334. Dostupné online [cit. 2018-01-05].
- ↑ Historie FZÚ [online]. Fyzikální ústav Akademie věd ČR [cit. 2018-09-22]. Dostupné online.
- ↑ Sekce fyziky elementárních částic [online]. Fyzikální ústav Akademie věd ČR [cit. 2018-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-05.
- ↑ Home [online]. Cherenkov Telescope Array [cit. 2018-01-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The NOvA Experiment [online]. Fermi National Accelerator Laboratory [cit. 2018-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-05. (anglicky)
- ↑ Sekce fyziky kondenzovaných látek [online]. Fyzikální ústav Akademie věd ČR [cit. 2018-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-05.
- ↑ Sekce fyziky pevných látek [online]. Fyzikální ústav Akademie věd ČR [cit. 2018-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-05.
- ↑ Sekce optiky [online]. Fyzikální ústav Akademie věd ČR [cit. 2018-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-05.
- ↑ Společná laboratoř optiky Univerzity Palackého v Olomouci a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR [online]. Univerzita Palackého v Olomouci [cit. 2018-01-05]. Dostupné online.
- ↑ Sekce výkonových systémů [online]. Fyzikální ústav Akademie věd ČR [cit. 2018-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-06.
- ↑ Sekce realizace projektu ELI Beamlines [online]. Fyzikální ústav Akademie věd ČR [cit. 2018-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-05.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Fyzikální ústav Akademie věd České republiky na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
