Přeskočit na obsah

Vladimír Jindřich Bufka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vladimír Jindřich Bufka
Vladimír Jindřich Bufka - autoportrét kolem r. 1910
Vladimír Jindřich Bufka - autoportrét kolem r. 1910
Narození16. července 1887
Pavlovičky
Úmrtí23. května 1916 (ve věku 28 let)
Vinohrady
Příčina úmrtíleukemie
Alma materČeské vysoké učení technické v Praze
Povolánífotograf, výtvarník, umělecký fotograf a spisovatel literatury faktu
PříbuzníKarel Absolon (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Leopolda Dostalová jako Lady Macbeth z tragédie Macbeth Williama Shakespeara, 1916
Leopolda Dostalová – Lady Macbeth, 1916
Vladimír Jindřich Bufka: Bez názvu (Krajina), 1908; vedle portrétů zaujímají v Bufkově díle nejdůležitější místo právě krajiny; zvláště pozoruhodná jsou jeho nokturna, považovaná za jeho specialitu, archiv Moravské galerie v Brně[1]

Vladimír Jindřich Bufka (16. července 1887 Olomouc-Pavlovičky[2] – 23. května 1916 Praha-Vinohrady[3]) byl český fotograf a popularizátor fotografie, významný představitel piktorialismu. Byl jedním z nejvýraznějších reprezentantů umělecké fotografie začátku 20. století v Praze a v Rakousku-Uhersku.[4]

Jeho tvůrčí záběr byl velmi široký, kromě ušlechtilých fotografických tisků ovládal gumotisk, platinotisk i olejotisk nebo autochrom.[4] Věnoval se astrofotografii, mikrofotografii, reprodukcím uměleckých děl, krajinářské fotografii, snímkům architektury, dokumentárním snímkům, zátiší, i náročným portrétům.[4] Kromě toho pořádal přednášky, publikoval v mnoha časopisech a je autorem několika publikací z oblasti fotografie.

Životopis

Vladimír Jindřich Bufka se narodil v rodině bankovního úředníka Eduarda Bufky a spisovatelky Karly Absolonové-Bufkové (po matce byl jeho polorodným bratrem Karel Absolon). Po absolvování reálného gymnázia vystudoval chemii na Vysokém učení technickém v Praze. Nejdříve se fotografii věnoval amatérsky, byl členem Českého klubu fotografů amatérů v Praze. První snímky mu v lednu 1908 otiskl obrazový časopis Český svět. Byl velkým propagátorem techniky autochromu o které pořádal přednášky a publikoval články. Své zkušenosti z touto technikou shrnul v knize „O fotografování v barvách pomocí desky autochromové“, která vyšla v roce 1910. V tomtéž roce mu vyšla další kniha „Stručný návod k nejdůležitějším pracím s deskami fotografickými a vyvolávacími papíry“ ve které shrnul své zkušenosti s klasickou fotografií.

Praxi absolvoval v továrně bratří Lumièrů na autochromy v Lyonu. V letech 1910 až 1911 pracoval v ateliéru J. Langhanse v Praze a H. C. Kosela ve Vídni, kde získával praktické zkušenosti, které mu umožnily otevřít si v roce 1911 svůj vlastní profesionální ateliér v Praze.[4] Jeho ateliér získal záhy velkou popularitu srovnatelnou s oblíbeným ateliérem Františka Drtikola. Ve své době měl Bufka i větší vliv a ohlas než Drtikol, neboť kromě velmi širokého záběru ve fotografické tvorbě byla významná i jeho činnost publicistická. Cestoval do Varšavy a Petrohradu, údajně s cílem reprodukovat technikou autochromu malířská díla z tamějších sbírek.

V. J. Bufka zemřel ve svých 28 letech 23. května 1916 na leukémii. Pohřben byl na Vinohradském hřbitově. Vedení ateliéru převzala jeho manželka Marie Bufková a pokračovala v jeho provozování až do roku 1928. Proto existují fotografie z dvacátých let s razítkem Ateliér V. J. Bufka. Bufkova drobná pozůstalost je součástí sbírek Moravské galerie.

Dílo

Jeho znalost fotografických technik mu umožňovala provádět obtížné záběry, v exteriérech fotografoval Prahu a Vídeň večer, v dešti nebo v protisvětle. Ve střední Evropě patří tyto práce k prvním svého druhu.[4] Byl tvůrcem stylizovaných děl náročnými technikami gumotisku a barevného gumotisku, které v té době byly velmi inovativní. Inspiroval se z různých slohů a stylů: impresionismu a postimpresionismu, secese, symbolismu a dekadence, kubismu, futurismu nebo art deco.[4]

Portrétoval členy šlechtického rodu Schwarzenbergů.[5]

Jeho tvorba měla značný vliv na jeho současníky, kromě fotografování byl autorem knih a článků o fotografech a fotografii.

Výstavy

Publikace

  • Vladimír Jindřich Bufka: O fotografování v barvách pomocí desky autochromové. Eduard Weinfurter, Praha 1910
  • Vladimír Jindřich Bufka: Stručný návod k nejdůležitějším pracím s deskami fotografickými a vyvolávacími papíry. E. Weinfurter, Praha 1910
  • Vladimír Jindřich Bufka: Katechismus fotografie. Hejda a Tuček, Praha 1913

Články

  • Internacionální kongres fotografický v Bruselu. Fot. věstník 1910, s. 145–146
  • Od úpatí Matternu a Monte Rosy. Světozor, 1910, č. 8, s. 179–180
  • Modní fotografie stylová. Český svět VII, č. 31 ze 14. 4. 1911
  • O vývoji moderní fotografie. Veraikon 1912, s. 67–69
  • Nejnovější výzkumy ve fotografii Fot. věstník XXIII, 1912, s. 161–163, 177–179
  • Moderní fotografie odvětvím uměleckého průmyslu grafického. Dílo 1913, s. 73–75
  • Za světy hvězdné říše. Světozor, č. 5, 20. 3. 1914
  • Praha. Klub Za starou Prahu, Praha 1924 (1925 s francouzským textem)

Odkazy

Reference

  1. ↑ http://www.moravska-galerie.cz/igalerie/output/comment000035_1.html[nedostupný zdroj]
  2. ↑ Krotitel světla z Pavloviček: V. J. Bufka [online]. podoby-predku.cz [cit. 2021-07-17]. Dostupné online. 
  3. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u Nejsvětějšího srdce Páně na Vinohradech, sign. SPVIN Z1, s. 217
  4. ↑ a b c d e f DUFEK, Antonín. Moravská galerie v Brně představí Vladimíra Jindřicha Bufku [online]. informuji.cz, 2010-11-08 [cit. 2010-11-29]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b DUFEK, Antonín; ČTK. Moravská galerie představuje Drtikolova konkurenta Bufku [online]. ceskenoviny.cz, 2010-11-11 [cit. 2010-11-29]. Dostupné online. 

Literatura

Související články

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vladimír_Jindřich_Bufka&oldid=20920116“