Přeskočit na obsah

Bonapartové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Erb Bonapartů zavedený císařem Napoleonem I.
Původní erb rodu Bonapartů

Bonapartové (či Buonapartové) je rod, který se objevuje již v oblasti Florencie, kde byl papež Klement VII. přítelem Jacopa Buonaparta. Rodina se odděluje na větev ze San Miniato a ze Sarzana, která od roku 1529 prokazatelně žila v Ajacciu na Korsice a od roku 1567 tam měla také své sídlo. Po korunovaci Napoleona I. v roce 1804 na císaře, se stala francouzskou císařskou rodinou. S Napoléonovými vítězstvími zaujímali i členové jeho rodiny významná místa jako vládci jednotlivých zemí, které podlehly jeho Grande Armée.

Korunované hlavy rodu Bonapartů

„Čtyři Napoleonové“ - koláž pocházející přibližně z roku 1858

Francouzští císařové

Holandští králové

Neapolští králové

Vestfálský král

Španělský král

Toskánská velkovévodkyně

Členové rodu

Karel Buonaparte ∞ 1764 Laetitia Ramolino

Josef Bonaparte

1806 – 1808 neapolský král
1808 – 1813 španělský král
∞ 1. srpna 1794 se oženil s Julií Claryovou, sestrou Napoleonovy lásky Désirée:

  1. Zenaida Karla Julie Bonaparte (8. červenec 1801 – 8. srpen 1854) ∞ 1822 Karel Lucien Bonaparte
  2. Karla Bonaparte (31. říjen 1802 – 3. březen 1839) ∞ 1825 Napoleon Ludvík Bonaparte

Napoleon Bonaparte

1799 – 1804 první konzul
1804 – 1814, 1815 francouzský císař
∞ 1796 Joséphine
∞ 1810 Marie Luisa Habsbursko-Lotrinská:

  1. Napoleon František Bonaparte (20. březen 1811 – 22. červenec 1832) - 1811 římský král

Lucien Bonaparte

1803 – 1816 člen Francouzské akademie
∞ 1794 Kristýna Boyerová
∞ 1803 vdova Alexandra de Bleschamp, zvaná Madame Jouberton:

  1. Karel Lucien Bonaparte (24. květen 1803 – 29. červenec 1857), Ornitolog ∞ 1822 Zenaida Karla Julie Bonaparte
  2. Letitia Bonaparte (1. prosinec 1804 – 15. březen 1871)
  3. Jana Bonaparte (* 22. červenec 1807 – 1828)
  4. Pavell Maria Bonaparte (3. listopad 1808 – 5. prosinec 1827)
  5. Ludvík Lucien Bonaparte (4. leden 1813 – 3. listopad 1891)
  6. Petr Napoleon Bonaparte (11. říjen 1815 – 7. duben 1881)
  7. Antonín Bonaparte (31. říjen 1816 – 28. březen 1877) - 1848 člen Národního shromáždění
  8. Alexandra Marie Bonaparte (12. říjen 1818 – 20. srpen 1874)
  9. Konstancie Bonaparte (30. leden 1823 – 5. září 1876) - abatyše v Římě

Marie Anna Toskánská

180 – 1814 toskánská velkovévodkyně
∞ 1797 Félix Baciocchi

  1. Eliška Napoléone Baciocchi ∞ hrabě Filip Camerata-Passionei di Mazzolini

Ludvík Bonaparte

1806 – 1810 holandský král
∞ 1802 Hortensie de Beauharnais

  1. Napoleon Karel Bonaparte (10. říjen 1802 – 5. březen 1807)
  2. Napoleon Ludvík Bonaparte (11. říjen 1804 – 17. březen 1831) - 1809 klévsko-bergský velkovévoda, ∞ 1825 Karla Bonaparte
  3. Karel Ludvík Napoleon Bonaparte (Napoleon III.) (20. duben 1808 – 9. leden 1873), 1852-1870 francouzský císař

Karolína Bonaparte

1808 – 1815 neapolská královna
∞ 1800 Joachim Murat, 1808 neapolský král

  1. Karel Napoleon Achille Murat (21. leden 1801 – 12. duben 1847)
  2. Napoleon Lucien Karel Murat (16. květen 1803 – 10. duben 1878) - podporoval Napoleona III.

Jérôme Bonaparte

1807 – 1813 vestfálský král
∞ 1803 Alžběta Pattersonová (1785-1879) - sňatek anulován francouzským císařem Napoleonem I.

  1. Jeroným Napoleon Bonaparte-Patterson (7. červenec 1805 – 1. červen 1870)

∞ 1807 Kateřina Württemberská (1783-1835), dcera krále Fridricha I. Württemberského

  1. Jeroným Napoleon Karel Bonaparte (24. srpen 1814 – 12. květen 1847) - princ z Montfortu, plukovník württemberské armádě
  2. Matylda Leticie Vilemína Bonaparte (27. květen 1820 – 2. leden 1904) - 1. ∞ Anatol Demidoff di San Donato (1813-1870); 2. ∞ Klaudius Marcel Popelin (1825-1898)
  3. Napoleon Josef Karel Pavel Bonaparte (9. září 1822 – 18. březen 1891), generál Plon-Plon ∞ Marie Savojská (1843-1911), dcera italského krále Viktora Emanuela II.

Hlava rodu v minulosti a dnes

Hlavou rodu Bonapartů je vždy nejstarší mužský člen rodu. Ten je zároveň rodem a jeho příznivci (tzv. Bonapartovci) považován za následníka francouzského císařského trůnu a je titulován jako princ císařství (princ Imperial). Po smrti císaře Napoleona III. se stal hlavou rodu a následníkem trůnu jeho syn Evžen Ludvík Napoleon Bonaparte (Napoleon IV.), který však předčasně zemřel v roce 1879 a následnictví přešlo na Josefa Karla Napoleona Bonaparta (známý též jako Plon-Plon), který byl synem Jeroma Bonaparta. V této rodové linii se pak následnictví dědí až do současné doby.

V současné době se v rodu Bonapartů vedou spory o následnictví mezi Karlem Napoleonem Bonapartem (*1950) a jeho synem Janem Kryštofem Napoleonem Bonapartem (*1986). Spor spočívá v tom, že Ludvík Leopold Napoleon Bonaparte (*1914 - + 1997) převedl následnictví ze svého syna Karla (*1950) na vnuka Jana Kryštofa (*1986), s čímž se Karel a část rodu odmítá smířit.

Portréty členů rodu Bonapartů

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Stammliste der Bonaparte na německé Wikipedii a Bonaparte na anglické Wikipedii.

Literatura

  • William Smith: The Bonapartes : The History of a Dynasty. – Londýn : Hambledon & London, 2005. – ISBN 1-85285-462-6
  • WINTR, Stanislav. Bonapartové. Praha : Libri, 2014. ISBN 978-80-7277-525-5

Související články

Externí odkazy

Dynastie Bonapartů
Napoleon Bonaparte
Sourozenci
Josef Bonaparte (španělský král) • Lucien Bonaparte (kníže z Canina) • Élisa Bonaparte (toskánská velkovévodkyně) • Ludvík Bonaparte (holandský král) • Paulina Bonaparte (princezna z Guastally) • Caroline Bonaparte (neapolská královna) • Jérôme (vestfálský král)
 Erb rodu Bonapartů

Erb Bonapartů zavedený Napoleonem
Manželky
Synové
Synovec
Napoleon III. (syn Ludvíka Bonaparte)
Prasynovec
Napoleon IV. (syn Napoleona III.)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bonapartové&oldid=20885950“