Přeskočit na obsah

Kurt Waldheim

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kurt Waldheim
Kurt Waldheim v roce 1981.
Kurt Waldheim v roce 1981.
9. prezident Rakouska
Ve funkci:
8. července 1986 – 8. července 1992
PředchůdceRudolf Kirchschläger
NástupceThomas Klestil
4. generální tajemník OSN
Ve funkci:
1. ledna 1972 – 31. prosince 1981
JmenujícíValné shromáždění OSN
PředchůdceU Thant
NástupceJavier Pérez de Cuéllar
Stranická příslušnost
ČlenstvíRakouská lidová strana

Narození21. prosince 1918
St. Andrä-Wördern
Úmrtí14. června 2007 (ve věku 88 let)
Vídeň
Příčina úmrtísrdeční zástava a srdeční selhání
Místo pohřbeníVídeňský ústřední hřbitov
ChoťElisabeth Waldheim (od 1944)
Alma materVídeňská univerzita
Diplomatická akademie Vídeň
Profesepolitik, diplomat, autor autobiografie, voják a advokát
Náboženstvíkatolicismus
Oceněníhonorary doctorate from the University of Nice-Sophia Antipolis (1976)
Medaile míru Organizace spojených národů (1977)
velkohvězda čestného odznaku Za zásluhy o Rakouskou republiku
velkokříž Záslužného řádu Spolkové republiky Německo
Medal of the Crown of King Zvonimir
… více na Wikidatech
PodpisKurt Waldheim, podpis
CommonsKurt Waldheim
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kurt Josef Waldheim (zvuk [ˈkʊɐ̯t ˈvaldhaɪm]; 21. prosince 1918 Sankt Andrä-Wördern14. června 2007 Vídeň)[1] byl rakouský právník, konzervativní diplomat, čtvrtý generální tajemník OSN a devátý prezident Rakouska (v letech 1986–1992).

Biografie

Mládí a osobní život

Narodil se 21. prosince 1918[2] v obci Sankt Andrä-Wördern nedaleko Vídně. Jeho otec byl školní inspektor českého původu jménem Watzlawick[3] (česky Václavík), který si jméno změnil ve stejný rok kdy se zhroutila Habsburská monarchie. V letech 1936–37 sloužil v rakouské armádě a poté vystudoval práva na Vídeňské univerzitě, kde promoval v roce 1939. S manželkou Elisabeth Waldheimovou měl 3 děti.

Vojenská kariéra

Krátce po anšlusu Rakouska vstoupil do Národně socialistické německé unie studentů a stal se registrovaným členem SA (Sturmabteilung). Začátkem roku 1941 byl povolán do wehrmachtu a poslán na východní frontu. Podle své autobiografie byl ve stejném roce zraněn, uvolněn z vojenské služby a vrátil se do Vídně, kde údajně strávil zbytek války. V roce 1945 se vzdal britským jednotkám v Korutanech.

V roce 1986 byly zveřejněny dokumenty, v nichž bylo uvedeno, že během války zůstal členem wehrmachtu. V jeho službách byl v roce 1943 nasazen v řecké Soluni, kde byl členem speciální jednotky likvidující tamní partyzánské jednotky. Také byl údajně členem štábu, který organizoval deportace 40.000 řeckých Židů do nacistických vyhlazovacích táborů.[4] Kurt Waldheim následně prohlásil, že byl jen tlumočníkem a úředníkem a nevěděl o represáliích proti civilnímu obyvatelstvu.

Diplomatická a politická kariéra

Hrob Kurta Waldheima

V roce 1945 vstoupil do diplomatických služeb. Pracoval na velvyslanectví v Paříži, na ministerstvu zahraničí, byl velvyslancem v Kanadě. V roce 1964 byl jmenován stálým zástupcem Rakouska v Organizaci spojených národů. V roce 1971 neúspěšně kandidoval na prezidenta Rakouska a ve stejném roce byl zvolen generálním tajemníkem OSN. Byl známý jako kritik Izraele. V roce 1973 během jomkipurské války byl ze strany OSN odsouzen Izrael, ačkoliv válka začala překvapivým útokem arabských států.[4] Jeho druhému znovuzvolení do této funkce zabránilo v roce 1981 veto uplatněné Čínou v Radě bezpečnosti OSN.

V roce 1986 byl zvolen prezidentem Rakouska, ale zároveň se ukázalo, že lhal o své činnosti během druhé světové války a byl dokonce obviněn z účasti na páchání válečných zločinů. Následně ho řada zemí označila za persona non grata a v roce 1987 mu byl dokonce zakázán vstup do Spojených států amerických. Rakouská vláda proto ustanovila mezinárodní výbor historiků k přezkoumání jeho života v letech 1938 až 1945, který potvrdil, že věděl o represáliích a vojenských zločinech, ale dementoval jeho osobní účast na nich. Mezinárodní ostrakizace ho vedla k rozhodnutí neucházet se v prezidentských volbách v roce 1992 o znovuzvolení.

Vyznamenání

Odkazy

Reference

  1. Die 7 Bundespräsidenten der Zweiten Republik vor Heinz Fischer [online]. salzburg24.at, 2016-04-22 [cit. 2016-05-25]. Dostupné online. 
  2. Former UN Secretary General Kurt Waldheim dies at 88 - Haaretz - Israel News. www.haaretz.com [online]. [cit. 2017-02-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-24. 
  3. Kurt Waldheim Archivováno 2. 11. 2007 na Wayback Machine., The Daily Telegraph, 15 June 2007.
  4. a b "Kurt Wadlheim – generální tajemník OSN a prezident Rakouska s nacistickou minulostí". Česká televize. 19. ledna 2008.
  5. Archivovaná kopie. www.leighrayment.com [online]. [cit. 2019-10-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-12-01. 

Literatura

  • Cohen, B., Rosenzweig, L. Der Waldheim Komplex. Wien: Verlag für Gesellschaftskritik, 1986.
  • Gehler, Michael. Österreichs Außenpolitik der Zweiten Republik. Innsbruck: Studienverlag GmbH, 2005.
  • Kuchinsky, Michael T. An Ethical Enigma. Another Look at Kurt Waldheim. In: Kille, Kent J. (ed.) The UN Secretary – General and Moral Authority. Georgetown: Georgetown University Press, 2007.
  • Mádlová, Nina. Kurt Waldheim. Muž, kterému důvěřuje svět? Praha: Univerzita Karlova, 2009.
  • Ryan, James Daniel. The United Nations under Kurt Waldheim, 1972 – 1981. Lanham, Maryland and London: The Scarecow Press Inc., 2001.
  • Saltman, Jack. Kurt Waldheim: a case to answer. London: Robson Books Ltd., 1988.

Externí odkazy