Lysá hora (Moravskoslezské Beskydy)
| Lysá hora | |
|---|---|
_-_view_from_Fr%C3%BDdlant_nad_Ostravic%C3%AD.jpg) Lysá hora, pohled z Frýdlantu nad Ostravicí | |
| Vrchol | 1324 m n. m. |
| Prominence | 769 m ↓ Jablunkovský průsmyk |
| Izolace | 54 km → Minčol (Malá Fatra)[1] |
| Seznamy | Tisícovky v Česku #47 Ultratisícovky #18 Nejprominentnější hory CZ #3 Nejizolovanější hory CZ #7 Hory Moravskoslezských Beskyd |
| Poznámka | nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | Moravskoslezské Beskydy / Lysohorská hornatina / Lysohorská rozsocha / Lysohorské hřbety |
| Souřadnice | 49°32′45″ s. š., 18°26′51″ v. d. |
  Lysá hora | |
| Hornina | godulský pískovec a břidlice |
| Povodí | Ostravice (řeka) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lysá hora (německy Kahlberg; 1324 m n. m.[pozn. 1], dříve udávána výška 1323 m n. m.) je nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd a Těšínska. Leží na rozhraní obcí Krásná, Malenovice, Ostravice a Staré Hamry. Tento vrch byl také v letech 1939-1945 nejvyšším bodem Protektorátu Čechy a Morava (ačkoliv leží ve Slezsku). Na holém (lysém) vrcholu, na který vede silnice z Krásné, se nachází charakteristický telekomunikační vysílač, meteorologická stanice a několik horských chat.
Přístupnost
Vrchol představuje významnou křižovatku turistických cest a pětkrát týdně na něj dojíždí sezónní autobusový spoj Raškovice – Lysá hora určený původně pro tělesně postižené a důchodce. Ve středu, čtvrtek a pátek je spoj určen pro širokou veřejnost a v úterý a čtvrtek pro organizované a registrované skupiny nad 30 osob.[3]
Charakteristika
Geomorfologie
Samotnému vrcholu se přezdívá Gigula. Z vrcholu Lysé hory vybíhají čtyři rozsochy: Malchor, Zimný (Zimní Polana), Kobylanka (Velký Kobylík) a Lukšinec.[4] Godulské souvrství tvořené pískovcem a jílovcem, rozbrázděné hlubokými svahovými deformacemi a četnými rozsedlinovými jeskyněmi (nejdelší Ondrášova jeskyně, též Ondrášovy díry s délkou 217 m a hloubkou 34,5 m).[5]
Příroda
V masívu Lysé hory vzniklo několik přírodních rezervací a památek: Mazák a Mazácký Grúnik, Malenovický kotel, Vodopády Satiny, Koryto řeky Ostravice, Ondrášovy díry (lašsky Ondrašovy ďury) a další menší na okrajích masívu. Důvodem ochrany jsou smrčiny s příměsí jedlobukových porostů a oblasti svahových sesuvů. V tzv. Ondrašovych ďurach se nachází pseudokrasové jeskyně a pukliny hojné i v dalších částech hory. V oblasti potoka Mazák a Řehucí vznikly menší skalní útvary a pro potok Satinu jsou charakteristické vodopády. Koryto řeky Ostravice je chráněno kvůli geologické kvalitě. Vrchol Lysé hory v minulosti vážně poškodila průmyslová těžba dřeva.
Podnebí
Lysá hora je vlivem nadmořské výšky přesahující 1300 m n. m. jedním z nejchladnějších, nejdeštivějších a největrnějších míst v České republice.
Průměrná roční teplota (1961–1990) činí 2,6 °C. V nejchladnějším lednu je průměrná teplota –6,2 °C a v nejteplejším červenci 11,3 °C. Průměrné roční srážky vykazují hodnotu 1390,8 mm. Nejdeštivější je červenec (196,8 mm) a nejsušší březen (76,8 mm).
Lysá hora je velmi bohatá na sníh. V březnu kulminuje sněhová pokrývka a obvykle přesahuje 2 m. Sněhová pokrývka se zde vyskytuje každoročně od října do května. Sněžení se může objevit i v červenci a srpnu.
Stavby na Lysé hoře
V roce 1880 vznikla na Lysé hoře útulna Albrechta Habsburského, což se stalo zdrojem určité závisti části českých turistů, kteří „německou“ (tehdy míněno habsburskou) chatu ignorovali. Proto v roce 1935 vznikla na vrcholu chata Klubu českých turistů nazvaná podle Petra Bezruče Bezručova chata (na Lysé hoře), ačkoliv sám Petr Bezruč navštívil pouze „německou“ chatu a v případě „české“ se odmítl i účastnit jejího otevření.[6] V roce 1948 byly obě znárodněny (chata Albrechta Habsburského přejmenována na Slezskou chatu) posléze sjednoceny a v letech 1972 a 1978 postupně obě do základů vyhořely.
V dalších letech poskytovaly turistům na vrcholu služby bufet Šantán, turistická ubytovna Kameňák a Horská chata Lysá hora zvaná „Plesnivka“, která byla rozebrána v roce 2011. V letech 2012–2015 byla Klubem českých turistů nákladem 32 milionů korun znovu postavena a v září 2015 otevřena Bezručova chata. Následně byl zbourán známý Šantán, který byl provizorní náhradou vyhořelé původní Bezručovy chaty.[7][8][9][10] Na místě bývalé Plesnivky stojí nyní nová Chata Emila Zátopka – Maratón.
Na Lysé hoře stojí i stanice horské služby s provozem o víkendu a svátcích. Od roku 1897 se provádějí meteorologická měření (nová budova českého hydrometeorologického ústavu je zde od roku 1954).
Od roku 1980 funguje i telekomunikační vysílač vysoký 78 metrů tvořící charakteristickou dominantu Lysé hory.
Skautský pomník
Na hřebeni pod Lysou horou se nachází mohyla Ivančena (925 m) na památku popravených skautů.
Letecká nehoda
V rámci cvičného letu prolétávala 21. května 1964 kolem Lysé hory dvě vojenská letadla MIG-19S. Jedno z nich v mlze narazilo do bočního hřebene Lysé. Třiatřicetiletý pilot, major Vlastimil Zaydlar, se nestačil katapultovat a při neštěstí zemřel. [11]
Různé
- Lysá hora leží v historické zemi Slezsko.
- Lysá hora je nejvyšší horou Těšínského Slezska.
- Lysá hora byla nejvyšší horou Protektorátu Čechy a Morava.[12]
- Lysá hora je třetí nejprominentnější českou horou.[13]
- Úplně celá hora je v povodí řeky Ostravice.
- Na Lysé hoře byla zaznamenána nejvyšší sněhová pokrývka v Česku, měřila 491 cm a bylo to v březnu roku 1911.
Pověsti
Podle pověsti se na Lysé hoře slétaly čarodějnice z celého Slezska a k smrti utancovaly každého zabloudilce, který se připletl k jejich rejům.[4]
Petr Bezruč
Českého básníka Petra Bezruče hora a kraj Beskyd inspirovaly k příznačným básnickým sbírkám.[4] Po Bezručovi je také pojmenován i nejstarší turistický výšlap v Evropě, tzv. Bezručův výplaz, který se na podzim v roce 2018 konal již pošedesáté.[14] Ve vesnici Pražmo, asi 7 km severo-severovýchodně od vrcholu Lysé hory, je pochována Maryčka Magdónová, známá z několika jeho básní.[4]
Galerie
-
Lysohorská rozsocha, Lysá hora vpravo -
Vrchol Lysé hory ze sedla Malchor -
Vrchol Lysé hory -
Vysílač na vrcholu Lysé hory -
Celkový pohled na vrchol -
Pohled z Lysé hory -
Lysá Hora - stará sjezdovka -
Sjezdovka Lysá Hora -
Lysá hora - západ slunce
Odkazy
Poznámky
Reference
- ↑ Prominence a izolace na Ultratisicovky.cz
- ↑ Prohlížecí služba WMS-ZABAGED® [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-12-27]. Dostupné online.
- ↑ Linka Raškovice - Lysá hora - jezdíme od 2. května 2022 [online]. [cit. 2021-12-27]. Dostupné online.
- ↑ a b c d IVÁNKOVÁ, Lenka. Na Lysé hoře najdete i odkaz Petra Bezruče. teplický deník. Červen 2008, s. 25.
- ↑ DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 580 s. ISBN 80-86064-99-9. S. 279.
- ↑ http://lysahora.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=109703&lng=&menu=
- ↑ GABZDYL, Josef. Beskydští turisté si splnili sen. Otevřeli chatu, která v roce 1978 vyhořela. iDNES.cz [online]. 2015-09-06 [cit. 2015-11-24]. Dostupné online.
- ↑ Chata na Lysé hoře se na zkoušku otevírá, Šantán zmizí asi až v zimě. iDNES.cz [online]. 2015-05-16 [cit. 2017-08-14]. Dostupné online.
- ↑ Nadšenec přemístí lysohorský bufet do údolí. Šantán je fenomén, říká. iDNES.cz [online]. 2015-11-25 [cit. 2017-08-14]. Dostupné online.
- ↑ Legendární Šantán na Lysé hoře končí, začne se rozebírat. TÝDEN.cz. 2015-11-19. Dostupné online [cit. 2017-08-14].
- ↑ 21.5.1964 +mjr.Vlastimil Zaydlar. Pomníky letců [online]. [cit. 2020-08-09]. Dostupné online.
- ↑ RADVANOVSKÝ, Zdeněk (editor): Historie okupovaného pohraničí 1938-1945, 11., Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem (2006), str. 83.
- ↑ Seznam nejprominentnějších českých hor na Ultratisicovky.cz
- ↑ Bezručův výplaz na Lysou horu, 60. ročník [online]. [cit. 2020-08-09]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lysá hora na Wikimedia Commons - Lysá hora na VBeskydech.cz
- Lysahora.cz
- Lysá hora na Tisicovky.cz
- Lysa Cup
- Fotografie Lysé hory na službě Flickr
- Webkamera pod Lysou horou a odkazy
- Webkamera Sihly - směr Lysá hora Archivováno 31. 5. 2010 na Wayback Machine.
