Bezosetka štětinovitá

Bezosetka štětinovitá
	Bezosetka štětinovitá (Isolepis setacea)
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	jednoděložné (Liliopsida);
Řád	lipnicotvaré (Poales);
Čeleď	šáchorovité (Cyperaceae);
Rod	bezosetka (Isolepis);
Binomické jméno
	Isolepis setacea; (L.) R.Br., 1810
Synonyma
	Schoenoplectus setaceus; Scirpus setaceus;
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bezosetka štětinovitá (Isolepis setacea) je planě rostoucí, vlhkomilná, drobná bylinka. Je jediným druhem rodu bezosetka rostoucí v české přírodě.

Rozšíření

Druh je disjunktně rozšířen v Evropě, Asii, Africe, Severní Americe i Austrálii. V Evropě je výskyt omezen ze severu linii Britských ostrovů, jihem Skandinávie a Pobaltím, z jihu pak severem Španělska, Alpami, severem Apeninského poloostrova a Balkánským poloostrovem. Směrem na východ zasahuje v malých arelách až do Střední Asie, Číny a do západní Sibiře.

V České republice se vyskytuje nerovnoměrně a nepravidelně, nejvíce lokalit se nachází v západní části republiky a v rybnikářských oblastech.

Ekologie

Typická rostlina často zaplavovaných míst nebo obnažených den rybníků. Vyrůstá na vlhkých lesních cestách, holých březích vodních toků nebo nádrží i na místech v rozlivových oblastech potoků a řek. Vyhovují ji těžké, ulehlé a nevápněné půdy. Často se na stanovištích vyskytuje jako pionýrská rostlina která mezi vzrostlejšími a agresivnějšími druhy neobstojí.

Popis

Jednoletá rostlina rostoucí v hustém trsu a vyrůstající obvykle do výšky 5 až 15 cm. Z kratičkého oddenku roste trs přímých, niťovitých a na průřezu oblých lodyh. U báze jsou načervenalé listové pochvy bez čepelí, výše postavené mají čepele krátké a štětinovité. Fotosyntézu zajišťují jen zelené lodyhy.

Tenké lodyhy jsou nahoře zakončené jedním až čtyřmi vejčitými, nahnědlými klásky které tvoří stažený vrcholový kružel. Pod květenstvím je dlouhý listen rostoucí vzhůru a přerůstající kružel působící dojmem bočního. Přisedlé, vejčité klásky bývají dlouhé asi 3 mm a obsahují 10 až 40 květů. Plevy jsou vejčité, tupé, krátce špičaté, červenohnědé a mají zelený kýl. Oboupohlavné květy jsou bezobalné a mají tři tyčinky a čnělku s trojklanou bliznou. Kvetou od červnu do září.

Plodem je světle hnědá, trojboká nažka, menší než 1 mm, která je podélně vynikle žebrovatá. Rostlina se rozmnožuje výhradně pomoci těchto nažek, ty si podržují schopnost vyklíčit i za několik let, až nastanou příhodné klimatické podmínky. Ploidie je 2n = 28. Druh je jen těžko zaměnitelný, hlavními poznávacími znameními jsou drobné rozměry, trávovitý vzhled a zdánlivé postranní klásky.

Ohrožení

Bezosetka štětinovitá se vyskytuje na svých stanovištích velmi nepravidelně. V závislosti na vhodných klimatických podmínkách může některým rokem vyrůst ve větším množství, naopak v suchých létech se nemusí objevit ani jediná rostlinka. Tyto celkem nenápadné populace mohou být lehce zničené vysušením dané mokřiny, stavební činnosti nebo užitím většího množství chemickým přípravků na okolních polích.

V „Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky“ je bezosetka štětinovitá zařazena mezi ohrožené druhy (C3) květeny ČR.^[2]^[3]^[4]^[5]

Reference

↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
↑ CIBULKA, Radim. Salvia: Bezosetka štětinovitá [online]. Salvia o. s. – sdružení pro ochranu přírody, Praha 5, rev. 23.11.2013 [cit. 2015-05-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-18.
↑ DÍTĚ, Daniel. BOTANY.cz: Bezosetka štětinovitá [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 03.12.2008 [cit. 2015-05-07]. Dostupné online.
↑ Flora of North America: Isolepis setacea [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2015-05-07]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Wilde planten: Isolepis setacea [online]. Wilde planten in Nederland en België, NL [cit. 2015-05-07]. Dostupné online. (nizozemsky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu bezosetka štětinovitá na Wikimedia Commons
Botanický ústav AV ČR – rozšíření bezosetky štětinovité v ČR

[5f9b0a058af63b63fedbe64327ac1fb1cfbc126e-1] The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].

[2] CIBULKA, Radim. Salvia: Bezosetka štětinovitá [online]. Salvia o. s. – sdružení pro ochranu přírody, Praha 5, rev. 23.11.2013 [cit. 2015-05-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-18.

[3] DÍTĚ, Daniel. BOTANY.cz: Bezosetka štětinovitá [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 03.12.2008 [cit. 2015-05-07]. Dostupné online.

[4] Flora of North America: Isolepis setacea [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2015-05-07]. Dostupné online. (anglicky)

[5] Wilde planten: Isolepis setacea [online]. Wilde planten in Nederland en België, NL [cit. 2015-05-07]. Dostupné online. (nizozemsky)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]