1730–1739

Roky 1730–1739, souhrnně zvané 30. léta 18. století.

Politika a společnost[editovat | editovat zdroj]

1733 až 1738: Válka o polské dědictví
1740: vypukly Slezské války (první 1740–1742, druhá slezská válka 1744–45 a třetí – sedmiletá válka 1756–1763), konflikty mezi Pruským královstvím a Habsburskou monarchií o nadvládu nad původně rakouským Slezskem, vítězné Prusko získalo většinu Slezska a českého Kladska

České království (1085–1092, 1158–1172 a 1198–1918), resp. Země Koruny české (1348–1918)
- král: Karel VI, jako Karel II. král český, markrabě moravský a arcivévoda rakouský (1711–1740), jako Karel III. král uherský (1711–1740) a jako Karel VI. císař Svaté říše římské (1711–1740)
Čínské císařství (221 př. n. l.–1912 n. l.)
- císař: Jung-čeng (1722–1735), Čchien-lung (1735–1796)
Francouzské království (987–1792, 1814–1815, 1815–1848)
- král: Ludvík XV (1715–1774)
Japonsko období Tokugawa (také Edo, japonsky 江戸時代 1600–1868)
- japonský císař: Nakamikado (1709–1735), Sakuramači (1735–1747)
Svatá říše římská národa německého (800/962–1806)
- císař: Karel VI. (1711–1740), jako Karel II. král český, markrabě moravský a arcivévoda rakouský (1711–1740), a jako Karel III. král uherský (1711–1740)
Osmanská říše (1299–1922/1923)
- sultán a chalífa: Ahmed III. (1703–1730), Mahmud I. (1730–1754)

Pruské království (1701–1918)
- král: Fridrich Vilém I. (1713–1740)
Ruské impérium (1721–1917)
- carevna: Anna Ivanovna (1730–1740)
Království Velké Británie (1707–1801) a Irské království (1542–1652 a 1660–1800), resp. Britské impérium (1583–1997)
- král Velké Británie a Irska: Jiří II. Britský (1727–1760)
- předseda vlády Velké Británie a Irska: Robert Walpole (1721–1742)
Španělsko (vznik 1519), resp. Španělské impérium (1492–1975)
- král: Filip V. Španělský (1700–1724, 1724–1746)
Uherské království (1000–1918 a 1920–1946)
- Karel VI, jako Karel III. král uherský (1711–1740), jako Karel II. král český, markrabě moravský a arcivévoda rakouský (1711–1740), a jako Karel VI. císař Svaté říše římské (1711–1740)
Katolická církev (vznik 1. století)
- papež: Klement XII. (1730–1740)

1736: Leonhard Euler formuluje zákony pohybu tuhých těles ve svém díle Mechanica sive motus scientia (Mechanika nebo nauka o pohybu)

1735: švédský přírodovědec Carl Linné publikuje Systema naturae, práci, kterou zavedl binomickou nomenklaturu rostlin i zvířat, biologickou systematiku

1732, 21. srpna, první evropská loď, která dosáhla Aljašky, je obecně považována ruská St. Gabriel pod vedením kormidelníka Ivana Fjodorova a jeho asistenta geodeta Michaila Gvozděva
1734, 4. července, zahájení Velké severní expedice, jedné z největších sérií průzkumných expedic v historii, s lodí Expedice pod velením Stěpana Voinoviče Muravjova a s lodí Ob pod velením Michaila Stěpanoviče Pavlova z ústí řeky Severní Dvina, která zmapováním většiny arktického pobřeží Sibiře, dálného východu a části severoamerického pobřeží, výrazně přispěla k poznání těchto polárních oblastí

Příklady osobností, které se během 30. let 18. století narodili nebo zesnuli.

František Abaffy – slovenský jakobín, župan oravské stolice, James Alexander – irský domácí pan, politik a 1. hrabě z Caledonu, Stanislav August Poniatowski – polský král, Abbás III. – perský šáh, George Washington – 1. prezident Spojených států amerických, Jacques Necker – francouzský státník a bankéř

František Xaver Dušek – český skladatel, harfeník a klavírista, František Xaver Brixi – český hudební skladatel, Joseph Haydn – rakouský skladatel, „otec symfonie“, Johann Christoph Friedrich Bach – německý skladatel a kapelník

Matej Butschany – slovenský fyzik a matematik, Martha Washingtonová – manželka prezidenta USA, Henry Cavendish – britský fyzik a chemik, Marie Josefa Saská – manželka francouzského následníka trůnu Ludvíka Ferdinanda, Ignác Schröffel z Mannsberku – moravský ekonom a císařský úředník, Wenzel Hocke – severočeský katolický kněz, Michal Institoris Mošovský ml. – slovenský evangelický farář, Richard Arkwright – anglický vynálezce