Henry Cavendish

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Henry Cavendish
Henry Cavendish
Henry Cavendish
Narození 10. října 1731
Nice
Úmrtí 24. února 1810 (ve věku 78 let)
Londýn
Alma mater Peterhouse
Povolání chemik a fyzik
Ocenění Copleyho medaile (1766)
Člen Královské společnosti
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Henry Cavendish (10. října 1731 Nice24. února, 1810) byl britský fyzik a chemik.

Henry Cavendish[1] studoval v letech 17491753 na univerzitě v Cambridge, avšak nezískal univerzitní diplom. Ve studiu přírodních věd mohl pokračovat díky velkému dědictví; během jeho života byla však publikována jen malá část jeho prací.

Objev vodíku[editovat | editovat zdroj]

Cavendish je všeobecně označován za objevitele vodíku, neboť v roce 1766 publikoval článek „On Factitious Airs“ („O umělých plynech“), v němž popsal hustotu „zápalného plynu“ z něhož spalováním vzniká voda. Jeho experiment později zopakoval Antoine Lavoisier, který vodíku dal jméno (francouzsky hydrogène).

Určení hmotnosti Země[editovat | editovat zdroj]

Cavendish také v roce 1798 jako první mohl přesně spočítat hmotnost Země. Použil k tomu torzní váhy, s jejichž pomocí změřil gravitační sílu působící mezi olověnými koulemi. Zjistil pak poměr průměrné hustoty Země vůči vodě. Z jeho měření lze určit hmotnost Země a odvodit gravitační konstantu. Jeho měření byly zpřesněny až ve 20. století. V současnosti je nejlepší odhad hmotnosti Země asi 5,973 zettatun (tedy 5,973×1024 kg), což se od Cavendishova výpočtu odlišuje jen asi o 1 %.

Jiné výsledky[editovat | editovat zdroj]

Cavendish také do jisté míry určil složení zemské atmosféry. Vypočetl, že 79,167 % tvoří vzduch „s flogistonem“ (dnes víme, že to je dusík a argon) a 20,833 % je vzduch „bez flogistonu“ (dnes víme, že se jedná o kyslík se zastoupením 20,95 %). Také určil, že asi 1/120 tvoří jiný plyn (teprve o 100 let později určili William Ramsay a Lord Rayleigh, že se jedná o argon).

Povaha[editovat | editovat zdroj]

Cavendish byl tichý samotář, byl považován za poněkud výstředního, a kromě své rodiny nenavazoval blízké vztahy. Vypráví se, že ve svém domě měl zadní schodiště, které používal, aby se vyhnul své hospodyni, neboť se cítil nesvůj ve společnosti žen. Prý také vždy, když vešel do nějaké místnosti, hlasitě kvičel, což byl signál pro ostatní aby místnost okamžitě vyklidili. Mluvil jen o vědě, a když mluvit nechtěl, něco zapištěl a utekl. Také se říká, že když uviděl v domě služku, byl tak rozrušený z toho, že viděl cizího člověka, že ji okamžitě vyhodil.

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

V důsledku své povahy často nepublikoval výsledky své práce, a řadu svých závěrů nesděloval ani svým spolupracovníkům. Teprve po jeho smrti, koncem 19. století, jeho práce studoval James Clerk Maxwell který zjistil, že zásluhy za objevy, které učinil Cavendish, si mezitím připsali jiní vědci. K těmto objevům patří např. Ohmův zákon, Daltonův zákon parciálních tlaků nebo podstata elektrické vodivosti.

Zanechal po sobě značný majetek, který byl v roce 1871 použit k založení a vybavení ústavu „Cavendish Laboratory“ na univerzitě v Cambridge.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Henry Cavendish [1] Elektro 6/2011