Přeskočit na obsah

Želina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Želina
Celkový pohled z vyhlídky na levém břehu nad jezem
Celkový pohled z vyhlídky na levém
břehu nad jezem
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecRokle
OkresChomutov
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel55 (2021)[1]
Katastrální územíRokle (13,57 km²)
Nadmořská výška280 m n. m.
PSČ432 01
Počet domů14 (2011)[2]
Želina
Želina
Další údaje
Kód části obce140686
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Želina (německy Seelau, Sehlau ale i Sechlau) je malá vesnice, část obce Rokle v okrese Chomutov. Nachází se asi 1,5 km severozápadně od Rokle. Na začátku roku 2015 zde bylo evidováno 18 adres.[3] Želina leží v katastrálním území Rokle o výměře 13,57 km².[4]

Název vesnice může být odvozen od osobního jména Žela[5] nebo ze slovanského slova želj s významem kopec nebo chlum.[6] V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: Zelyna (1352), Zelina (1363), Selen (1499), Sela (1509), Seela a Seehla (1646), Sehlau (1676), Selau (1720), Selau, Zhlaw nebo Zehlawia (1787 a 1846), Želina a Seelau (1848) a Želina, Seelau, Sehlau (1854).[5]

První písemnou zmínku o Želině z roku 1337[7] nacházíme v inkvizičních protokolech a k roku 1352 je doložena existence zdejšího kostela svatého Vavřince, ke kterému měli patronátní právo čeští panovníci. Někdy v 80. letech 13. století tu měl být založen klášter magdalenitek, ale jeho existence nebyla nikdy doložena věrohodnými prameny ani archeologicky.[7]

Původně románský kostel svatého Vavřince
Barokní fara

Ve druhé polovině 15. století osada patřila rodině kadaňských měšťanů Rurentwarcků, kteří ji roku 1479 prodali Gabrielu Leymerovi a od něj ji na přelomu 15. a 16. století získal jiný měšťan Baltazar z Jeseně. Za 137 kop grošů ji od něj roku 1509 Wolfgang Nürmperger.[6]

Po třicetileté válce měli patronátní právo ke kostelu majitelé vintířovského panství, kterými byla hrabata Losy z Losinthalu, jejichž erb je umístěn nad vchodem želinské fary. Vesnice pravděpodobně během války zanikla, protože není uvedena v berní rule ani v tereziánském katastru, který zde zmiňuje pouze dvůr s poli o výměře 205 strychů. Jedenáct domů zde zmiňuje až Topographie des Königreiches Böhmen Jaroslava Schallera z roku 1787. Ze starších záznamů však plyne, že kadaňská městská rada rozprodala část pozemků dvora jednotlivým rolníkům.[6]

Po roce 1850 se Želina stala nejprve místní částí Kadaňské Jeseně a před rokem 1880 byla převedena k Rokli.[8]

Přírodní podmínky

[editovat | editovat zdroj]

Želina leží v údolí přímo na břehu Ohře v nadmořské výšce 280 m n. m., ale kostel s farou stojí asi o 0,5 km západněji výše nad řekou (300 m n. m.). Samotná vesnice stojí na prekambrických granulitech, ale do podloží kostela už zasahují třetihorní vulkanické horniny. Geomorfologicky spadá okolí do Podkrušnohorské oblasti, celku Mostecká pánev, podcelku Žatecká pánev a okrsku Čeradická plošina, ale železniční trať přibližně vymezuje hranici celku Doupovské hory. Z půdních typů převažují regozeměkambizemě.[9] Jediným vodním tokem v okolí je řeka Ohře, která tvoří severní hranici katastrálního území.

V údolním svahu nad řekou se v blízkosti kostela se dochovalo drobné důlní dílo označované někdy jako Jeskyně pod svatým Vavřincem. Pravděpodobně se zde v blíže neznámé době těžil pegmatit, ze kterého se získával živec pro výrobu glazur a křemen použitelný při výrobě skla.[10]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

V minulosti žilo v obci výhradně německé obyvatelstvo, roku 1900 zde bylo v 11 domech napočítáno 67 obyvatel německé národnosti.[11] V roce 1921 měla Želina 77 obyvatel, z nichž bylo 39 mužů. 71 obyvatel se hlásilo k německé národnosti a zbylých šest k československé. Všichni byly římskými katolíky.[12] Při sčítání lidu v roce 1930 zde žilo 67 obyvatel, z toho třináct československé národnosti a 56 německé. Všichni byly římskými katolíky.[13]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[14][15][16]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Obyvatelé 37 45 63 67 72 77 67 43 59 36 25 26 18 22 55
Domy 9 9 10 11 13 13 14 10 11 9 11 13 14 19
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů obce Rokle.

Hospodářství a doprava

[editovat | editovat zdroj]

V Želině končí krátká silnice silnice III. třídy č. 22428, která odbočuje ze silnice II/224.[17] U odbočky je autobusová zastávka, autobusy do samotné vesnice nezajíždějí.

Jižně od vesnice vede železniční trať Kadaň – Vilémov u Kadaně – Kaštice/Kadaňský Rohozec zvaná Doupovská dráha. Pravidelná osobní doprava v tomto úseku, mezi Kadaní a Kašticemi, není objednávána. Společnost Severočeské dráhy na ní provozuje občasné nostalgické jízdy.[18]

Prochází tudy zeleně značená turistická trasa z Kadaně na vrch Kolina a boční větev cyklotrasy č. 6.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2014-12-31 [cit. 2015-01-01]. Dostupné online. 
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 2014-12-11 [cit. 2015-01-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-01. 
  5. a b PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (S–Ž). Svazek IV. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. S. 828–829. 
  6. a b c RAK, Petr. Rokle, Pokutice, Zásada u Rašovic. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2001. 40 s. Kapitola Želina, s. 28–31. 
  7. a b PACHNER, Jaroslav; SEDLÁČEK, Hugo. Opevněné kostely na Chomutovsku. Chomutov: Oblastní muzeum v Chomutově, 2013. 86 s. ISBN 978-80-904342-9-5. Kapitola Želina, s. 77. 
  8. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (2. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 624 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-01. ISBN 80-250-1311-1. S. 618.  Archivováno 1. 2. 2014 na Wayback Machine.
  9. CENIA. Geologická, geomorfologická a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2014-12-30]. Dostupné online. 
  10. KULHÁNEK, Jan. Zdokumentování důlního díla u obce Želina na Kadaňsku. Chomutov: Oblastní muzeum v Chomutově, 2013. 47 s. (Materiály a studie; sv. VIII). S. 5. 
  11. Encyklopedické heslo Želina v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
  12. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 248. 
  13. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 133. 
  14. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 380, 381.  Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
  15. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 293.  Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
  16. Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP – Kadaň [PDF online]. Český statistický úřad [cit. 2023-11-18]. Dostupné online. 
  17. Ředitelství silnic a dálnic. Silniční a dálniční síť ČR [online]. 2014-07-01 [cit. 2015-01-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05. 
  18. Kdy jezdí naše vlaky? [online]. Severočeské dráhy [cit. 2016-01-07]. Dostupné online. 
  19. My tři a pes z Pětipes [online]. Filmová místa.cz [cit. 2019-06-17]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]