Přeskočit na obsah

Řenče

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Řenče
kostel svatých Cyrila a Metoděje
kostel svatých Cyrila a Metoděje
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecPřeštice
Obec s rozšířenou působnostíPřeštice
(správní obvod)
OkresPlzeň-jih
KrajPlzeňský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel919 (2024)[1]
Rozloha26,16 km²[2]
Nadmořská výška432 m n. m.
PSČ334 01
Počet domů346 (2021)[3]
Počet částí obce7
Počet k. ú.7
Počet ZSJ7
Kontakt
Adresa obecního úřaduŘenče 54
334 01 Přeštice
ou_rence@volny.cz
StarostkaMiloslava Loudová
Oficiální web: www.rence.cz
Řenče
Řenče
Další údaje
Kód obce558303
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Řenče (mn. č., 2. pád Řenčí,[4] německy Rentsch) se nachází 6 km od Přeštic v okrese Plzeň-jih, kraj Plzeňský. Žije zde 919[1] obyvatel.

V okolí Řenčí se nachází mohylové pohřebiště pastevců ze střední doby bronzové.[5]

Podle pověsti obec založil jistý rytíř Řenek. Ten se pak stal i zakladatelem rodu Řenečských z Řeneč, který se postupně rozvětvil a v obci působil až do třicetileté války.

První písemná zmínka o vsi se nachází v berním rejstříku z roku 1379, kdy zde měli dvory Blahoslav, Havel a Litold. V roce 1412 již pravděpodobně stála zdejší tvrz, neb je připomínán Zdeněk z Řeneč.[6]

V polovině 18. století zde udává tereziánský katastr 15 hospodářů a kováře. Tehdy byl přestavěn hospodářský dvůr a z tvrze udělána sýpka. Řenče patřily k lukavskému panství, které od roku 1794 vlastnil rod Schönbornů, a ves měla poplužní dvůr, pohodnici, ovčárnu, 6 selských gruntů, 8 čtvrtláníků a 16 chalup. V roce 1900 zde bylo 54 čísel popisných, fara, škola, poplužní dvůr, ovčín, myslivna, hájovna „Hadovka“ a rasovna[7].

Vůbec první kronika obce byla založena roku 1925 a zpětně byla dopsána až do roku 1889. Její poslední zápis je z roku 1916.[8] Druhá kronika obce, z roku 1917, se v průběhu let ztratila a byly v ní zápisy až do 1947. Až do roku 1960 byly všechny výše zmíněné obce, v současnosti již části Řenčí, naprosto samostatná, právě tohoto roku ale došlo k jejich spojení pod celek Řenče.[8]

Současnost

[editovat | editovat zdroj]

V obci se nachází obecní úřad, základní škola, místní prodejna Konzum, zemědělské družstvo, koupaliště, sportovní hřiště a hospoda U Supa.

Základní škola Řenče je málotřídní škola s pěti ročníky ve dvou třídách, jejíž součástí je školní družina a školní jídelna – výdejna. Výuka všech pěti ročníků probíhá podle školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání "Tvořivá škola" vydaného 1. 9. 2007. Obě třídy školy jsou vybaveny interaktivní tabulí a 15 počítači s připojením na internet.

Fungují zde také spolky jako například Sdružení dobrovolných hasičů Řenče také patří k nejstarším místním spolkům – bylo založeno v roce 1898. Tělovýchovná jednota Řenče byla založena v roce 1920, Myslivecké sdružení Hajsko (od roku 1950) a dále např. občanské sdružení Aktivios.

Ke dni 30. 11. 2015 žilo v samotné obci 312 obyvatel, v přiléhajících obcích, tedy Osek, Knihy, Háje, Plevňov, Libákovice a Vodokrty, trvale žilo dalších 575 obyvatel. Celkem zde tedy mělo trvalé bydliště 887 občanů. Ve Společenské kronice roku 2015 bylo uvedeno, že se narodilo 8 dětí a zemřelo 9 občanů.[8]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Tvrz Řenče
  • Kostel svatého Cyrila a Metoděje
  • Pomník padlým v I. světové válce byl postaven 11. července 1920 za přispění vojáků, kteří se navrátili z války. Nápis na pomníku: Padlým vojínům ve světové válce 1914 – 1920. Obsahuje jména 16 padlých z Řenče, Plevňova, Vodokrt a Knih.[7]

Části obce

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Internetová jazyková příručka – Řenče. prirucka.ujc.cas.cz [online]. [cit. 2021-09-28]. Dostupné online. 
  5. Plzeňsko : příroda, historie, život. Praha: Baset, 2008. 879 s. ISBN 9788073401009, ISBN 8073401002. OCLC 294938617 S. 256. 
  6. FOUD, Karel; KAREL, Tomáš. Jižní Plzeňsko 1.. Domažlice: Nakladatelství Českého lesa, 1999. 223 str. s. ISBN 8086125092, ISBN 9788086125091. OCLC 76629497 S. 115. 
  7. a b ŠIMKOVÁ, Eva. 2. setkání rodáků obcí Řeneč a Plevňova 5. července 2010. www.rence.cz. Červenec 2010, roč. 2010, s. 53. Autorka je uvedena jako kronikářka obce. Dostupné online. 
  8. a b c OBECNÍ ÚŘAD ŘENČE. Společenská kronika roku 2015. Vánoční zpravodaj. 19. prosince, roč. 2015, s. 15. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]