Žrec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Žrec byl staroslovanský kněz, který zastával nejvyšší kněžskou funkci ve staroslovanské společnosti, obvykle měl dlouhý vous a dlouhý vlas, také jeho oděv byl odlišný. Jak se sami sebe tito kněží nazývali nevíme, ale v latinských písemných pramenech jsou označováni jako „sacerdos“, „flamen“, „antistes“ či „pontifex“. V dobách pohanství se ve staroslovanské společnosti, zejména u severozápadních Slovanů vytvořila vrstva kněží – žreců. Tato vrstva byla izolovaná a v době christianizace udržovala pohanský kult a jeho náboženskou doktrínu. Tito kněží měli ve společnosti významné postavení, podobné jako měli např. druidové v keltské společnosti. Prováděli věštby, pomocí kterých mohli ovlivňovat i významná politická rozhodnutí, také měli pravomoc právní a moc poskytovat azyl ve svých chrámech. Vytvářely se i celé skupiny žreců v jejichž čele byl velekněz, který měl ve společnosti velmi významné postavení a těšil se všeobecné úctě.

Temply a svatyně[editovat | editovat zdroj]

Tito veleknězové působili u velkých pohanských templů typu např. Retry, Arkony, Wolinu, u nás je známa jejich svatyně na Pohansku u Břeclavi nebo v Mikulčicích. Svatyně na Pohansku je typu osmikůlového objektu, je možné že tyto svatyně byly konstruovány jako jednoduchá přírodní kalendária. Včetně typických žertvišť peryňského typu, se objevují kruhové svatyně. Při takovýchto velikých templech byly i velké vojenské družiny skládající se zejména z jízdy.

Společenství[editovat | editovat zdroj]

Samotní žrecové sloužili i v prostých chrámech, kde zastávali nejvyšší funkci, ale kromě nich zde existovalo ještě několik (nejméně dvě) nižších kněžských hodnosti a také pomocný personál. Tito nižší kněží, označování jako „sacerdotes“ plnili podružné úkoly a tu nejpodružnější práci zastávali otroci, kteří zde sloužili. Jak byli žrecové voleni nevíme, ale předpokládá se, že byli voleni sněmem. Prvně se ovšem museli stát novicem, ti mohli být vybíráni z osob vhodných pro vykonávání takové funkce staršími kněžími, také je možné že se kněžský titul dědil z otce na syna. Pohanští kněží zřejmě neznali písmo, své vědomosti a učení předávali snad verbálně podobně jako druidové, také zřejmě pomocí částečně se opakujících značek, které se vyskytují na keramice nebo kamenných předmětech.

Obřady[editovat | editovat zdroj]

Zatímco žrecové vystupovali především při velkých veřejných obřadech spojených s věštěním, nižší pohanské kultovní úkony ovládali čarodějové, vědmy a hadačky. Při takových obřadech užívali k věštění svých mimořádných schopností sugesce, hypnózy a mimosmyslového vnímání a také dobré znalosti přírodních sil a jevů. V procesu obřadu se dostávali do extáze pomocí tance, zpěvu a snad i omamných látek. Tyto obřady sloužily k předpovídání budoucnosti, k zajištění úrody, ochraně úrody, zplození potomků, ochraně proti zlým duchům atd. Při těchto obřadech užívali různých kultovních nástrojů, používali také amulety a talismany, ale moc se jich nedochovalo.