Rujána

Rujána
	Rügen (německy)
	národní park Jasmund na ostrově
Lokalizace	Baltské moře
Stát	Německo
• Spolková země	Meklenbursko-Přední Pomořansko
Topografie
Rozloha	926 km²
Zeměpisné souřadnice	54°25′ s. š., 13°24′ v. d.
Osídlení
Používané jazyky	němčina
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rujána^[1] (původně Rána; německy Rügen, německá výslovnost: IPA: [ˈʁyːɡn̩], poslech nebo IPA: [ˈʁyːɡŋ̩]; latinsky Rugia) je největší ostrov v Německu. Leží na severovýchodním okraji spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko v Baltském moři. Východní pobřeží ostrova tvoří západní hranici Pomořanského zálivu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Od 6. století byl ostrov osídlen kmenem slovanských Ránů, podle nichž má své jméno. Jiné zdroje však označují za původce názvu germánské Rugie, kteří ostrov obývali před dobou stěhování národů.^[2] Slované zde vybudovali knížectví s centrem na Arkoně. V 8. − 11. století tu bylo jedno z nejvýznamnějších středisek moci Pobaltských Slovanů, čelící nájezdům Vikingů. Slovanskými kmeny zde byl uctíván Svantovít. Replika jeho sochy (původně zřejmě z 10. století) se také na ostrově nachází.^[3] Roku 1168 se knížata po dánském vpádu a zničení proslulé svatyně Svantovíta v Arkoně, dostala pod svrchovanost dánského krále Valdemara I. Současně kníže přijal křesťanství. Součástí knížectví byla i protilehlá pevnina, kde se nacházela menší údělná knížectví. Roku 1325, po smrti Vislava III., posledního přímého mužského potomka, zdědili Rujánské knížectví vévodové pomořansko-wolgastští a pouze v 1. polovině 15. století se Rujána načas znovu osamostatnila.

V průběhu třicetileté války byl ostrov několikrát v moci Albrechta z Valdštejna a Švédů. Po Vestfálském míru se Rujána stala součástí Švédska. Po napoleonských válkách byl roku 1815 ostrov připojen k Prusku. Po II. světové válce byla Rujána spojena s Meklenburskem v rámci sovětské okupační zóny a stala se součástí NDR. Po správní reformě v roce 1952 byla začleněna do kraje Rostock. Po znovusjednocení Německa patří Rujána do spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko.

Číselné údaje[editovat | editovat zdroj]

Má rozlohu 935 km² (s přilehlými ostrovy) a dosahuje maximální nadmořské výšky 161 m, což je vrchol Piekbergu. Žije na něm 77 000 obyvatel. V ose sever-jih je ostrov dlouhý 52 km, od západu na východ měří 41 km.

Geologie a geografie[editovat | editovat zdroj]

Břehy jsou nízké, velmi členité. Vyskytuje se na nich mnoho kos, přesypů a dun. Reliéf je tvořen kopcovitou rovinou s valy koncových morén, které překrývají vápence. Na severu, nedaleko města Sassnitz je Národní park Jasmund. Ten je známý příkrými křídovými skalami, místy vysokými i přes 30 m.

Převážná část povrchu je obdělávána (žito, oves, brambory, cukrová řepa). Na východě a ve střední části ostrova jsou bukové lesy. Je zde rozvinutá živočišná výroba (mléko) a rybolov (sledi, úhoři). Hlavní přístav je Sassnitz. Poblíž něj se těží křída. Jsou zde přímořské lázně (Binz, Sellin). Je spojen s pevninou hrází (2,5 km) se železnicí a mostem. Mezi městy Sassnitz a Trelleborg (Švédsko) fungovalo do roku 2020 trajektové spojení.

Biosférická rezervace[editovat | editovat zdroj]

Území o rozloze 22 800 ha, zahrnující jihovýchodní část ostrova, bylo v roce 1991 zapsáno na seznam biosférických rezervací UNESCO. Sídlo správy biosférické rezervace je v Putbusu.^[4]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Přímořské lázně Binz
Most Rügenbrücke, spojující Stralsund s ostrovem
Kap Arkona na severu ostrova
Pláže v Binzu
Národní park Jasmund
Nový a starý silniční a železniční most na Rujánu
Někdejší vojenský lazaret v Proře

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ BERÁNEK, Tomáš, et al. Index českých exonym: standardizované podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants. 2., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2011. 133 s. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). ISBN 978-80-86918-64-8. S. 68, 104. Standardizované jméno: Rujana.
↑ BEDNAŘÍKOVÁ, Jarmila. Stěhování národů. 2. vyd. Praha: Vyšehrad, 2007. 413 s. ISBN 978-80-7021-705-4. S. 308.
↑ Náboženství na cestách: Božstvá sa menia, kamene ostávajú : Dingir, 17. 8. 2022
↑ South-east Rügen [online]. UNESCO [cit. 2017-02-26]. Dostupné online. (anglicky)

V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Рюген“.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Evropa v proměnách staletí, Libri Praha 1997, ISBN 80-85983-30-3

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Rujána na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Rujána ve Wikislovníku
Kniha Rujána ve Wikiknihách
(česky) Cestovní průvodce o Rujáně na Wikibooks

[1] BERÁNEK, Tomáš, et al. Index českých exonym: standardizované podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants. 2., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2011. 133 s. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). ISBN 978-80-86918-64-8. S. 68, 104. Standardizované jméno: Rujana.

[2] BEDNAŘÍKOVÁ, Jarmila. Stěhování národů. 2. vyd. Praha: Vyšehrad, 2007. 413 s. ISBN 978-80-7021-705-4. S. 308.

[3] Náboženství na cestách: Božstvá sa menia, kamene ostávajú : Dingir, 17. 8. 2022

[4] South-east Rügen [online]. UNESCO [cit. 2017-02-26]. Dostupné online. (anglicky)

[1]

[2]

[3]

[4]