Ľudovít Rajter

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ľudovít Rajter
Základní informace
Narození 30. července 1906
Pezinok
Úmrtí 6. července 2000 (ve věku 93 let)
Bratislava
Povolání dirigent a hudební skladatel
Ocenění národní umělec (1989)
Rodiče Ľudovít Rajter starší
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Prof. Dr. h. c. Ľudovít Rajter (30. července 1906 Pezinok6. července 2000 Bratislava) byl slovenský dirigent a hudební skladatel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Základní hudební vzdělání získal u svého otce Ľudovíta Rajtera, který byl v Bratislavě regenschorim evangelického kostela, sbormistrem a hudebním skladatelem. Navštěvoval Městskou hudební školu, kde byl jeho učitelem Alexander Albrecht a od roku 1920 Hudobní školu pro Slovensko. Studoval hru na klavír u Frico Kafendy a na violoncello u Rudolfa Rupníka. Vzdělání završil na Hochschule für Musik und darstellende Kunst ve Vídni (skladba – Franz Schmidt a Joseph Marx, dirigování – Clemens Krauss a Alexander Wunderer, violoncello – Friedrich Buxbaum a Rudolf Hindemith). Absolvoval v roce 1929 a stal se učitelem hudební teorie a hry na violoncello na Městské hudební škole v Bratislavě. Vedle toho v letech 1930–1932 absolvoval studium kompozice na Mistrovské škole Vysoké hudobní školy F. Liszta v Budapešti u Ernő Dohnányiho. Od roku 1932 byl dirigentem Maďarského rozhlasu v Budapešti. Nejprve jako externí dirigent a v roce 1935 byl jmenován prvním dirigentem. V této funkci působil až do roku 1945. Kromě toho byl učitelem komorní hudby a orchestrální praxe na Vysoké hudební škole F. Liszta. V roce 1941 byl jmenován řádným profesorem.

Po skončení Druhé světové války se vrátil na Slovensko a stal se šéfdirigentem Symfonického orchestru Čs. rozhlasu v Bratislavě. Účastnil se příprav na založení Slovenské filharmonie a v roce 1949 se stal jejím prvním dirigentem. Působil také jako učitel dirigování a komorní hudby na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. V roce 1964 byl jmenován docentem. Jako dirigent získal mezinárodní uznání. Pravidelně spolupracoval s nejlepšími evropskými orchestry (Česká filharmonie, Wiener Symphoniker, Konzerthausorchester Berlin, Budapesti Filharmóniai Társaság Zenekara a další). V roce 1966 byl vedoucím pedagogem mistrovských dirigentských kurzů Mozartea v Salzburgu. V letech 1968–1969 byl hostujícím dirigentem Rozhlasového symfonického orchestru v Bazileji.

V letech 1968–1977 byl znovu šéfdirigentem Symfonického orchestru Čs. rozhlasu v Bratislavě. V normalizačních letech byla jeho veřejná činnost potlačována. Působil jako dirigent Orchestru Slovenské hudební mládeže (1983–1992). V roce 1991 byl rehabilitován a jmenován profesorem dirigování. V roce 1994 vedl mistrovské kurzy dirigování v italském Orvietu.

27. července 2006 u příležitosti stého výročí Rajterova narození byla odhalena pamětní deska na jeho domě v Bratislavě na Fándlyho ulici č. 1.

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

  • Doctor honoris causa, New York College of Music (1936)
  • Cena města Bratislavy (1949)
  • Národní umělec (1989)
  • Čestný šéfdirigent Symfonického orchestru Savaria v Szombathely (1991)
  • Cena primátora města Bratislavy (1994)
  • Bartók-Pásztory Prize, Budapešť (1994)
  • Řád Ľudovíta Štúra I. třídy (1997)
  • Čestný kříž za vědu a umění Rakouské republiky I. třídy (Ehrenkreuz für Wissenschaft und Kunst der Republik Osterreich, 1997)
  • Čestný šéfdirigent Slovenské filharmonie (1999)
  • Čestný člen Maďarské akademie umění (2000)
  • Pribinův kříž I. třídy in memoriam (2007)

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Ľudovít Rajter byl především dirigent, ale i jeho skladatelské dílo je rozsáhlé.

Balety[editovat | editovat zdroj]

  • Der Blumen Rache (Blumen Reigen) Balet v 4 obrazoch (1919–1921)
  • Majáles (Pozsonyi Majális) Balet v 1 dejstve (1938)

Orchestrální skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Quattro pezzi
  • Slávnostná predohra
  • Gyermekbál-Keringő (1917)
  • Tavaszi muzsika (1926)
  • Sinfonietta (č. 1) (1927–1928)
  • Kleine Serenade (1929)
  • Divertimento pre orchester (1931–1932)
  • Symfonická suita (1932–1933)
  • Suita z baletu Majáles (1950)
  • Tri slovenské tance (1950)
  • Pastorálna suita (1951)
  • Študentská suita (1986)
  • Suite miniature pre malý orchester (1986)
  • Allegro sinfonico per orchestra (1988)
  • Sinfonietta per grande orchestra (1993)
  • Impessioni rapsodiche per orchestra d'archi (1995)

Komorní hudba[editovat | editovat zdroj]

  • Ländler B dur pre citeru/klavír (1914)
  • Suita pre sólové violončelo č. 1 (1977–1978)
  • Suita pre sólové violončelo č. 2 (1986)
  • Suita pre sólové husle (1987)
  • Fantázia na dve témy z opery Nížina od Eugena d´ Alberta pre violončelo sólo (1994)
  • Rapsodie pour arpe (1998)
  • Grave pre klavír (1918)
  • Suite-Style ancien D dur pre klavír (1918)
  • Névnapi muzsika. Malá suita v starom slohu pre klavír (1949
  • Präludium und Fuge für Orgel (1925)
  • Malé organové prelúdiá (1947–1948)
  • Chorálové prelúdiá (1950)
  • Preludio per organo. In memoriam Franz Schmidt (1965)
  • Menuett pre violončelo a klavír (1919)
  • Rondo romantico As dur pre husle a klavír (1926)
  • Sonatína pre kontrabas a klavír (1933)
  • Sonáta pre kontrabas a klavír (1962–1963)
  • Dialoghi per due flauti (1987)
  • Improvisazione, Romanza e Finale pre hoboj a klavír (1998)
  • Tri slovenské tance pre husle a klavír (pred 2000)
  • Boldog, kinek a béke minden vágya (1941)
  • Quattro invenzioni per oboe, clarinetto e fagotto (1985)
  • Sláčikové kvarteto č. 1 E dur (1927–1929)
  • Sláčikové kvarteto č. 2 (1943–1944)
  • Serenata da caccia (Lovecká serenáda) (1978)
  • Dychové kvinteto č. 1 – Serenata (1931/1934)
  • Dychové kvinteto č. 2 – Divertimento (1985/1986)
  • Sexteto pre flautu, hoboj, klarinet, lesný roh, fagot a klavír (1997)
  • Musica alternativa per 8 violoncelli (1994)
  • Partita pre 8 violončiel (1994)
  • Variácie pre osem violončiel (1995)

Dále zkomponoval řadu písní a sborů, scénickou hudbu pro rozhlas, harmonizoval a upravoval slovenské a maďarské lidové písně.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]