Čičorečka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxČičorečka
alternativní popis obrázku chybí
Čičorečka pestrá (Securigera varia)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád bobotvaré (Fabales)
Čeleď bobovité (Fabaceae)
Tribus Loteae
Rod čičorečka (Securigera)
DC., 1805
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Čičorečka Securigera securidaca

Čičorečka[1] (Securigera), česky též čičorka, je rod rostlin patřící do čeledi bobovité (Fabaceae). Jsou to jednoleté nebo vytrvalé byliny se zpeřenými listy a různě zbarvenými motýlovitými květy v okolíkovitých květenstvích. Vyskytují se v počtu 14 druhů zejména ve Středomoří a západní Asii. V České republice je běžně rozšířena čičorečka pestrá.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Čičorečky jsou jednoleté nebo vytrvalé byliny. Některé vytrvalé druhy na bázi dřevnatějí. Stonky a větévky jsou hranaté až rýhované. Listy jsou lichozpeřené, s řapíčkatými lístky. Palisty jsou volné, navzájem nesrostlé a nepřirostlé k řapíku. Na špici mají u tohoto rodu téměř vždy tmavé skvrnky způsobené nahloučením buněk s tříslovinami. Květy jsou žluté, bílé, růžové nebo purpurové, uspořádané v úžlabních okolících a rozkvétají zároveň. Na bázi každé stopečky květu je čárkovitý listen, listeny jsou navzájem nesrostlé. Kalich je poměrně krátký. Korunní lístky jsou nehetnaté. Tyčinek je 10 a jsou dvoubratré, 9 z nich je na bázi srostlých. Čnělka je na rozdíl od rodů čičorka (Coronilla) a podkovka (Hippocrepis) jen lehce prohnutá. Plody jsou mnohasemenné a poltivé.[2]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rod čičorečka zahrnuje 14 druhů. Je rozšířen v Evropě, západní Asii až po Kavkaz a Turkmenistán, severní Africe a Somálsku. V České republice se vyskytuje ze zástupců tohoto rodu pouze druh čičorečka pestrá (Securigera varia). Je to poměrně běžný druh rozšířený od nížin do hor. Ve Středomoří (zvláště ve východní části) se dále vyskytují druhy Securigera cretica, S. elegans, S. parviflora (syn. S. rostrata) a S. securidaca. Na Krétě roste jako místní endemit Securigera globosa.[3] Čičorečka pestrá (Securigera varia) byla zavlečena do Ameriky, východní Asie i Austrálie.[4]

Taxonomie a český název[editovat | editovat zdroj]

Rodové jméno Securigera bylo poprvé publikováno botaniky De Candolle a Lamarckem již v roce 1805.[5] Po dlouhou dobu tento rod obsahoval pouze jediný druh: Securigera securidaca. V roce 1989 byl rozšířen o některé druhy z rodu Coronilla (čičorka), mezi něž m.j. náleží i v ČR běžně rozšířená čičorečka pestrá (Securigera varia). V díle Květena ČR je tento druh ještě uveden jako Coronilla varia, v Klíči ke květeně ČR je již řazen v rodu Securigera, avšak stále pod českým jménem čičorka pestrá. V Botanickém slovníku, vydaném v roce 2012, je k rozlišení obou rodů uvedeno pro rod Securigera nové jméno čičorečka.[6][7][1]

Oba rody, Coronilla i Securigera, jsou v současné taxonomii součástí tribu Loteae, obsahujícího také rody štírovník (Lotus), ledenec (Tetragonolobus), bílojetel (Dorycnium), úročník (Anthyllis), podkovka (Hippocrepis) aj.[8][9]

Obsahové látky a jedovatost[editovat | editovat zdroj]

Čičorečka pestrá obsahuje jedovatý saponin koronillin, působící na srdce. Je obsažen zejména v semenech. Další obsahovou látkou je pseudokumarin. Ovce s oblibou požírají mladé rostliny, vyzrálé rostliny však většina domácích zvířat již odmítá. Byly pozorovány otravy projevující se zvracením, průjmem, bezvědomím až smrtí, někteří autoři však o jedovatosti tohoto druhu pochybují.[6][10]

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

Přehled druhů a jejich rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. (česky) 
  2. LASSEN, Per. A new delimitation of the genera Coronilla, Hippocrepis, and Securigera (Fabaceae). Willdenowia. 1989, čís. 19. ISSN 0511-9618. 
  3. Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online. 
  4. a b International Legume Database: Securigera [online]. Dostupné online. 
  5. The International Plant Names Index [online]. Dostupné online. 
  6. a b SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 4. Praha: Academia, 1995. ISBN 80-200-0384-3. 
  7. KUBÁT, K. et al. Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0836-5. (česky) 
  8. GRIN: Genera of Fabaceae tribe Loteae [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-10-27. 
  9. ALLAN, G.J.; PORTER, J.M. Tribal delimitation and phylogenetic relationships of Loteae and Coronilleae (Faboideae: Fabaceae).... American Journal of Botany. 1999. 
  10. JIRÁSEK, Václav et al. Naše jedovaté rostliny. Praha: Československá Akademie věd, 1957. 
  11. The Plant List [online]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]