Úročník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxÚročník
alternativní popis obrázku chybí
Úročník bolhoj (Anthyllis vulreraria)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád bobotvaré (Fabales)
Čeleď bobovité (Fabaceae)
Podčeleď Faboideae
Tribus Loteae
Rod úročník (Anthyllis)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Úročník horský (Anthyllis montana)

Úročník (Anthyllis) je rod rostlin z čeledi bobovité. Úročníky jsou byliny a keře, vyznačující se zpeřenými listy a bílými, žlutými nebo červenými květy v hustých a často chlupatých květenstvích. Rostou v počtu asi 20 druhů v Evropě, severní Africe a jihozápadní Asii. V České republice roste pouze úročník bolhoj, pěstovaný též jako pícnina.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Úročníky jsou byliny až keře. Listy jsou většinou lichozpeřené, někdy (zvláště přízemní) redukované na jediný koncový lístek. Jednotlivé lístky jsou celokrajné. Palisty bývají srostlé s řapíkem nebo zakrnělé. Květy jsou bílé, žluté nebo červené, přisedlé nebo velmi krátce stopkaté, v hustých hlávkách. Kalich je trubkovitý až zvonkovitý, za plodu často suchomázdřitý a nafouklý. Korunní lístky jsou dlouze nehetnaté, po odkvětu vytrvalé a obalující plod. Tyčinek je 10, zpočátku jsou všechny spojené a až po opylení se horní tyčinka částečně až zcela odděluje. Semeník bývá stopkatý. Plody jsou jednosemenné a většinou nafouklé, vejcovité až oválné, nepukavé nebo pukající 2 chlopněmi až po delší době.[1]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Úročníky jsou rozšířeny v počtu asi 20 druhů převážně ve Středomoří a Přední Asii, méně i v severní Africe. V České republice roste v několika poddruzích pouze úročník bolhoj, který se vyskytuje v téměř celé Evropě mimo jejích nejsevernějších částí.[1] V květeně Alp jsou podobně jako v květeně Pyrenejí zastoupeny pouze 2 druhy, mimo úročníku bolhoje ještě úročník horský (Anthyllis montana).[2][3]

V celé Evropě se vyskytuje celkem asi 18 druhů úročníků, z nichž převážná většina druhů roste ve Středomoří. Nejvíce druhů se vyskytuje ve Španělsku (celkem 15 druhů, mnohé z nich jsou endemity). Širší areál výskytu mají ve Středomoří zejména druhy Anthyllis barba-jovis, A. hermanniae a A. tetraphylla.[4]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Úročník bolhoj je velice proměnlivý taxon a bylo popsáno velké množství poddruhů (z celé Evropy asi 23), z nichž některé mají dobře vymezený areál, zatímco jiné se překrývají s výskytem jiných forem. V takových oblastech pak vznikají těžko zařaditelné hybridní populace. Navíc byly některé formy zavlečeny i mimo oblast svého původu. Skupinu velmi blízce příbuzných druhů tvoří i taxon úročník horský (A. montana).[1]

Druh Anthyllis gerardii ze západního Středomoří byl přeřazen do rodu Dorycnopsis jako Dorycnopsis gerardii.[5]

Obsahové látky[editovat | editovat zdroj]

Úročníky obsahují toxickou neproteinovou aminokyselinu kanavanin a některé jednoduché kumarinové sloučeniny, např. skopoletin a umbelliferon.[1]

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Úročník bolhoj byl v minulosti pěstován jako pícnina zejména na neúrodných půdách a ve vyšších polohách. Je využíván v léčitelství. Úročník horský (Anthyllis montana) a blízce příbuzné druhy jsou v ČR občas pěstovány jako skalničky.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 4. Praha: Academia, 1995. ISBN 80-200-0384-3. 
  2. AESCHIMANN, David et al. Flora Alpina. Bern: Haupt, 2004. ISBN 3-258-06600-0. 
  3. VILLAR, L. et al. Flora del Pirineo Aragonés. Huesca: [s.n.], 1997. ISBN 84-89862-03-6. 
  4. Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online. 
  5. The Plant List [online]. Dostupné online.