Česnáček
 Česnáček | |
|---|---|
 Česnáček lékařský (Alliaria petiolata) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | brukvotvaré (Brassicales) |
| Čeleď | brukvovité (Brassicaceae) |
| Rod | česnáček (Alliaria) Heist. ex Fabr., 1759 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Česnáček (Alliaria) je skromný rod až 1 m vysokých bylin z čeledi brukvovitých, které po rozemnutí voní po česneku.
Výskyt
[editovat | editovat zdroj]Rod česnáček je definován pouze ve dvou druzích, z nichž
- česnáček lékařský (Alliaria petiolata) je rozšířen mimo severních oblastí téměř po celé Evropě, západní a Střední Asií, Jako kosmopolitní plevel se dostal do Severní Ameriky a na sever Afriky.
- Alliaria brachycarpa roste pouze na Kavkaze, nejhojněji v Ázejbájdžánu a Gruzií.
Vyskytuje se především v teplejších oblastech v křovinách, po okrajích i uvnitř listnatých i smíšených lesů, také v blízkosti lidských sídel na rumištích a zanedbaných pozemcích. Vybírá si především místa bohatá na živiny a dostatečně vlhká.[1][2]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Dvouletá nebo jen krátce vytrvalá rostlina s lodyhou přímou nebo polehavou, vysokou od 20 do 80 cm (výjimečně i 100 cm) která vyrůstá z vřetenovitého kořene. Lysá, nebo jen vespod řídce chlupatá lodyha se nevětví nebo se větví jen v květenství. Spodní jednoduché listy rostoucí v růžici jsou dlouze řapíkaté, okrouhle ledvinovité, po obvodě zubaté. Lodyžní mají kratší řapíky, jsou srdčitého tvaru a zubaté, ouška nemají.
Čtyřčetné květy na stopkách, většinou vyrůstající střídavě a jen výjimečně protistojně, vytvářejí krátké hrozny. Korunní lístky vejčitého tvaru jsou čistě bílé, kališní lístky bledě zelené barvy jsou obvejčité. kratší než korunní. Z květního lůžka vyrůstá šest tyčinek s nestejně dlouhými nitkami nesoucí vejčité až podlouhlé prašníky. Jejich pyl dozrává později než dospěje blizna na semeníku (se 4 až 20 vajíčky), takže většinou nedochází k samoopylení květu; to nastane v případě, že se nenajde vhodný opylovač do doby uzrání pylu. Pod tyčinkami jsou na květním lůžku nektarové žlázy.
Plodem jsou až 7 cm dlouhé, tupě čtyřhranné šešule otvírající se chlopněmi. Vyrůstají na krátkých tlustých stopkách šikmo vzhůru, obsahují kulovitá semena umístěná v jedné řadě. Semena mají dělohy ploše na sobě položené a kořínek je uložen na hřbetě jedné z nich. Chromozómové číslo: 2n = 42.[1][2][3]
Význam
[editovat | editovat zdroj]V minulosti se využívalo desinfekčních účinků česnáčku, používaly se hlavně rozmačkané listy na zanícené rány i proti zánětům ústní dutiny a ze semen se lisoval olej. Pro zápach po česneku a nahořklou chuť ho dobytek nespásá.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b AL-SHEHBAZ, Ihsan A. Projects Brassicaceae: Alliaria [online]. Tropicos.org, Missouri Botanic Garden, St. Louis, MO, USA, rev. 29.06.2009 [cit. 2011-11-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c POLÍVKA, František. Názorná květena zemí koruny české: Česnáček [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera, 1901 [cit. 2011-11-27]. S. 109. Dostupné online.
- ↑ Flora of North America: Alliaria [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2011-11-27]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu česnáček na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Alliaria v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
