Jan Bartejs: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 26. 1. 2012, 08:21

Jan Bartejs (24. listopad 1912, Třebíč - 13. březen 1963 tamtéž) byl československý voják a velitel výsadku Potash.

Mládí

Narodil se 24. listopadu 1912 v Třebíči. Otec Jan pracoval v obuvnictví, matka Marie, rozená Dvořáková byla v domácnosti, později pracovala jako dělnice. Měl dvě sestry.

Absolvoval obecnou školu a reálné gymnázium. Po maturitě v roce 1934 nastoupil na základní vojenskou službu v Uherském Hradišti u pěšího pluku. Po zařazení do důstojnické školy a povýšení na svobodníka aspiranta sloužil u pěšího pluku v Kroměříži. Od začátku roku 1936, již v hodnosti podporučíka sloužil u 8. pěšího pluku v Místku. Od 16. července 1936 pokračoval ve služebním poměru jako velitel roty. 1. srpna 1938 byl povýšen na poručíka pěchoty. 14. března se stal jedním z účastníků přestřelky, kdy se příslušníci místeckého pluku postavili postupující německé armádě.

V exilu

Protektorát opustil 27. dubna 1939. Překročil hranice do Polska a přihlásil se na československém konzulátě v Krakově. Poté odplul do Francie, kde se pokusil o vstup do Cizinecké legie, byl však odmítnut. 4. října 1939 byl prezentován u československé zahraniční armády a byl zařazen k 1. pěšímu pluku. Do odjezdu do Anglie 12. července 1940 postupně sloužil u věch tří pěších pluků.

V Anglii byl do 15. května 1943 veden jako nezařazený důstojník (mezi tím absolvoval na podzim 1942 parakurz) , poté byl zařazen jako velitel baterie kanónů. Od 12. července 1943 do 23. února 1944 absolvoval tělovýchovný kurz, opakovací parakurz, konspirační a spojovací kurz, dále pak udržovací tělovýchovný kurz a absolvoval spojovací cvičení v Londýně. 16. dubna se přesunul na vyčkávací stanici v Itálii.

Nasazení

Společně s ostatními příslušníky desantu byl vysazen 5. května 1944 u obce Ostrata. Skupina byla 6. května rozprášena. Spolu s Machovským se dostali na Slovensko, kde se skrývali až do léta. Poté se vrátili a pokusili se vyzvednout ukrytou radiostanici. Již samotnému se mu podařilo navázat kontakt s odbojem a poté i s dalším příslušníkem desantu Pelcem. Na jaře 1945 se setkal s dalším výsadkářem Bogatajem. Podílel se na několika sabotážních útocích proti železnici u Uherského Brodu.

Po válce

Po skončení války byl nejprve přidělen k II. oddělení hlavního štábu MNO a poté k 27. pěšímu pluku v Uherském Hradišti 27. července 1945 byl povýšen na kapitána pěchoty, 28. října téhož roku byl povýšen na štábního kapitána pěchoty. V roce 1946 se oženil (manželství zůstalo bezdětné), 31. října téhož roku byl náhle a neodůvodněně propuštěn z armády. Pracoval jako pomocný dělník do 6. října 1949, kdy byl zatčen StB. Byla mu odejmuta vojenská hodnost a byl vězněn v tzv. Domečku na Pankráci. 15. prosince 1950 byl odsouzen ke třem letům odnětí svobody za trestný čin přípravy vojenské zrady.

Trest si odpykával v pracovním táboře v Jáchymově. 20. května 1952 byl propuštěn poté, co ho odvolací soud zprostil obvinění. Pracoval jako pomocný dělník v Třebíči a byl pravidelně vyslýchán StB. Na následky podlomeného zdraví zemřel 11. března 1963.

Vyznamenání

1944 - Pamětní medaile československé armády v zahraničí se štítky Francie a Velké Británie
1945 - Československý válečný kříž 1939
1945 - Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem
1945 - Československá medaile za zásluhy I. stupně

Literatura

REICHL, Martin. Cesty osudu. Cheb: Svět křídel, 2004. ISBN 80-86808-04-1.

Externí odkazy

Kmenový list
Jan Bartejs na valka.cz

@@ Řádek 4: / Řádek 4: @@
 Narodil se 24. listopadu 1912 v Třebíči. Otec Jan pracoval v obuvnictví, matka Marie, rozená Dvořáková byla v domácnosti, později pracovala jako dělnice. Měl dvě sestry.
-Absolvoval obecnou školu a reálné gymnázium. Po maturitě v roce 1934 nastoupil na základní vojenskou službu v [[Uherské Hradiště|Uherském Hradišti]] u pěšího pluku. Po zařazení do důstojnické školy a povýšení na svobodníka aspiranta sloužil u pěšího pluku v [[Kroměříž]]i. Od začátku roku 1936, již v hodnosti podporučíka sloužil u 8. pěšího pluku v [[Místek|Místku]]. Od 16. července 1936 pokračoval ve služebním poměru jako velitel roty. 1. srpna 1938 byl povýšen na poručíka pěchoty. 14. března se stal jedním z účastníků přestřelky, kdy se příslušníci místeckého pluku postavili postupující německé armádě.
+Absolvoval obecnou školu a reálné [[gymnázium]]. Po [[Maturita|maturitě]] v roce 1934 nastoupil na základní vojenskou službu v [[Uherské Hradiště|Uherském Hradišti]] u pěšího pluku. Po zařazení do důstojnické školy a povýšení na svobodníka aspiranta sloužil u pěšího pluku v [[Kroměříž]]i. Od začátku roku 1936, již v hodnosti podporučíka sloužil u 8. pěšího pluku v [[Místek|Místku]]. Od 16. července 1936 pokračoval ve služebním poměru jako velitel roty. 1. srpna 1938 byl povýšen na poručíka pěchoty. 14. března se stal jedním z účastníků přestřelky, kdy se příslušníci místeckého pluku postavili postupující německé armádě.
 == V exilu ==
-[[Protektorát Čechy a Morava|Protektorát]] opustil 27. dubna 1939. Překročil hranice do [[Polsko|Polska]] a přihlásil se na československém konzulátě v [[Krakov]]ě. Poté odplul do Francie, kde se pokusil o vstup do [[Cizinecká legie|Cizinecké legie]], byl však odmítnut. 4. října 1939 byl prezentován u československé zahraniční armády a byl zařazen k 1. pěšímu pluku. Do odjezdu do [[Spojené království|Anglie]] 12. července 1940 postupně sloužil u věch tří pěších pluků.
+[[Protektorát Čechy a Morava|Protektorát]] opustil 27. dubna 1939. Překročil hranice do [[Polsko|Polska]] a přihlásil se na československém konzulátě v [[Krakov]]ě. Poté odplul do [[Francie]], kde se pokusil o vstup do [[Cizinecká legie|Cizinecké legie]], byl však odmítnut. 4. října 1939 byl prezentován u československé zahraniční armády a byl zařazen k 1. pěšímu pluku. Do odjezdu do [[Spojené království|Anglie]] 12. července 1940 postupně sloužil u věch tří pěších pluků.
 V Anglii byl do 15. května 1943 veden jako nezařazený důstojník (mezi tím absolvoval na podzim 1942 [[Parašutismus|parakurz]]) , poté byl zařazen jako velitel  baterie kanónů. Od 12. července 1943 do 23. února 1944 absolvoval tělovýchovný kurz, opakovací parakurz, konspirační a spojovací kurz, dále pak udržovací tělovýchovný kurz a absolvoval spojovací cvičení v [[Londýn]]ě. 16. dubna se přesunul na vyčkávací stanici v [[Itálie|Itálii]].
@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 {{Podrobně|Operace Potash}}
-Společně s ostatními příslušníky desantu byl vysazen 5. května 1944 u obce [[Ostrata]]. Skupina byla 6. května rozprášena. Spolu s [[Machovským]] se dostali na [[Slovenský stát|Slovensko]], kde se skrývali až do léta. Poté se vrátili a pokusili se vyzvednout ukrytou radiostanici. Již samotnému se mu podařilo navázat kontakt s odbojem a poté i s dalším příslušníkem desantu [[Oldřich Pelc|Pelcem]]. Na jaře 1945 se setkal s dalším výsadkářem [[Bogatajem]]. Podílel se na několika sabotážních útocích proti železnici u [[Uherský Brod|Uherského Brodu]].
+Společně s ostatními příslušníky desantu byl vysazen 5. května 1944 u obce [[Ostrata]]. Skupina byla 6. května rozprášena. Spolu s [[Josef Machovský-Vrbka|Machovským]] se dostali na [[Slovenský stát|Slovensko]], kde se skrývali až do léta. Poté se vrátili a pokusili se vyzvednout ukrytou radiostanici. Již samotnému se mu podařilo navázat kontakt s odbojem a poté i s dalším příslušníkem desantu [[Oldřich Pelc|Pelcem]]. Na jaře 1945 se setkal s dalším výsadkářem [[František Bogataj|Bogatajem]]. Podílel se na několika [[sabotáž]]ních útocích proti železnici u [[Uherský Brod|Uherského Brodu]].
 == Po válce ==
-Po skončení války byl nejprve přidělen k II. oddělení hlavního štábu MNO a poté k 27. pěšímu pluku v Uherském Hradišti 27. července 1945 byl povýšen na kapitána pěchoty, 28. října téhož roku byl povýšen na štábního kapitána pěchoty. V roce 1946 se oženil (manželství zůstalo bezdětné), 31. října téhož roku byl náhle a neodůvodněně propuštěn z armády. Pracoval jako pomocný dělník do 6. října 1949, kdy byl zatčen StB. Byla mu odejmuta vojenská hodnost a byl vězněn v tzv. [[Domeček|Domečku]] na Pankráci. 15. prosince 1950 byl odsouzen ke třem letům odnětí svobody za trestný čin přípravy vojenské zrady.
+Po skončení války byl nejprve přidělen k II. oddělení hlavního štábu MNO a poté k 27. pěšímu pluku v Uherském Hradišti 27. července 1945 byl povýšen na kapitána pěchoty, 28. října téhož roku byl povýšen na štábního kapitána pěchoty. V roce 1946 se oženil (manželství zůstalo bezdětné), 31. října téhož roku byl náhle a neodůvodněně propuštěn z armády. Pracoval jako pomocný dělník do 6. října 1949, kdy byl zatčen [[Státní bezpečnost|StB]]. Byla mu odejmuta vojenská hodnost a byl vězněn v tzv. [[Domeček|Domečku]] na [[Pankrácká věznice|Pankráci]]. 15. prosince 1950 byl odsouzen ke třem letům odnětí svobody za trestný čin přípravy vojenské zrady.
 Trest si odpykával v pracovním táboře v [[Jáchymov]]ě. 20. května 1952 byl propuštěn poté, co ho odvolací soud zprostil obvinění. Pracoval jako pomocný dělník v Třebíči a byl pravidelně vyslýchán StB. Na následky podlomeného zdraví zemřel 11. března 1963.
@@ Řádek 25: / Řádek 25: @@
 * 1944 - [[File:TCH CS voj pametni medaile (F-VB) BAR.svg|60px]] [[Pamětní medaile československé armády v zahraničí]] se štítky Francie a Velké Británie
 * 1945 - [[Soubor:Czechoslovak_War_Cross_1939-1945_Bar.png|60px|Čs. válečný kříž 1939]] [[Československý válečný kříž 1939]]
-* 1945 - [[Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem]]
+* 1945 - [[File:Czechoslovak Medal for Bravery before the Enemy Rib.png|60px]] [[ Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem]]
-* 1945 - [[Československá medaile Za zásluhy]] I. stupně
+* 1945 - [[File:TCH CS Voj Med Za Zasluhy ribbon.svg|60px]] [[Československá medaile za zásluhy]] I. stupně
 == Literatura ==
@@ Řádek 40: / Řádek 40: @@
 == Externí odkazy ==
 * [http://www.lib.cas.cz/parasut/bartejs.htm Kmenový list]
+* [http://forum.valka.cz/viewtopic.php/t/24111 Jan Bartejs] na ''valka.cz''
 {{DEFAULTSORT:Bartejs, Jan}}