Satanismus: Porovnání verzí
+REF |
|||
Řádek 13: | Řádek 13: | ||
===LaVeyův Satanimus=== |
===LaVeyův Satanimus=== |
||
{{Viz též|LaVeyův satanismus}} |
{{Viz též|LaVeyův satanismus}} |
||
Hlavní myšlenky tohoto filozofického směru, jenž má mnoho společného s [[nihilismus|nihilismem]] a je silně inspirován [[Friedrich Nietzsche|Friedrichem Nietzschem]] jsou udány [[Satanská Bible|Satanskou Biblí]] napsanou roku 1969 [[Anton LaVey|Antonem Szandor LaVeyem]]. Přívrženci toho směru nevěří v reálnou existenci Satana, vlastně nevěří v existenci žádné vyšší bytosti a Satana používají jako [[metafora|metaforu]], kterou se vysmívají všem [[náboženství|náboženstvím]] (speciálně křesťanství) a všem lidem,kteří na rozdíl od nich nepovažují za smysl své [[existence]] konzumní sebeuspokojení.<ref>[[Satanská bible]],[[Anton Szandor LaVey]]</ref> |
Hlavní myšlenky tohoto filozofického směru, jenž má mnoho společného s [[nihilismus|nihilismem]] a je silně inspirován [[Friedrich Nietzsche|Friedrichem Nietzschem]] jsou udány [[Satanská Bible|Satanskou Biblí]] napsanou roku 1969 [[Anton LaVey|Antonem Szandor LaVeyem]]. Přívrženci toho směru nevěří v reálnou existenci Satana, vlastně nevěří v existenci žádné vyšší bytosti a Satana používají jako [[metafora|metaforu]], kterou se vysmívají všem [[náboženství|náboženstvím]] (speciálně křesťanství) a všem lidem,kteří na rozdíl od nich nepovažují za smysl své [[existence]] konzumní sebeuspokojení.<ref>[[Satanská bible]],[[Anton Szandor LaVey]] [http://www.scribd.com/doc/8602/The-Satanic-Bible Anglická online verze]</ref> |
||
===“Rodina“ Charlese Mansona=== |
===“Rodina“ Charlese Mansona=== |
Verze z 9. 12. 2007, 17:37
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e6/Pentagram_with_one_point_down_%28de_Guaita%29.jpg/220px-Pentagram_with_one_point_down_%28de_Guaita%29.jpg)
Satanismus je zvláštním a velmi mnohotvárným fenoménem.Etymologickým rozebraním slova „satanimus“, zjistíme že se bavíme o všech filosofických směrech, jejichž centrem je postava biblického Satana (Satan je postava objevující se například i v Islámu ale satanismus pracuje jen s tím křesťanským). Vzhledem k tomu že Satan je dle Bible ústředním ztělesněním zla a tím pádem protikladem samotného Boha, jenž je naopak ústředním ztělesněním veškerého dobra, satanismus proto můžeme ve většině jeho forem chápat mj. jako negaci křesťanství a do značné míry i znechucení většinovou společností.
Satan
Satan (hebrejsky שָׂטָן Satan, aramejsky שִׂטְנָא Śiṭnâ: obě slova znamenají „protivník; obviňovatel“) je anděl, démon nebo nižší bůh mnoha náboženství. Satan hraje různé role v koránu, Starém i Novém zákoně a apokryfech.
V hebrejské bibli (tj. křesťanském Starém zákonu) je Satan anděl, jehož Bůh využívá ke zkoušení lidí z různých důvodů obvykle souvisejících s jejich úrovní zbožnosti (tj. zkouška Adama a Evy v knize Genesis, Jób a Tóbijáš). V apokryfech a Novém Zákoně je Satan zobrazen jako zlý vzbouřený démon, který je nepřítelem Boha a lidstva. V moderních abrahámovských náboženstvích je Satan obvykle nahlížen jako nadpřirozená bytost, která je ústředním ztělesněním zla. Satan je také obecně znám jako Ďábel, „Kníže temnoty“, Belzebub, Mefistofeles nebo Lucifer. V Talmudu a některých částech Kabaly je Satan někdy nazýván Samael; nicméně většina židovské literatury je toho soudu, že Samael je odlišný anděl. V oborech angelologie a démonologie tato různá jména někdy označují řadu různých andělů a démonů a panuje značná neshoda ohledně toho, zda jsou některé z těchto bytostí skutečně zlé.[1]
Směry satanismu
LaVeyův Satanimus
Hlavní myšlenky tohoto filozofického směru, jenž má mnoho společného s nihilismem a je silně inspirován Friedrichem Nietzschem jsou udány Satanskou Biblí napsanou roku 1969 Antonem Szandor LaVeyem. Přívrženci toho směru nevěří v reálnou existenci Satana, vlastně nevěří v existenci žádné vyšší bytosti a Satana používají jako metaforu, kterou se vysmívají všem náboženstvím (speciálně křesťanství) a všem lidem,kteří na rozdíl od nich nepovažují za smysl své existence konzumní sebeuspokojení.[2]
“Rodina“ Charlese Mansona
Nyní se bavíme o sektě, která sama označovala jako „rodinu“ a byla vedena Charlesem Mansonem, fungovala v letech 1967-1969 v USA.[3] K životnímu stylu "Rodiny" patřilo žebrání, používání LSD i nevázaný sex. Postupem času se sekta stávala stále více radikálnější a radikálnější. Členem skupiny byl například i Tex Watson, bývalá fotbalová hvězda. Počátkem roku začal vůdce skupiny Charles Manson začal sepisovat „seznam prasat“.To byli lidé jež,toto sdružení zabilo. První vražda se uskutečnila 25. července 1969, kdy hudebníkovi Gery Hinmanovi, v jeho bytě Charles Manson nejprve usekl ucho a až po několika hodinách utrpení, dal příkaz k jeho zabití. Neodešli ale vychutnali si jeho smrt až do posledního vzdychu. Svoji nejslavnější vraždu spáchali o přibližně dva týdny později 8. srpna 1969, kdy vtrhli do vily manželů režiséra Romana Polanského a herečky Sharon Tateové. Slavný režisér byl v tu dobu v Anglii, doma byla jenom jeho manželka v osmém měsíci těhotenství se svými třemi přáteli. Skupina všechny povraždila a na stěnu pokoje jejich krví napsala „Smrt Prasatům“. Skupina vykonala ještě jednu dvojnásobnou vraždu a 1. prosince 1969 byli všichni účastníci vražd zadrženi a odsouzeni k trestu smrti, avšak v průběhu procesu byl zastaven výkon trestu smrti, proto vykonávají pouze doživotí. Během procesu zůstala skupina a zvláště Charles Manson věrni svému stylu a například Manson začal vyznávat fašistickou a rasistickou ideologii. Také u soudu prohlásil: „Jestliže je třeba násilí a strachu, aby se té dolarové společnosti otevřely oči, zosobnění tohoto strachu může být jméno Charles Manson “.
Ordo Templi Orientis
Ordo Templi Orientis byl nábožensko-magický klášter založený roku 1885 Carlem Kellnerem, mezi jeho slavné velmistry patřil Aleisterem Crowleym[4]. Členové řádu se praktikováním jak běžných tak i méně běžných sexuálních praktik, užíváním drog a magií dostávali blíže k Satanovi. V řádu existuje církevní hierarchie a v poněkud pozměněné podobě funguje dodnes.[5]
Časté symboly satanismu
Bafomet
Mezi symboly, často spojované s satanismem patří například bafomet(Obrácený pentagram s hlavou kozla). Toto slovo vzniklo pravděpodobně zkomolením jména islámského proroka Mohameda. Údajně jej uctívali templáři a to posloužilo církvi jako záminka pro jejich brutální vyvraždění.[6]
Číslo šelmy
Číslo 666 se poprvé objevuje ve Zjevení Janově[7] [8]kde označuje Antikrista: "A nutí všechny, malé i veliké, bohaté i chudé, svobodné i otroky, aby měli na pravé ruce nebo na čele cejch, aby nemohl kupovat ani prodávat, kdo není označen jménem té šelmy nebo číslicí jejího jména. To je třeba pochopit: kdo má rozum, ať sečte číslice té šelmy. To číslo označuje člověka, a je to číslo šest set šedesát šest." Tato část bible dala příležitost k nespočtu konspiračních teoriích spojených s tímto číslem, číslem 666 označoval například Martin Luther tehdejšího papeže.[9]
Petrův kříž
Jako satanistický symbol je také používán Petrův Kříž, i když je to zároveň jeden z nejmladších křesťanských symbolů, ten vznikl aby připomínal Petrovu pokoru, kdy se nechal ukřižovat hlavou dolů, jelikož si myslel že není hoden svému pánu.
Satanismus v kultuře
Nejvíce ovlivňuje satanismus metalovou hudbu,[10] obzvláště její „tvrdší“ a „temnější“ odnože jako například black metal,death metal nebo grind core, mezi skupiny hrající tyto žánry patří například Dimmu Borgir,Cradle of Filth,Mayhem nebo Cannibal Corpse[11]. Satanistická témata se však objevují i v například v textech heavy metalových skupin jako jsou například Iron Maiden (The Number of the Beast ze stejnojmenného alba), Guns N' Roses nebo AC/DC.
Podívejte se také na
Reference
- ↑ Bunson, Matthew, (1996). Angels A to Z : A Who's Who of the Heavenly Host. Three Rivers Press. ISBN 0-517-88537-9
- ↑ Satanská bible,Anton Szandor LaVey Anglická online verze
- ↑ Kniha "Manson in His Own World
- ↑ Historie Ordo Templi Orientis na jeho oficiálních stránkách
- ↑ Oficiální stránky OTO
- ↑ Barber Malcolm (1994), The New Knighthood: A History of the Order of the Temple, Cambridge University Press
- ↑ Text Zjevení 13,1-18
- ↑ GIESEN, Heinz. Kniha Zjevení apoštola Jana. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1998. ISBN 80-7192-330-3.
- ↑ Kniha Zjevení,překlad Martin Luther
- ↑ Informace o filmu Satan rir media, natočeného dle skutečné událost
- ↑ Oficiální stránky Cradle of Filth