Karel Svolinský: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 14. 4. 2015, 21:20

Karel Svolinský (14. ledna 1896 Svatý Kopeček u Olomouce – 16. září 1986 Praha) byl významný český malíř, grafik, ilustrátor, typograf a tvůrce písma, scénograf a vysokoškolský pedagog.

Život

V letech 1910–1916 se v Praze vyučil řezbářem. Ve studiu pokračoval od roku 1919 na UPŠ v Praze. U Štěpána Zálešáka studoval malbu a grafiku (1919–1921), u Bohumila Kafky sochu (1921). Po úrazu se zaměřil především na grafiku a nástěnnou malbu, kterou mezi lety 1922–1927 studoval u Františka Kysely. Od roku 1945 působil na téže škole jako vedoucí pedagog Speciálního ateliéru užité grafiky.

Datace

Soubor:Karel Svolinsky-Stained glass window-St. Vitus Cathedral-Prague.jpg

Vitráž v Chrámu sv. Víta

1910–1916: vyučil se řezbářství v Praze
1919–1921: studium na Uměleckoprůmyslové škole u profesora Štěpána Zalešáka
1921: studium sochařství na Uměleckoprůmyslové škole u profesora Bohumila Kafky
1922–1927: studium grafiky a nástěnné malby na Uměleckoprůmyslové škole u profesora Františka Kysely
1924: Národní cena za výtvarné umění
1945–1970: působil jako pedagog na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze
1952: Laureát státní ceny
1956: zasloužilý umělec
1961: národní umělec
1976: Řád práce
1977: podepisuje tzv. Antichartu
2001: velká retrospektivní výstava v Národní galerii v Praze.

Dílo

Těžištěm jeho tvorby je kresba inspirovaná lidovými tradicemi, folklórem a přírodou. Kromě kresby se věnoval především volné, drobné (Ex libris) a užité grafice (plakáty, bankovky, známková tvorba), při jejíž tvorbě experimentoval s grafickými technikami. Typickou grafickou technikou je pro něj dřevoryt a dřevořez (související s jeho vyučením řezbářem). Vynikal také v knižní grafice a ilustraci. Navrhoval gobelíny, byl úspěšným scénografem a především autorem návrhů několika monumentálních realizací:

1930–1931: návrh vitráže pro rodovou kapli Schwarzenberků v Chrámu sv. Víta v Praze
1949–1954: návrh nové podoby Olomouckého orloje ve stylu socialistického realismu (ve spolupráci se svou manželkou, sochařkou Marií Svolinskou^[zdroj?]; na realizaci se podílel také sochař Olbram Zoubek)

Scénografické výpravě se věnoval od roku 1940, kdy jej pozval do Národního divadla v Praze dirigent Václav Talich k realizaci Dvořákova Jakobína.^[1] Později pohostinsky realizoval výpravy převážně pro český operní repertoár jak v Praze, tak ve Státním divadle v Brně, v Olomouci, Plzni a dalších městech. Pohostinsky připravil výpravu Janáčkovy Její pastorkyně i pro Vídeňskou státní operu (1968).

Ilustroval celou řadu knih (k nejznámějším patří např. čtyřsvazková publikace Český rok Karla Plicky a Františka Volfa, 1944–1960) a obálek hudebnin (např. B. Smetany, L. Janáčka, Z. Fibicha). Roku 1925 byl vystaven jeho slavnostní tisk Máchova Máje (pro nějž navrhl původní typografické písmo a vytvořil celou řadu ilustrací) na Mezinárodní výstavě dekorativního umění v Paříži. Po tomto úspěchu vydal u anglické firmy Monotype svůj skript Wenceslas^[2] (1933). Zabýval se též tvorbou plakátů, poštovních známek, exlibris, bankovek aj. Vytvořil i celou řadu barevných vitráží, mozaik a maleb na sklo. Od roku 1935 byl členem SVU Mánes a čestným členem SČUG Hollar.

Je považován za pokračovatele mánesovsko – alšovské tradice v českém výtvarném umění.

Odkazy

Reference

↑ Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 477
↑ Karel Svolinský, Wenceslas (1933)

Literatura

Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 309, 332, 356.
Balaštíková, Eva: Karel Svolinský (1896–1986), 2001, ISBN 80-238-7652-X
Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 477–8
TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 233.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Svolinský na Wikimedia Commons
Osoba Karel Svolinský ve Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Svolinský
Informační systém abART: Svolinský Karel
Karel Svolinský v databázi Archivu Národního divadla
Karel Svolinský v archivu Národního divadla Brno
Karel Svolinský na stránkách Svatého Kopečku u Olomouce
Pořad Českého rozhlasu Plus „Chtěl bych mít nekonečnou tužku...“, obsahuje množství unikátních ukázek s hlasem Karla Svolinského z jeho dětství i z vrcholného tvůrčího období, řada z nich nebyla doposud publikována
Klingspor Museum: Karel Svolinský, písma Svolinsky Antiqua (1925), Wenceslas (1933)
Luc Devroye: Karel Svolinsky

[1] Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 477

[2] Karel Svolinský, Wenceslas (1933)

[1]

[2]

@@ Řádek 29: / Řádek 29: @@
 [[Soubor:Abeceda z roku 1924 a iniciály.png|thumb|upright|Abeceda vytvořená roku 1924 pro tisk Máchova ''Máje'' včetně iniciál]]
-Ilustroval celou řadu knih (k nejznámějším patří např. čtyřsvazková publikace ''Český rok'' [[Karel Plicka|Karla Plicky]] a [[František Volf|Františka Volfa]], 1944–1960) a obálek hudebnin (např. [[Bedřich Smetana|B. Smetany]], [[Leoš Janáček|L. Janáčka]], [[Zdeněk Fibich|Z. Fibicha]]). Roku 1925 byl vystaven jeho slavnostní tisk [[Karel Hynek Mácha|Máchova]] ''[[Máj]]e'' (pro nějž navrhl původní typografické písmo a vytvořil celou řadu ilustrací) na Mezinárodní výstavě dekorativního umění v Paříži. Po tomto úspěchu vydal u anglické firmy [[Monotype]] svůj skript ''Wenceslas'' (1933). Zabýval se též tvorbou plakátů, poštovních známek, [[exlibris]], bankovek aj. Vytvořil i celou řadu barevných vitráží, mozaik a maleb na sklo. Od roku 1935 byl členem [[SVU Mánes]] a čestným členem [[SČUG Hollar]].
+Ilustroval celou řadu knih (k nejznámějším patří např. čtyřsvazková publikace ''Český rok'' [[Karel Plicka|Karla Plicky]] a [[František Volf|Františka Volfa]], 1944–1960) a obálek hudebnin (např. [[Bedřich Smetana|B. Smetany]], [[Leoš Janáček|L. Janáčka]], [[Zdeněk Fibich|Z. Fibicha]]). Roku 1925 byl vystaven jeho slavnostní tisk [[Karel Hynek Mácha|Máchova]] ''[[Máj]]e'' (pro nějž navrhl původní typografické písmo a vytvořil celou řadu ilustrací) na Mezinárodní výstavě dekorativního umění v Paříži. Po tomto úspěchu vydal u anglické firmy [[Monotype]] svůj skript ''Wenceslas''<ref>[http://luc.devroye.org/KarelSvolinsky--WenceslasScript-1933.png Karel Svolinský, Wenceslas (1933)]</ref> (1933). Zabýval se též tvorbou plakátů, poštovních známek, [[exlibris]], bankovek aj. Vytvořil i celou řadu barevných vitráží, mozaik a maleb na sklo. Od roku 1935 byl členem [[SVU Mánes]] a čestným členem [[SČUG Hollar]].
 Je považován za pokračovatele [[Josef Mánes|mánesovsko]] – [[Mikoláš Aleš|alšovské]] tradice v českém výtvarném umění.
@@ Řádek 47: / Řádek 47: @@
 * {{Wikicitáty|osoba=Karel Svolinský}}
 * {{NK ČR|jk01122138}}
-* [http://abart-full.artarchiv.cz/osoby.php?x=0&y=0&Fprijmeni=svolinský&Fjmeno=karel&FnarozDen=&FnarozMes=&FnarozRok=&Fmisto=&FumrtiDen=&FumrtiMes=&FumrtiRok=&Fmistoumrti=&Fobor= Informační systém abART: Svolinský Karel]
+* [http://abart-full.artarchiv.cz/osoby.php?IDosoby=236 Informační systém abART: Svolinský Karel]
 * {{ND osoba|3641}}
 * {{NDB osoba|5985}}
 * [http://www.svaty-kopecek.cz/karel-svolinsky Karel Svolinský na stránkách Svatého Kopečku u Olomouce]
 * [http://www.rozhlas.cz/plus/portrety/_zprava/karel-svolinsky-chtel-bych-mit-nekonecnou-tuzku--1295415 Pořad Českého rozhlasu Plus „Chtěl bych mít nekonečnou tužku...“], obsahuje množství unikátních ukázek s hlasem Karla Svolinského z jeho dětství i z vrcholného tvůrčího období, řada z nich nebyla doposud publikována
+* [http://www.klingspor-museum.de/KlingsporKuenstler/Schriftdesigner/Svolinsky/KSvolinsky.pdf Klingspor Museum: Karel Svolinský, písma Svolinsky Antiqua (1925), Wenceslas (1933)]
+* [http://luc.devroye.org/fonts-44395.html Luc Devroye: Karel Svolinsky]
 {{Autoritní data|WORLDCATID=lccn-n50011346}}