Železniční trať Plzeň–Cheb

Plzeň – Cheb
Stát	Česko
Číslo	170
Provozovatel dráhy	SŽDC
Technické informace
Délka	106 km
Rozchod koleje	1435 mm (normální)
Traťová třída	D
Napájecí soustava	25 kV / 50 Hz
Ozubnice	ne
Počet kolejí	1 (Plzeň – Pňovany a Lipová u Chebu – Cheb 2)
Maximální rychlost	160 km/h
Externí odkazy
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
Průběh trati
	109,674
	349,094
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Plzeň – Cheb (v jízdním řádu pro cestující společně s tratí Praha – Plzeň jako trať č. 170) je hlavní tratí celostátního i mezinárodního významu. Je součástí celostátní dráhy. Je významnou železniční spojnicí Česka a západní Evropy. Dnes je součástí III. železničního koridoru, který protíná republiku ve východo-západním směru (z Mostů u Jablunkova do Chebu).

Na celé trati byla v minulosti provedena elektrifikace. Z celkové délky 106 km je 33 km tratě vedeno dvoukolejně (úseky Plzeň – Pňovany a Lipová u Chebu – Cheb), 73 km jednokolejně (úsek Pňovany – Lipová u Chebu). Trať prošla důkladnou rekonstrukcí - byla dokončena v dubnu 2011.

Historie trati

Trať byla postavena společností Dráha císaře Františka Josefa jako část železniční tratě Vídeň – České Budějovice – Cheb. V roce 1884 byla celá dráha zestátněna a začleněna do Císařsko-královských státních drah.

V 60. letech 20. století začala elektrizace střídavou napájecí soustavou 25 kV 50 Hz. Nejprve byly elektrizovány úseky Plzeň Jižní Předměstí – Kozolupy a úsek Lipová u Chebu – Cheb a ve stanicích bylo rozšiřováno kolejiště.

V letech 1964–1967 bylo na traťovém úseku Plzeň Jižní Předměstí – Cheb namontováno a 6. 7. 1967 zprovozněno tehdy nejmodernější zabezpečovací zařízení (typ SSSR) v tehdejší ČSSR, všechny stanice z Plzně do Chebu byly řízeny dálkově kromě Plzně Jižního Předměstí, které bylo od roku 1997 řízeno dálkově ze stavědla 5 Radbuza, které bylo umístěno na chebském zhlaví stanice Plzeň hlavní nádraží, Plzeň-Křimice, Kozolupy a Mariánské Lázně. Tyto stanice nebyly do dálkového ovládání zapojeny, ale jejich řízení výpravčím je na stavědle v Purkyňově ulici vizuálně kontrolováno. (Další podobné zařízení se uvedlo do provozu např. v roce 1989 na trase Praha Holešovice – Kralupy nad Vltavou.)

8. listopadu 1967 byl elektrizován úsek Plzeň – Svojšín a 7. června 1968 byl elektrizován úsek Svojšín - Cheb.

Od roku 2006 probíhala kompletní rekonstrukce tratě s rozsáhlými nepřetržitými výlukami. Optimalizace traťových úseků Plzeň Jižní Předměstí – Stříbro byla dokončena v roce 2008, Stříbro – Svojšín dokončena prosinec 2010, Pavlovice – Planá u Mar. Lázní – Mariánské Lázně – Lipová u Chebu – Cheb. Optimalizace posledního úseku Svojšín – Pavlovice byla zahájena 31. července 2010 a dokončena 30. dubna 2011. Od 1. května je tedy celý úsek Plzeň – Cheb průjezdný.

V červnu 2007 byla zprovozněna zastávka Plzeň-Zadní Skvrňany a zrušena stanice Plešnice, kde je dnes pouze zastávka. Dále byla prodloužen dvoukolejný úsek Plzeň – Kozolupy až do Pňovan (tedy o 12 km) a byly prodlouženy traťové koleje v Lipové u Chebu.

Úsek Pňovany – Lipová u Chebu zůstal jednokolejný z důvodu hustého sledu železničních stanic a nedostatku místa pro druhou traťovou kolej. Staré zabezpečovací zařízení typu SSSR (které bylo zprovozněno 6. července 1967 a svoji činnost postupně ukončovalo od roku 2006; na posledním úseku Svojšín – Pavlovice ukončilo svoji činnost 2. srpna 2010) bylo zcela nahrazeno novým zabezpečovacím zařízením ESA 11 s JOP. Celá trať je dálkově řízena z Ústředního stavědla Plzeň, které je umístěno v Purkyňově ulici. Trať je rozdělena na dva okruhy a každý okruh řídí jeden dispečer. První ovládací okruh dispečera 1 je úsek Plzeň jižní Předměstí – Ošelín, druhý ovládací okruh dispečera 2 je úsek Pavlovice – Cheb, v traťovém úseku Ošelín – Pavlovice si oba dispečeři navzájem vlaky předávají.

Montáž a zprovoznění nového zabezpečovacího zařízení s sebou přinesla i zrušení veškerého obsluhujícího personálu ve všech stanicích na trase, kromě Žst. Pňovany, Planá u Mar. Lázní a Mariánských Lázní, kde i nadále budou sloužit pohotovostní výpravčí a v případě poruchy v ostatních stanicích tam budou vysláni a budou tuto stanici ovládat nouzově do odstranění poruchy (během odstraňování poruchy bude dotčená stanice vyřazena z dálkového ovládání a bude přepojena na místní nouzové ovládání).

Po dokončení rekonstrukce byl od GVD 2011/2012 zaveden spoj se soupravou Pendolino, jezdí jednou týdně vždy v sobotu. Od GVD 2012/2013 byl přidán další spoj s Pendolinem, a to nedělní.

Popis trati

Údaje za názvy stanic v závorkách, psané kurzívou značí nadmořskou výšku příslušné stanice.

Bezprostředně po opuštění žst. Plzeň hlavní nádraží překračuje trať železničním mostem řeku Radbuzu. Za železniční stanicí Plzeň Jižní předměstí prochází areálem podniku Škoda a za sídlištěm Skvrňany opouští souvislou zástavbu Plzně. Následuje úsek obcemi podél mělké kotliny Mže v okrese Plzeň-sever. U Plešnice začíná rekreační oblast vodní nádrže Hracholusky s rozsáhlými lesními porosty.

U Sulislavi trať vstupuje do okresu Tachov a členitým terénem nad řekou Mží vchází do žst. Stříbro. (395 m) Následuje složitý úsek trati hlubokým a malebným údolím Mže, který získává nejvyšší půvab za Svojšínem. Složitý terén plný mostků a tunelů trať opustí až u obce Brod nad Tichou, kde vstupuje do Tachovské brázdy. Prochází městem Planá (490 m), obcí Chodová Planá a okolo rybníku Regent vjíždí do Karlovarského kraje, okres Cheb. Následuje světoznámé lázeňské město Mariánské Lázně. (565 m) Železnice stoupá pod svahy Slavkovského lesa do Lázní Kynžvart, které jsou nejvýše položenou stanicí na celé trati (605 m). Pokračuje přes Lipovou u Chebu, za níž se opět mění ráz okolní krajiny. Trať vstoupí do rovinaté Chebské pánve, překračuje mostem vodní nádrž Jesenice na řece Odravě a po 220 km končí v rozsáhlé žst. Cheb (460 m).

Budoucnost tratě

Rekonstrukci výpravní budovy Plzeň hlavní nádraží zahájily České dráhy roku 2011, v červnu příštího roku byla alespoň částečně dokončena. Kompletně opravena byla tak spodní hala. Rekonstrukci plzeňského kolejiště SŽDC zahájila v roce 2012, dokončena i s prodlouženými podchody bude roku 2022.^[1]

Provoz na trati

Na trati jezdí 7 párů expresů v trase Praha – Cheb a dva páry vlaků Pendolino v kategorii IC. Jeden v trase Ostrava – Cheb, druhý jezdí až mezi Bohumínem a Františkovými Lázněmi.

V úseku Plzeň – Pňovany jezdí osobní vlaky z Plzně do Bezdružic (trať 177) ve dvouhodinovém intervalu, mezi Pňovany a Mariánskými Lázněmi pouze spěšné vlaky Plzeň – Mariánské Lázně, z nichž některé zastavují ve všech stanicích a zastávkách. V úseku Mariánské Lázně – Cheb pak jezdí osobní vlaky opět v intervalu 2 hodiny. Expresní spoje jezdí v pravidelných odstupech dvou hodin. Navíc je v úseku Blovice (trať 190) – Kozolupy přes Plzeň nově zavedena tzv. Plzeňská linka, jezdící v pracovních dnech jednou za 1-2 hodiny.

Stanice a zastávky

stanice Plzeň hlavní nádraží
stanice Plzeň-Jižní Předměstí
stanice Plzeň-Křimice
stanice Planá u Mariánských Lázní
stanice Mariánské Lázně
stanice Cheb

Reference

↑ Tisková zpráva SŽDC ohledně rekonstrukce stanice Plzeň hl. n.

Literatura

HEROLD, Eduard. Průvodce po české západní dráze : Příruční kniha na cesty : S devíti obrazy. Praha: Schreyer a Fuchs, 1863. Dostupné online.
FRÁNA, Antonín. Z Prahy do Plzně. Praha: Kapr a Kotek, 1890. Dostupné online. Průvodce z 90. let 19. stol. přibližuje přitažlivá a z historického hlediska zajímavá místa české krajiny na cestě podél železniční trati České západní dráhy z Prahy do Plzně..

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční trať Plzeň – Cheb na Wikimedia Commons
- Lokální šablona odkazuje na jinou kategorii Commons než přiřazená položka Wikidat:
  - Lokální odkaz: Railway line 170 (Czech Republic)
  - Wikidata: Railway line Plzeň - Cheb
Trať 170 na www.zelpage.cz s odkazy na naskenované historické jízdní řády

[1] Tisková zpráva SŽDC ohledně rekonstrukce stanice Plzeň hl. n.

[1]