Přeskočit na obsah

ČKD Blansko

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
ČKD Blansko
Základní údaje
Právní formaakciová společnost
Datum založení11. října 2006
Adresa sídlaGellhornova 2228/1, Blansko, 678 01, Česko
Klíčoví lidéSergej Trifonov[1]
Charakteristika firmy
Oblast činnostistrojírenský průmysl
Obrat618,5 mil. Kč (2019)[2]
628,1 mil. Kč (2018)[2]
Provozní zisk−6,2 mil. Kč (2019)[2]
16,6 mil. Kč (2018)[2]
Výsledek hospodaření−10,4 mil. Kč (2019)[2]
5,9 mil. Kč (2018)[2]
Celková aktiva824,6 mil. Kč (2019)[2]
818,7 mil. Kč (2018)[2]
Vlastní kapitál45,4 mil. Kč (2019)[2]
80 mil. Kč (2018)[2]
Zaměstnanci119 (2023)[3]
Mateřská společnostŤažmaš
MajitelŤažmaš (100 %)
Identifikátory
Oficiální webwww.ckdlh.cz
IČO27704271
LEI31570010000000107086
OpenCorporates IDcz/27704271
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ČKD Blansko, od roku 2006[1] ČKD Blansko Holding, a.s., je firma v Blansku zabývající se strojírenskou výrobou.

V květnu 2022 Finanční analytický úřad ministerstva financí předběžným opatřením zmrazil akcie firmy, které vlastní poslanec ruské Státní dumy Andrej Fedorovič Trifonov, neboť figuruje na sankčním seznamu Evropské unie vydaném v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu.[4][5] Zároveň v důsledku zpřísněni sankčního režimu došlo ke zrušení veškerých bankovních účtů firmy. [6] Společnost se kvůli sankcím nemohla ucházet o veřejné zakázky[7] a ztratila ruský trh.

V dubnu 2024 na sebe společnost podala insolvenční návrh.[8] Dle údajů z insolvenčního rejstříku společnost měla nezajištěné závazky ve výši zhruba tři sta milionů korun[9], vlastní majetek přibližně za 55 milionů korun [10]. Od září 2024 je společnost v úpadku.[11]

Historie

[editovat | editovat zdroj]
Ceník z 2. poloviny 19. století s vyobrazením továren
Starohraběcí huť roku 1850

Historie železářství v regionu spadá prakticky až do pravěku, kdy zde byla využívána lehce tavitelná železná ruda. Těžba a zpracování železné rudy od středověku jsou spjaty zejména s lokalitami v Josefovském údolí či v okolí vsí Olomučany a Rudice. K zpracování železa na blanenském panství došlo roku 1698, kdy majitelé panství Gellhornové založili po vzoru sousedního Lichtenštejnského Pozořického panství první železný hamr. Ten ležel v Arnoštově údolí a vyráběl kujné železo a litinové výrobky. V roce 1766 koupil blanenské panství včetně železáren šlechtický rod Salmů. Největší rozvoj strojíren zahájil hrabě Hugo František Salm, za něhož se blanenské strojírny staly na dlouhou dobu největší továrnou v Rakouském císařství. V Blansku byla postavena kuplovací pec, válcovna, slévárna, modelárna, strojírna, následovaly provozy destilační uhelné peci, prachárny, byly postaveny hamry, papírna, v údolí Svitavy a Punkvy vyrůstaly nesčetné milíře. K Salmovým továrnám patřila i Hugova huť v Jedovnicích a továrny na stroje v Brně a v Doubravici. O rozvoj výroby se zasloužil i Karel Reichenbach, který byl ředitelem Salmových průmyslových podniků. Blanenské strojírny se staly zejména významným výrobcem užitkové i umělecké litiny, která se vyvážela do celého Rakouského císařství i do německých států. Roku 1896 prodali Salmové železárny a strojírny Akciové společnosti pro stavbu strojů Breitfeld-Daněk. Došlo k dalšímu rozvoji podniku, byly zbudovány nové slévárenské a strojírenské provozy.

Českomoravská-Kolben-Daněk, a.s.

[editovat | editovat zdroj]

V druhé polovině 20. let 20. století se akciová společnost Breitfeld-Daněk dostala do závislosti Živnobanky, která ji svou politikou v roce 1927 přiměla k fúzi s českým koncernem Českomoravská-Kolben, čímž vznikla velká strojírenská skupina Českomoravská, Kolben & Daněk.[12] Firma se začala soustřeďovat na výrobu vodních, mlýnských, potravinářských a dřevoobráběcích strojů. Za druhé světové války byla továrna Německem donucena přejít na válečnou výrobu. Po válce továrna vyráběla především kanalizační litinu, odpadové trouby a tvarovky.

ČKD Blansko

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1950 se továrna oddělila a vznikl samostatný národní podnik ČKD Blansko. Postupem času došlo k výstavbě nových hal, rozšiřovaly se strojírenské i metalurgické provozy. Firma pokračovala v tradiční výrobě výrobků z litiny, včetně umělecké; začala se ale též specializovat na výrobu turbín do vodních elektráren, těžkých obráběcích strojů a strojírenské metalurgie. Produkcí vodních turbín si získalo ČKD Blansko dobré postavení, zařízení se vyvážela prakticky do celého světa. Po roce 1989 došlo k úpadku výroby, firma vyklidila pozice na trzích a došlo ke snižování počtu zaměstnanců. V roce 1991 byla v důsledku politických změn založena akciová společnost ČKD Blansko, a.s., později došlo v rámci další transformace i k nestandardním finančním a majetkovým přesunům, které skončily trestním stíháním ředitele.[13] Jednotlivé provozy byly postupně privatizovány, na půdě bývalého podniku vznikaly další společnosti. Z jádra podniku vznikla v roce 2001 nová společnost ČKD Blansko Strojírny, a. s., v roce 2007 vznikla společnost ČKD Blansko Holding, a.s., která sdružuje divize Hydro, Karusely, Wind a výrobní divizi Strojírny. V březnu roku 2010 koupil ČKD Blansko Holding od skupiny J&T ruský průmyslový podnik Ťažmaš se sídlem v Syzrani.[14]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Veřejný rejstřík a Sbírka listin - Ministerstvo spravedlnosti České republiky. or.justice.cz [online]. [cit. 2022-03-16]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f g h i j výroční zpráva. Dostupné online.
  3. ↑ Účetní závěrka ČKD Blansko Holding, a.s. za rok 2023
  4. ↑ HTTPS://WWW.SOLIDPIXELS.COM, solidpixels. Rozhodnutí ve věci ČKD Blansko Holding, a.s., TYAZHMASH, PJSC, Andrey Fedor. FAÚ [online]. [cit. 2024-07-07]. Dostupné online. 
  5. ↑ DOLEJŠÍ, Milan. Stát zmrazil akcie ruského poslance v ČKD Blansko Holdingu. ČT24 [online]. Česká televize, 2022-05-17 [cit. 2022-05-17]. Dostupné online. 
  6. ↑ IDNES.CZ, ČTK. Rusy vlastněné ČKD Blansko je v insolvenci, kvůli sankcím má zmrazené účty. iDNES.cz [online]. 2024-03-27 [cit. 2024-07-07]. Dostupné online. 
  7. ↑ HALUZA, Oldřich. ČKD Blansko prodává majetek a dál propouští, firma vlastněná Rusy skomírá. iDNES.cz [online]. 2023-11-21 [cit. 2024-07-07]. Dostupné online. 
  8. ↑ ČT24. ČKD Blansko míří do insolvence. Část zaměstnanců by mohla najít práci v ostatních provozech. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-04-13]. Dostupné online. 
  9. ↑ CHARVÁT, Jan. ČKD Blansko Holding podal insolvenční návrh. Dluží tři sta milionů korun. Denik.cz [online]. Vltava Labe Media, 2024-03-27 [cit. 2024-07-07]. Dostupné online. 
  10. ↑ Soud poslal firmu ČKD Blansko Holding do úpadku. Majitel je z Ruska. Aktuálně.cz [online]. 2024-09-07 [cit. 2024-09-15]. Dostupné online. 
  11. ↑ Soud poslal do úpadku firmu ČKD Blansko Holding. Seznam Zprávy [online]. 2024-09-07 [cit. 2024-09-09]. Dostupné online. 
  12. ↑ CRHONKOVÁ, Jaroslava. Turbo, firemní časopis společnosti ČKD Blansko Holding. Turbo. 2017-06-16, s. 1–2. Dostupné online [cit. 2018-06-19]. 
  13. ↑ Bývalý šéf ČKD Blansko je ve vězení. Na pět let. iDNES.cz [online]. 2008-05-14 [cit. 2018-06-19]. Dostupné online. 
  14. ↑ Skupina J&T prodala Rusům strojírenskou společnost ČKD Blansko. iDNES.cz [online]. 2010-03-24 [cit. 2018-06-19]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Kreps Miloš, Dějiny blanenských železáren, 1978
  • Kreps Miloš, Dějiny strojíren ČKD Blansko, 1983

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=ČKD_Blansko&oldid=24255110“