Zdeněk Kubeš
| Zdeněk Kubeš | |
|---|---|
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | královéhradecká |
| Sídlo | Náchod |
| Jmenování | 1. srpna 2015 |
| Svěcení | |
| Kněžské svěcení | 15. září 2001 |
| Osobní údaje | |
| Země |  Česko |
| Datum narození | 16. dubna 1964 (60 let) |
| Místo narození | Polička, Česko |
| Vyznání | římskokatolické |
| Rodiče | Václav a Emílie Kubešovi |
| Povolání | zemědělec |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zdeněk Kubeš (* 16. dubna 1964 Polička) je český římskokatolický teolog.[1]
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Je jediným synem rodičů Václava a Emílie, kteří žili v Lubné u Poličky.[2] Posléze zde byl také členem místních dobrovolných hasičů.[3] Vystudoval Střední zemědělsko-technickou školu v Litomyšli, pak absolvoval dvouletou základní vojenskou službu a poté (v roce 1985) nastoupil do lubenského zemědělského družstva.[1] Ve svém bydlišti byl rovněž členem sboru dobrovolných hasičů.[4] Po deseti letech práce v zemědělství, když mu bylo 38 let, se rozhodl pro studium teologie, k němuž ho inspirovali jeho přátelé, také římskokatoličtí kněží.[2]
Studentský vůdce[editovat | editovat zdroj]
Nejprve na studia ke kněžství nastoupil do teologického konviktu v Litoměřicích v září 1995. Po absolvování teologického propedeutika vstoupil od září roku 1996 do pražského acibiskupského kněžského semináře. V období svého studia na pražské katolické teologické fakultě úzce spolupracoval s Mons. Karlem Vránou zvláště pak na vydávání děl dlouho opomíjených katolických autorů. Jako studentský vůdce bohoslovců pražského arcibiskupského semináře byl zvolen prefektem semináře v letech 2000–2001 v období vrcholící krize na pražské fakultě, která zasáhla jak církev, tak se promítla i do české společnosti, kdy výraznou měrou coby autorita zklidnil zjitřenou atmosféru mezi seminaristy. Po šesti letech studia přijal 15. září 2001 v královéhradecké katedrále svatého Ducha kněžské svěcení,[1] které mu udělil královéhradecký biskup a pozdější pražský arcibiskup Dominik Duka.[5] O svém povolání za kněze Kubeš sám říká, že Ježíš si za své učedníky vybíral rybáře, tak proč ne také zemědělce.[2] Na jeho první bohoslužby, které vykonal v sebranickém kostele svatého Mikuláše a v kapli svaté Anny v Lubné, zavítaly desítky věřících z okolních obcí.[6]
Duchovní působení[editovat | editovat zdroj]
Po získání kněžského svěcení působil tři měsíce coby kaplan v Kutné Hoře. Následně se stal duchovním správcem v Jičíně a od 1. července 2003 byl farářem v přibyslavské farnosti.[1] Podílel se například na opravě varhan v přibyslavském kostele[7] či na organizaci diecézního setkání ministrantů v roce 2013.[8] Každoročně zaštiťoval konání tříkrálové sbírky v Přibyslavi, jejíž výtěžek býval oproti okolním městům a obcím nadprůměrný.[9] Ke konci července roku 2015 však své přibyslavské působení ukončil a nahradil ho zde Pavel Sandtner.[10] Kubeš naopak přešel do farnosti Náchod, kde se stal tamním děkanem.[11]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d Náš současný duchovní pastýř [online]. Přibyslav: Římskokatolická farnost [cit. 2014-05-11]. Dostupné online.
- ↑ a b c BARTŮŇKOVÁ, Andrea. Katolický kněz není nikdy sám, má svou farní rodinu [online]. Praha: Český rozhlas, 2014-01-07 [cit. 2014-05-11]. Dostupné online.
- ↑ SAADOUNI, Štěpánka. Hasičský sbor v Olešence slavil už celých 120 let existence. Deník [online]. 2013-08-11 [cit. 2015-09-04]. Dostupné online.
- ↑ Hasičský sbor v Olešence slavil už celých 120 let existence [online]. havlickobrodsky.denik.cz [cit. 2014-05-16]. Dostupné online.
- ↑ Člen salesiánské rodiny přijal svátost kněžství. Noviny Svitavska. 22. 9. 2001, s. 17. Dostupné online.
- ↑ Věřící přišli poblahopřát svému krajanovi k primici. Noviny Svitavska. 24. 9. 2001, s. 7. Dostupné online.
- ↑ Přibyslavské varhany sžírá červotoč [online]. vysocina-news.cz [cit. 2014-05-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-20.
- ↑ V Přibyslavi se uskuteční poprvé velké diecézní setkání ministrantů [online]. regiony.impuls.cz [cit. 2014-05-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-14.
- ↑ SAADOUNI, Štěpánka. Tříkrálová sbírka: Přibyslav drží už několik let rekord v dobročinnosti. Havlíčkobrodský Deník [online]. 2012-02-15 [cit. 2015-08-30]. Dostupné online.
- ↑ BROŽ, Filip. Přibyslavskou farnost povede nový kněz. Deník [online]. 2015-07-02 [cit. 2015-08-30]. Dostupné online.
- ↑ Římskokatolická farnost – děkanství Náchod [online]. Hradec Králové: Biskupství královéhradecké [cit. 2015-08-30]. Kapitola Duchovní správa. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- PALÁN, Aleš. KT na návštěvě: Přibyslav. Katolický týdeník. 6.–12. říjen 2009, čís. 41, s. 9. Dostupné online.