Wikipedista:Akdam/Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Šablona:Infobox Sportovní disciplína

Tenis (angl. tennis < angl. tenes, tenetz < fr. tenez! = nate, berte, držte! (imperativ pl. slova držet)), dříve označován také jako bílý sport, je míčová hra pro 2 nebo 4 hráče. Varianta se 2 hráči se nazývá dvouhra, varianta se 4 hráči pak čtyřhra. Rozlišuje se také smíšená čtyřhra [1], při které v každé dvojici hraje jedna žena a jeden muž. Soupeři stojí proti sobě, na obdélníkovém hřišti (tenisovém dvorci) a pokoušejí se odrazit tenisový míček tenisovou raketou do dvorce tak, aby jej soupeř nemohl podle pravidel vrátit. Tenis patří k olympijským sportům. Z tenisu se vyvinulo několik podobných sportů hraných zejména pod střechou na speciálním kurtu např.: plážový tenis. Tenis může hrát každý, kdo může držet raketu, takže i vozíčkáři. Ke zrození moderního tenisu došlo v Birminghamu [2], kdy cílem této hry bylo dopravit míč pálkou přes 1,5 m vysokou síť na soupeřovu polovinu tak, aby míč nemohl soupeř vrátit. O rok později vznikla první pravidla a v roce 1886 měl i tenisový dvorec stejnou podobu jako dnes.[3]

Tenis hraje milióny rekreačních hráčů. Nejznámější turnaje jsou Australian Open, US Open, French Open a Wimbledon.

Historie tenisu[editovat | editovat zdroj]

Historie mužského tenisu[editovat | editovat zdroj]

Tenis má své kořeny hluboko. První zmínka o hře podobné tenisu pochází již ze starověku, kdy Římané hráli hru Trigon. Hráči odráželi těžkými dřevěnými pálkami míčky naplněné fíkovými zrnky.[4] Další zmínka je ve 12. století, kdy se v Itálii setkáváme s hrou gioco della pallone[5] a zároveň ve Francii se hrou Jeu de paume.Také ve Španělsku vzniká starší verze tenisu - pelota, která se postupně rozšířila i do Německa a Holandska. Hra se nehrála na dvorcích, ale v míčovnách a míček z korku se odpaloval rukou. Ale slovo tenis zaznělo až na přelomu patnáctého a šesnáctého století.[5] Mezi roky 1859 a 1865 byl vynalezen způsob, jak vyrobit gumový míček, který by se odrážel a nezůstával ležet na trávě.[6] Harry Gem a jeho přítel Augurio Perera vyvinuli hru, která se skládala z možností novodobých raket a hry pelota.

Angličan Walter Clopton Wingfield se nechal těmito pravidly inspirovat, aby si roku 1874 nechal patentovat hru zvanou sféristika [5].

1877 - 1915[editovat | editovat zdroj]

V červenci roku 1877 se ve Wimbledonu konalo první mistrovství.[7] Účastnilo se ho pouze 22 hráčů (prvních sedm ročníků hráli pouze muži) z nichž nejlepšího výsledku dosáhl Angličan Spencer Gore.[6][7] O významný skok v kvalitě se postarali bratři Renshawovi a Dohertyovi, kteři pozvedli tenis k vrcholovému sportu.[8]

Roku 1881 se rozjel také turnaj v USA - US Open.[9] První turnaj vyhrál Američan Richard Sears.[10] V mužské čtyřhře byla prvních šest roků nejúspěšnější anglická dvojice, bratři Renshawovi. V roce 1891 začal účinkovat třetí Grand slam. Bylo to French Open.[11] Ale až do roku 1924 byl turnaj pouze pro členy klubu. V roce 1896 se konal první ročník Olympijského turnaje. A hned se mezi disciplínami objevil tenis. Soutěžilo se v disciplínách mužská dvouhra a mužská čtyřhra. Dvouhru i čtyřhru společně s Němcem Friedrichem Taunem vyhrál Angličan John Pius Boland.

Do roku 1906 byli vítězové wimbledonské dvouhry pouze Angličané. Změna nastala v roce 1907, kdy zvítězil Australan Norman Brookes.[8][12] Na začátku 20. století, v roce 1900 se rozběhl první skupinový pohár - Davis cup. První tři roky spolu soutěžili pouze Velká Británie a USA. Ale v roce 1904 se přidali i tenisté z Belgie, Francie a Rakouska. První silnější družstvo před první světovou válkou vytvořili již zmínění bratři Dohertyovi, kteří vyhráli celkem čtyřikrát.[8] To druhé bylo družstvo Australasie a tenisté Norman Brookes a Tony Wilding. Zároveň s prvním ročníkem Davis cupu se konal taktéž druhý ročník olympijského turnaje. Narozdíl od minulého turnaje se přidala soutěž ve smíšené čtyřhře. Nejlépe se vedli bratři Dohertyovi, kterým se oboum podařilo získat 2 zlaté medaile a jedna bronzová. Ve French Open mezi roky 1903 - 1914 stanovil Francouz Max Decugis rekord v počtu titulů na tomto francouzském Grand slamu.[pozn 1] Získal jich celkem osm. Vyrovnal se mu pouze v roce 2013 Španěl Rafael Nadal. Roku 1904 se konal třetí ročník olympijského turnaje. Zúčastnili se ho ale pouze dvě země - Německé císařství a Spojené státy Americké. a V roce 1905 začal svou historii poslední Grand slam - Australian Open.[13] Až do přerušení během 1. světové války se kromě Australanů a Novozélanďanů zúčastnili také čtyři Angličané a jeden Američan. Mezi nejlepší tenisty v dvouhře na Australian Open před v tomto období byli Novozélanďan Tony Wilding (2 vítězství)[14] a Australan Horace Rice (1 vítězství a 3 finále)[15]. Mužské čtyřhře vévodil Ernie Parker. Vyhrál celkem dvakrát a pokaždé s někým jiným.[16] V roce 1908 se na olympijských hrách konaly 4 mužské discilíny k mužské dvouhře a čtyřhře se připojily ty samé disciplíny, ale v hale. Za čtyři roky, roku 1912, se k mužům přidali i ženy a s nimi i smíšená čtyřhra. 1. května 1913 byla založena Mezinárodní tenisová federace.[17]Vývoj tenisu v Evropě zastavila 1. světová válka.[8][18]Ale ve Spojených státech amerckých se tenis vyvíjel dál a ani největší turnaj v Americe - US Open se nezastavil.[9]

1918 - 1939[editovat | editovat zdroj]

V roce 1919 se Wimbledon, v té době považovaný za největší tenisový turnaj[8], rozběhl.[19] V roce 1921 se naposledy hrálo na starém stadionu, na kterém se hrálo už od roku 1887 a další rok už se hrálo na novém.[20] V rocích 1920 - 1926 se v Davis Cupu podařilo Američanům Billovi Tildenovi a Billovi Johnstonovi vyhrát celkem sedmkrát.[8] V roce 1924 byl poslední Olympijský závod v tenise až do roku 1988. Mezi roky 1924 - 1929 se dostávali na stupně vítězů ve Wimbledonu tři mladí francouzi - Jean Borotra[21], Henri Cochet[22] a René Lacoste[23]. V Davis cupu se k nim přidal ještě čtvrtý - Jacques Brugnon.[24] Říkalo se jim čtyři mušketýři.[25]

V letech 1934 - 1936 udělal Angličan Fred Perry jeden z největších wimbledonských rekordů - vyhrál turaj třikrát za sebou. Tento rekord odolával více než čtyřicet let.[8] Zároveň byl také prvním, kdo dokázal vyhrát všechny čtyři grandslamové turnaje.[26] Další dobrým tenistou v této době byl němec Gottfried von Cramm. Třikrát se probojoval do finále Wimbledonu, ale ani jednou nezvítězil.[27] Nejvíce se asi zapsal do historie svojím spravným chováním.[8] Například když se v roce 1935 hrálo Daviscupové finále USA - Německo, rozhodující čtyřhra a Němci měli matchball, Američan zahrál míček do autu a rozhodčí hlasil vyhraný zápas pro Německo, ale Gottfried von Cramm se přiznal, že se dotkl pálkou míčku a díky tomu USA vyhrálo.[28][29]

1940 - 1955[editovat | editovat zdroj]

1956 - 1970[editovat | editovat zdroj]

1971 - 1985[editovat | editovat zdroj]

1986 - 2000[editovat | editovat zdroj]

2001 - současnost[editovat | editovat zdroj]

Historie ženského tenisu[editovat | editovat zdroj]

1884 - 1939[editovat | editovat zdroj]

V roce 1884 ve Wimbledonuhráli ženy svůj první turnaj ve dvouhře.[30] V předválečném wimbledonu nejlépe vedla Dorothea Lambertová Chambersová. Mezi roky 1903 a 1914 vyhrála Wimbledon ve dvouhře sedmkrát.[31] Do roku 1904 byli vítězky wimbledonské dvouhry pouze Angličané. Změna nastala v roce 1905, když vyhrála američanka May Suttonová.[32]Jednou z největších ženských poválkových legend se stala Suzanne Lenglenová.[33] Ve Wimbledonu hrála 32 dvouher a všechny vyhrála.[8] Tuto francouzsku vystřídala na trůnu Američanka Helen Willsová Moodyová. Ve Wimbledonu převzala trofej po Lenglenové v roce 1927 a celkem vyhrála osmkrát.[34][35][36] Rekord osmi vítězství ve wimbledonské dvouhře překonala až v roce 1990 Martina Navrátilová.[37][38] Poslední ženskou wimbledonskou vítězkou před 2. světovou válkou se stala Alice Marbleová. Zvítězila nejprve v US Open (celkem čtyřikrát)[39], ale získat více než jeden wimbledonský titul jí nedovolila 2. světová válka.[8]

1940 - 1955[editovat | editovat zdroj]

1956 - 1970[editovat | editovat zdroj]

1971 - 1985[editovat | editovat zdroj]

1986 - 2000[editovat | editovat zdroj]

2001 - současnot[editovat | editovat zdroj]

Historie tenisu v České republice[editovat | editovat zdroj]

Počátky tenisu v České republice jsou v roce 1879, kdy se v Litomyšli konal první tenisový turnaj na české území.[18] Tenis se hrál už dříve, ale v tomto roce se zakládaly první sportovní kluby jako například 1. Český lawn tennis klub[40] nebo TK MILO Olomouc[41]. V roce se hrálo první mistrovství Koruny české. [42]V roce 1906 byla založena Česká lawn-tennisová associace (ČLTA)[18][43], a tenis v České republice se začal rozvíjet. Zakládali se kluby a kroužky až do první světové války.

Pravidla[editovat | editovat zdroj]

Průběh hry[editovat | editovat zdroj]

Tenisový slovník[editovat | editovat zdroj]

Tiebreak[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také na stránce Tiebreak (tenis).

Tiebreak [tajbrejk] (angl.) neboli zkrácená hra je hra na konci setu tenisového zápasu, pokud oba hráči (obě strany ve čtyřhře) dosáhnou šesti her (gamů), tedy za stavu 6-6. Tento systém byl zaveden na počátku 70. let 20. století, aby se zkrátily vyrovnané zápasy.

V tiebreaku se každý míč počítá jako jeden bod. Hráč, který jako první dosáhl sedmi bodů a má navíc nejméně dvoubodový náskok vůči soupeři (7-5), získává tuto zkrácenou hru a tím i celý set v poměru 7–6. Je-li bodový rozdíl mezi oběma menší, tiebreak pokračuje do chvíle, než jeden z hráčů dosáhne dvoubodového rozdílu.

Po stavu 6–6 na hry v setu podává jeden (první) bod hráč, na němž je řada, pak se servis hráčů střídá po každých dalších dvou bodech. Po každých šesti bodech dochází k výměně stran kurtu (6, 12, případně 18...). Hráč, který podával při prvním míči tiebreaku je přijímajícím v následné první hře dalšího setu.

Ne vždy se ovšem hraje na konci setu za stavu 6–6 na hry zkrácená hra. To je upraveno soutěžním řádem turnaje. Zpravidla na některých grandslamových turnajích (rovněž tak ve Fed Cupu a Davis Cupu) se v rozhodujícím setu (5. ve dvouhře a čtyřhře mužů, 3. ve dvouhře a čtyřhře žen) tiebreak nehraje a pokračuje se standardním způsobem. Rekordním nejdelším zápasem, který obsahoval i nejdelší set v poměru her 70–68, bylo utkání 1. kola ve Wimbledonu 2010 mezi Mahutem a Isnerem.

Královský tie-break[editovat | editovat zdroj]

Ve čtyřhře je hrán místo rozhodujícího setu často tzv. supertiebreak. Pokud je počet setů vyrovnán, pak je místo posledního setu hrána rozhodující zkrácená hra, která je de facto zvětšeným tiebreakem. Namísto dosažení sedmi bodů je třeba získat bodů deset. Takže výsledný zápis má vzhled například:

  • Květa Peschkeová / Lisa Raymondová – Šuaj Pchengová / C’ Jenová 2–6, 7–6, 10–4

Matchball[editovat | editovat zdroj]

Situace, ve které hráč, který vyhrává, potřebuje uhrát pouze jeden bod k vítězství celého zápasu.

Setball[editovat | editovat zdroj]

Situace, ve které hráč, který vyhrává, potřebuje uhrát pouze jeden bod k získání setu.

Gameball[editovat | editovat zdroj]

Situace, ve které hráč, který vyhrává, potřebuje uhrát pouze jeden bod k získání gamu.

Jestřábí oko[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také na stránce Jestřábí oko.

Jestřábí oko (anglicky: Hawk-Eye) je elektronický systém monitorující dopady míčů v tenise a kriketu.

Okolo hřiště je rozmístěno na předem určená místa v triangulárním systému (osy x,y,z) asi deset kamer (při tenise), jež snímají míče pod různými úhly. V rozmezí pěti sekund je obraz z kamer převeden do trojrozměrné grafiky. Výsledný obrazový záznam lze poté sledovat na obrazovce.

Prvním grandslamem, který využil tohoto zařízení ve hře, byl tenisový turnaj US Open 2006. Na antukových dvorcích se toto zařízení obvykle vůbec nepoužívá, neboť dopad tenisového míčku zanechává na povrchu kurtu viditelný otisk.

Technika[editovat | editovat zdroj]

Údery[editovat | editovat zdroj]
Bekhend[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také na stránce Bekhend.

Bekhend (anglicky backhand) v tenisu je jeden ze základních úderů, jímž hráč zasahuje míč po odrazu od země na levé polovině těla (u praváků, na pravé polovině u leváků). Bekhend je úderem i v dalších míčových sportech např. v badmintonu, squashi nebo stolním tenisu.

Čop[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také na stránce Čop.

Čop (také slajs) je druh úderu míče v některých sportech používajících raketu či pálku. Míč při něm získává dolní rotaci, je roztočen okolo vodorovné osy vzad vzhůru (horní část míče rotuje proti směru letu a uplatňuje se Magnusův jev). Pohyb rakety je veden shora dolů. Letová dráha je většinou plochá a odskok míče nízký.

Opakem čopu je topspin, kdy je míči udělována horní rotace.

Forhend[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také na stránce Forhend.

Forhend (anglicky: forehand) v tenisu je jeden ze základních úderů, jímž hráč zasahuje míč po odrazu od země na pravé polovině těla (u praváků, na levé polovině u leváků). Forhend je úderem i v dalších míčových sportech např. v badmintonu, squashi nebo stolním tenisu.

Halfvolej[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také na stránce Halfvolej.

Halfvolej (anglicky: half volley) je jeden ze základních tenisových úderů. Patří mezi technicky náročnější. Hráč při něm zasahuje raketou míč bezprostředně po jeho odskoku od hrací plochy.

Hráči usilují o zahrání míče buď ze základní čáry, anebo voleje po přechodu na síť. Pokud je však zastihne soupeřův úder v přechodové fázi, tak jsou velmi často nuceni zahrát halfvolej v nepřipraveném tenisovém postavení. Nejčastěji je tento úder hrán v prostoru příčné čáry pole pro podání pod nohami hráče. Lze ho hrát jako útočný úder s následným naběhnutím na síť, nebo obranný, v defenzivě.

Lob[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také na stránce Lob (tenis).

Lob je řazen k základním tenisovým úderům. Představuje forhend či bekhend, který je hrán do výše, tak aby míč přelétl soupeře v postavení na síti. Kulminačního bodu má dosáhnout až za ním. Pohybové fáze úderu odpovídají základním úderům, s tím rozdílem, že je paže s raketou vedena více zezdola nahoru a její úderová plocha je otevřenější.

Loby lze rozlišit na obranné a útočné. Při obranném lobu je dráha letu míče daleko vyšší, než při útočném, tak aby hráč měl dostatek času vrátit se do správného tenisového postavení na střed hřiště. Při útočné variantě letí míč v nízké poloze nad hlavou protihráče a je mu udělena zpravidla silná horní rotace. Hráč po odehrání úderu postupuje často směrem k síti. Správně provedený lob končí těsně před základní čárou dvorce. Nepovedený úder naopak dává šanci soupeři na zahrání smeče a ukončení výměny.

Loby je možné hrát i pokud protihráč stojí na základní čáře. Vysoké odskoky míče, které mohou být navíc s horní rotací, je obtížné odehrávat. Protihráč je nucen ustupovat daleko za základní čáru.

Podání[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také na stránce Podání (tenis).

Podání (také servis) je jeden ze základních tenisových úderů, kterým hráč uvádí míč do hry, a tím jí zahajuje. Na tento úkon má časový interval 25 sekund. Nohy jsou v klidovém postavení za základní čarou protilehlé poloviny dvorce, než v jaké stojí returnující hráč.

Smeč[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také na stránce Smeč (tenis).

Smeč (spisovný je mužský i ženský rod slova) v tenise patří k základním tenisovým úderům. Míč je zasažen raketou hráče nad hlavou. Existují dvě základní varianty smeče, kdy je míč buď udeřen přímo ze vzduchu, anebo až po dopadu na tenisový dvorec. Držení rakety je shodné s podáním, což mu umožňuje udělit rotaci.

Topspin[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také na stránce Topspin.

Topspin je druh úderu míče v některých sportech používajících raketu či pálku. Míč při něm získává horní rotaci, je roztočen okolo vodorovné osy vpřed dolů (horní část se otáčí ve směru letu a uplatňuje se Magnusův jev). Pohyb rakety je v takovém případě veden zdola nahoru. Dráha letu je vyšší a vypouklejší, odskok míče poté rychlejší, vysoký a dlouhý. Jedná se o úder zahraný s maximální intenzitou. Při nižší intenzitě horní rotace hovoříme o liftu - liftovaném úderu.

Úder s opačným směrem rotace se nazývá čop (backspin).

Volej[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také na stránce Volej.

Volej v tenise představuje jeden ze základních úderů, v němž hráč zasahuje míč ještě před dopadem, přímo ze vzduchu. Obvykle je hrán v přední polovině dvorce, především u sítě.

Voleje jsou hrány především na rychlejších površích (tráva, tvrdý povrch), kde mají vyšší účinnost. Systém servis-volej, kdy po podání hráč nabíhá na síť s volejem jako druhým úderem, je však v moderní éře tenisu opouštěn a preferována je hra ze základní čáry.

Zkrácení hry[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také na stránce Zkrácení hry.

Zkrácení hry neboli stopbal, neformálně kraťas patří k základním tenisovým úderům. Pomocí něj hráč zkracuje dráhu letu míče těsně za síť, tak aby ukončil výměnu a protihráč jej nemohl doběhnout. Provedení úderu musí být přesné, jinak hráč dává výhodu soupeři, který získává dobrou pozici. Dalším faktorem je moment překvapení, kdy hráč maskuje zkrácení hry až do nejzazšího okamžiku (například falešným nápřahem). Úder se uplatňuje zejména v tenise žen a seniorů.

Držení rakety je při forhendu forhendové, při bekhendu bekhendové. Pohyb rakety je de facto shodný s čopem při forhendu, kdy míč získá spodní rotaci. Tuto fázi paralelně doprovází pokrčení v kolenou, tak aby hráč měl raketu pod míčem a váha těla byla přenesena na přední levou nohu (při forhendovém zkrácení u praváka). Postavení při úderu je shodné s úderem od základní čáry.

Výhodnější je hrát stopbal ze střední části kurtu či přímo jako volej, protože při zkrácení od základní čáry má soupeř dlouhou reakční dobu na doběhnutí. Po úderu je nutné dobře vykrýt co největší plochu dvorce. Proto je vhodné postoupit asi metr před základní čáru, kde lze dobře reagovat na protistopbal či prodloužení úderu soupeře až k základní čáře. Nevýhodou soupeřova úderu je jeho nízká razance, protože je míč hrán pod úrovní sítě těsně nad zemí.

Velmi výhodné je zakrát tento úder co nejtěsněji za síť, což je ale technicky velice náročné i obtížné. Takovýto úder při nepřesném či nesprávném provedení může vést až k nevynucené chybě, kdy míč skončí před sítí na vlastní polovině dvorce.

Bodování[editovat | editovat zdroj]

Hřiště a vybavení[editovat | editovat zdroj]

Rozměry tenisového dvorce

Tenisový dvorec[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také na stránce Tenisový dvorec.

Tenisový dvorec má obdélníkový tvar a rovný povrch. Tenisové hřiště je dlouhé 23,77 m a široké 8,23 m (pro čtyřhru je dvorec široký 10,97 m). Kurt je uprostřed rozdělen sítí zavěšenou ve výšce 0,914 m (měřeno uprostřed), na okraji kurtu má síť výšku 1,07 m. Při čtyřhře je pro hru využíváno postranní rozšíření kurtu.

Povrchy kurtu jsou různé, každý z nich umožňuje jinou rychlost a výšku odrazu míče a způsob pohybu hráčů a tím i mění styl hry.

Tenisová raketa[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také na stránce Tenisová raketa.

Tenisová raketa musí být rovná a tvoří ji struny střídavě propletené nebo svázané a připojené k rámu rakety. Celková délka rakety nesmí být větší než 73,66 cm. Rám rakety nesmí mít celkovou šířku větší než 31,75 cm. Plocha výpletu nesmí mít celkovou délku větší než 39,37 cm a celkovou šířku větší než 29,21 cm.

Historie tenisové rakety[editovat | editovat zdroj]

Tenisový míč[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také na stránce Tenisový míč.

Míč musí mít vnější povrch všude stejný, sestávající z látkového potahu a žluté barvy. Má-li švy, musí být bez stehů. Správný míč by měl mít odskok vyšší než 1,35 m a nižší než 1,47 m, pustí-li se volně na betonový podklad z výše 2,54 m. Mohou se objevit i barevné tréninkové míče.

Tenisová síť[editovat | editovat zdroj]

Tenisové turnaje[editovat | editovat zdroj]

Tenis na Olympijských hrách[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také na stránce Tenis na letních olympijských hrách.

Tenis byl součástí letních olympijských her od jejich znovuobnovení v roce 1896 až do roku 1924, kdy došlo k jeho vyřazení. Poté se opět zúčastnil dvou her LOH 1968 a LOH 1984 v roli ukázkového sportu. Do rodiny olympijských sportů se vrátil na Letních olympijských hrách 1988 v Soulu. Od té doby je jejich pravidelnou součástí.

Na olympijských hrách konaných v letech 1896, 1900, 1904, 1988 a 1992 obdrželi poražení semifinalisté automaticky bronzovou medaili. Na všech ostatních olympijských hrách, kde byl tenis hrán, se mezi poraženými semifinalisty konal zápas o bronzovou medaili.

Od Letních olympijských her 2004 se výsledky z olympijského turnaje započítávají po přepočítání bodů do žebříčků ATP a WTA. Na londýnském turnaji 2012 byly body připsány pouze singlistům.

Grand slamy[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také na stránce Grand Slam (tenis).

Australian Open[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také na stránce Australian Open.

Australian Open, The Grand Slam of Asia/Pacific, je jeden ze čtyř tenisových turnajů nejvyšší kategorie – Grand Slamu, každoročně hraný v druhé polovině ledna a jediný na jižní polokouli. Úvodní ročník se konal v roce 1905 jako amatérské mezinárodní mistrovství Australásie a do roku 1927 nesl název Australasian Championships. Poté, až do počátku otevřené éry tenisu v roce 1968 se jmenoval Australian Championships. V sezóně 1969 byl turnaj poprvé otevřen profesionálním tenistům, což odráží část „Open“ v názvu.

Od roku 1972 je dějištěm grandslamu opět Melbourne. Z původního areálu Kooyong Lawn Tennis Club s travnatými dvorci se v roce 1988 událost přemístila do dnešního Melbourne Parku, v němž jsou kurty se středně tvrdým akrylátovým povrchem Plexicushion Prestige s lepší konzistencí a nižším zadržováním tepla. Ten byl položen roku 2008, do té doby se hrálo na povrchu Rebound Ace. Roger Federer a Serena Williamsová jsou jedinými hráči, kteří zvítězili na obou površích. Dva hlavní dvorce Rod Laver Arena a Hisense Arena disponují zatahovací střechou a lze je využít při dešti či vysokých teplotách. Také Margaret Court Arena má od roku 2014 zatahovací kryt, který bude plně funkční od sezóny 2015. Do roku 2009, kdy pojízdnou střechu získal centrkurt ve Wimbledonu, se tak jednalo o jediný turnaj velké čtyřky s možností halových zápasů.

Jako na dalších grandslamech zahrnuje program Australian Open soutěže mužské i ženské dvouhry, mužskou, ženskou a smíšenou čtyřhru, soutěže juniorů, legend a vozíčkářů, stejně tak i exhibici. Na počest australského tenisty a funkcionáře Normana Brookese byl po něm pojmenován pohár pro vítěze mužské dvouhry – „Norman Brookes Challenge Cup“.

Každoroční návštěvnost turnaje je vysoká. V roce 2010 dosáhla 24hodinová návštěvnost rekordní výše v historii všech grandslamů, když za jediný den do areálu přišlo 77 043 diváků. Celková návštěvnost v roce 2012 činila 686 006 osob.

French Open[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také na stránce French Open.

French Open, známý pod názvem Roland Garros (oficiálně francouzsky Les Internationaux de France de Roland Garros nebo Tournoi de Roland-Garros, také Mezinárodní mistrovství Francie v tenise), je druhý ze čtyř tenisových turnajů nejvyšší kategorie – Grand Slamu, každoročně hraný na přelomu května a června. Pojmenování získal po francouzském válečném letci Rolandu Garrosovi, který roku 1913 jako první přeletěl Středozemní moře. Úvodní ročník se konal v roce 1891 pod názvem Championnat de France. Až do počátku otevřené éry tenisu v roce 1968 se v angličtině jmenoval French Championships. V sezóně 1968 byl turnaj poprvé otevřen profesionálním tenistům, což odráží část „Open“ v názvu.

Od roku 1928 je dějištěm události osmihektarový tenisový areál Stade Roland Garros ležící na území 16. městského obvodu Paříže v sousedství Boulogneského lesíka.[44] Představuje jediný ze čtyř nejvýznamnějších turnajů velké čtyřky hraný na otevřených antukových dvorcích. Největším z dvaceti kurtů je stadión Court Philippe Chatrier s kapacitou převyšující 15 tisíc diváků, jenž získal název po francouzském sportovním funkcionáři Philippu Chatrierovi. Druhý velký dvorec pro deset tisíc osob nese jméno Court Suzanne Lenglen po ženské tenisové legendě Suzanne Lenglenové

Grandslam je nejsledovanější francouzskou událostí ve světě.[45][46] Pro pomalý antukový povrch, sedm kol a absenci tiebreaku v rozhodující sadě utkání, které muži hrají na tři vítězné sety, je French Open považován za fyzicky nejnáročnější tenisový turnaj světa.[47][48]

Program zahrnuje soutěže mužské i ženské dvouhry, mužskou, ženskou a smíšenou čtyřhru, soutěže juniorů, legend a vozíčkářů. Na počest čtyř francouzských tenistů první poloviny 20. století označovaných jako „čtyři mušketýři“ získává vítěz mužské dvouhry Pohár mušketýrů. Vítězka ženské dvouhry je oceněna Pohárem Suzanne Lenglenové. Od sezóny 2006 finanční odměny ženské dvouhry a čtyřhry vyrovnaly dotaci mužské poloviny.

US Open[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také na stránce US Open (tenis).

US Open, oficiálním názvem United States Open Tennis Championships, známý také pod jmény Flushing MeadowsForest Hills, je poslední ze čtyř tenisových turnajů nejvyšší kategorie – Grand Slamu, každoročně hraný na přelomu srpna a září. Od sezóny 2004 představuje vyvrcholení letní US Open Series konané na severoamerických betonech. První ročník mužských soutěží proběhl v roce 1881 na travnatých kurtech Casina v rhodeislandském Newportu. Do roku 1968 nesl turnaj název US National Championships. V sezóně 1968 se poprvé otevřel profesionálním tenistům, což odráží část „Open“ v názvu. Vlastníkem události je Americký tenisový svaz, který je spolu s Mezinárodní tenisovou federací také jejím spolupořadatelem.

Od roku  1978 se newyorský grandslam koná v Národním tenisovém centru Billie Jean Kingové, ležícím v parku Corona Flushing Meadows newyorské čtvrti Queens. Hraje se na tvrdém polymethylmethakrylátovém povrchu DecoTurf, složeném z několika vrstev položených na betonový podklad. V letech 1975–1977 se odehrával na antuce a předtím od jeho vzniku v roce 1881 probíhal na trávě. Všechny otevřené dvorce mají umělé osvětlení. V sezóně 2005 došlo ke změně a sjednocení vzhledu kurtů na všech turnajích série US Open, včetně newyorského grandslamu. Vnitřní plocha hřiště získala modrou a vnější pak zelenou barvu. Výsledným efektem bylo zvýšení viditelnosti míče.

Jako jediný z turnajů velké čtyřky uplatňuje tiebreak i v rozhodujících sadách zápasů. V sezóně 2006 se stal prvním grandslamem, na němž byl zaveden systém „jestřábího oka“ pro kontrolu dopadu míčů. Každý tenista má možnost tří omylů na set. Ve zkrácené hře je přidělena čtvrtá možnost. Na rozdíl od Australian Open a Wimbledonu není centrální dvorec opatřen zatahovací střechou. Hlavním kurtem je největší tenisový stadion světa Arthur Ashe Stadium s kapacitou 22 547 sedících diváků, jenž získal pojmenování po afroamerickém tenistovi a prvním vítězi dvouhry v otevřené éře Arthurovi Ashovi. Druhý největší kurt nese název Louis Armstrong Stadium po americkém jazzovém hudebníkovi Louisi Armstrongovi. Jeho ochozy pojmou 10 200 návštěvníků.

Program US Open zahrnuje stejně jako na zbývajících grandslamech soutěže mužské a ženské dvouhry, mužskou, ženskou a smíšenou čtyřhru, soutěže juniorů a vozíčkářů.

V březnu 2013 organizátoři oznámili úmysl zvýšit celkovou dotaci grandslamu, tak aby v roce 2017 činila 50 miliónů dolarů.

Wimbledon[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také na stránce Wimbledon (tenis).

The Championships, Wimbledon, nebo pouze Wimbledon, je nejstarší a nejslavnější tenisový turnaj na světě. Představuje třetí ze čtyř událostí nejvyšší kategorie – Grand Slamu, každoročně hranou na přelomu června a července v jihozápadní londýnské části Wimbledon.

Úvodní ročník se na travnatých dvorcích All England Clubu uskutečnil v roce 1877. Od sezóny 1995 je tráva stříhána na výšku 8 milimetrů a pro svou odolnost je od roku 2001 používán 100 % víceletý jílek vytrvalý. Největším z celkového počtu 49 kurtů, z nichž 19 je určeno pro grandslam, se nazývá jednoduše centrální dvorec. Ten má od sezóny 2009 zatahovací střechu pro případ deště v typicky proměnlivém jihoanglickém počasí. V roce 2007 byl zaveden systém „jestřábího oka“ pro kontrolu dopadu míčů.

Důležitou roli ve Wimbledonu hraje tradice a historie. Šatny jsou původní dřevěné. Areál, včetně dvorců, neobsahuje žádné reklamní plochy a tenisté musí hrát v předepsaném oblečení, které je bílé. Typické je podávání jahod se šlehačkou a šampaňského. V neděli předělující první a druhý týden se tradičně nehraje. Patronát nad grandslamem drží britská královská rodina v čele s patronkou klubu anglickou královnou Alžbětou II. a jeho prezidentem, kterým je od roku 1969 její bratranec vévoda z Kentu, jmenovitě Jeho královská výsost Princ Edward. Ten spolu s chotí předává ceny vítězům.

Program zahrnuje soutěže mužské i ženské dvouhry, mužskou, ženskou a smíšenou čtyřhru, soutěže juniorů, legend a vozíčkářů. Od roku 1887 získává vítěz mužské dvouhry pozlacený stříbrný pohár, který nahradil původní trofej „Field Cup“ (1877–1883), respektive později tři roky udělovaný „Challenge Cup“ (1884–1886). Ženská šampiónka přebírá od roku 1886 stříbrnou „mísu Venus Rosewater“ zdobenou mytologickými výjevy.

Masters 1000[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také na stránce ATP World Tour Masters 1000.

ATP World Tour Masters 1000 je série devíti tenisových turnajů, které jsou součástí mužského profesionálního okruhu ATP World Tour. Po Grand Slamu představuje druhou nevyšší kategorii. Čtyři turnaje jsou hrány v Evropě, čtyři v Severní Americe a jeden v Čínské lidové republice.

Masters Series se koná od sezóny 1990, kdy byla kategorie oficiálně pojmenována jako Championship Series, Single Week. V letech 1996–1999 nesla název Mercedes-Benz Super 9, poté v období 2000–2004 Tennis Masters Series, mezi roky 2005–2008 byla známá jako ATP Masters Series a od sezóny 2009 je hrána se jménem ATP World Tour Masters 1000.

Do září 2013 získal nejvíce singlových titulů na turnajích Masters Španěl Rafael Nadal, když vyhrál celkem dvacet šest trofejí. Dvacátou druhou výhrou z kalifornského Indian Wells Masters 2013 se odpoutal od Federerových 21 vítězství.

Tituly jsou počítány od vzniku kategorie v sezóně 1990. Již v období 1970–1990 probíhala její předchůdkyně nazvaná Tennis Championship Masters Series. V té drží rekord Čechoameričan Ivan Lendl s dvaceti dvěma tituly. Nadal jeho počet 22 výher překonal na antukové události Mutua Madrid Open 2013.

250 and 500 Series[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také na stránkách ATP World Tour 500 a ATP World Tour 250.

ATP Challenger Tour[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také na stránce ATP Challenger Tour.

ATP Challenger Tour, do roku 2008 existující pod názvem ATP Challenger Series, je mužský profesionální okruh mezinárodních tenisových turnajů. Nejvyšší kategorii mužského tenisu tvoří okruh ATP World Tour. Události Challenger Tour jsou druhou nejvyšší úrovní a nejnižší třetí se pak skládá z turnajů Futures pořádaných mužským okruhem ITF (ITF Men's Circuit).

ATP Challenger Tour je organizován Asociací profesionálních tenistů. Tím se odlišuje od ženského tenisu, v němž se pod nejvyšší úrovní WTA Tour nachází ženský okruh ITF (ITF Women's Circuit) pořádaný Mezinárodní tenisovou federací.

Hráči získávají za výsledky na ATP Challenger Tour body do žebříčku ATP, čímž mají v případě dobrých výkonů přístup do kvalifikací turnajů série ATP World Tour a mohou se etablovat v nejvyšší profesionální úrovni.

ATP Challenger Tour 2011 obsahovala 15 turnajů nejvyšší kategorie tzv. Tretorn SERIE+ a dalších přibližně 150 turnajů s rozpočtem od 35 tisíc do 150 tisíc dolarů.

Mužský okruh ITF[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také na stránce Mužský okruh ITF.

Mužský okruh ITF, anglicky ITF Men's Circuit, je celosvětový okruh profesionálních tenisových turnajů mužů organizovaný Mezinárodní tenisovou federací (ITF). Představuje třetí a nejnižší úroveň mužského profesionálního tenisu. Události ITF jsou bodově začleněny do hodnocení žebříčku ATP, což mladým úspěšným hráčům umožňuje postup do vyšších úrovní – okruhu ATP Challenger Tour a následně i ATP World Tour. Většina vrcholných tenistů začínala na turnajích okruhu ITF.

Původně okruh ITF tvořily tzv. satelity – několik turnajů organizovaných národními tenisovými svazy, které standardně trvaly čtyři týdny. Na konci 90. let ITF zavedla tzv. turnaje Futures (ITF Futures tennis tournaments), jež nabízely větší časovou flexibilitu v organizaci, stejně jako lepší možnost výběru pro hráče. Postupně se poměr událostí Futures vůči satelitům zvyšoval až na konci sezóny 2007 byly satelity úplně zrušeny.

Turnaje Futures umožňují hráčům získávat body do žebříčku ATP a tím postupovat do dvou vyšších okruhů. Trvají jeden týden, hrají se v mužské dvouhře a čtyřhře. Sezóna 2011 obsahovala 534 těchto událostí. Rozpočet každého turnaje činil 10 000 nebo 15 000 dolarů a vítězové do žebříčku získali od 17 do 33 bodů. Obvykle také obsahují kvalifikaci, která hráčům bez bodového hodnocení umožňuje postoupit do hlavní soutěže turnaje a tím také do profesionálního tenisu.

WTA 125s[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také na stránce WTA 125s.

WTA 125s, nebo také WTA 125K Series,[49] je mezinárodní série profesionálních tenisových turnajů žen organizovaná Ženskou tenisovou asociací (WTA).

Založena byla v roce 2012. Kvalitativně představuje druhou, střední úroveň ženského profesionálního tenisu. Události WTA 125s jsou bodově začleněny do hodnocení žebříčku WTA, což úspěšným hráčkám umožňuje rychlejší postup do nejvyšší úrovně – kvalifikací a hlavních soutěží turnajů okruhu WTA Tour.

Turnaje WTA 125s jsou také nepřesně označovány jako série „WTA Challenger“, v  rámci analogicky existující střední úrovně mužského profesionálního okruhu, dříve zvaného ATP Challenger Series. Třetí a kvalitativně nejnižší etáží ženského profesionálního tenisu je okruh ITF.

Ženský okruh ITF[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také na stránce Ženský okruh ITF.

Ženský okruh ITF, anglicky ITF Women's Circuit, je celosvětový okruh profesionálních tenisových turnajů žen organizovaný Mezinárodní tenisovou federací (ITF). Představuje nižší úroveň ženského profesionálního tenisu. Události ITF jsou bodově začleněny do hodnocení žebříčku WTA, což mladým tenistkám umožňuje postup do vyšších úrovní – okruhů WTA 125K Series a WTA Tour, které jsou organizovány Ženskou tenisovou asociací (WTA).

Každou sezónu je po celém světě hráno několik set turnajů okruhu ITF v soutěžích ženské dvouhry a čtyřhry. Trvají jeden týden a liší se rozpočtem 10, 15, 25, 50, 75 a 100 000 dolarů.

V mužské části profesionálního tenisu existuje mužský okruh ITF (10 a 15 000 dolarů), jakožto třetí a nejnižší úroveň zahrnuje také turnaje Futures. Druhá a střední kvalitativní etáž mužského tenisu je pak organizována Asociací profesionálních tenistů (ATP) ve formě okruhu ATP Challenger Tour (35 až 150 000 dolarů), který odpovídá turnajům ženského okruhu ITF s větším rozpočtem.

Za postup do příslušného kola konkrétního turnaje, který je definován kategorií, získá tenistka předem stanovený počet bodů. Tabulka ukazuje přidělované body hráčkám na turnajích okruhu ITF.

WTA Tour[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také na stránce Ženská tenisová asociace.

Ženská tenisová asociace (anglicky Women´s Tennis Association; zkratka WTA) je zájmová organizace profesionálních tenistek, která vznikla v roce 1973.

V prvních letech svého působení se zasazovala o zrovnoprávnění tenistek vůči mužům po stránce finančních odměn na turnajích, což vedlo po řadě let k úspěšnému výsledku. V roce 1976 zahájila WTA spolupráci s Mezinárodní tenisovou federací při sestavování mezinárodního sezónního tenisového kalendáře a v řízení mezinárodních soutěží skrze společnou komisi WIPTC.

Od roku 1977 vydává WTA čtrnáctideník s novými informacemi z ženského tenisu, který se jmenuje Inside Women´s Tennis.

Historicky první předsedkyní WTA se stala Billie Jean Kingová, po ní následovaly Chris Evertová, Betty Stoveová, Martina Navrátilová a další.

Organizace WTA zaznamenává historické rekordy ženského profesionálního okruhu – rekordy WTA Tour a ocenění – ceny WTA.

Skupinové soutěže[editovat | editovat zdroj]

Davis Cup[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také na stránce Davis Cup.

Davis Cup (česky Davisův pohár) je tenisová soutěž mužských reprezentačních družstev, největší každoročně hraná soutěž v mužském sportu, pořádaná Mezinárodní tenisovou federací (ITF). V roce 2013 se jí na všech úrovních účastnilo 130 družstev.

Od února do listopadu 2014 probíhá 103. ročník soutěže. Dvojnásobným obhájcem „salátové mísy“ je tým České republiky, který v předchozím bělehradském finále konaném ve dnech 15.–17. listopadu porazil Srbsko 3:2 na zápasy. Nejvýše postavený český hráč Tomáš Berdych oznámil, že po odehrání 1. kola, další průběh ročníku vynechá, aby se mohl soustředit na individuální kariéru.

Fed Cup[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také na stránce Fed Cup.

Fed Cup je ženská týmová soutěž v tenise, do roku 1995 známá jako Pohár federace (Federation Cup), kterou pořádá Mezinárodní tenisová federace. Představuje obdobu mužského Davis Cupu. Jedná se o největší mezinárodní týmovou soutěž v ženském světovém sportu.[50]

Od února do listopadu 2014 probíhá 52. ročník. Obhájcem titulu je Itálie, která ve finále předchozího ročníku zdolala Rusko 4–0  na zápasy. Připsala si tak čtvrtý titul.

Hopmanův pohár[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také na stránce Hopmanův pohár.

Hopmanův pohár (anglicky Hopman Cup), oficiálně se jménem sponzora Hyundai Hopman Cup, je tenisová soutěž smíšených reprezentačních týmů, která se každoročně koná v australském Perthu. Mezinárodní tenisová federace soutěž nazývá jako Oficiální mistrovství smíšených družstev (Official Mixed Teams Championships of the ITF).

Na rozdíl od Davisova poháru pro muže nebo Fed Cupu pro ženy je Hopmanův pohár zvláštní tím, že je určen pro dvoučlenné smíšené týmy.

Pořadatelé na turnaj každoročně zvou osm týmů, v posledních letech se o jedno místo hrálo v kvalifikaci přímo na místě před zahájením soubojů. Každé družstvo se skládá z jednoho hráče a jedné hráčky. Týmy jsou rozděleny do dvou skupin po čtyřech, ve kterých se utkávají každý s každým.

Zápas se skládá z dvouhry žen, dvouhry mužů a smíšené čtyřhry.

Vítězové obou skupin se utkávají o celkové prvenství ve finále turnaje.

Světový pohár družstev[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také na stránce Světový pohár družstev.

Světový pohár družstev (anglicky World Team Cup), původním názvem Pohár národů (anglicky Nations Cup), byl tenisový turnaj hraný v letech 1978–2012. Představoval mistrovství světa tenisových družstev mužů pořádané Asociací profesionálních tenistů (ATP) a byl považován za druhou nejprestižnější týmovou soutěž mužů po Davisově poháru. V říjnu 2012 bylo oznámemo, že soutěž pro finanční potíže končí, a nahradí ji turnaj mužů série ATP.[51]

Turnaje se účastnilo osm družstev, která byla nominována na základě pořadí dvou nejlépe umístěných hráčů světového žebříčku na konci minulého roku.

Soutěž se hrála na antukových dvorcích Rochusclubu v německém Düsseldorfu jako největší sportovní událost v tomto regionu, s průměrně 75 000 návštěvníky. Televizní přenos směřoval do 160 zemí světa. Celková dotace posledního ročníku činila 1 764 700 €. Československo vyhrálo dvakrát, v roce 1981 v sestavě Pavel Korda, Ivan Lendl, Tomáš Šmíd a Pavel Složil a v roce 1987 družstvo tvořili Tomáš Šmíd, Milan Šrejber, Miloslav Mečíř a František Pála.

Do roku 2010 byla sponzorem společnost ARAG Insurance Group, následující ročník 2011 byl původně zrušen. V lednu 2011 se podařilo zajistit nového sponzora firmu Power Horse, ale soutěž po dalších dvou odehraných letech zanikla v roce 2012.

V sezóně 2013 na dvorcích stejného klubu na týmovou soutěž navázal nový profesionální turnaj Power Horse Cup.

Tenisté[editovat | editovat zdroj]

Mezinárodní tenisová síň slávy[editovat | editovat zdroj]

Tenisové organizace[editovat | editovat zdroj]

Asociace tenisových profesionálů[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také na stránce Asociace tenisových profesionálů.

Asociace tenisových profesionálů nebo Sdružení tenisových profesionálů[52] (anglicky Association of Tennis Professionals, krátce ATP) je organizace sdružující mužské profesionální tenisty hrající na mezinárodní úrovni.

Organizace byla založena roku 1972 v čase, kdy se odehrával grandslam ve Forest Hills,[52] aby zastupovala zájmy profesionálních tenistů. Dnes mimo jiné organizuje (nebo zaštiťuje) většinu mezinárodních turnajů v rámci takzvané ATP World Tour a dohlíží na sestavování uznávaného žebříčku tenistů, podle kterého jsou obvykle nasazováni do turnajů.

Organizace ATP zaznamenává historické rekordy mužského profesionálního okruhu – rekordy ATP Tour a každoročně na závěr sezóny také nejlepším hráčům uděluje – ceny ATP.

Ženská tenisová asociace[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také na stránce Ženská tenisová asociace.

Ženská tenisová asociace (anglicky Women´s Tennis Association; zkratka WTA) je zájmová organizace profesionálních tenistek, která vznikla v roce 1973. V prvních letech svého působení se zasazovala o zrovnoprávnění tenistek vůči mužům po stránce finančních odměn na turnajích, což vedlo po řadě let k úspěšnému výsledku. V roce 1976 zahájila WTA spolupráci s Mezinárodní tenisovou federací při sestavování mezinárodního sezónního tenisového kalendáře a v řízení mezinárodních soutěží skrze společnou komisi WIPTC.

Od roku 1977 vydává WTA čtrnáctideník s novými informacemi z ženského tenisu, který se jmenuje Inside Women´s Tennis.

Historicky první předsedkyní WTA se stala Billie Jean Kingová, po ní následovaly Chris Evertová, Betty Stoveová, Martina Navrátilová a další.

Organizace WTA zaznamenává historické rekordy ženského profesionálního okruhu – rekordy WTA Tour a ocenění – ceny WTA.

Mezinárodní tenisová federace[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také na stránce Mezinárodní tenisová federace.

Mezinárodní tenisová federace (anglicky ITF – International Tennis Federation, dříve ILTF – International Lawn Tennis Federation) je mezinárodní tenisová organizace, která řídí dění ve světovém tenise. K roku 2008 bylo jejími členy 205 národních tenisových svazů, včetně Českého tenisového svazu.

Český tenisový svaz[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také na stránce Český tenisový svaz.

Český tenisový svaz o.s. (zkratka ČTS) je dobrovolný samostatný spolek vzniklý 17. května 1990, ve kterém se organizují fyzické nebo také právnické osoby na území České republiky s cílem organizace tenisových aktivit. Mimo jiné spravuje národní reprezentační mužstva, zastupuje a jedná za český tenis v mezinárodních organizacích, propaguje a hájí jeho zájmy, organizuje jednotlivce v rámci tenisových klubů, pořádá soutěže, je řídícím orgánem ve věci výchovy a akreditace hráčů, trenérů, rozhodčích a dalších funkcionářů.

Od roku 1993 každoročně pořádá ve spolupráci se sportovním časopisem Tenis anketu Zlatý kanár, v níž jsou vyhlašováni ve dvanácti kategoriích nejlepší čeští tenisté uplynulé sezóny.

Juniorský tenis[editovat | editovat zdroj]

Tenis vozíčkářů[editovat | editovat zdroj]

Tenisové statistiky[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Turnaj hraný v letech 1891–1924 umožňoval start pouze hráčům z francouzských tenisových klubů.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.rozhlas.cz/zpravy/tenis/_zprava/smisena-ctyrhra-je-nejmene-respektovana-ale-tenisty-bavi--902163
  2. http://www.sktenis.cz/files/tenishistorie.pdf
  3. http://stl.chytrak.cz/Historie-tenisu.html
  4. http://books.google.cz/books?id=6ajZ8LGjqSAC&printsec=frontcover&dq=tenis&hl=cs&sa=X&ei=ht7aUteRBbOM7Ab3hYC4Dg&ved=0CDQQ6wEwAA#v=onepage&q=tenis&f=false
  5. a b c http://books.google.cz/books?id=HKugdRv7U1kC&printsec=frontcover&dq=tenis&hl=cs&sa=X&ei=POLaUpGYH4iR7AaM3YGwDg&ved=0CD4Q6AEwAg#v=onepage&q=tenis&f=false
  6. a b PARSONS, John: Velká encyklopedie tenis, Praha 1998
  7. a b http://www.wimbledon.com/en_GB/scores/draws/archive/1877/MS/r1s1.html
  8. a b c d e f g h i j LICHNER, Ivan: Tenisia, Česko-slovenský tenis a svet, Bratislava 1990
  9. a b http://2013.usopen.org/en_US/about/history/mschamps.html
  10. http://www.slamhistory.com/en/tennis/cbbb/US_Open/1881
  11. http://www.rolandgarros.com/en_FR/about/history/pastwinners.html
  12. http://www.wimbledon.com/en_GB/scores/draws/archive/1907/MS/rCs1.html
  13. http://www.ausopen.com/en_AU/event_guide/history/draws/1905_MS_1.html
  14. http://www.ausopen.com/en_AU/event_guide/history/players/23417.html
  15. http://www.ausopen.com/en_AU/event_guide/history/players/18294.html
  16. http://www.ausopen.com/en_AU/event_guide/history/players/16788.html
  17. http://www.itftennis.com/about/organisation/history.aspx
  18. a b c http://www.nm.cz/admin/files/HM/download/novod_dejiny/telesna_vychova/tenis.pdf
  19. http://www.wimbledon.com/en_GB/scores/draws/archive/1919/MS/rCs1.html
  20. http://www.sportvital.cz/sport/dalsi-sporty/tenis/grandslamy-a-davis-cup/wimbledon-kral-turnaju/
  21. http://www.wimbledon.com/en_GB/scores/draws/archive/players/e436ab75-e403-4893-99af-0aba049e993f/index.html
  22. http://www.wimbledon.com/en_GB/scores/draws/archive/players/a66c5c6f-5894-4a3c-a403-be22c3002da1/index.html
  23. http://www.wimbledon.com/en_GB/scores/draws/archive/players/5663d920-93b7-428b-b67d-41123bd16e89/index.html
  24. http://www.wimbledon.com/en_GB/scores/draws/archive/players/b26a8ed5-3361-4ab2-b119-1e6cd7c9fb0c/index.html
  25. http://www.britannica.com/EBchecked/topic/214981/Four-Musketeers
  26. FACTBOX-Tennis-The six men to win all four grand slam titles. Reuters. 7-6-2009. Dostupné online. 
  27. http://www.wimbledon.com/en_GB/scores/draws/archive/players/a4a1d5af-2edc-4756-9bcd-6fb161570146/index.html
  28. Paul Fein, ''Tennis Confidential: Today's Greatest Players, Matches, and Controversies,'' Brassey's, 2003 p.144.
  29. http://www.daviscup.com/en/draws-results/tie/details.aspx?tieId=10003848
  30. http://www.wimbledon.com/en_GB/scores/draws/archive/1884/LS/r1s1.html
  31. http://www.wimbledon.com/en_GB/scores/draws/archive/players/625f0119-1d55-4f2c-8eb0-2b24068b876b/index.html
  32. http://www.tennisfame.com/hall-of-famers/may-sutton-bundy
  33. http://www.wimbledon.com/en_GB/scores/draws/archive/players/3cb66d20-005c-4b17-8042-ac3edba1e83a/index.html
  34. Finn, Robin. Helen Wills Moody, Dominant Champion Who Won 8 Wimbledon Titles, Dies at 92 [online]. New York Times, 1998-01-03 [cit. 2008-07-06]. Dostupné online. 
  35. http://www.wimbledon.com/en_GB/scores/draws/archive/players/ebd7e6fd-8e9c-4220-a461-65e85a7ae9b5/index.html
  36. http://www.britannica.com/EBchecked/topic/644562/Helen-Wills
  37. http://tennis.sporting99.com/wimbledon/records.html
  38. http://www.tennis-x.com/tournaments/wimbledon.shtml
  39. http://2013.usopen.org/en_US/about/history/wschamps.html
  40. http://www.cltk.cz/home/
  41. http://www.tkmilo.cz/
  42. http://sport.agck.cz/tenis.html
  43. http://teniskruh.webnode.cz/historie-klubu/historie-tenisu/
  44. Francouzský tenisový svaz, Roland Garros
  45. Day 15 – Press conference with tournament's management [online]. rolandgarros.com, 2007-06-10 [cit. 2007-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-08-19. 
  46. Roland Garros: a venue open all year long. Television Coverage [online]. ftt.fr [cit. 2007-08-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-08-19. 
  47. CLAREY, Christopher. In a year of change at Roland Garros, the winners may stay the same [online]. International Herald Tribune, 2006-05-26 [cit. 2007-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-08-19. 
  48. French Open – Countdown: Borg's view on RG [online]. 2008-05-22 [cit. 2008-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-08-19. 
  49. Cadantu Among Cali's Winners [online]. WTA [cit. 2013-02-13]. Dostupné online. 
  50. Fed Cup History, Fed Cup, přístup 4.5.2011
  51. http://www.tenisportal.cz/zpravy/svetovy-pohar-druzstev-konci-nahradi-ho-turnaj-atp-10946/
  52. a b LICHNER, Ivan. Malá encyklopedie tenisu. první. vyd. Praha: Olympia, 1985. S. 13. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Tenis (kategorie) na Wikimedia Commons Slovníkové heslo tenis ve Wikislovníku

{{Portály|Tenis}} [[Kategorie:Míčové sporty]] [[Kategorie:Olympijské sporty]] [[Kategorie:Sporty s raketou]] [[Kategorie:Tenis]]