Kvalita

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o jakosti. O rozdílu v hodnotách lehké šachové figury a věže pojednává článek Kvalita (šachy).

Kvalita čili jakost je údaj o vlastnosti nějaké věci, odpověď na otázku „jaký?“ (latinsky qualis?) – podobně jako kvantita odpovídá na otázku „kolik?“ Kvality jsou obvykle přímo dostupné smyslovému poznání, kdežto kvantitu je třeba zjišťovat měřením. V důsledku toho ovšem kvality závisejí na úsudku a schopnostech pozorovatele, kdežto kvantitativní údaje lze obvykle ověřit a jsou objektivnější.

Kvalita jako kategorie[editovat | editovat zdroj]

Kvalita i kvantita patří mezi základní kategorie a uvádí je v této souvislosti Aristotelés i Kant. Kvality (barva, vůně, chuť, hebkost…) obvykle pocházejí ze smyslového vnímání a jsou pak nutně podmíněny vnímajícím subjektem i okolnostmi. I když i u nich lze rozlišit nějaké "více" a "méně", nedá se vyjádřit poměrem a číslem a je zpravidla také relativní: i ten největší pes je menší než malý slon, červená plocha je v červeném osvětlení světlá, kdežto v zeleném tmavá, a hluk motoru, který se na rušné ulici úplně ztratí, působí v tichu jako ohlušující.

Aristotelés a scholastika rozlišuje kvality podstatné nebo primární, které „jsou ve věci“, a kvality nahodilé či sekundární, vznikající teprve při vnímání, a tedy subjektivní. Program novověké filosofie zahrnuje také kritiku pojmu kvality (Hobbes, Hume aj.) a věda se snaží domnělé kvality nahradit či vyjádřit měřitelnými veličinami. Jednou z prvních, kde se to už v předhistorických dobách podařilo, byla váha, původně smyslový vjem tíže nějakého předmětu, který však lze vyjádřit pomocí váhových jednotek a závaží. Podobně se dá smyslový dojem velikosti vyjádřit jako kvantita pomocí délkových jednotek a měření. V průběhu novověku se ukázalo, že také například teplota, výška tónu, tvrdost a dokonce i barva se dají přesně měřit a vyjadřovat čísly, čili stávají se kvantitami.[1]

Kvality v přirozeném světě[editovat | editovat zdroj]

Nicméně přesná číselná označení, jak je užívá věda, se do přirozeného světa naší běžné zkušenosti nehodí. Údaj o vlnové délce zeleného světla nevystihuje dojem lesa a působil by v běžné řeči směšně. Tříkilová kniha zůstane „těžká“, kdežto tříkilový stan „lehký“. Označení kvalit se kromě toho běžně užívají jako metafory a „kyselý obličej“ nelze vyjádřit údajem o pH.

Vyjádření spektrální barvy vlnovou délkou světla odmítal Goethe a napsal proti Newtonovi svoji „Nauku o barvách“. O rehabilitaci kvalit se přičinil také Henri Bergson, Edmund Husserl nebo Jan Patočka a populární americký autor R. M. Pirsig (Zen a umění údržby motocyklu) zavedl pojem „metafysika kvalit“.

Jakost[editovat | editovat zdroj]

Pojem kvality se tak přenesl do běžného života, do obchodu a marketingu, kde dnes znamená praktické ocenění dobrého ("kvalitního") zboží nebo služby, a to i v teoretických souvislostech (např. "kvalita života"). Oproti označení „dobrý“ budí slovo „kvalitní“ dojem hodnocení jaksi objektivního a samo o sobě často znamená vysokou jakost („kvalitní výrobek“).

V moderním řízení výroby se pak často hovoří o systémech řízení jakosti nebo kvality (angl. quality control, někdy nesprávně překládané jako „kontrola“ kvality), čímž se míní nejen průběžná kontrola výrobků, ale také odstraňování zjištěných nedostatků, vylepšování výrobků i motivace pracovníků, aby si kvality hleděli. Jednou z nejčastěji užívaných metod je tzv. Shewhartův nebo také Demingův cyklus (Plan – Do - Check – Act čili PDCA).

ČSN EN ISO 9000:2000 je jakost, jejímž synonymem v českém jazyce je slovo kvalita, definována jako stupeň splnění požadavků souborem inherentních znaků.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ottův slovník naučný nové doby, sv. 6, str. 1000.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Koyré, A., Od uzavřeného světa k nekonečnému vesmíru. Praha 2004
  • Ottův slovník naučný nové doby, heslo Kvalita. Sv. 6, str. 1000
  • Patočka, J., Přirozený svět jako filosofický problém. Praha 1992
  • Pirsig, R. M., Zen a umění údržby motocyklu. Praha 1996

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Slovníkové heslo kvalita ve Wikislovníku
  • (anglicky) quality, slovník Merriam - Webster

Filosofie[editovat | editovat zdroj]

  • (anglicky) Quality, New Advent, Catholic encyclopedia
  • (německy) Qualität Friedrich Kirchner - Wörterbuch der philosophischen Grundbegriffe (1907), filosofický slovník

Technické a podnikové řízení[editovat | editovat zdroj]