Wikipedista:Adam Hauner/Bomb/Letecký útok na Plzeň 16. října 1944

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Letecký útok na Plzeň 16. října 1944 byla operace amerických vzdušných sil (USAAF) na podzim 1944, v průběhu druhé světové války. Při denním náletu bombardérů USAAF na západočeské město Plzeň měly být především poškozeny Škodovy závody, což se částečně podařilo.

Pozadí[editovat | editovat zdroj]

Plzeňské Škodovy závody, od začátku okupace součást koncernu strojíren Reichswerke Hermann Göring,[1] byly pro nacistické Německo velmi důležité, neboť byly jednou z největších zbrojních továren v Evropě.[2] Škodovka, velká strojírna, významný výrobce zbraní a lokomotiv, se stala cílem spojeneckých vzdušných útoků,[3][1] neboť podle spojeneckých představ mělo její zničení zhoršit německé možnosti pokračovat ve válce, tedy ji zkrátit a ušetřit mnoho lidských životů. Na podzim 1944 musela Třetí říše odrážet na východu útok postupující Rudé armády, od jihu přes Itálii se přibližovaly americké a britské jednotky a po vylodění v Normandii v létě se otevřela západní fronta.[4] Výkon zbrojního průmyslu byl pro německé velení důležitý a Albert Speer dokázal zvedat jeho produkci.[4]

Předchozí útoky[editovat | editovat zdroj]

Britské Královské letectvo (RAF) se snažilo na Škodovy závody zaútočit od roku 1940. Poloha továrny hluboko v týlu nepřítele a tedy na hranici doletu bombardovacích letadel značně omezovala možnosti útoků. Úspěch nočních náletů komplikovala i náročná navigace, přelet rozsáhlého nepřátelského území, neznalost terénu české krajiny a německá protivzdušná obrana. Královské letectvo svůj dosud poslední nálet na Plzeň provedlo v noci ze 13. na 14. května 1943. Letecké pumy poškodily Škodovky, ale mnoho pum dopadlo na civilní cíle včetně vsi Radčice a její okolí. Další nálet provedli až Američané v 22. února 1944 v rámci operace Argument, ale s nevalným výsledkem. Od března do podzimu 1944 byl nad Plzní klid.

Letecký útok[editovat | editovat zdroj]

15. letecká armáda vyslala z jihoitalských základen bombardovací svaz na cíle v Rakousku, část z těchto letadel pokračovala přes Šumavu nad území Čech.[5] U Nepomuku se rozdělila na dvě skupiny, jedna mířila na chemické závody u severočeského Záluží, druhá na Plzeň.[5] Před rozdělením svazu přilétly doprovodné stíhací letouny P-51 Mustang, 50 letadel od 325. stíhací skupiny a 53 letadel od 31. skupiny.[5] Proti bombardovacímu svazu se stíhači vyletěly německé stíhače Messerschmitt Bf 109 a Focke-Wulf Fw 190 z Jagdgeschwader 3 „Udet“ (JG 3), JG 4 a JG 5 „Eismeer“.[5] Rozpoutala se rozsáhlá letecká bitva s těžištěm v okolí Jesenice na Rakovnicku, odděleně proběhly další souboje u Horažďovic.[5] Američtí stíhači při návratu zaútočily i na pozemní cíle, např. u Vodňan napadli nákladní vlak s cisternami.[6] Americké letectvo tuto bitvu jednoznačně vyhrálo, když nezaznamenalo žádnou ztrátu ani vážnější poškození, zatímco německé jednotky měly přes dvacet sestřelů či nouzových přistání a také 4 mrtvé letce a další těžce zraněné.[5]

Nad Plzeň přilétlo po 11. hodině 61[5] či 65[4] bombardérů typového označení B-17 Flying Fortress 15. letecké armády USAAF. Na Škodovku spadlo 26 pum,[5] dalších 6 pum dopadlo na přilehlý Karlov.[4] Zbylých přibližně 200 půltunových pum dopadlo mimo areál Škodovky.[5] Zasaženo bylo skladiště dřeva na ranžíru a výtopny Českomoravských drah (protektorátního nástupce ČSD), bomby dopadaly na obytné čtvrti Skvrňany, Lochotín,[7] Roudná,[4] též na Hlavní nádraží i v okolí Plzně.[8] 16. října byl také poprvé bombardováním postižen areál plzeňského pivovaru Prazdroj na Pražském předměstí.[4] Pět bomb dopadlo přímo na podnik a dalších 15 jich bylo shozeno na přilehlé pivovarské louky u řeky Mže.[9]

Následky a škody náletu[editovat | editovat zdroj]

Ve Škodových závodech byla nejvíce poničena byla lokomotivka,[4] který byla stále ještě ve výstavbě, největší škoda vznikla na právě dokončené lokomotivě.[5] Škody utrpělo 74 budov a elektrárna, o život přišlo v továrně šest lidí. Výroba však nebyla nijak zásadně narušená, i když řada zařízení byla poškozená až při hašení požárů [5] V hlášení ze 17. října se o náletu a jeho důsledcích píše takto: „Škody na budovách a střechách jsou značné. Naproti tomu škodu na strojích jsou nepatrné. Práce na obnovení výroby jsou v plném proudu“.[10][4]

V přilehlé čtvrti Karlov byla poškozena školní budova a škola se znovu přestěhovala do Skvrňan (v letech 1941–1946 se škola přestěhovala šestkrát).[11]

V pivovaru zahynuli tři řemeslníci.[9] Na pivovarských loukách u řeky Mže bylo porušeno vodovodní potrubí, kabely propojující vodárnu s elektrárnou a hrazení poblíž skladiště smoly.[12] Škody byly provizorně napraveny zaměstnanci podniku během několika následujících dní v rámci nařízení o pracovní povinnosti občanů města Plzně.[13]

Zdroje uvádějí různé celkové počty obětí, od 26 osob[5] po 30 osob,[4] zmíněny jsou i v součtu jako 100 mrtvých a zraněných.[14] Tři dny po bombardování, 19. října, proběhlo na ústředním hřbitově poslední rozloučení s 28 oběťmi. Hlavního projevu se ujal vrchní starosta Walther Sturm.[15]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Tento článek je založen na diplomové práci „Bombardování města Plzně za období Protektorátu Čechy a Morava v letech 1939 až 1945“, jejíž autorkou je Karolína Kahovcová a která byla autorkou uvolněna pod licencí GFDL a CC-BY-SA 3.0.
  • ŠAŠEK, Jiří. Zapomenuté letecké bitvy : souboje na protektorátní obloze v roce 1944. 1. vyd. Cheb: Svět křídel, 2016. 175 s. ISBN 978-80-7573-001-5, ISBN 80-7573-001-1. OCLC 1108339361 

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b DOLEJŠÍ, Milan. Bomby určené Škodovce poničily město. Nálet z května 1943 byl první kapitolou bombardování Plzně. ČT24 [online]. Česká televize, 2018-05-12 [cit. 2019-12-17]. Dostupné online. 
  2. ↑ SMATANA, Ľubomír. Místo Škodovky bombardovali Britové ústav pro choromyslné. Hrdina.cz [online]. Český rozhlas [cit. 2019-12-02]. Dostupné online. 
  3. ↑ lub. Nálet na Dobřany: Navigátoři si spletli Škodovku s psychiatrickou léčebnou. ČT24 [online]. Česká televize, 2013-04-16 [cit. 2019-12-02]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e f g h i ave. Bomby na Plzeň. Před 75 lety se Spojenci pokusili odstavit Škodovku v rukou nacistů. ČT24 [online]. Česká televize, 2019-10-16 [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d e f g h i j k l KREJČÍ, Pavel; VLADAŘ, Jan; CRHÁN, Ján. Bf 109 G-14 W.Nr. 780953, Jagdgeschwader 5 "Eismeer", Uffz. Klaus Mahnke, Bedlno 16.10.1944. Letecká badatelna [online]. [cit. 2019-12-31]. Dostupné online. 
  6. ↑ VELKOVÁ, J. Konec války téměř na dohled. Informační centrum Vodňany [online]. Informační centrum Vodňany [cit. 2019-12-31]. Dostupné online. 
  7. ↑ Archiv města Plzně, fond Sbírka Honzík 1, Plzeň, 393, Svobodný směr 12. 8. 1945
  8. ↑ Pamětní kniha obce Letkov: 1928−1955, s. 184.
  9. ↑ a b Válečná historie pivovaru Světovar [online]. Sdružení přátel piva [cit. 2019-12-31]. Dostupné online. 
  10. ↑ KARLICKÝ, Vladimír, a kolektiv autorů. Svět okřídleného šípu : koncern Škoda Plzeň 1918-1945. 1. vyd. Plzeň: Škoda a. s. ve spolupráci s nakladatelstvím Paseka, 1999. 651 s. ISBN 80-7185-269-4, ISBN 978-80-7185-269-8. OCLC 44526325 S. 559. 
  11. ↑ BURZOVÁ, Petra L.; DVOŘÁKOVÁ, Ilona; HEJNAL, Ondřej; RŮŽIČKA, Michal; TOUŠEK, Laco. V Plzni na Karlově. 1. vyd. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2013. 129 s. ISBN 978-80-261-0314-1. Kapitola Škola ve válce, s. 55, 57. 
  12. ↑ Ústřední archiv společnosti Plzeňský Prazdroj (ÚASPP), fond Měšťanský plzeňský pivovar, 37, Zpráva o náletu, Plzeň, 16. 10. 1944.
  13. ↑ Ústřední archiv společnosti Plzeňský Prazdroj (ÚASPP), fond Plzeňský pivovar, 41, Zpráva o pracovním výkonu zaměstnanců Prazdroje, Plzeň, 15. 5. 1946.
  14. ↑ From D-Day to V-Day 16. října 1944 - Den D + 132. archiv.slavnostisvobody.cz [online]. Statutární město Plzeň [cit. 2019-12-31]. Dostupné online. 
  15. ↑ DOUŠA, Jaroslav; MARTINOVSKÝ, Ivan, et al. Dějiny Plzně v datech : od prvních stop osídlení až po současnost. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 788 s. (Dějiny českých měst). ISBN 80-7106-723-7. S. 360–362. 


Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:Adam_Hauner/Bomb/Letecký_útok_na_Plzeň_16._října_1944&oldid=18003482“