Váh
Váh | |
---|---|
Řeka u Piešťan | |
Základní informace | |
Délka toku | 403 km |
Plocha povodí | 10640 km² |
Průměrný průtok | 152 m³/s |
Světadíl | Evropa |
Zdrojnice | |
Bílý Váh, Černý Váh 49°1′7,6″ s. š., 19°48′32,7″ v. d. 664 m n. m. | |
Ústí | |
do Dunaje 47°44′59,38″ s. š., 18°8′51,4″ v. d. 106 m n. m. | |
Protéká | |
Slovensko (Žilinský, Trenčínský, Trnavský, Nitranský kraj) | |
Úmoří, povodí | |
Atlantský oceán, Černé moře, Dunaj, Povodí Váhu (Slovensko, Polsko, Česko) | |
Geodata | |
OpenStreetMap | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Váh (maďarsky Vág, německy Waag) je nejdelší řeka Slovenska, která protéká čtyřmi kraji (Žilinský, Trenčínský, Trnavský, Nitranský). Jde o levý přítok Dunaje. Jeho délka činí 403 km. Povodí má rozlohu 10 640 km².
Průběh toku
Řeka vzniká nedaleko Kráľové Lehoty, v nadmořské výšce 664 m n. m. soutokem Bílého a Černého Váhu. Zdrojnice pramení ve Vysokých a Nízkých Tatrách. Převážnou část protéká v horách a až pod Novým Mestem nad Váhom vtéká do Podunajské nížiny. Ústí do Dunaje u města Komárno v nadmořské výšce 106 m n. m.
Vodní režim
Průměrný průtok činí 152 m³/s. Nejvyšší je v létě.
Využití
Využívá se k zásobování vodou, na zavlažování, k výrobě vodní energie, pro vodní dopravu a k plavení dřeva.
Vážská kaskáda
Na Váhu, stejně jako např. na Vltavě existuje soustava vodních přehradních hrází a nádrží - Vážská kaskáda. Celkem je jich 22 (nejnovější z nich je Vodné dílo Žilina). První přehradou je velmi dobře známá Liptovská Mara, poslední je v Maduniciach. Podle údajů TASR z roku 1996 elektrárny ročně vyrobí 1 965 132 MWh energie. Mnohé přehrady pracují na umělých kanálech vedených podél koryta řeky.
Přehled některých nádrží
Liptovská Mara, Bešeňová, Krpeľany, Žilina, Hričov, Nosice (Priehrada mládeže), Sĺňava, Kráľová
Vážská vodní cesta
Od roku 1998, kdy bylo dáno do provozu vodní dílo Selice, je řeka splavná pro velké lodě odpovídající klasifikační třídě VIa[1] po Sereď (Rozměry plavebních komor Selice a Kralová jsou 110 × 24 metrů). V současnosti se připravuje prodloužení splavnění Váhu po Žilinu, dostavbou plavebních komor a lodního zdvihadla (Nosice), k dříve vybudovaným stupňům kaskády. Komory a zdvihadlo mají odpovídat klasifikační třídě Va a mít užitné rozměry 110 × 12 metrů.
Přítoky Váhu
- zleva – Boca, Štiavnica, Ľupčianka, Revúca, Ľubochnianka, Turiec, Rajčanka, Domanižanka, Pružinka, Teplička, Jarčie, Nitra
- zprava – Belá, Orava, Varínka, Kysuca, Papradnianka, Biela voda, Lednica, Vlára, Klanečnica, Dubová, Dudváh, Malý Dunaj, Dubnička
Města na Váhu
Kompletní seznam všech sídel ležících na Váhu obsahuje článek : Seznam sídel na řece Váh
- Žilinský kraj – Liptovský Hrádok, Liptovský Mikuláš, Ružomberok, Vrútky, Žilina, Bytča
- Trenčínský kraj – Považská Bystrica, Púchov, Lednické Rovne, Ilava, Dubnica nad Váhom, Nemšová, Trenčín, Nové Mesto nad Váhom
- Trnavský kraj – Piešťany, Leopoldov, Hlohovec, Sereď
- Nitranský kraj – Šaľa, Kolárovo, Komárno,
Reference
Související články
Externí odkazy
- Seznam vodních elektráren na Váhu
- Galerie Váh na Wikimedia Commons
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Váh na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo Váh ve Wikislovníku
- Povodí Váhu
- Řeky v Žilinském kraji
- Vodstvo v okrese Liptovský Mikuláš
- Vodstvo v okrese Ružomberok
- Vodstvo v okrese Martin
- Vodstvo v okrese Žilina
- Vodstvo v okrese Bytča
- Řeky v Trenčínském kraji
- Vodstvo v okrese Považská Bystrica
- Vodstvo v okrese Púchov
- Vodstvo v okrese Ilava
- Vodstvo v okrese Trenčín
- Vodstvo v okrese Nové Mesto nad Váhom
- Řeky v Trnavském kraji
- Vodstvo v okrese Piešťany
- Vodstvo v okrese Hlohovec
- Vodstvo v okrese Galanta
- Řeky v Nitranském kraji
- Vodstvo v okrese Šaľa
- Vodstvo v okrese Komárno
- Přítoky Dunaje
- Vodní toky Malé Fatry
- Horní Pováží
- Střední Pováží
- Dolní Pováží