Vrchbělá
Vrchbělá je část (osada) města Bělá pod Bezdězem na místě zaniklé obce (německy Neudorf či Wrchbel) v okrese Mladá Boleslav, na jižním okraji bývalého vojenského prostoru Ralsko, kvůli jehož založení obec zanikla. Místo leží asi 2 km na severozápad od Bělé pod Bezdězem. Je zde evidováno 13 adres.[1] Trvale zde v roce 2011 žilo 15 obyvatel.[2] Sídlo se nachází v údolí regionálně významné říčky Bělé, která pramení v severní části osady.
Další informace
Vrchbělá je též katastrální území o rozloze 12,92 km2.[3] Původní katastrální území zaniklé obce bylo též Vrchbělá[4], ale mělo asi o třetinu větší rozlohu. Do roku 1950 patřila Vrchbělá do bývalého okresu Mnichovo Hradiště. K bývalé obci patřila též zaniklá osada Nová Hospoda.
Historie
Od prvního osídlení do konce 19. století
Nejstarší písemné známky o osídlení území, pocházející z let 1337–1346, hovoří o obci zvané Dlouhá Doubrava. Jméno Vrchbělá se prvně objevuje v roce 1418 jako součást panství Berků z Dubé. Během třicetileté války obec zaniká a obnovena je pod německým jménem Neudorf, pod správou Albrechta z Valdštejna. Dle dobových zpráv byli obyvatelé německé národnosti. Až do počátku 20. století zůstávaly národnostní poměry v obci pod převahou německých občanů.[5]
20. století a světové války
Po první světové válce došlo k upravení národnostních poměrů v obci, přistěhovala se řada Čechů, kteří ve dvacátých letech tvořili již bezmála třetinu obce. V roce 1938, když byla vytyčena hranice mezi Německem a Protektorátem Čechy a Morava, připadla Vrchbělá pod německou správu, zatímco Bělá pod Bezdězem již zůstala v Protektorátu. Je zřejmé, že po skončení druhé světové války byli němečtí starousedlíci z Vrchbělé nuceně vystěhováni a obec byla částečně doosídlena Čechoslováky z různých krajů republiky.[5]
Při sčítání lidu v roce 1921 bylo ve Vrchbělé spočteno 84 domů s 390 obyvateli. Z nich bylo 112 Čechů a 274 Němců.
Zdravotní obvod, faru, poštu, telegraf a četnickou stanici měli obyvatelé obce v Bělé pod Bezdězem (3,2 km). Tam byla i železniční stanice (6,75 km), ale bližší byla v Bezdězu.[6]
Vznik vojenského prostoru
Brzy po skončení 2. světové války, roku 1949, byl zřízen vojenský újezd, později známý jako „Vojenský výcvikový prostor Ralsko“ (VVP Ralsko), a Vrchbělá k němu byla v roce 1952 přičleněna. Tento krok znamenal faktický zánik obce a všichni obyvatelé Vrchbělé se museli odstěhovat. VVP Ralsko nejprve využívala Československá lidová armáda, po roce 1968 armáda Sovětská. Za jejího působení prodělalo území Vrchbělé největší změny. V bývalé obci a na přilehlé západní plošině vyrostlo rozsáhlé ubytovací centrum pro sovětské vojáky a jejich rodiny. Na místech obdělávaných pozemků vznikl tankodrom s výraznými terénními úpravami a dopadovou plochou. Nejen tankodrom, ale i údolí a okolní svahy, byly rozježděny těžkou technikou. Zdevastován byl i tok říčky Bělé se zdejší malou rybniční soustavou.[5]
Zánik vojenského prostoru
Po odchodu sovětských vojsk byl roku 1991 vrchbělský katastr správně přičleněn k Bělé pod Bezdězem. Vojenský areál začal chátrat a změnil se v ruiny, či hromady suti. Stejně jako v celém VVP, se i zde prováděl pyrotechnický průzkum a revidoval se stav přírody, stupeň kontaminace půdy a stav opuštěných budov. Během 90. let bylo zpracováno několik rekultivačních studií pro vrchbělské údolí i návrhů územního plánu pro Vrchbělsko, ale na dlouhou dobu jediným počinem bylo postupné odklízení stavebního odpadu a zbytků budov, zchátralých s přičiněním podnikavých nenechavců.[7]
Obnova území a perspektiva ve 21. století
Od konce 90. let rostla na západním svahu, v místě bývalého tankodromu, později zlegalizovaná, motokrosová trať klubu SCM Bělá pod Bezdězem. Roku 2010 byl v údolní části, patřící Bělé pod Bezdězem, založen komerční areál Motorland Bělá s širokou nabídkou aktivit, převážně motoristického ražení se stravovacím zázemím.[8]
Koncem roku 2010 Středočeský kraj neobnovil nájemní smlouvu s Motokrosovým klubem, zato již na začátku téhož roku představil velkolepý plán na vybudování rozsáhlého volnočasového areálu. To by mohlo přinést i dlouho neřešenou rekultivaci celého území, včetně údolí říčky Bělé.
Sportovně-rekreační areál Vrchbělá má zahrnovat hotel se 48 lůžky a restaurací, sedmikilometrovou in-line dráhu, půjčovnu kol a in-line bruslí, kemp, malou zoo, lanové centrum, rozhlednu, dětské hřiště s dřevěnými prolézačkami či velké parkoviště pro auta a autobusy. V říjnu 2015 areál stále ještě nebyl otevřen, když se kolaudace z různých důvodů odkládala již několik let.[9]
Odkazy
Reference
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2016-01-07 [cit. 2016-01-07]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2011 [online]. 2011-03-26 [cit. 2015-10-16]. Dostupné online.
- ↑ Územní identifikační registr ČR. Katastrální území Vrchbělá [online]. 2013-05-29 [cit. 2016-01-05]. Dostupné online.
- ↑ Ústřední archiv zeměměřictví a katastru ČÚZK. Stabilní katastr – indikační skici a císařské otisky [online]. [cit. 2016-01-02]. Dostupné online.
- ↑ a b c Bývalý vojenský prostor Ralsko a jeho potenciál pro rozvoj cestovního ruchu: Změny využití území..., str. 22 [online]. www.calla.cz [cit. 2015-10-16]. Dostupné online.
- ↑ Chytilův místopis ČSR [online]. www.zanikleobce.cz [cit. 2015-10-16]. Dostupné online.
- ↑ Venkovská krajina 2005: Vývoj kulturní krajiny na Bělsku a Vrchbělsku, str. 27 [online]. www.veronica.cz (dokument na vyžádání) [cit. 2015-10-16]. Dostupné online.
- ↑ Motorland Bělá a Land Cruiser Party 2015 [online]. blog.abchistory.cz [cit. 2015-10-16]. Dostupné online.
- ↑ Areál Vrchbělá se o prázdninách neotevře. Zřejmě až v říjnu [online]. boleslavsky.denik.cz [cit. 2015-10-16]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vrchbělá na Wikimedia Commons - Katastrální mapa katastru Vrchbělá na webu ČÚZK
- Sportovně rekreační areál Vrchbelá, multifunkční turistické centrum (oznámení záměru)
- Fotoalbum Vrchbělé na Panoramio.com
