Vládní dluh České republiky
.jpg)
Vládní dluh (také veřejný dluh) České republiky je často mylně zaměňován s českým státním dluhem. Vládní dluh tvoří právě zmiňovaný státní dluh, nicméně i dluhy obcí, krajů, vládních příspěvkových organizací, státních fondů a zdravotních pojišťoven.[1] Státní dluh tvoří dlouhodobě cca 90 % celkového zadlužení země (vládního dluhu). Česká republika měla k 31.12.2015 šestý nejnižší vládní dluh ze všech 28 členských zemí Evropské unie[2] a to ve výši 41,1 % HDP (1836,2 mld. Kč), což je meziročně o 1,6 p. b. méně.[3] Mezi odborníky a experty bývá upřednostňován v ukazatelích celkový vládní dluh, nikoliv státní, který je naopak častěji zmiňován veřejností.
Zadlužení České republiky tedy nedosahuje ani poloviny zadlužení EU, jehož hodnota činí 86 % HDP. Státy eurozóny dluží vůči svým hrubým domácím produktům ještě více a to 92 %.[2] Pro porovnání, nejzadluženější zemí světa je Japonsko, které v roce 2015 dlužilo 229,2 % HDP.
.jpg)
S vládním (veřejným) dluhem jsou spojena i tzv. maastrichtská konvergenční kritéria, která stanovují mimo jiné fiskální bariéry. Podle nich by vládní dluh neměl překročit 60 % HDP (ČR měla maximální výši dluhu 45,1 % HDP v roce 2013) a deficit veřejných financí by neměl být vyšší než 3 % HDP. Druhé pravidlo ČR porušila v roce 2005, kdy byl schodek 3,1 % HDP a poté po vypuknutí světové finanční krize, kdy v roce 2009 deficit činil 5,5 % HDP, přičemž k poslednímu překonání 3% hranice došlo v roce 2012. Od roku 2013 tak Česko plní obě fiskální kritéria.
Vývoj vládního dluhu[editovat | editovat zdroj]
Růst vládního dluhu započal rokem 1996 a zastavil se až v roce 2013, přičemž za toto období se jeho hodnota zvýšila o více než 1,63 bilionu Kč.[4] Tento negativní trend nezastavil ani silný výkon ekonomiky v letech 2004 až 2007, kdy hrubý domácí produkt rostl v průměru o 6 % ročně.
K prudkému zvýšení dluhu došlo po vypuknutí světové finanční krize v roce 2008, kdy došlo k velkému výpadku výběru daní,[5] což zapříčinilo v roce 2009 rekordní deficit veřejných financí ve výši 216,2 mld. Kč (5,5 % HDP). Od tohoto roku dochází ke snižování deficitu, což má za příčinu nižší růst dluhu. Schodek byl mimořádně vysoký pouze v roce 2012 a to kvůli finančnímu vypořádání se s církvemi v rámci tzv. církevních restitucí ve výši 59 miliard korun.[6] Výjimkou trendu je pak ještě rok 2014, kdy došlo k velkému uvolnění investic ze strany vládního sektoru.
Hospodaření veřejných financí České republiky skončilo v roce 2015 mimořádně dobře, kdy došlo ke snížení jejich deficitu z 1,9 % HDP na 0,4 % HDP, což umožnilo snížení vládního dluhu ze 42,7 % HDP na 41,1 % HDP.[7] Nominálně pak deficit činil 18,7 mld. Kč (nejmenší od začátku měření srovnatelnou metodikou v roce 1995) a dluh dosáhl výše 1836,2 mld. Kč.
Fiskální ukazatele vládního dluhu a salda veřejných financí (v mld. Kč)[4][editovat | editovat zdroj]
| rok | HDP,
nominální |
vládní dluh | saldo veřejných financí | premiér a vláda | ministr financí | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| nominální | podíl
na HDP |
změna podílu
na HDP |
nominální | podíl
na HDP |
změna podílu
na HDP | ||||
| 1995 | 1580 | 214,6 | 13,6 % | x | -196,4 | -12,4 % | x | Václav Klaus I (ODS, KDU-ČSL, KDS, ODA) | Ivan Kočárník (ODS) |
| 1996 | 1813 | 210,1 | 11,6 % | -2,0 p. b. | -55,2 | -3,1 % | +9,3 p. b. | ||
| 1997 | 1953 | 237,2 | 12,1 % | +0,5 p. b. | -68,2 | -3,5 % | -0,4 p. b. | Václav Klaus II (ODS, KDU-ČSL, ODA) | Ivan Kočárník (ODS), Ivan Pilip (ODS) |
| 1998 | 2143 | 298,5 | 13,9 % | +1,8 p. b. | -99,5 | -4,6 % | -1,1 p. b. | Josef Tošovský (nestranická) | Ivan Pilip (ODS/US) |
| 1999 | 2237 | 340,1 | 15,2 % | +1,3 p. b. | -77,1 | -3,4 % | +1,2 p. b. | Miloš Zeman (ČSSD) | Ivo Svoboda (ČSSD) |
| 2000 | 2373 | 403,9 | 17,0 % | +1,8 p. b. | -82,3 | -3,5 % | -0,1 p. b. | Pavel Mertlík (ČSSD) | |
| 2001 | 2563 | 583,8 | 22,8 % | +5,8 p. b. | -136,8 | -5,3 % | -1,8 p. b. | Jiří Rusnok (ČSSD) | |
| 2002 | 2675 | 693,4 | 25,9 % | +3,1 p. b. | -167,7 | -6,3 % | -1,0 p. b. | ||
| 2003 | 2801 | 788,5 | 28,1 % | +2,2 p. b. | -179,3 | -6,4 % | -0,1 p. b. | Vladimír Špidla (ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU) | Bohuslav Sobotka (ČSSD) |
| 2004 | 3058 | 870,0 | 28,5 % | +0,4 p. b. | -82,9 | -2,7 % | +3,7 p. b. | ||
| 2005 | 3258 | 912,8 | 28,0 % | -0,5 p. b. | -101,4 | -3,1 % | -0,4 p. b. | Stanislav Gross (ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU) | |
| 2006 | 3507 | 978,9 | 27,9 % | -0,1 p. b. | -79,1 | -2,3 % | +0,8 p. b. | Jiří Paroubek (ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU) | |
| 2007 | 3832 | 1065,5 | 27,8 % | -0,1 p. b. | -26,6 | -0,7 % | +1,6 p. b. | Mirek Topolánek I (ODS) | Vlastimil Tlustý (ODS) |
| 2008 | 4015 | 1150,7 | 28,7 % | +0,9 p. b. | -84,6 | -2,1 % | -1,4 p. b. | Mirek Topolánek II (ODS, KDU-ČSL, SZ) | Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) |
| 2009 | 3922 | 1335,7 | 34,1 % | +5,4 p. b. | -216,2 | -5,5 % | -3,4 p. b. | ||
| 2010 | 3954 | 1508,5 | 38,2 % | +4,1 p. b. | -174,5 | -4,4 % | +1,1 p. b. | Jan Fischer (úřednická) | Eduard Janota (nestr.) |
| 2011 | 4023 | 1606,5 | 39,9 % | +1,7 p. b. | -110,1 | -2,7 % | +1,7 p. b. | Petr Nečas (ODS, TOP 09, VV/LIDEM) | Miroslav Kalousek (TOP 09) |
| 2012 | 4042 | 1805,4 | 44,7 % | +4,8 p. b. | -159,6 | -3,9 % | -1,2 p. b. | ||
| 2013 | 4077 | 1840,4 | 45,1 % | +0,4 p. b. | -51,1 | -1,3 % | +2,6 p. b. | ||
| 2014 | 4261 | 1819,1 | 42,7 % | -2,4 p. b. | -83,1 | -1,9 % | -0,6 p. b. | Jiří Rusnok (úřednická) | Jan Fischer (nestr.) |
| 2015 | 4472 | 1836,2 | 41,1 % | -1,6 p. b. | -18,7 | -0,4 % | +1,5 p. b. | Bohuslav Sobotka (ČSSD, ANO, KDU-ČSL) | Andrej Babiš (ANO) |
| 2016
odhad |
4657 | 1844,0 | 39,6 % | -1,5 p. b. | 2,1 | 0,0 % | +0,4 p. b. | ||
Postavení českého vládního dluhu ve světovém kontextu[editovat | editovat zdroj]
Česká republika má v porovnání s nejvyspělejšími zeměmi světa jeden z nejnižších vládních dluhů.[11] Jeho výše k HDP navíc již druhým rokem klesá a nominálně zůstává stabilní. Tímto trendem se z EU může chlubit už jen dalších 11 zemí.[2] Ministerstvo financí České republiky navíc do budoucna předpokládá další mírný pokles vládního dluhu, v nejhorším pak jeho stagnaci.[12] Velmi příznivé postavení České republiky na poli zadlužení a samotného hospodaření se odráží ve zlepšujícím se hodnocení finanční situace republiky, které získává renomovaných světových ratingových agentur. Naopak mnoha zemím Evropy byl ve spojitosti s neudržitelným zadlužováním rating snížen (Řecko, Itálie, Španělsko, Portugalsko, Francie, Belgie a další).
.jpg)
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ministerstvo financí České republiky [online]. Ministerstvo financí České republiky [cit. 2016-04-02]. Dostupné online.
- ↑ a b c ec.europa.eu [online]. ec.europa.eu [cit. 2016-04-02]. Dostupné online.
- ↑ www.czso.cz [online]. www.czso.cz [cit. 2016-04-02]. Dostupné online.
- ↑ a b www.czso.cz [online]. www.czso.cz [cit. 2016-04-02]. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo financí České republiky [online]. Ministerstvo financí České republiky [cit. 2016-04-02]. Dostupné online.
- ↑ ČT24 [online]. ČT24 [cit. 2016-04-02]. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo financí České republiky [online]. Ministerstvo financí České republiky [cit. 2016-04-02]. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo financí České republiky [online]. Ministerstvo financí České republiky [cit. 2016-04-02]. Dostupné online.
- ↑ ČT24 [online]. ČT24 [cit. 2016-04-02]. Dostupné online.
- ↑ www.ceskenoviny.cz [online]. www.ceskenoviny.cz [cit. 2016-04-10]. Dostupné online.
- ↑ www.tradingeconomics.com [online]. www.tradingeconomics.com [cit. 2016-04-02]. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo financí České republiky [online]. Ministerstvo financí České republiky [cit. 2016-04-02]. Dostupné online.