Státní dluh Česka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Růst (nebo pokles) státního dluhu v letech 1994–2016 (v mld. Kč)

Státní dluh je dluh tvořený závazky vlády. Vzrůstá deficitním financováním státního rozpočtu a je financován státními pokladničními poukázkami, státními dluhopisy (obligacemi), přímými půjčkami nebo například půjčkami od Evropské investiční banky.[1] Český stát pak musí platit věřitelům úroky, přičemž tyto náklady se nazývají „obsluha státního dluhu“. Výdaje na čistou obsluhu státního dluhu činily v roce 2015 45,3 mld. Kč (3,5 % celkových výdajů státního rozpočtu) a byly tak meziročně nižší o 3,2 mld. Kč (6,6 %).[2] Státní dluh tvoří dlouhodobě cca 90 % celkového veřejného zadlužení.

Česko má v porovnání s dalšími členy Evropské unie jeden z nejnižších státních dluhů.[3] Ten ke konci roku 2015 dosáhl výše 1673,0 mld. Kč (meziročně o 9,3 mld. Kč více) a jeho podíl na HDP tak činil 37,4 % (meziroční pokles o 1,6 p. b.).[4]

Pojem „státní dluh“ je často mylně zaměňován s veřejným neboli vládním dluhem. Český vládní dluh tvoří právě zmiňovaný státní dluh, nicméně i dluhy obcí, krajů, veřejných příspěvkových organizací, státních fondů a zdravotních pojišťoven.[5]

Vývoj státního dluhu[editovat | editovat zdroj]

Státní dluh v letech 1993-2015 (v % HDP)

V prvním roce existence Česka (1993) činil státní dluh 158,8 miliard Kč, což znamenalo 13,3 % HDP.[6] Až do roku 1996 se státní dluh nominálně prakticky neměnil a vzhledem k rostoucímu HDP tak dokonce klesal jeho podíl na HDP. V této době ovšem v ČR existovalo množství tzv. transformačních institucí (např. Konsolidační banka, Česká finanční a Česká inkasní), které poskytovaly rozličné státní záruky a transfery. Tím vznikalo „skryté“ zadlužení mimo státní rozpočet.[7]

Přibližně od roku 1997 státní dluh ČR nepřetržitě rostl a to jak za vlád ČSSD v letech 1998–2006 (cca 608 mld. Kč), tak ODS v letech 2006–2009 a 2010–2013 (cca 715 mld. Kč). Růst státního dluhu se pak podařilo zastavit až v roce 2013, čímž došlo k jeho zvýšení v těchto obdobích o cca 1,5 bilionu Kč (viz tabulka níže).

Státní rozpočet na rok 2014 sestavila úřednická vláda Jiřího Rusnoka a to se schodkem 112 mld. Kč, skutečně však došlo ke schodku jen 77,8 mld. Kč.

V lednu 2014 nastoupila do úřadu vláda Bohuslava Sobotky. Od roku 2014 dochází ke stabilizaci nominální výše státního dluhu. Další rok byl schodek státního rozpočtu nejnižší od roku 2008, když stát hospodařil se schodkem 62,8 miliardy Kč. Snížení deficitu také napomohl vyšší příjem z evropských fondů.[8] V roce 2015 státní dluh poprvé od roku 1995 klesl a to o 19,7 miliardy Kč.[9] Státní dluh se tak v letech 2013–2015 mírně snížil o 10,3 mld. Kč z 1683,3 mld. Kč (41,3 % HDP) na 1673,0 mld. Kč (37,4 % HDP). Schválený rozpočet na rok 2016 počítal se schodkem 70 mld. Kč, nicméně nakonec skončil v plusu 61,8 mld. Kč, tzn. celkový dluh se snížil na cca 1613,4 mld. Kč, k HDP v tomto případě klesl na 34,2 %.

Koronavirová krize v letech 2020 a 2021 přispěla k prohloubení českého dluhu z 29 % na 40 % HDP, i tak však stále jde o menší prohloubení jako například v porovnání se sousedním Německem, kde zadlužení stouplo ze 60 % na 80 % HDP.[10] V prvním čtvrtletí 2022 se státní dluh dále zvýšil na 2,59 bilionu Kč.[11]

Fiskální ukazatele státního dluhu a salda státního rozpočtu (v mld. Kč)[editovat | editovat zdroj]

rok státní dluh saldo státního rozpočtu HDP premiér, jehož vláda schválila
státní rozpočet na daný rok
ministr financí, který sestavoval
státní rozpočet na daný rok
nominální podíl

HDP

změna podílu

HDP

výdaje

na obsluhu

nominální podíl

HDP

změna podílu

HDP

1993 158,8 13,2 % - 14,34 1,1 0,1 % - 1205 Václav Klaus I (ODS, KDU-ČSL, KDS, ODA) Ivan Kočárník (ODS)
1994 157,3 11,4 % -1,7 p. b. 13,68 10,4 0,8 % +0,7 p. b. 1376
1995 154,4 9,7 % -1,8 p. b. 13,27 7,2 0,5 % -0,3 p. b. 1596
1996 155,2 8,5 % -1,2 p. b. 14,04 -1,6 -0,1 % -0,5 p. b. 1829
1997 173,1 8,8 % 0,3 p. b. 17,59 -15,7 -0,8 % -0,7 p. b. 1971 Václav Klaus II (ODS, KDU-ČSL, ODA) Ivan Kočárník (ODS), Ivan Pilip (ODS)
1998 194,7 9,0 % +0,2 p. b. 18,54 -29,3 -1,4 % -0,6 p. b. 2157 Josef Tošovský (poloúřednická) Ivan Pilip (ODS/US)
1999 228,4 10,1 % +1,1 p. b. 16,10 -29,6 -1,3 % +0,0 p. b. 2253 Miloš Zeman (ČSSD) Ivo Svoboda (ČSSD)
2000 289,3 12,1 % +2,0 p. b. 17,38 -46,1 -1,9 % -0,6 p. b. 2386 Pavel Mertlík (ČSSD)
2001 345,0 13,4 % +1,3 p. b. 17,61 -67,7 -2,6 % -0,7 p. b. 2579 Jiří Rusnok (ČSSD)
2002 395,9 14,7 % +1,3 p. b. 18,90 -45,7 -1,7 % +0,9 p. b. 2691
2003 493,2 17,5 % +2,8 p. b. 21,54 -109,1 -3,9 % -2,2 p. b. 2823 Vladimír Špidla (ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU) Bohuslav Sobotka (ČSSD)
2004 592,9 19,3 % +1,8 p. b. 26,77 -93,7 -3,0 % +0,8 p. b. 3079
2005 691,2 21,0 % +1,8 p. b. 25,33 -56,3 -1,7 % +1,3 p. b. 3286 Stanislav Gross (ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU)
2006 802,5 22,7 % +1,7 p. b. 31,51 -97,6 -2,8 % -1,0 p. b. 3531 Jiří Paroubek (ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU)
2007 892,3 23,1 % +0,4 p. b. 33,98 -66,4 -1,7 % +1,0 p. b. 3860 Mirek Topolánek (ODS) Vlastimil Tlustý (ODS)
2008 999,8 24,7 % +1,6 p. b. 37,53 -20,0 -0,5 % +1,2 p. b. 4043 Mirek Topolánek (ODS, KDU-ČSL, SZ) Miroslav Kalousek (KDU-ČSL)
2009 1178,2 29,8 % +5,1 p. b. 44,13 -192,4 -4,9 % -4,4 p. b. 3954
2010 1344,1 33,7 % +3,9 p. b. 35,62 -156,4 -3,9 % +0,9 p. b. 3993 Jan Fischer (úřednická) Eduard Janota (nestr.)
2011 1499,4 36,9 % +3,2 p. b. 44,97 -142,8 -3,5 % +0,4 p. b. 4062 Petr Nečas (ODS, TOP 09, VV/LIDEM) Miroslav Kalousek (TOP 09)
2012 1667,6 40,8 % +3,9 p. b. 41,06 -101,0 -2,5 % +1,0 p. b. 4089
2013 1683,3 40,6 % -0,2 p. b. 50,56 -81,3 -2,0 % +0,5 p. b. 4143
2014 1663,7 38,3 % -2,4 p. b. 48,29 -77,8 -1,8 % +0,2 p. b. 4346 Jiří Rusnok (úřednická) Jan Fischer (nestr.)
2015 1673,0 36,2 % -2,1 p. b. 45,08 -62,8 -1,4 % +0,4 p. b. 4625 Bohuslav Sobotka (ČSSD, ANO, KDU-ČSL) Andrej Babiš (ANO)
2016 1613,4 33,6 % -2,5 p. b. 40,38 61,8 1,3 % +2,6 p. b. 4797
2017 1624,7 31,8 % -1,8 p. b. 39,43 -6,2 -0,1 % -1,4 p. b. 5111
2018 1622,0 30,0 % -1,8 p. b. 40,62 2,9 0,1 % +0,2 p. b. 5411 Andrej Babiš (ANO) Alena Schillerová (ANO)
2019 1640,2 28,3 % -1,7 p. b. 39,40 -28,5 -0,5 % -0,6 p. b. 5791 Andrej Babiš (ANO, ČSSD)
2020 2049,7 35,9 % +7,6 p. b. 39,97 -367,4 -6,4 % -6,0 p. b. 5709
2021 2465,7 40,4% +4,5 p. b. 42,00 -419,7 -6,9 % -0,5 p. b. 6109
2022 2894,8 42,7% +2,3 p. b. 49,7 -360,4 -5,3 % +1,6 p. b. 6786 Petr Fiala (SPOLU, PirStan) Zbyněk Stanjura (ODS)
2023 3111,0 42,3% -0,4 p. b. 68,3 -288,5

Zdroje:[6][12][13]

Státní dluhopisy podle typu instrumentu[editovat | editovat zdroj]

Státní dluh je tvořen státními pokladničními poukázkami (SPP), spořicími státními dluhopisy (SSD), střednědobými a dlouhodobými státními dluhopisy (SDSD), půjčkami a úvěry od Evropské investiční banky. Složení a vývoj státních dluhopisů podle typu instrumentu znázorňuje následující tabulka (údaje v mld. Kč)[14]:

Dekompozice státního dluhu (v mld. Kč):
     Státní pokladniční poukázky (SPP)
     Spořicí státní dluhopisy (SSD)
     Střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy (SDSD)
     Půjčky, úvěry od Evropské investiční banky (EIB)
rok státní dluh

celkem

půjčky,

úvěry od EIB

dluhopisy
celkem rozdělení nominálně podíly
SPP SSD SDSD SPP SSD SDSD
2002 395,9 9,2 386,7 164,1 0,0 222,6 42,43 % 0,0 % 57,57 %
2003 493,2 13,3 479,9 160,6 0,0 319,3 33,46 % 0,0 % 66,54 %
2004 592,9 21,5 571,4 125,5 0,0 445,9 21,97 % 0,0 % 78,03 %
2005 691,2 30,6 660,6 94,2 0,0 566,4 14,27 % 0,0 % 85,73 %
2006 802,5 39,9 762,6 89,6 0,0 673,0 11,74 % 0,0 % 88,26 %
2007 892,3 39,2 853,1 82,2 0,0 770,9 9,63 % 0,0 % 90,37 %
2008 999,5 47,3 952,2 78,8 0,0 873,4 8,27 % 0,0 % 91,73 %
2009 1178,5 58,7 1119,8 88,2 0,0 1031,6 7,88 % 0,0 % 92,12 %
2010 1344,1 67,5 1276,6 113,3 0,0 1163,3 8,88 % 0,0 % 91,12 %
2011 1499,4 71,5 1427,9 162,6 20,4 1244,9 11,39 % 1,43 % 87,18 %
2012 1667,6 70,0 1597,6 189,1 56,2 1352,3 11,84 % 3,52 % 84,64 %
2013 1683,3 71,5 1611,8 120,9 87,6 1403,4 7,50 % 5,43 % 87,07 %
2014 1663,7 63,0 1600,7 107,6 77,8 1415,2 6,72 % 4,86 % 88,41 %
2015 1673,0 60,8 1612,2 84,4 66,9 1460,8 5,24 % 4,15 % 90,61 %
2016 N/A N/A 1557,1 4,2 37,7 1515,1 0,27 % 2,42 % 97,30 %
2017 N/A N/A 1573,5 44,01 21,5 1508 2,80 % 1,36 % 95,84 %

Domácí vnímání státního dluhu[editovat | editovat zdroj]

V posledních letech je v ČR téma státního dluhu také tématem politickým, přičemž jednotlivé politické strany se vzájemně obviňují z odpovědnosti za vznik a výši dluhu.[15] Před volbami do PSP v roce 2010 se jednalo o jedno z hlavních témat předvolební kampaně. Například TOP 09 rozesílala občanům symbolické složenky na úhradu jejich údajného podílu na státním dluhu[16] a její místopředseda Miroslav Kalousek tvrdil, že program ČSSD, ale také ODS znamená cestu do Řecka.[17]

ČSSD příčinu a počátky zadlužování připisuje vládám Václava Klause, které vytvářely tzv. skryté dluhy, částečně hrazené jednorázovými, neopakovatelnými příjmy z výnosu privatizace státního majetku a vládám Mirka Topolánka po volbách do PSP v roce 2006. ČSSD dále porovnává míru zadlužení s jinými, většinou více zadluženými zeměmi a nepovažuje tuto výši dluhu za znepokojující. Podle ODS zemi nejvíce zadlužily vlády ČSSD, a to v době hospodářského růstu.[18] Podle TOP 09 vznikl dluh díky devastaci ekonomiky během komunistické diktatury, chybám v období transformace ekonomiky, růstu sociálních výdajů a hospodářské krizi.[19] Podle prezidenta Liberálního institutu Jiřího Schwarze skrytý deficit veřejných rozpočtů již v roce 1998 činil 270 miliard korun.[20] Tento dluh byl podle Schwarze způsoben zpomalením ekonomické transformace v druhé polovině 90. let.

Zahraniční vnímání státního dluhu[editovat | editovat zdroj]

Česko bylo dlouho z Evropské unie kritizováno za tempo zadlužování (nikoliv výši dluhu) a deficitní veřejné rozpočty, které na počátku milénia přesahovaly hodnotu tzv. maastrichtských konvergenčních kritérií, které je nutné plnit, aby země mohla vstoupit do eurozóny. Tato kritéria pak byla dále překračována v letech 2009–2011 vlivem světové krize.

Důležité je také zmínit, že ona pravidla platí pro veřejné rozpočty, nikoliv pro samotný státní rozpočet. Například v roce 2015 činil deficit státního rozpočtu 1,4 % HDP, nicméně díky přebytkovému hospodaření ostatních složek veřejných financí (obce, kraje, zdravotní pojišťovny a další) byl celkový deficit Česka jen 0,4 % HDP,[21] čímž se do požadovaného 3% limitu bez problému vešel. To samé platí pro vládní dluh, jehož hranice je dle kritérií stanovena na 60 % HDP, přičemž vládní dluh ČR ke konci roku 2015 činil 41,1 % HDP.[21]

Zlepšené hospodaření v posledních letech je pozitivně vnímáno ratingovými agenturami, které udělují kredibilitu státních dluhopisů, tedy toho, jak moc je země důvěryhodná z hlediska financí. Každá tato agentura má svoji ratingovou stupnici. Od tohoto hodnocení se pak vyvíjí výnosy státních dluhopisů, tedy úroky, které stát musí platit. Ke konci března 2016 dosahovaly výnosy desetiletých státních dluhopisů Česka hodnoty 0,44 %, naproti tomu u norských dluhopisů to bylo 1,21 %, portugalských 2,75 %, polských 2,82 %, maďarských 3,07 % a u chorvatských dokonce 3,75 %.[zdroj?] V roce 2019 mělo Česko rating Aa3 od Moody's, AA- od Standard and Poor's a AA- od Fitch, jednalo se tak o nejlepší hodnocení země v její historii.

Roky změn hodnocení Česka u tří nejvýznamnějších ratingových agentur znázorňuje tato tabulka (hodnocení v zahraniční měně):[22]

Rok 1993 1994 1995 1997 1998 2002 2003 2005 2006 2007 2011 2018 2019
Moody's Baa3 Baa2 Baa1 Baa1 Baa1 A1 A1 A1 A1 A1 A1 A1 Aa3
Standard and Poor's BBB BBB+ A A A- A- A- A- A A AA-[p. 1] AA- AA-
Fitch - - A- BBB+ BBB+ BBB+ A- A A A+ A+ AA- AA-

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Zvýšení bylo důsledkem změny metodiky výpočtu[23][24]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Státní dluh klesl na 925,5 mld. korun
  2. Ministerstvo financí České republiky [online]. Ministerstvo financí České republiky [cit. 2016-04-01]. Dostupné online. 
  3. www.cia.gov [online]. www.cia.gov [cit. 2016-04-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-06-13. 
  4. www.czso.cz [online]. www.czso.cz [cit. 2016-04-01]. Dostupné online. 
  5. Ministerstvo financí České republiky [online]. Ministerstvo financí České republiky [cit. 2016-04-01]. Dostupné online. 
  6. a b Hlavní makroekonomické ukazatele. Český statistický úřad [online]. Rev. 2021-04-01 [cit. 2021-06-28]. Dostupné online. 
  7. Ministerstvo financí České republiky. Řízení veřejných financí a kontrola fiskálních rizik: Reformní kroky v ČR [online]. [cit. 2011-11-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-21. 
  8. Schodek státního rozpočtu je nejnižší od roku 2008, dosáhl 62,8 miliardy korun
  9. iDNES.cz Státní dluh loni klesl poprvé od roku 1995. Česko dluží 1,7 bilionu
  10. Německé zadlužení kvůli koronakrizi vzroste na 80 % HDP. Patria.cz [online]. Patria Finance. Dostupné online. 
  11. https://www.irozhlas.cz/ekonomika/statni-dluh-cesko-ministerstvo-financi_2204221658_cen
  12. Zpráva o řízení státního dluhu České republiky v roce 2022. Ministerstvo financí ČR [online]. 2023-02-28. Dostupné online. 
  13. Státní rozpočet loni skončil ve schodku 288,5 miliardy, státní dluh vzrostl na 3,11 bilionu. zpravy.tiscali.cz [online]. 2024-01-04. Dostupné online. 
  14. Ministerstvo financí České republiky [online]. Ministerstvo financí České republiky [cit. 2022-02-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-17. 
  15. Politici hledají, na koho by svedli státní dluh. iDNES.cz [online]. MAFRA [cit. 2016-04-02]. Dostupné online. 
  16. Zaplaťte státní dluh, každý 121 tisíc, vyzývá Kalouskova složenka voliče. iDNES.cz [online]. MAFRA [cit. 2016-04-02]. Dostupné online. 
  17. Deník.cz [online]. Deník.cz [cit. 2016-04-02]. Dostupné online. 
  18. www.ods.cz [online]. www.ods.cz [cit. 2016-04-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-06-04. 
  19. 09, TOP. TOP 09 [online]. TOP 09 [cit. 2016-04-02]. Dostupné online. 
  20. libinst.cz [online]. libinst.cz [cit. 2016-04-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-24. 
  21. a b Ministerstvo financí České republiky [online]. Ministerstvo financí České republiky [cit. 2016-04-02]. Dostupné online. 
  22. Ratingové agentury - Česká národní banka. Čnb.cz [online]. [cit. 2021-11-04]. Dostupné online. 
  23. Standard & Poor's: Tisková zpráva ze dne 24. srpna 2011, cit. 2014-12-20. Dostupné online (kopie) Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine..
  24. PIKORA, Vladimír; ŠICHTÁŘOVÁ, Markéta. Všechno je jinak. Praha: Grada publishing, 2011. 224 s. ISBN 978-80-247-4207-6. Kapitola 3, s. 122–123. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]