Vitiligo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vitiligo - projevy na ruce

Vitiligo je kožní onemocnění, kdy dochází ke ztrátě buněk tvořících kožní pigment. U nemocného se projevuje světlými skvrnami na kůži nepravidelných tvarů, nejčastěji okolo prstů, úst, očí, genitálu, kloubů a třísel. Z postižených míst mohou vyrůstat chloupky též se ztrátou pigmentu.

Definice[editovat | editovat zdroj]

Tímto onemocněním trpí 0,38 až 4 % populace[1]. U většiny nemocných se poprvé projeví do 20 let až 30 let. U mnoha nemocných se ložiska dále rozšiřují. Tato nemoc je neinfekční a u 20 % nemocných geneticky podmíněná (tzn. ve většině případů ji děti osob s vitiligem nedědí). Tato nemoc se vyskytuje častěji u tmavších ras. Postihuje obě pohlaví stejně často,

Dodnes není 100% léčitelná. U 75 % nemocných se již vytvořená ložiska dají vyléčit, ale nelze zaručit, že po zbytek života nevzniknou nová. Občas ji doprovází další nemoci jako onemocnění štítné žlázy, cukrovka[1], případně tato onemocnění mohou mít předkové osob s vitiligem.

Také se předpokládá, že podíl na vzniku vitiliga má i stres. Někteří nemocní trpí kvůli této kosmetické vadě depresemi.

autoimunitní porucha, mikrozánět, akumulace cytotoxických T-lymfocytů na rozhraní pigmentované a depigmentované kůže a jejich infiltrace do pigmentované části kůže destruující melanocyty rozšiřováním depigmentovaných ploch.

Název pochází z latiny ze slova vitium, což je vada a vitelis, znamenající bílou barvu.

  • Lokalizované vitiligo se vyskytuje samostatně či vícečetně, nicméně postihuje relativně malý okrsek kůže, který je nervově zásobován z určité části míchy (z jednoho dermatomu).
  • Generalizované vitiligo postihuje velkou část těla, zejména tváře a končetiny.
  • Univerzální typ postihuje kůži celého těla, může být přítomno několik málo ložisek zvýšené pigmentace.
  • Od albinismu se liší nepřítomností postižení očí (zde pigment tedy je přítomen a nemocný má normální barvu duhovek). Smíšený typ je určitou variantou předchozích.

Průběh je u každého jedince jiný, horší se předpokládá u atopiků (nemocných s atopickým ekzémem, alergiemi). Možná je i regrese, tj. ústup onemocnění, zejména pak v letních měsících, nicméně bez léčby se nejedná o časté případy.

Způsoby léčení[editovat | editovat zdroj]

  • kosmetická kamufláž - pomocí make-upu nebo pomocí samoopalovacího krému
  • pomocí léků - kortikoidů
  • světloléčba - ultrafialové záření
  • repigmentace - implantace pigmentových kožních buněk do postižených míst
  • depigmentace - pokud je postižení velkého rozsahu, provádí se odstranění pigmentu ze zbývajících částí těla, aby došlo k jednotné světlosti kůže

Doporučuje se postižená místa neopalovat, respektive chránit opalovacím krémem s vysokým ochranným faktorem. Dodržovat správnou životosprávu a vyvarovávat se stresovým situacím.

Jak si mohu pomoci sám[editovat | editovat zdroj]

Vitiligo nepatří mezi onemocnění, na které by se primárně umíralo. Nicméně může být velmi nepříjemné, nejen z estetického důvodu.

V lékárně je možné zakoupit speciálních krémů a gelů, které působí jako ochrana pokožky a jsou přímo určeny k tomuto účelu. Přípravky obsahují látky tlumící depigmentaci (ztrátu pigmentu).

Užívání vitamínů (hlavně A, C, E – tzv. antioxidantů), minerálů a stopových prvků (doporučovány jsou selen a zinek) je víceméně jen podpůrné.

Bílá ložiska se dají zamaskovat pomocí vhodně zvoleného makeupu či samoopalovacími krémy. Možná je i tetováž vitiliga (tj. vpravení pigmentů pomocí tetovací jehly), obvykle však není doporučována pro potenciální aktivaci onemocnění.

Rizikové faktory vitiliga[editovat | editovat zdroj]

Rizikovým faktorem číslo jedna je výskyt v rodině, nicméně ani zde nelze přesně určit, zda a s jakou pravděpodobností se onemocnění u potomků vyskytne či nikoli.

Onemocnění vzniká souhrou nám víceméně neznámých faktorů, mezi než pravděpodobně patří i genetické vlohy, prožívání stresových situací, reakce na infekce, stav vašeho imunitního systému a stav pokožky. Jakékoli poranění může spustit kaskádu dějů, které mohou vést k depigmentaci. Porucha pigmentace v místě poranění bývá popisována jako tzv. Koebnerův fenomén.

Nemalým rizikovým faktorem je i výskyt autoimunitních onemocnění, s kterými se vitiligo velmi často druží. Mezi takováto onemocnění patří poruchy štítné žlázy, u nichž je koincidence s vitiligem až 30% (zvýšená i snížená funkce štítné žlázy, např. Graves-Basedowova choroba, Hashimotova thyreoiditis), cukrovka (diabetes mellitus), perniciózní anémie (chudokrevnost), revmatoidní artritida, Crohnova choroba (nespecifický střevní zánět), Addisonova choroba, systémový lupus erythematodes, myasthenia gravis a další.

Prevence vitiliga[editovat | editovat zdroj]

Vhodnou prevencí onemocnění je udržovat dobrý stav vašeho imunitního systému a správná péče o pokožku.

Pečujte proto o svou životosprávu, pravidelně sportujte, stravujte se přiměřeně a vhodně (pestrou a vyváženou stravou). Noste pohodlné, nedráždivé, nejlépe bavlněné oblečení.

Na slunci pobývejte rozumně a pokud již nějaké problémy s pokožkou máte, snažte se omezit působení ultrafialového záření na vaši kůži. Při práci používejte ochranné pomůcky, jakékoli zranění může být vyvolávajícím faktorem pro vznik vitiliga.

Osobnosti trpící vitiligem[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Vitiligo ve Wikimedia Commons

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b http://www.lfhk.cuni.cz/dermat/standardy/vitiligo_b.htm
  2. http://articles.nydailynews.com/2010-02-10/gossip/27055882_1_acute-propofol-intoxication-conrad-murray-jackson-family

Související články a odkazy[editovat | editovat zdroj]