Vesec (Liberec)
| Vesec | |
|---|---|
 Areál zimních sportů ve Vesci | |
| Lokalita | |
| Charakter | místní část |
| Obec | Liberec |
| Okres | Liberec |
| Kraj | Liberecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°44′20″ s. š., 15°3′58″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 4 622 (2021)[1] |
| Katastrální území | Vesec u Liberce (4,42 km²) |
| Nadmořská výška | 390 m n. m. |
| PSČ | 463 12 |
| Počet domů | 660 (2011)[2] |
 | |
  Vesec | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 408891 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vesec (německy Dörfel) je 25. místní částí Liberce, ležící na jižním okraji města. Jeho území je tvořeno jediným katastrálním územím Vesec u Liberce, na němž se nacházejí tři ZSJ: K Dlouhému Mostu, Špičák, Vesec. Z jiných libereckých městských částí sousedí s Doubím, Rochlicemi a Vratislavicemi nad Nisou. Po severním okraji Vesce protéká Lužická Nisa. Na jižním okraji Vesce je nově vybudovaný běžkařský areál, na němž se odehrávaly běžkařské disciplíny Mistrovství světa v severském lyžování 2009. Nyní je tento areál využíván většinou k rekreačním účelům a od roku 2012 je také dějištěm hudebního festivalu Benátská noc. V roce 2015 se v něm konal skautský festival Obrok.[3]
Vesec patří mezi čtvrti, ve kterých se nacházejí sociálně vyloučené lokality.[4] V roce 2018 zde začal fungovat takzvaný mikrotým tvořený příslušníky statní i městské policie, terénními pracovníky a asistenty prevence kriminality.[5]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o Vesci, osadě založené při staré cestě na Jablonec nad Nisou mezi Hraničním potokem a Nisou, pochází z roku 1412. Tehdy prodal zeman Petr Tysta z Albrechtic Vesec, Doubí a část Vratislavic na levém břehu Lužické Nisy klášteru v Českém Dubu. Za třicetileté války odešlo z Vesce 156 protestantských rodin (velký počet rodin odešel i z okolních vsí).
Během 19. století bylo ve Vesci postaveno podle vrchnostenských záznamů 231 domů, v nichž sídlilo 1 703 obyvatel. Byly zde postaveny továrny, které v té době zaměstnávaly většinu obyvatel Vesce, okolních obcí i jižní strany Podještědí. Největším průmyslovým závodem, založeným již v roce 1826, byla mechanická přádelna. Dalším významným závodem byla tkalcovna F. Liebiega a továrna na výrobu látek. V roce 1878 byla ve Vesci postavena škola, u níž se postupně začal formovat jakýsi střed obce, v němž se ještě výrazněji uplatnila druhá školní budova, otevřená v roce 1904. Postavením tělocvičny v témže roce a později pak umístěním obchodů a hostince se střed obce stabilizoval a současně vyvolal zástavbu volných pozemků ve svém okolí.
Koncem 19. století se Vesec jmenoval Dörfel respektive Víska. Toto označení nesl až do roku 1910. První označení jako Vesec se objevuje v roce 1921. Největšího počtu obyvatel (4 150 obyvatel) dosáhla obec v době povýšení na městečko v roce 1909. Tehdy vrcholila konjunktura textilního průmyslu na Liberecku. Od té doby se počet obyvatel zmenšoval, i když domů přibývalo. Podle sčítání v roce 1970 měl Vesec 2 319 obyvatel a 351 domů. V roce 1976 byl Vesec připojen k Liberci jako jeho 25. čtvrť.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 2 508 | 2 652 | 2 908 | 3 629 | 4 150 | 3 568 | 3 555 | 2 256 | 2 468 | 2 319 | 2 015 | 3 980 | 4 296 | 4 762 | 4 622 |
| Počet domů | 237 | 279 | 281 | 309 | 343 | 362 | 395 | 393 | 357 | 357 | 331 | 478 | 539 | 660 | 660 |
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Veřejnou dopravu na vesecké sídliště zajišťují primárně páteřní autobusové linky liberecké MHD č. 13, 24 a 26, o víkendech i linka 39. Ve Vesci se nachází zastávky Slovanská, Na Srázu, Jeřmanická, Vesec samoobsluha a Vesec U Střediska. U rekreačního areálu je umístěna zastávka Areál Vesec, kterou v minulosti využívala speciální linka č. 39 (poté zrušena, později obnovena z Doubí a prodloužená do Stráže nad Nisou). Dnes během konání festivalu Benátská noc zde jezdí linka 41.[8] Po zrušení linky 39 už tato zastávka slouží jen jako občasná při konání sportovních či kulturních akcích.
Na severovýchodě, u hranic s městským obvodem Vratislavice nad Nisou, prochází Vescem železniční trať Liberec–Harrachov. Nachází se zde i železniční stanice Vesec u Liberce.
Na jihu protíná Vesec hlavní tah na Turnov, silnice I/35.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Liberec, hlavní město skautingu. Sjelo se sem 1 400 skautů z celé republiky. iDNES.cz [online]. 2015-06-10 [cit. 2017-07-06]. Dostupné online.
- ↑ MATYSOVÁ, Barbora; ŠMOLDAS, Martin; BERÁNKOVÁ, Petra. Vstupní analýza Liberec [online]. Agentura pro sociální začleňování, 2017 [cit. 2020-11-05]. S. 8. Dostupné online.
- ↑ VRABEC, Jan. Mikrotým pomůže Vesci a Doubí s bezpečností. www.liberec.cz [online]. Statutární město Liberec, 2018-06-28 [cit. 2020-11-05]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ MINSTROVÁ, Zuzana; PORŠOVÁ, Martina. Věříme, že nová linka MHD přiláká do Vesce více rekreantů, říká náměstek Kysela. www.liberec.cz [online]. Město Liberec, 2015-04-29 [cit. 2020-11-05]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- KARPAŠ, Roman, a kol. Kniha o Liberci. Liberec: Dialog, 1996.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Liberec XXV-Vesec na Wikimedia Commons
