Vratislavice nad Nisou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vratislavice nad Nisou
Kyselka Vratislavice

Kyselka Vratislavice

městský obvod statutárního města Liberce
kraj: Liberecký
okres: Liberec
historická země: Čechy
katastrální výměra: 12,92 km²
obyvatel: 6 764 (k 31. 8. 2004)

PSČ: 463 11
zákl. sídelních jednotek: 10
celých částí obce: 1
dílů částí obce: 0
celých katastrálních území: 1
částí katastr. území (ÚTJ): 0
adresa úřadu: Tanvaldská 50
463 11 Liberec
vratislavice@vratislavice.cz
starosta / starostka: Aleš Preisler

Oficiální web: www.vratislavice.cz
Ofic. web úřadu: www.vratislavice.cz

Vratislavice nad Nisou (německy Maffersdorf) je městská čtvrť, katastrální územírozloze 1291,95 ha, a od roku 1991 také jediný městský obvod statutárního města Liberce. Rozkládají se na jihovýchodě území Liberce, mají 78 ulic a 1 276 adres. V současnosti mají přibližně 6700 obyvatel. Od roku 1903 byly městysem, v roce 1980 byly připojeny k Liberci, od roku 1991 jsou samosprávným městským obvodem.

Katastrální členění Liberce

Je pravděpodobné, že na území dnešních Vratislavic bylo souvislé osídlení již někdy ve 13. století, kdy bylo toto místo obydleno českými osadníky. První písemná zmínka o této osadě je však ze šedesátých let 14. století, kde je v knihách pražského arcibiskupství zmiňován zdejší kostelík. Tato původní osada stávala na levém břehu Nisy. Dnešní hlavní část městského obvodu na pravém břehu byla osídlena až v 16. století slezskými Němci, kteří zde založili vlastní nezávislou osadu. Tak zde vlastně byly v těsném sousedství dvoje Vratislavice: české se jménem Wratislawicz a německé se jménem Meffersdorf. Německé jméno bylo později zkomoleno na Maffersdorf a někdy po třicetileté válce přešlo i na českou část osady.

Ke jménu Vratislavice se obec vrátila až po sloučení obou částí 1. ledna 1901, kdy jej začali používat její čeští obyvatelé. Brzy po svém sloučení byla obec povýšena na městys (23. dubna 1903) a dostala svůj první znak. Jméno bylo oficiálně používáno po vzniku československé republiky (ovšem společně s německým názvem). Po roce 1945 a po vysídlení místních německých obyvatel se již používalo jen označení Vratislavice nad Nisou.

Deset let poté, co Vratislavice získaly nový (již druhý) znak, byly 1. července 1980 připojeny k Liberci jako jeho třicátá čtvrť. Po sametové revoluci se vratislavičtí obyvatelé pokoušeli opět osamostatnit, což vedlo k zřízení zvláštního městského obvodu, který začal oficiálně fungovat 1. července 1991.

Znaky městského obvodu[editovat | editovat zdroj]

Dnes již neaktuální znak obce

Vratislavice používaly od roku 1906 městský znak, na kterém byly dvě ženy. Levá oděná v zelené symbolizovala levobřežní část Nisy jako zemědělskou oblast, pravá žena v červeném symbolizovala průmyslový charakter pravého břehu řeky. Znak byl Vratislavicím udělen Františkem Josefem I. čtvrt roku po jeho návštěvě obce.

Vratislavice nad Nisou
Red pog.png
Vratislavice
nad Nisou
Vratislavice
nad Nisou, Česko

Druhý znak získala obec v sedmdesátých letech 20. století. V levé části znaku byl tkalcovský člunek symbolizující výrobu koberců v místním závodě Bytex. Pravá strana obsahovala zřídlo vody zastupující Vratislavickou kyselku.

Protože však v roce 2006 již ani jeden z těchto podniků nevyráběl a symboly na městském znaku se tak staly pouhými ikonami bez obsahu, rozhodlo zastupitelstvo obce o návratu původního secesního znaku zobrazujícího dvě ženy. Tuto změnu také odsouhlasil Parlament České republiky.

Momenty ze života obce[editovat | editovat zdroj]

Každá obec má své významné dny, důležitá výročí hodná velkých oslav i doby celkem bez významu. Všechny doby jsou však stejně důležité. Založení obce, otevření kostela, epidemie, války, narození významných osob. Zde je chronologický přehled událostí, tak jak jej zachytili vratislavičtí kronikáři.

  • 1360 - toho roku je v konfirmačních knihách pražského arcibiskupství vůbec poprvé uvedena zpráva o existenci kostela ve Vratislavicích. Toto je také první písemná zmínka o této obci.
  • 1527 - v listinách se poprvé objevuje německé jméno Maffersdorf pro osadu založenou německými kolonisty ze Slezska na pravém břehu Nisy
  • 1547 - dochovala se zpráva o představeném obce se správní pravomocí - šolcovi - kterým byl na pravém břehu Fabian Kraus z č. 47. V tomto domě byla po staletí provozována krčma. Až na konci 19. století jej zakoupila firma Ginzkey a provoz byl po 329 letém trvání zastaven. Na opačném břehu řeky měli také svého představeného - rychtáře, který sídlil v domě č. 116.
  • 1624 - Albrecht z Valdštejna oddělil levý břeh Vratislavic spolu s dalšími 6 vesnicemi od českodubského panství a vytvořil z nich lesní statek Sedmivsí, který udělil Jakubu Reinhardovi von Heistern. Zajímavostí je, že poddaní z tohoto panství měli možnost se vykoupit z roboty. Vrchní rychta pro celé toto území byla ve Vesci, v místě dnešního hostince Slovanský dům.
  • 1631, 1645 - švédská vojska ve Vratislavicích.
  • 1682 - levobřežní (dubská) obec čítá 13 sedláků, 11 zahradníků a 4 domkaře. Sedlákem Stänzelem byla založena část Nová Ves.
  • 1721 - v tomto roce byla v Liberci sťata žena z Vratislavic, která zavraždila své dítě.
  • 1745 - zpráva o školní budově ve Vratislavicích.
  • 1764 - ve Vratislavicích byla zřízena samostatná farnost. Do té doby byl zdejší kostel pouze filiální.
  • 1766 - obec navštívil samotný císař Josef II., roku 1778 se v okolí objevil ještě jednou a vystoupil při té příležitosti na Špičák u Milířů, aby se podíval na průběh tamních opevňovacích prací. Později byl tento vrchol na památku této slavné návštěvy přejmenován na Císařský kámen - Kaiserstein.
  • 1771 - ve Vratislavicích i v okolí byl velký hlad, neboť vytrvalé deště zničily všechnu úrodu. Na hladomor a s ním spojené choroby zemřelo v obvodu nové vratislavické farnosti jen za prvních 8 měsíců roku 1772 358 obyvatel. Tato katastrofa měla však jeden veliký přínos - v kraji se začaly masivně pěstovat brambory, které se pak na dlouhou dobu staly záchranou chudých.
  • 1780 - 1781 - toho roku byla nebývale silná zima, sněžilo už v říjnu a ještě na Velikonoce byly ve Vratislavicích zamrzlé všechny mlýny.
  • 1799 - znenadání se jednoho dne zatřásla země. Toto zemětřesení však nezanechalo veliké škody, akorát způsobilo třes okenních tabulek.
  • 1806 - v obci řádila silná úplavice, které padlo za oběť v obvodu dnešních Vratislavic 50 lidí. Podobná epidemie s ještě větším počtem obětí se pak ještě opakovala roku 1845.
  • 1834 - továrník Herzig nechává stavět cestu skrz údolí v Proseči.
  • 1836 - ve Vratislavicích byl založen obecní požární sbor, stříkačka byla pořízena již rok předtím a bylo také započato se stavbou požární zbrojnice u č. 29. Vyhlašováním požárních poplachů byl pověřen učitel, který k ohni svolával lidi za pomoci zvonu umístěného na zdi kostelní věže. V roce 1869 si firma Ginzkey založila vlastní tovární hasičský sbor. Podobný vznikl ve dvacátých letech i v pivovaru. Hlavní zbrojnicí byla pak pozoruhodná budova nedaleko tělocvičny. Po poslední válce se roku 1946 ustanovil nový český sbor hasičů, roku 1975 byla postavena i nová zbrojnice.
  • 1840 - byl postaven první dům v nové části Vratislavic Nové Rudě, která vznikla na místě bývalého lesa.
  • 1844 - Ignaz Ginzkey, budoucí vratislavický velkopodnikatel, začíná ve své chalupě dělat první koberce.
  • 1846 - byla zahájena stavba tzv. krkonošské silnice. Dne 9. dubna začalo 70 kopáčů pracovat na konci Jablonecké ulice v Liberci na prvním úseku z Nové Rudy do Vratislavic.
  • 1848 - revoluční rok, v mnoha zemích povstání a také ve Vratislavicích je založena Národní garda, revoluční orgán, který je po potlačení revoluce zase zrušen. V období od tohoto roku do roku 1855 bylo v krajině několik epidemií tyfu a cholery, počty obětí přesáhly stovku.
  • 1850 - velká povodeň na Nise napáchala značné škody.
  • 1850 - 8. září byly ve Vratislavicích na obou březích vyhlášený obecní volby. Zvolený obecní výbor pak hned přistoupil k volbě starosty a dvou obecních radních.
  • 1862 - při hloubení studny u bělírny Karlem Skollaudem byl objeven pramen Kyselky, jedné z největších vratislavických pozoruhodností.
  • 1863 - byla postavena cesta spojující Vratislavice s Rochlicí. Ten samý rok byl založen spolek pro ochranu zvířat, jehož hlavní patronkou se stala Klotilda, hraběnka Clam - Gallasová.
  • 1864 - v květnu byla ve Vratislavicích zřízena poštovní expedice, na poštovní úřad si tu museli ještě dva roky počkat. Ten pak byl otevřen v jakési roubené chalupě, která se však do dnešních dnů nedochovala. Po přemístění školy do nové budovy byl poštovní úřad přemístěn do přízemí staré školy. Roku 1889 byl zapojen telegraf a roku 1903 pak telefon s 10 stanicemi. Po válce pak byla pošta přemístěna do budovy č. 232.
  • 1876 - ve Vratislavicích se usídlil MUDr. Moris Wozelka z Vídně. Léčil zdejší lid a staral se o dělníky z továren. Později byl vystřídán doktorem Basevim a roku 1892 přichází do Vratislavic dr. Emil Molitor z Olomouce, který se záhy stal velmi populární osobností. Roku 1901 se Vratislavice staly samostatným zdravotním okrskem, ale v léčení se to projevilo velmi málo. Po druhé světové válce vykonává ještě nějaký čas lékařskou praxi německý doktor Knobloch z č. 117, od září 1945 však již v č. 282 působí první český lékař MUDr Bartoš. Postupem času je zdravotnictví ve Vratislavicích zkvalitňováno, přibývá dokonce i specialistů. Od roku 1958 sídlí zdravotnictví v horní restaurované vile továrníka Ginzkeye.
  • 1888 - po nově vybudované železnici projela první lokomotiva. Jednání o stavbě této dráhy spojující Liberec s Jabloncem byla zahájena již roku 1883, ale dlouho se vlekla, protože nedocházelo ke shodě v počtu zastávek mezi oběma městy. Na trati jezdila lokomotiva s názvem Maffersdorf a provoz zajišťovalo ještě dalších osm lokomotiv. Zajímavostí je, že kromě dodnes existujících stanic existovala kdysi i zastávka Vratislavice - Kyselka, která byla později zrušena.
  • 1891 - Vratislavice navštívil císař František Josef I.
  • 1898 - Ve Vratislavicích se narodil nacista a vůdce separatistického hnutí Konrád Henlein
  • 1901 - 1903 - po velké povodni roku 1897 bylo rozhodnuto regulovat tok Nisy. Řeka byla kdysi na mnoha místech nepředstavitelně široká, takže práce byla značně složitá a vyžádala si velikou částku 387 000 tehdejších rakouských korun.
  • 1901 - spojení levobřežních a pravobřežních Vratislavic v jednu obec.
  • 1903 - povýšení na městys.
  • 1906 - opět návštěva Františka Josefa I.
  • 1918 - 13. prosince se ve Vratislavicích objevilo československé vojsko, aby zde prosadilo moc pražské vlády.
  • 1938 - na návrh starosty Liberce Rohna se po rozbití Československa jedná o vytvoření tzv. Velkého Liberce, což mělo být spojení mnoha okolních obcí včetně Vratislavic v jedno město. Zástupci tehdy návrh odmítli.
  • 1945 - na konci tohoto roku je v obci již jen 3 700 Němců a 2 027 Čechů. Pro srovnání: v půli 19. století žilo v obou Vratislavicích 3 212 lidí a roku 1900 jich bylo již 6 566.
  • 1949 - ve Vratislavicích je 16 zemědělci založeno JZD. O rok později již obhospodařuje 250 ha půdy. Později se však dostavily problémy, JZD si vedlo stále hůře, až roku 1965 zaniklo a jeho majetek převzal státní statek.
  • 1955 - Liberec s Jabloncem byly propojeny tramvajovou tratí, vedoucí přes Vratislavice. O spojení dvou velkoměst se uvažovalo již dříve, ale stavba v tak složitém terénu byla velmi náročná ze stavebního hlediska. Budována byla ve třech etapách, nejprve z Jablonce do Proseče, poté do Vratislavic a nakonec až do Liberce. Trať byla několikrát rekonstruována a doba jízdy mezi oběma městy se tak zkrátila zhruba na půl hodiny.
  • 1956 - povýšení na město.
  • 1958 - v červnu se nad městem přehnala větrná smršť, mnoho elektrických sloupů i stromů bylo vyvráceno, zejména v parku okolo Ginzkeyovy vily.
  • 1970 - Vratislavice obdržely nový městský znak.
  • 1973 - výstavba nového betonového obilního sila, po kterém byla pojmenována jedna z vratislavických ulic (U sila). Ve stejném roce se budovalo i panelové sídliště za školou.
  • 1980 - zánik vratislavické samostatnosti a připojení k Liberci jako XXX čtvrť.
  • 1981 - řeka Nisa se vylila z břehů a napáchala mnoho škod. Společně s rokem 1958 to byla jedna z největších povodní poté, co byl tok v obci regulován.

Pověsti[editovat | editovat zdroj]

Moderní Kaple Vzkříšení ve Vratislavicích

Když za třicetileté války táhli zemí Švédové a shazovali zvony z věží, aby je mohli přetavit na děla, rozhodli se vratislavičtí zakopat svůj zvon do země. O úkrytu věděli jen kostelník a starosta, kteří však nechtěli nic prozradit, a tak je rozlícení Švédové oba zabili. Vratislavice pak byly vypáleny, ale po válce byla obec obnovena - jen zakopaný zvon už nikdy nikdo nenašel - víme jen, že byl ukryt na tajném místě pod velikým kamenem. Nalezne se, až na světě zavládne úplný a trvalý mír.

Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

  • Pivovar Konrad (původně Pivovar Vratislavice, pivo Vratislav, dnes Konrad , bratr Krále Vratislava II.)
  • Intex – výrobce koberců
  • Libea – výroba vlajek

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Kromě libereckých městských autobusů, které Vratislavice obsluhují pouze u pekáren, plní hlavní dopravní obslužnost Vratislavic meziměstská liberecká tramvajová trať Liberec–Jablonec s linkou 11, a dále linka 5, která má ve Vratislavicích konečnou zastávku. Ve Vratislavicích se také nachází železniční stanice na trati Liberec - Smržovka - Tanvald - Szklarska Poreba.

Reference[editovat | editovat zdroj]

čerpáno z brožurky "Vratislavice nad Nisou"; vydal: Kalendář Liberecka pro Úřad městského obvodu Vratislavice nad Nisou; autor článku: Marek Řeháček; vydáno: 1997 ještě zde jezdí vlak Liberec-Smržovka oba směry

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MIKOLÁŠEK, Vladimír. Ďáblův doktor - Pověsti z korálkového kraje Železnobrodska a Jablonecka. Trutnov: 1996.