Valné shromáždění OSN
| Valné shromáždění OSN | |
|---|---|
 | |
| Vznik | 1945 |
| Sídlo | Budova Organizace spojených národů, Spojené státy americké |
| Úřední jazyk | arabština, čínština, angličtina, francouzština, ruština a španělština |
| Lídr | Csaba Kőrösi (2022–2023) |
| Mateřská organizace | Organizace spojených národů |
| Oficiální web | un |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Valné shromáždění je nejvyšší orgán OSN. Jsou v něm zastoupeny všechny členské státy. V čele Valného shromáždění stojí předseda. Nejvyšším úředníkem celé OSN je generální tajemník OSN[1], tento předkládá na valném shromáždění OSN témata k projednání. Valné shromáždění OSN také jmenuje Generálního tajemníka na základě doporučení rady bezpečnosti.
Valné shromáždění projednává všechny otázky, které jsou spojené s Chartou OSN, správy dalších hlavních orgánů a volí jejich členy.
První Valné shromáždění OSN se uskutečnilo v lednu 1946 v Londýně, kde byla zároveň rozpuštěna i Společnost národů.
Postavení Valného shromáždění[editovat | editovat zdroj]
Oproti původním návrhům z amerického Dumbarton Oaks přiznala Charta OSN Valnému shromáždění právo jednat „o všech otázkách nebo věcech, které patří do rámce této Charty nebo se týkají pravomocí a funkcí orgánů touto Chartou stanovených“ [2], tj. o jakýchkoliv záležitostech ve sféře mezinárodních vztahů za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti. V praktické rovině se tato pravomoc uplatnila například při zřízení Pohotovostní jednotky OSN za účelem řešení konfliktů na Blízkém východě.
Význam Valného shromáždění je dán i jeho úzkou a stálou vazbou k Radě bezpečnosti, nejdůležitějšímu orgánu OSN v otázkách zajištění mezinárodní bezpečností, míru a stability ve světě. Valné shromáždění volí nestálé členy Rady bezpečnosti a má právo ji upozorňovat „na situace, které by mohly ohrozit mezinárodní mír a bezpečnost“. [3] Valné shromáždění navíc dostává k projednání od Rady bezpečnosti výroční i zvláštní zprávy o přijatých opatřeních na zachování bezpečnosti a míru ve světe [4] a v tomto smyslu kontroluje činnost Rady bezpečnosti. Generální tajemník OSN rovněž „zpraví za souhlasu Rady bezpečnosti Valné shromáždění na každém zasedání o všech věcech týkajících se udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, kterými se Rada bezpečnosti zabývá a podobně ihned zpraví Valné shromáždění nebo, jestliže nezasedá, členy Organizace spojených národů, jakmile se Rada bezpečnosti přestane takovou věcí zabývat“. [5]
Valné shromáždění posuzuje a schvaluje každoroční rozpočet OSN, svěřenecké dohody a dohlíží na mezinárodní spolupráci v hospodářské, sociální, kulturní, vzdělávací a zdravotní oblasti. K jeho dalším funkcím patří mimo jiné prosazování a naplňování lidských práv a základních svobod pro všechny.
Rezoluce a rozhodnutí Valného shromáždění jsou zpravidla přijímána hlasováním většiny zástupců členských států. Ačkoliv se jedná o hlavní jednací orgán OSN, není Valné shromáždění zákonodárným sborem. Jeho usnesení nejsou pro členské státy závazná, nesou však jisté morální poselství a autoritu, neboť vyjadřují většinový názor světové veřejnosti na otázky mezinárodního míru a bezpečnosti. Jádro činnosti Valného shromáždění spočívá v poradenství a kontrole všech orgánů OSN. [6]
.jpg)
Šest hlavních výborů[editovat | editovat zdroj]
Jako pomocné orgány si Valné shromáždění tvoří výbory a komise. Hlavních výborů je šest:
- první výbor – Výbor pro odzbrojení a mezinárodní bezpečnost (DISEC),
- druhý výbor – Hospodářský a finanční výbor (ECOFIN),
- třetí výbor – Sociální, kulturní a humanitární výbor (SOCHUM),
- čtvrtý výbor – Zvláštní politický a dekolonizační výbor (SPECPOL),
- pátý výbor – Administrativní a rozpočtový výbor,
- šestý výbor – Právní výbor.
Předseda, místopředsedové Valného shromáždění a předsedové těchto výborů tvoří tzv. všeobecný výbor.
Hlasování ve Valném shromáždění[editovat | editovat zdroj]
- při běžných otázkách (např. program) je potřebná nadpoloviční většina přítomných hlasujících,
- při podstatných věcech, např. přijímání nových členů, je potřebná dvoutřetinová většina z přítomných a hlasujících,
- při volbě soudců Mezinárodního soudního dvora je potřebná nadpoloviční většina ze všech členů,
- při revizi Charty je potřebná dvoutřetinová většina ze všech členů,
- v politických otázkách se rozhodnutí přijímají konsenzem všech členských států (konsenzus znamená všeobecný souhlas). Pokud někdo vznáší připomínku, dále se rokuje, když ji nevznáší, považuje se věc za schválenou a dále se o ní nerokuje.
Při hlasováních má každý členský stát jeden hlas. Přítomní hlasující jsou ti, kteří jsou fyzicky přítomni.
Volby ve Valném shromáždění[editovat | editovat zdroj]
Ve Valném shromáždění probíhají tyto volby[7]
- Členů soudního dvora
- Svého předsedy
- Členů hospodářské a sociální rady
- Volby nestálých členů rady bezpečnosti
- Volby členů Poručenské rady
- Přijímání nových členů do OSN
- Pozastavení práv a výsad členů
- Vylučování členů
- Účinnost soustavy poručenské a rozpočtové
Předseda Valného shromáždění[editovat | editovat zdroj]
Zasedání Valného shromáždění začíná každoročně v září. Valné shromáždění však může na žádost Rady bezpečnosti, většiny členských států nebo jednoho člena se souhlasem většiny ostatních členů OSN svolat i své mimořádné zasedání.
Nejméně 3 měsíce před řádným zasedáním se koná volba nového předsedy, 21 místopředsedů a předsedů šesti hlavních výborů. Předsednictví každý rok rotuje mezi 5 geografickými regiony: Afrika, Asie, Východní Evropa, Latinská Amerika a Karibik, Západní Evropa a jiní.
Zástupci největších a nejmocnějších států, jako jsou USA, Čína, Rusko, Spojené království, Francie (stálí členové Rady bezpečnosti) a Japonsko, nikdy nepředsedali Valnému shromáždění.
Jan Kavan byl předsedou Valného shromáždění během jeho 57. zasedání (2002/03).
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Organizační struktura. OSN Česká Republika [online]. [cit. 2023-05-05]. Dostupné online.
- ↑ kap. IV, článek 10 Charty Organizace spojených národů a Statutu Mezinárodního soudního dvora [online]. [cit. 2024-04-17]. Dostupné online.
- ↑ kap. IV, článek 11, odst. 3 Charty Organizace spojených národů a Statutu Mezinárodního soudního dvora [online]. [cit. 2024-04-17]. Dostupné online.
- ↑ kap. IV, článek 15, odst. 1 Charty Organizace spojených národů a Statutu Mezinárodního soudního dvora [online]. [cit. 2024-04-17]. Dostupné online.
- ↑ kap. IV, článek 12, odst. 2 Charty Organizace spojených národů a Statutu Mezinárodního soudního dvora [online]. [cit. 2024-04-17]. Dostupné online.
- ↑ Fakta a čísla OSN: základní údaje o Organizaci spojených národů. Praha: Informační centrum OSN v Praze, 2005. ISBN 80-86348-02-4, s. 7
- ↑ INFO@AION.CZ, AION CS-. 30/1947 Sb. Charta Spojených národů a Statutu Mezinárodního soudního dvora. Zákony pro lidi [online]. [cit. 2023-05-05]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Fakta a čísla OSN: základní údaje o Organizaci spojených národů. Praha: Informační centrum OSN v Praze, 2005. ISBN 80-86348-02-4
- Charta Organizace spojených národů a Statut Mezinárodního soudního dvora. Praha : Informační centrum OSN, 1998, ISBN 80-238-5263-9
- KENNEDY, Paul M. Parlament světa: OSN a hledání světové vlády. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2009. ISBN 978-80-7106-423-7.
- Michálek, Slavomír. San Francisco, Vznik Organizace spojených národů. Bratislava: VEDA, 2015. ISBN 978-80-224-1437-1
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Valné shromáždění OSN na Wikimedia Commons
