Uchta (město)
| Uchta Ухта/Уква |
||
|---|---|---|
 Pohled na město z hory Vetlosjan |
||
|
||
| poloha | ||
| zeměpisné souřadnice: | 63° 34′ s. š., 53° 42′ v. d. | |
| nadmořská výška: | 89[1] m n. m. | |
| časové pásmo: | UTC+4[2] | |
| stát: |  Rusko |
|
| federální okruh: | Severozápadní federální okruh | |
| republika: |  Komi |
|
.svg) Republika Komi na mapě Ruska |
||
 Uchta
|
||
| rozloha a obyvatelstvo | ||
| rozloha: | 13 200 km² | |
| počet obyvatel: | 99 642[3] (2010) | |
| správa | ||
| oficiální web: | mo.ukhta.ru/ | |
| telefonní předvolba: | (+7)82147 | |
| PSČ: | 169300–169319 | |
_(1979).png)
Uchta (rusky Ухта, komijsky Уква – Ukva) je průmyslové město republikového významu v Komiské republice v Ruské federaci. Leží na kopcovitých březích Uchty a jejího přítoku Čibju v povodí Pečory.
Obsah |
Historie[editovat]
Sídlo vzniklo v roce 1931 jako vesnice Čibju, městem se stalo v roce 1943. Počet obyvatel postupně rostl (1939 - 3000), (1959 - 36 000), (1970 - 63 000), (1976 - 78 000).[4]
Průmysl[editovat]
Ve městě se nachází železniční stanice na trati Kotlas - Vorkuta. Rozvoj zdejšího průmyslu souvisí s ropnými vrty, které zde vznikly v polovině 19. století a byly tak mezi prvními Rusku. Ropa a zemní plyn se zde těží i ve 21. století, část ropy je zpracována v místních rafinériích, většina je ovšem odvedena ropovody do rafinérií v Petrohradě a v Moskvě. Rozvoj města ve 40. a 50. letech byl proveden za pomoci nuceně pracujících politických vězňů.
Odkazy[editovat]
Literatura[editovat]
- (rusky) V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Ухта“.
Reference[editovat]
- ↑ Global Gazetteer [online]. Falling Rain Genomics, Inc., 2010, [cit. 2012-03-11]. Dostupné online. (en)
- ↑ Rozhodnutí vlády Ruské federace č. 725 z 31.8.2011 [online]. Moskva: Правительство Российской Федерации, 2011-08-31, [cit. 2012-03-11]. Dostupné online. (ru)
- ↑ Численность населения районов и городских населённых пунктов субъектов Российской Федерации [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2011, [cit. 2012-03-11]. Dostupné online. (ru)
- ↑ (rusky) Krukovskij V. S., Boldurev A. A., Uchta, Syktyvkar, 1973
