Trojmezenská hornatina
Trojmezenská hornatina | |
---|---|
Nejvyšší bod | 1 378 m n. m. (Plechý) |
Rozloha | 360 km² |
Nadřazená jednotka | Šumava |
Sousední jednotky | Šumavské pláně, Vltavická brázda, Českokrumlovská vrchovina |
Podřazené jednotky | Stožecká hornatina, Plešská hornatina, Stožecká kotlina, Novopecká kotlina, Vítkokamenská hornatina, Výtoňská kotlina, Lučská hornatina |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko Německo Rakousko |
Horniny | rula, granodiorit, žula |
Povodí | Vltava |
Identifikátory | |
Kód geomorf. jednotky | IB-1C |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Trojmezenská hornatina je geomorfologický podcelek na jihovýchodním okraji Šumavy. Rozprostírá se na ploše 360 km² (je tak druhým nejrozsáhlejším geomorfologickým podcelkem Šumavy) a má průměrnou nadmořskou výšku 856 m. Na západě sousedí s Šumavskými pláněmi, na severu s Vltavickou brázdou, na východě s Českokrumlovskou vrchovinou. Hornatina je vrásno-zlomového původu a je tvořena hlavním podélným hřbetem směru SZ – JV, který je příčným zprohýbáním rozdělen na samostatné horské masívy a kotliny. Ve vrcholových partiích jsou četné skalní útvary vzniklé periglaciálním a glaciálním zvětráváním (Třístoličník, Perník, Koňský vrch, V pařezí, Vyklestilka, Luč).
Geologická stavba
[editovat | editovat zdroj]Trojmezenská hornatina je tvořena z biotitických rul moldanubika, z biotitického granodioritu a dvojslídných granodioritů a žul moldanubického plutonu.
Nejvyšší vrcholy
[editovat | editovat zdroj]
|
|
|
Geomorfologické okrsky
[editovat | editovat zdroj]Hornatina se člení na sedm geomorfologických okrsků:
Podrobné geomorfologické členění uvádí následující tabulka[1]:
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.