Svoboda panoramatu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Neexistence svobody panoramatu v Belgii znemožňuje bezúplatné šíření obrazu Atomia na této fotografii závodu Tour de France z roku 1960.

Pro informace o možnosti použití fotografií na Wikipedii v rámci pravidel "svobody panoramatu" viz Commons:Freedom of panorama.

Svoboda panoramatu (původně německy Panoramafreiheit) je konstrukce v autorském právu některých jurisdikcí, která povoluje pořizování fotografií či videozáznamu nebo vytváření jiných odvozených děl (např. maleb) budov a v některých případech také sochařských a dalších uměleckých děl, které jsou trvale umístěny na veřejném prostranství, umožňuje šíření těchto odvozenin a stanovuje, že takovéto jednání není porušením autorského práva, kterým by jinak takové užití těchto děl mohlo být.[1]

Zákonná úprava svobody panoramatu omezuje právo vlastníka autorských práv bránit soudní cestou tvorbě a šíření takto vzniklých obrazových děl. Jde vlastně o výjimku z obecného pravidla, že vlastník autorského práva má exkluzivitu v udělování práva na tvorbu a šíření odvozených děl.

Obsah

Situace v jednotlivých zemích [editovat]

Rozsah svobody panoramatu v zemích Evropy.       ANO, včetně uměleckých děl       ANO, pouze pro budovy       ANO, pouze pro nekomerční využití       NE       Není známo (pouze Andorra, San Marino a Monako)

V členských státech Evropské unie platí směrnice 2001/29/ES,[2] která umožňuje členským státům stanovit omezení práv v případě "užití děl jako jsou architektonická díla nebo sochy vytvořené za účelem jejich trvalého umístění na veřejných místech", tedy zahrnout konstrukci svobody panoramatu do svého autorského práva, avšak existence této konstrukce není vyžadována.[3]

Mezi nejznámější případy zemí Evropské unie, ve kterých neexistuje svoboda panoramatu, patří Francie, Belgie a Itálie. Budovy a další umělecké díla umístěné na veřejném prostranství jsou zde jako běžná autorská díla chráněny do uplynutí 70 let od smrti autora (architekta, sochaře...). Známým příkladem slavné stavby, jejíž fotografie není možné zveřejňovat či jinak šířit vzhledem k neexistenci svobody panoramatu v zemi jejího umístění je Atomium, dílo belgického inženýra André Waterkeyna (1917-2005), které je podle stávající belgické legislativy autorskoprávně chráněno až do 4. října 2075 a výkonem autorských práv nad ním byl pověřen kolektivní správce SABAM, který povoluje užití fotografií Atomia pouze na osobních nekomerčních webových stránkách, a to pouze v nízké kvalitě a s doplněním předepsaného oznámení o platné autorskoprávní ochraně.[4]

Česká republika [editovat]

Český autorský zákon implementuje svobodu panoramatu ve čtvrtém díle první hlavy zákona (Omezení práva autorského), v jehož § 33 je popsána tzv. bezúplatná zákonná licence umožňující volné užití děl umístěných na veřejném prostranství (vedle dalších případů jako je citace, vyobrazení děl v katalogu výstavy apod., úřední a zpravodajské využití díla, využití díla v rámci občanských a náboženských obřadů a školních představení, rozmnožování děl v knihovnách a archivech atd.).[5]

V České republice se v minulosti vedly spory např. o fotografie libereckého hotelu Ještěd nebo pražského Tančícího domu. Navzdory svobodě panoramatu se architekti těchto staveb dožadovali odškodnění od společností, které použily fotografie jejich děl v reklamě, přičemž v případě Ještědu byla žaloba založena na argumentaci, že dílo bylo užito v reklamě v míře jiné než malé (přes celou stránku) a v pozměněné podobě, kterou byly údajně nepřiměřeně dotčeny oprávněné zájmy autora (podle rodiny architekta Karla Hubáčka totiž prý reklamní agenturou upravená verze svým tvarem připomínala zvon na WC).[6]

Reference [editovat]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Freedom of panorama na anglické Wikipedii.

  1. Seiler, D.: Gebäudefotografie in der EU – Neues vom Hundertwasserhaus, in Photopresse 1/2 (2006), p. 16. URL last accessed 2007-09-20.
  2. plným jménem Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (dostupné on-line)
  3. Článek 5(3)(h) směrnice 2001/29/EC.
  4. copyright :: the Atomium
  5. Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (dostupné on-line)
  6. SÝKOROVÁ, Pavla. Autorské právo v architektuře. Brno : Masarykova univerzita, Právnická fakulta, Katedra občanského práva, 2011. 82 s. Dostupné online. Kapitola 6.3. Užití architektonického díla v reklamě, s. 53–56.  

Externí odkazy [editovat]