Stádlecký most

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Stádlecký most

Stádlecký most přes Lužnici stojí od roku 1975 pod městysem Stádlec a je posledním dochovaným empírovým řetězovým mostem v České republice. Původně, v letech 1848–1960, překlenoval Vltavu u Podolska. V roce 1959 byl jako Podolský most prohlášen národní technickou památkou. V letech 1960–1975 byl rozebrán a přemístěn na dnešní místo na Lužnici.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Most postavil Vojtěch Lanna v letech 18471848 podle projektu inženýra Gassnera a B. Schnircha přes Vltavu v Podolsku. Most sloužil dlouhá léta, až do roku 1960. Od konce třicátých let stál ale již most nový, železobetonový, přímo nad stávajícím mostem. Po napuštění přehrady Orlík by byl most, v té době již kulturní památka, potopen a proto se rozhodlo o jeho pečlivému rozebrání, dokumentaci a uložení na místě mimo zatopený břeh. Ze zahraničí přišla v šedesátých letech nabídka na odkoupení mostu, byla však zamítnuta a bylo rozhodnuto o pozdějším přestěhování a znovusestavení ([1]).

Detail na ochranu mostních trámů
Podolský most se starým řetězovým mostem.

Z několika možných lokalit bylo vybráno malebné místo na Lužnici, na silnici mezi obcemi Stádlec a Dobřejice. Na tomto místě je v provozu již od slavnostního otevření 25. května 1975.

14. května 2008 vydala Česká národní banka v nákladu 10 090 kusů pamětní zlatou minci o nominální hodnotě 2500 Kč „Národní kulturní památka řetězový most ve Stádlci“ z cyklu „Kulturní památky technického dědictví“, jejímž autorem je Luboš Charvát.[1]

Ukotvení mostu

Konstrukce mostu[editovat | editovat zdroj]

Základní nosnou konstrukci mostu tvoří 4 řetězy uspořádané do dvou dvojic. Ty jsou uloženy na dvou kamenných pylonech, branách vysokých 13 metrů. Mostovku tvoří dubové fošny, nově instalované v roce 2007. Pod mostovkou je instalována pojízdná lávka pro drobné opravy.

Most je po celkové rekonstrukci. Vjezd je povolen jen vozidlům do hmotnosti 1,5 tuny, sloupky u vjezdů na most omezují též šířku vozidel.

Dopravní význam[editovat | editovat zdroj]

Poblíž samoty a jezu U Marků propojuje území městyse Stádlec, které leží na pravém, severozápadním břehu a patří k němu i koryto řeky a většina délky mostu, s katastrálním územím Dobřejice, ležícím na levém, jihovýchodním břehu a patřícím k městysi Malšice. Tvoří část silnice III/13711, která propojuje silnice I/29 a II/122 u Opařan přes Stádlec na pravém břehu s Dobřejicemi a se silnicí II/137 u Čenkova na levém břehu Lužnice. Proti proudu řeky je nejbližším přemostěním lávka u Harrachovky, vzdálená asi 12 říčních kilometrů, a nejbližším silničním mostem Švehlův most v Táboře, vzdálený asi 15 říčních km, po směru toku je nejbližší most v Dobronicích u Bechyně, asi 4 km daleko.

Okolí[editovat | editovat zdroj]

U Stádleckého mostu je křižovatka turistických tras. Proti proudu vede cesta po červeně značené trase na Lužničanku (3,5 km), oblíbenou turistickou chatu, dále pak na hrad Příběnice (6 km) nebo až do Tábora. Po proudu pak po červené nebo po modré, vhodné též pro jízdní kola, na hrad Dobronice, dále pak po červené do Bechyně. Po žluté značce lze jít na pravý břeh do Stádlece nebo na levý břeh do Dobřejic a Malšic.


Stádlecký most panorama (2).jpg

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
  1. Zlatá mince Kulturní památka Řetězový most ve Stádlci 2008, nabídka prodeje za 6885 Kč na webu Zlaťáky

Souřadnice: 49° 22′ 2,5″ s. š., 14° 30′ 53″ v. d.