Spréva: Porovnání verzí

Spréva; Spree
	Spreewald (lužickosrbsky Błota)
Základní informace
Délka toku	375,3 km
Plocha povodí	9858 km²
Průměrný průtok	36 m³/s
Světadíl	Evropa
Pramen
	Neugersdorf, Kottmar, Ebersbach-Spreedorf; 51°0′34,6″ s. š., 14°38′57,5″ v. d.
Ústí
	do Havoly v Berlíně (Spandau); 52°32′9,96″ s. š., 13°12′32,04″ v. d.
Protéká
	Česko (Ústecký kraj); Německo (Sasko – Budyšín, Braniborsko – Chotěbuz, Berlín)
Úmoří, povodí
	Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Havola; povodí Sprévy (Německo 99,29 %, Česko 0,71 %)
	; mapa toku řeky
Geodata
OpenStreetMap	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 20. 3. 2024, 11:29

Spréva (německy Spree, hornolužickosrbsky Sprjewja) je řeka ve východním Německu (Sasko, Braniborsko, Berlín), která na dvou místech krátce protéká i územím Česka (ve Šluknovském výběžku). Spréva je 375,3 km^[1] dlouhá a její povodí má plochu 9 858 km².^[1] Protéká Berlínem a je největším přítokem řeky Havoly.

Průběh toku

Spréva pramení poblíž česko-německé státní hranice na rozhraní Šluknovského výběžku (okres Děčín) a zemského okresu Zhořelec v Sasku ze tří pramenů: v Neugersdorfu, na západním úbočí hory Kottmar (Eibau) a v Ebersbachu-Spreedorfu. Mezi Neugersdorfem a Ebersbachem tvoří horní tok Sprévy česko-německou hranici a v katastru zaniklé obce Fukov protéká v délce asi 500 metrů čistě českým územím.

Řeka dále teče přes Středoevropskou nížinu, historickým územím Horní a Dolní Lužice a následně Braniborska, přičemž protéká středisky všech těchto regionů (Budyšín, Chotěbuz, Berlín) a řadou dalších měst. Pod Chotěbuzí (tj. severně) v oblasti Spreewald se její tok rozlévá do více ramen a postupně opisuje dva velké oblouky, kterými několikrát zcela mění směr, načež se mezi Beeskowem a Fürstenwalde obrací severozápado-západním směrem. Zde je ze Sprévy veden důležitý plavební kanál do Eisenhüttenstadtu na Odře.

Spréva dále protéká předměstím Köpenick a středem Berlína a ve Špandavě se zleva vlévá do Havoly, přičemž je v místě soutoku podstatně delší zdrojnicí než sama Havola.

Na řece je od roku 1977 postavena Budyšínská vodní nádrž. Dále přirozeně protéká přes jezera Schwielochsee a Müggel.

Přítoky

levé – Dahme
pravé – Schwarzer Schöps, Löbauer Wasser, Wuhle, Panke

Vodní režim

Nejvyšších vodních stavů dosahuje na jaře, v létě hladina klesá. Průměrný průtok v ústí je 36 m³/s. Ten je regulován četnými přehradními nádržemi a jezery. Řeka nepravidelně zamrzá jen v některých letech.

Využití

Řeka je splavněna a vodní doprava je možná v délce 182 km. Je součástí vodní cesty, která spojuje Odru (s kterou je spojena kanálem) a Labe (do kterého se vlévá Havola).

Na řece leží města Ebersbach-Neugersdorf, Neusalza-Spremberg, Schirgiswalde-Kirschau, Budyšín, Spremberg, Chotěbuz, Lübbenau, Lübben, Beeskow, Fürstenwalde/Spree, Erkner a Berlín.

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d ^e Labe a jeho povodí [online]. [cit. 2016-05-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24.

Literatura

V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Шпре“.

Externí odkazy

Galerie Spréva na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu Spréva na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[labe-1] Labe a jeho povodí [online]. [cit. 2016-05-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24.

[1]

@@ Řádek 22: / Řádek 22: @@
 == Průběh toku ==
 [[Soubor:Spréva ve katastru bývalé obce Fukov.jpg|náhled|Spréva v katastru bývalé obce Fukov]]
-Spréva pramení poblíž [[Česko-německá státní hranice|česko-německé státní hranice]] na rozhraní [[Šluknovský výběžek|Šluknovského výběžku]] ([[okres Děčín]]) a [[Zemský okres Zhořelec|zemského okresu Zhořelec]] v [[Sasko|Sasku]] ze tří pramenů: v [[Neugersdorf]]u, na západním úbočí hory [[Kottmar]] ([[Löbau]]) a v [[Ebersbach/Sa.|Ebersbachu]]-Spreedorfu. Mezi [[Neugersdorf]]em a [[Ebersbach/Sa.|Ebersbachem]] tvoří horní tok Sprévy česko-německou hranici a v katastru zaniklé obce [[Fukov]] protéká v délce asi 500 [[metr]]ů čistě českým územím.
+Spréva pramení poblíž [[Česko-německá státní hranice|česko-německé státní hranice]] na rozhraní [[Šluknovský výběžek|Šluknovského výběžku]] ([[okres Děčín]]) a [[Zemský okres Zhořelec|zemského okresu Zhořelec]] v [[Sasko|Sasku]] ze tří pramenů: v [[Neugersdorf]]u, na západním úbočí hory [[Kottmar]] ([[Löbau|Eibau]]) a v [[Ebersbach/Sa.|Ebersbachu]]-Spreedorfu. Mezi [[Neugersdorf]]em a [[Ebersbach/Sa.|Ebersbachem]] tvoří horní tok Sprévy česko-německou hranici a v katastru zaniklé obce [[Fukov]] protéká v délce asi 500 [[metr]]ů čistě českým územím.
 Řeka dále teče přes [[Středoevropská nížina|Středoevropskou nížinu]], historickým územím [[Horní Lužice|Horní]] a [[Dolní Lužice]] a následně [[Braniborské markrabství|Braniborska]], přičemž protéká středisky všech těchto regionů ([[Budyšín]], [[Chotěbuz (Německo)|Chotěbuz]], [[Berlín]]) a řadou dalších měst. Pod Chotěbuzí (tj. severně) v oblasti [[Spreewald]] se její tok rozlévá do více ramen a postupně opisuje dva velké oblouky, kterými několikrát zcela mění směr, načež se mezi [[Beeskow]]em a [[Fürstenwalde/Spree|Fürstenwalde]] obrací severozápado-západním směrem. Zde je ze Sprévy veden důležitý [[Kanál Odra-Spréva|plavební kanál]] do [[Eisenhüttenstadt]]u na [[Odra|Odře]].