Pedogeneze: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m linkfix |
Oprava chyb značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| (Není zobrazeno 13 mezilehlých verzí od 10 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| ⚫ | |||
{{Různé významy|tento=procesech v půdě}} |
{{Různé významy|tento=procesech v půdě}} |
||
{{bibliografie}} |
|||
| ⚫ | |||
| ⚫ | '''Pedogeneze''', '''pedogenetický proces''', '''půdotvorný proces''' nebo '''půdotvorné pochody''' je vědní obor geologie, který studuje, jak vzniká [[půda]] a půdní charakter, jak se přeměňuje. Přeměna půd je výsledkem mnoha přírodních činitelů a [[Antropogenní vliv|antropogenních vlivů]]. Tyto vztahy lze vyjádřit následovně: |
||
'''Pedogeneze a pedogenetický proces''' |
|||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | kde: P – půda, H – [[substrát]], R – [[reliéf (geografie)|reliéf]], V – vodní poměry, MK – mezoklima a [[mikroklima]], E – [[geobiocenoza]] včetně [[edafon]]u, Č – [[antropogenní vliv]]y, K – makroklima, B – [[biom]], MS – morfostruktura, T – čas, f – funkce.<ref>[[Demek]], 1987.</ref>{{Fakt/dne|20190821170611|nedostatečný WP ref, takhle se syntakticky nedělá - použít šablona:Poznámky.}} |
||
| ⚫ | |||
([[Demek]]1987) |
|||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
* Nárůst hmoty v půdním těle |
* Nárůst hmoty v půdním těle |
||
* Ztráty hmoty z půdního těla |
* Ztráty hmoty z půdního těla |
||
* Translokace hmoty v půdním těle |
* Translokace hmoty v půdním těle |
||
* [[Transformace]] látek v půdním těle |
* [[Transformace]] látek v půdním těle<ref name="#1">Buol et al., 1973.</ref>{{Fakt/dne|20190821170611|nedostatečný WP ref, takhle se syntakticky nedělá - použít šablona:Poznámky.}} |
||
(Buol et al. 1973) |
|||
* [[akumulace]] [[organická látka|organických látek]] na povrchu i pod povrchem půdy |
* [[akumulace]] [[organická látka|organických látek]] na povrchu i pod povrchem půdy |
||
* rozklad a resyntéza organických látek |
* rozklad a resyntéza organických látek |
||
* rozklad a [[transformace]] primárních [[ |
* rozklad a [[transformace]] primárních [[minerál]]ů |
||
* tvorba a přeměny druhotných [[ |
* tvorba a přeměny druhotných [[minerál]]ů |
||
* tvorba a rozklad organominerálních půdních složek |
* tvorba a rozklad organominerálních půdních složek |
||
* výměna [[ |
* výměna [[ion]]tů |
||
* redukčně-oxidační procesy |
* redukčně-oxidační procesy |
||
* [[fyziologický]] [[transport]] látek |
* [[fyziologický]] [[transport]] látek |
||
| Řádek 28: | Řádek 27: | ||
* vstup vody do půdy, její proudění a výstup z půdy |
* vstup vody do půdy, její proudění a výstup z půdy |
||
* pronikání plynů do půdy, jejich proudění a výstup |
* pronikání plynů do půdy, jejich proudění a výstup |
||
* změny ve vnitřní stavbě a [[Pórovitost půdy|pórovitosti půd]] |
* změny ve vnitřní stavbě a [[Pórovitost půdy|pórovitosti půd]]<ref>Rode 1958.</ref>{{Fakt/dne|20190821170611|nedostatečný WP ref, takhle se syntakticky nedělá - použít šablona:Poznámky.}} |
||
| ⚫ | |||
(Rode 1958) |
|||
Komplexní kombinace půdních mikroprocesů, které vedou ke vzniku určitých [[půdních horizontů]].<ref>Ehwald, 1978, dílčí.</ref>{{Fakt/dne|20190821170611|nedostatečný WP ref, takhle se syntakticky nedělá - použít šablona:Poznámky.}}<ref>Rode, 1947.</ref>{{Fakt/dne|20190821170611|nedostatečný WP ref, takhle se syntakticky nedělá - použít šablona:Poznámky.}}<ref>Rode 1971.</ref>{{Fakt/dne|20190821170611|nedostatečný WP ref, takhle se syntakticky nedělá - použít šablona:Poznámky.}} |
|||
| ⚫ | |||
(Ehwald 1978) = dílčí, (Rode 1947, 1971) |
|||
Komplexní kombinace půdních mikroprocesů, které vedou ke vzniku určitých [[půdních horizontů]]. |
|||
* [[Eluviace]] – pohyb látek z určité části [[půdního profilu]] |
* [[Eluviace]] – pohyb látek z určité části [[půdního profilu]] |
||
* [[Iluviace]] |
* [[Iluviace]] – pohyb látek do určité části profilu, kde se [[akumulují]] |
||
* [[Vyluhování]] |
* [[Vyluhování]] – vymývání rozpustných látek z [[půdního profilu]] |
||
* Obohacování |
* Obohacování – přidávání látek do půdního profilu |
||
* [[Eroze]] |
* [[Eroze]] – odstraňování látek z povrchového [[horizontu půdy]] |
||
* Kumulace – eolické nebo [[hydrologické]] přidávání minerálních částic na povrch [[půdního profilu]] |
* Kumulace – eolické nebo [[hydrologické]] přidávání minerálních částic na povrch [[půdního profilu]] |
||
* Dekalcifikace |
* Dekalcifikace – procesy [[akumulace]] [[Ca Co₃]] v jednom nebo více horizontech |
||
* [[Salinizace]] |
* [[Salinizace]] – [[akumulace]] rozpustných [[solí]] v zasolených horizontech |
||
* [[Desalinizace]] |
* [[Desalinizace]] – odstranění rozpustných solí ze zasolených horizontů |
||
* Alkalizace = solodizace – akumulace sodíkových [[iontů]] |
* Alkalizace = solodizace – akumulace sodíkových [[iontů]] |
||
* Dealkalizace = desolodizace – vyluhování sodíkových [[iontů]] z alkalického horizontu |
* Dealkalizace = desolodizace – vyluhování sodíkových [[iontů]] z alkalického horizontu |
||
* Lesivace (illimerizace) – mechanická [[migrace]] malých minerálních částí z A do [[B horizontu]] |
* Lesivace (illimerizace) – mechanická [[migrace]] malých minerálních částí z A do [[B horizontu]] |
||
* |
* Perturbace – [[biologické]] a [[fyzikální]] promísení půdní hmoty často vlivem mrznutí a tání, vysušení a zvlhčení půdy |
||
* Podzolizace= silikalizace |
* Podzolizace = silikalizace – chemická migrace [[Hliník|Al]], [[Železo|Fe]] a případně [[organických látek]] způsobující relativní zvýšení obsahu [[Křemík|Si]] |
||
* Lateritizace = desilikace – chemická [[migrace]] H₂SiO₄ z [[půdního profilu]] |
* Lateritizace = desilikace – chemická [[migrace]] H₂SiO₄ z [[půdního profilu]] |
||
* Feralitizace |
* Feralitizace – zvyšování obsahu [[Železo|Fe]] a [[Hliník|Al]] v profilu |
||
* Feritizace – zvyšování obsahu [[Železo|Fe]] |
* Feritizace – zvyšování obsahu [[Železo|Fe]] |
||
* Alitizace – zvyšování obsahu [[Hliník|Al]] v profilu |
* Alitizace – zvyšování obsahu [[Hliník|Al]] v profilu |
||
* [[Dekompozice]] |
* [[Dekompozice]] – rozpad [[minerálních]] a [[organických látek]] |
||
* [[Syntéza]] – tvorba nových částic [[minerálního]] a [[organického]] původu |
* [[Syntéza]] – tvorba nových částic [[minerálního]] a [[organického]] původu |
||
* Melanizace = pigmentování |
* Melanizace = pigmentování – tmavnutí způsobené příměsí [[organických látek]] |
||
* Leucinizace = vybělení – zesvětlení původně tmavého horizontu ztrátou tmavých [[organických látek]] |
* Leucinizace = vybělení – zesvětlení původně tmavého horizontu ztrátou tmavých [[organických látek]] |
||
* [[Humifikace]] |
* [[Humifikace]] – přeměna surových [[organických látek]] na půdní [[humus]] |
||
* Paludizace = rašelinění – hromadění a přeměna organických látek na rašelinu |
* Paludizace = rašelinění – hromadění a přeměna organických látek na rašelinu |
||
* [[Mineralizace (biologie)|Mineralizace]] – uvolňování jednoduchých [[minerálních látek]] při rozkladu [[organických látek]] |
* [[Mineralizace (biologie)|Mineralizace]] – uvolňování jednoduchých [[minerálních látek]] při rozkladu [[organických látek]] |
||
* [[Hnědnutí]] = [[braunifikace]] – uvolňování [[Železo|Fe]] z primárních minerálů, je spojeno s [[oxidací]] a [[hydratací]] a obecně [[transformací]] [[sloučenin Fe]] |
* [[Hnědnutí]] = [[braunifikace]] – uvolňování [[Železo|Fe]] z primárních minerálů, je spojeno s [[oxidací]] a [[hydratací]] a obecně [[transformací]] [[sloučenin Fe]] |
||
* Glejizace – [[Redoxní reakce|redukce]] [[Železo|Fe]] v [[anaerobních]] podmínkách provázená charakteristickým modravým a až zelenavým zbarvením půdní matrice |
* Glejizace – [[Redoxní reakce|redukce]] [[Železo|Fe]] v [[anaerobních]] podmínkách provázená charakteristickým modravým a až zelenavým zbarvením půdní matrice |
||
* [[Oglejení]] – střídavá [[Redoxní reakce|redukce]] a [[Redoxní reakce|oxidace]] [[Železo|Fe]] vede k hromadění [[Železo|Fe]] na stěnách makropórů a k rezivě skvrnitému zbarvení |
* [[Oglejení]] – střídavá [[Redoxní reakce|redukce]] a [[Redoxní reakce|oxidace]] [[Železo|Fe]] vede k hromadění [[Železo|Fe]] na stěnách makropórů a k rezivě skvrnitému zbarvení<ref name="#1"/>{{Fakt/dne|20190821170611|nedostatečný WP ref, takhle se syntakticky nedělá - použít šablona:Poznámky.}} |
||
(Buol et al. 1973) |
|||
=== Význam pórů pro pedogenezi === |
=== Význam pórů pro pedogenezi === |
||
* Pedogeneze je podmíněna zvýšenou [[pórovitostí]] [[substrátu]], která má vliv na intenzitu procesů přeměn a na transportní procesy. |
* Pedogeneze je podmíněna zvýšenou [[pórovitostí]] [[substrátu]], která má vliv na intenzitu procesů přeměn a na transportní procesy. |
||
| Řádek 72: | Řádek 67: | ||
* provzdušnění |
* provzdušnění |
||
* průběh [[aerobních]] i [[anaerobních]] procesů |
* průběh [[aerobních]] i [[anaerobních]] procesů |
||
=== Kapalina v pórech umožní === |
=== Kapalina v pórech umožní === |
||
* rozpouštění a srážení sloučenin |
* rozpouštění a srážení sloučenin |
||
* [[iontovou výměnu]] |
* [[iontovou výměnu]] |
||
* vyluhování |
* vyluhování |
||
* obohacování |
* obohacování |
||
* translokaci látek |
* translokaci látek |
||
=== Póry === |
=== Póry === |
||
* Submikroskopické – neobsahují částice tekutiny – nemohou se tedy zúčastnit [[transportních]] pedogenetických procesů |
* Submikroskopické – neobsahují částice tekutiny – nemohou se tedy zúčastnit [[transportních]] pedogenetických procesů |
||
* [[Kapilární]] – mají největší význam pro pedogenetický [[transportní]] systém. Jsou důležité i pro mikrobiální složku i pro [[rhizosféru]]. |
* [[Kapilární]] – mají největší význam pro pedogenetický [[transportní]] systém. Jsou důležité i pro mikrobiální složku i pro [[rhizosféru]]. |
||
* Makropóry – jsou příliš velké, neuplatní se v nich tedy [[kapilární]] síly |
* Makropóry – jsou příliš velké, neuplatní se v nich tedy [[kapilární]] síly |
||
| Řádek 86: | Řádek 83: | ||
* Primární – dochází k [[mechanickým]], [[chemickým]] a [[biologickým]] přeměnám původní celistvé horniny. Zvyšuje se [[pórovitost]] |
* Primární – dochází k [[mechanickým]], [[chemickým]] a [[biologickým]] přeměnám původní celistvé horniny. Zvyšuje se [[pórovitost]] |
||
* Sekundární – produkt primárního procesu slouží jako pedogenetický [[substrát]], [[pórovitost]] se může změnit jen minimálně |
* Sekundární – produkt primárního procesu slouží jako pedogenetický [[substrát]], [[pórovitost]] se může změnit jen minimálně |
||
=== Procesy přeměn === |
=== Procesy přeměn === |
||
==== Přeměny[anorganické půdní složky ==== |
==== Přeměny[anorganické půdní složky ==== |
||
Výchozím materiálem [[substrátu]] většiny půd jsou [[horniny]]. Při [[expozici]] [[horniny]] do [[atmosféry]] dochází ke snížení chemické a mechanické stability a probíhá [[zvětrávání]]. Hloubka [[zvětrávání]] závisí na intenzitě a charakteru působících faktorů a na délce zvětrávání. |
Výchozím materiálem [[substrátu]] většiny půd jsou [[horniny]]. Při [[expozici]] [[horniny]] do [[atmosféry]] dochází ke snížení chemické a mechanické stability a probíhá [[zvětrávání]]. Hloubka [[zvětrávání]] závisí na intenzitě a charakteru působících faktorů a na délce zvětrávání. Největší hloubka se proto objevuje na starém [[reliéf (geografie)|reliéfu]] ve vlhkých tropech. |
||
=====Fyzikální zvětrávání===== |
===== Fyzikální zvětrávání ===== |
||
[[Fyzikální zvětrávání]] probíhá účinkem tepla, větru, [[vegetace]], vody a ledu na horniny. Produktem jsou rozpadlé horniny a ve finále písek či prach. Při ozáření sluncem dojde k různým změnám objemu jednotlivých minerálů, to vede k velkému vnitřnímu napětí v hornině. Při dosažení kritických hodnot se hornina poruší a dojde k odzrňování.Voda působí změnou svého objemu při tuhnutí, vlivem rozpuštěných látek, obrušováním částic. Vítr přenáší jemné částice, které obrušují měkčí horniny. Vegetace působní kořenovým systémem. |
[[Fyzikální zvětrávání]] probíhá účinkem tepla, větru, [[vegetace]], vody a ledu na horniny. Produktem jsou rozpadlé horniny a ve finále písek či prach. Při ozáření sluncem dojde k různým změnám objemu jednotlivých minerálů, to vede k velkému vnitřnímu napětí v hornině. Při dosažení kritických hodnot se hornina poruší a dojde k odzrňování. Voda působí změnou svého objemu při tuhnutí, vlivem rozpuštěných látek, obrušováním částic. Vítr přenáší jemné částice, které obrušují měkčí horniny. Vegetace působní kořenovým systémem. |
||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
[[Chemické zvětrávání]] probíhá působením vody, kyslíku, [[CO₂]], rozpuštěných [[minerálních]] a [[organických látek]]. Dělení zvětrávání z globálního hlediska: |
[[Chemické zvětrávání]] probíhá působením vody, kyslíku, [[CO₂]], rozpuštěných [[minerálních]] a [[organických látek]]. Dělení zvětrávání z globálního hlediska: |
||
* Sialitické zvětrávání – slabé ochuzování bází a H₂SiO₃, typické pro [[mírné klima]] |
* Sialitické zvětrávání – slabé ochuzování bází a H₂SiO₃, typické pro [[mírné klima]] |
||
* Alitické zvětrávání – silná translokace bází a H₂SiO₃, hromadění [[hydroxidů]] [[Železo|Fe]] a [[Hliník|Al]]. Typické pro vlhké [[Tropický podnebný pás|tropy]]. |
* Alitické zvětrávání – silná translokace bází a H₂SiO₃, hromadění [[hydroxidů]] [[Železo|Fe]] a [[Hliník|Al]]. Typické pro vlhké [[Tropický podnebný pás|tropy]]. |
||
==== Přeměny organické půdní složky ==== |
==== Přeměny organické půdní složky ==== |
||
[[Humifikace]] – procesy přeměny odumřelých organických látek v půdě vlivem půdní mikrofauny a mikroflóry. Na počátku převládají rozkladné procesy, kdy vznikají prekurzory (látky později používané k [[syntéze]]) a látky podléhající úplné [[mineralizaci]]. Na konci dochází k [[polymerizaci]]. |
[[Humifikace]] – procesy přeměny odumřelých organických látek v půdě vlivem půdní mikrofauny a mikroflóry. Na počátku převládají rozkladné procesy, kdy vznikají prekurzory (látky později používané k [[syntéze]]) a látky podléhající úplné [[mineralizaci]]. Na konci dochází k [[polymerizaci]]. |
||
[[Mikrobi]], podílející se na [[humifikaci]]: |
|||
[[Mikrobi]], podílející se na [[humifikaci]]:<ref>Seifert, 1981.</ref>{{Fakt/dne|20190821170611|nedostatečný WP ref, takhle se syntakticky nedělá - použít šablona:Poznámky.}} |
|||
* mikrobiotop zymogenní (Z) – žije převážně uvnitř organických zbytků |
* mikrobiotop zymogenní (Z) – žije převážně uvnitř organických zbytků |
||
** [[dekompozice]] surových organických látek v první fázi, vytváření prekurzorů [[humusu]]. |
|||
* mikrobiotop autogenní (A) – osídluje povrch disperzních částic, je činitelem konečné fáze [[humifikace]] |
* mikrobiotop autogenní (A) – osídluje povrch disperzních částic, je činitelem konečné fáze [[humifikace]] |
||
(Seifert 1981) |
|||
[[Humus]] ( |
[[Humus]] (50–80 %) se váže na [[anorganický]] [[koloidní]] povrch za vzniku jílovito-humusového komplexu. |
||
==== Změna stupně disperzity ==== |
==== Změna stupně disperzity ==== |
||
Disperzita (schopnost rozptylu látek mísitelných s vodou) má význam pro průběh chemických reakcí a biologických procesů. |
Disperzita (schopnost rozptylu látek mísitelných s vodou) má význam pro průběh chemických reakcí a biologických procesů. |
||
Obvykle dochází při pedogenezi ke zvýšení disperzity. |
Obvykle dochází při pedogenezi ke zvýšení disperzity. |
||
Půda s elektrickým nábojem je schopna sorbovat [[ion |
Půda s elektrickým nábojem je schopna sorbovat [[ion]]ty, díky tomu může docházet k [[peptizaci]] a [[koagulaci]]. Ty jsou předpokladem pro transport a akumulaci látek v [[půdním profilu]]. Elektrický náboj se objevuje vlivem iontogenních skupin, [[adsorpcí]] a desorpcí iontů, [[buněčného metabolismu]] při přenosu elektronů z [[cytoplasmy]] do [[buněčné stěny]]. |
||
=== Procesy přenosů === |
=== Procesy přenosů === |
||
Transportním médiem je voda – umožňuje přenos rozpuštěných látek, iontů a [[koloidních]] [[suspenzí]]. Podle směru přenosu: |
Transportním médiem je voda – umožňuje přenos rozpuštěných látek, iontů a [[koloidních]] [[suspenzí]]. Podle směru přenosu: |
||
* vertikální směr vlivem vsakující či vzlínající vody – vznik automorfních nebo terestrických půd |
* vertikální směr vlivem vsakující či vzlínající vody – vznik automorfních nebo terestrických půd |
||
* nevertikální směr – pod trvalou hladinou vody u hydromorfních nebo hydrických půd. |
* nevertikální směr – pod trvalou hladinou vody u hydromorfních nebo hydrických půd. |
||
* Kombinace vertikálního a nevertikálního směru – při zásahu podzemní vody do [[půdního profilu]]. Ve vrchní části pak probíhá transport vertikální, ve spodní části přenos všesměrný. U |
* Kombinace vertikálního a nevertikálního směru – při zásahu podzemní vody do [[půdního profilu]]. Ve vrchní části pak probíhá transport vertikální, ve spodní části přenos všesměrný. U autohydromorfních nebo semiterestrických půd. |
||
==== Proudění infiltrační ==== |
==== Proudění infiltrační ==== |
||
Vrstvení zpomaluje [[infiltraci]]. Vývoj převlhčení na rozhraní vrstev závisí kromě půdních charakteristik na intenzitě srážky a na počáteční vlhkosti. |
Vrstvení zpomaluje [[infiltraci]]. Vývoj převlhčení na rozhraní vrstev závisí kromě půdních charakteristik na intenzitě srážky a na počáteční vlhkosti. |
||
==== Proudění výparné ==== |
==== Proudění výparné ==== |
||
* stacionární [[výpar]] – voda proudí od hladiny podzemní vody svisle vzhůru k povrchu půdy a vypařuje se |
* stacionární [[výpar]] – voda proudí od hladiny podzemní vody svisle vzhůru k povrchu půdy a vypařuje se |
||
* nestacionární [[výpar]] – probíhá při kolísání externích podmínek |
* nestacionární [[výpar]] – probíhá při kolísání externích podmínek |
||
==== Přenos rozpuštěných a suspendovaných látek vlivem pohybu vody ==== |
|||
{{Pahýl část}} |
|||
==== Plynná difúze ==== |
==== Plynná difúze ==== |
||
Nejdůležitější je tok [[CO₂]] z půdy do atmosféry a tok [[O₂]] z atmosféry do půdy. Intenzita závisí na vyplnění pórů vodou nebo vzduchem. |
Nejdůležitější je tok [[CO₂]] z půdy do atmosféry a tok [[O₂]] z atmosféry do půdy. Intenzita závisí na vyplnění pórů vodou nebo vzduchem. |
||
==== Kryoprocesy ==== |
==== Kryoprocesy ==== |
||
Procesy přenosu vody v obou fázích a transportu pevné půdní fáze vlivem promrzání půdy. V mírném pásmu dochází k sezónnímu promrzání půdy, kdy v podloží je půda i v zimě nad bodem mrazu. V severním pásmu existuje [[permafrost]], kdy při sezonním tání rozmrzá pouze vrchní vrstva, ale spodní vrstva je stále zmrzlá. Při promrzání povrchu se zvyšuje pórovitost promrzlé zóny. Změnou skupenství vody se zvětšuje objem vyplněný ledem. |
Procesy přenosu vody v obou fázích a transportu pevné půdní fáze vlivem promrzání půdy. V mírném pásmu dochází k sezónnímu promrzání půdy, kdy v podloží je půda i v zimě nad bodem mrazu. V severním pásmu existuje [[permafrost]], kdy při sezonním tání rozmrzá pouze vrchní vrstva, ale spodní vrstva je stále zmrzlá. Při promrzání povrchu se zvyšuje pórovitost promrzlé zóny. Změnou skupenství vody se zvětšuje objem vyplněný ledem. |
||
Tepelným tokem, který směřuje od teplejšího podloží k zmrzlému povrchu, se dostane spodní voda nahoru, kde zmrzne a zvětší zmrzlou vrstvu. |
Tepelným tokem, který směřuje od teplejšího podloží k zmrzlému povrchu, se dostane spodní voda nahoru, kde zmrzne a zvětší zmrzlou vrstvu. |
||
== Faktory ovlivňující pedogenezi == |
== Faktory ovlivňující pedogenezi == |
||
=== Biologický faktor === |
=== Biologický faktor === |
||
Akumulace organických látek v půdě je určena přívodem [[organických látek]], jejich rozložitelností, podmínkami pro rozkladnou a syntetickou činnost půdních organismů. Přívod organických látek do půdy je dán nadzemní a podzemní [[biomasou]], čistou primární produkcí a ročním opadem. [[Dekompozice]] organických látek závisí na hydrotermických podmínkách, vlastnostech rostlin a typem [[edafonu]] a naopak |
Akumulace organických látek v půdě je určena přívodem [[organických látek]], jejich rozložitelností, podmínkami pro rozkladnou a syntetickou činnost půdních organismů. Přívod organických látek do půdy je dán nadzemní a podzemní [[biomasou]], čistou primární produkcí a ročním opadem. [[Dekompozice]] organických látek závisí na hydrotermických podmínkách, vlastnostech rostlin a typem [[edafonu]] a naopak – při dekompozici se uvolňuje teplo, které ovlivní hydro–termický režim. [[Edafon]] je soubor všech organismů v půdě – zabezpečuje rozklad rostlinných zbytků, mísí [[organické]] a [[anorganické]] složky půdy, přemisťuje a kypří půdu. Zooedafon – žížaly – produkují koprogenní látky, které mají fyzikální a chemický vliv. Půdní mikrobi uvolňují [[CO₂]]. Typ [[vegetace]] určuje druh opadu a ten ovlivňuje typ půdy – např. jehličnany produkují kyselý opad, který způsobuje [[podzolizaci]] půd. Při zemědělské kultivaci půd se mění podmínky přívodu a kvality organických látek a podmínky pro jejich transformaci a rozklad v půdě. Dochází k výraznému snížení obsahu organických látek v půdě. |
||
=== Klimatické podmínky=== |
=== Klimatické podmínky === |
||
Výrazně ovlivňuje především hydrotermické cykly a režimy půd. Makroklima podmiňuje zonalitu půd, mezoklíma ovlivňuje půdu na menším prostoru a podmiňuje výškovou zonalitu (extrazonalita půd), mikroklíma je podmíněno vegetací. |
Výrazně ovlivňuje především hydrotermické cykly a režimy půd. Makroklima podmiňuje zonalitu půd, mezoklíma ovlivňuje půdu na menším prostoru a podmiňuje výškovou zonalitu (extrazonalita půd), mikroklíma je podmíněno vegetací. |
||
=== Podzemní voda === |
=== Podzemní voda === |
||
Zvyšuje vlhkost nad svou hladinou (ovlivňuje zvětrávání a vyluhování), její nadbytek zpomaluje rozpad organických látek, její vzlínání může způsobit transport soli k povrchu. |
Zvyšuje vlhkost nad svou hladinou (ovlivňuje zvětrávání a vyluhování), její nadbytek zpomaluje rozpad organických látek, její vzlínání může způsobit transport soli k povrchu. |
||
=== Matečná hornina |
=== Matečná hornina === |
||
[[Matečná hornina (půdotvorný substrát)|Matečná hornina |
[[Matečná hornina (půdotvorný substrát)|Matečná hornina]] je pro pedogenezi připravována zvětráváním, vzniká tak minerální složka půdy a do značné míry předurčuje budoucí fyzikální (např. zrnitost, struktura) nebo chemické vlastnosti (např. [[pH]]) půdy. |
||
Poskytuje minerální [[ion |
Poskytuje minerální [[ion]]ty a [[jílové minerály]]. Rozpadem hornin vznikají primární minerály ([[křemen]], [[živce]], [[slídy]], [[kalcit]], [[dolomit]], apalit, [[sádrovec]]), ze kterých se pak tvoří sekundární minerály ([[jíl]]). [[Jílové minerály]] mají velký význam při zadržování vody v půdě. Důležitá je minerální síla hornin. Dělíme je na |
||
* Minerálně silné ([[čedič]], [[gabro]], [[diabas]]) |
* Minerálně silné ([[čedič]], [[gabro]], [[diabas]]) |
||
* Středně minerálně silné (diorit, [[vápence]], [[ |
* Středně minerálně silné (diorit, [[vápence]], [[spraš]], [[ruly]], [[žuly]]) |
||
* Minerálně slabé ([[fylit]], [[svor]], [[hadce]]) |
* Minerálně slabé ([[fylit]], [[svor]], [[hadce]]) |
||
* Minerálně velmi slabé ([[křemence]], droby, [[buližníky]]) |
* Minerálně velmi slabé ([[křemence]], droby, [[buližníky]]) |
||
=== Reliéf === |
=== Reliéf === |
||
Na vývoj půdy má vliv nejen nadmořská výška (ovlivňuje klima), ale i svažitost terénu ([[reliéf (geografie)|reliéf]]), která má vliv na půdní erozi a množství vláhy v půdě. Predisponuje poměr půdotvorných pochodů k odnosu a sedimentaci. Ovlivňuje intenzitu sluneční radiace a způsob zásahu atmosférických srážek do půdy (svou expozicí ke Slunci, závětrností nebo návětrností). (Buzek L. 1995)Čím je strmější terén, tím je méně půdotvorného substrátu a tím méně půdy vzniká. Na plošinách se nachází více půdy. S rostoucí nadmořskou výškou klesá teplota a zvyšuje se množství srážek. |
Na vývoj půdy má vliv nejen nadmořská výška (ovlivňuje klima), ale i svažitost terénu ([[reliéf (geografie)|reliéf]]), která má vliv na půdní erozi a množství vláhy v půdě. Predisponuje poměr půdotvorných pochodů k odnosu a sedimentaci. Ovlivňuje intenzitu sluneční radiace a způsob zásahu atmosférických srážek do půdy (svou expozicí ke Slunci, závětrností nebo návětrností). (Buzek L. 1995)Čím je strmější terén, tím je méně půdotvorného substrátu a tím méně půdy vzniká. Na plošinách se nachází více půdy. S rostoucí nadmořskou výškou klesá teplota a zvyšuje se množství srážek. |
||
=== Čas === |
=== Čas === |
||
Vlivem času se začínají více uplatňovat půdotvorní činitelé, kteří dávají půdě typické vlastnosti. |
Vlivem času se začínají více uplatňovat půdotvorní činitelé, kteří dávají půdě typické vlastnosti. |
||
* půdy recentní – vznikají v současných podmínkách, reagují na nové podmínky |
* půdy recentní – vznikají v současných podmínkách, reagují na nové podmínky |
||
* půdy fosilní – nereagují na změny |
* půdy fosilní – nereagují na změny |
||
* půdy reliktní – zbytkové |
* půdy reliktní – zbytkové |
||
* půdy pohřbené – v úpatních částech a u vodních toků |
* půdy pohřbené – v úpatních částech a u vodních toků |
||
=== Člověk === |
=== Člověk === |
||
Ovlivňuje půdotvorný substrát [[degradací]] (chemickým znečištěním), ovlivňuje [[biotu]] (např. kácením lesů), ovlivňuje [[reliéf (geografie)|reliéf]] (zrychlenou erozí), znečišťováním podzemních vod, mechanické zpracování půdy mění dynamiku vody a provzdušnění, chemické úpravy půdy hnojivy, vápněním, melioračními zásahy. |
Ovlivňuje půdotvorný substrát [[degradací]] (chemickým znečištěním), ovlivňuje [[biotu]] (např. kácením lesů), ovlivňuje [[reliéf (geografie)|reliéf]] (zrychlenou erozí), znečišťováním podzemních vod, mechanické zpracování půdy mění dynamiku vody a provzdušnění, chemické úpravy půdy hnojivy, vápněním, melioračními zásahy. |
||
== Odkazy == |
|||
== Reference == |
=== Reference === |
||
<references /> |
<references /> |
||
=== Literatura === |
|||
*{{Citace monografie |
* {{Citace monografie |
||
| příjmení = Buol |
| příjmení = Buol |
||
| jméno = S.W. |
| jméno = S.W. |
||
| odkaz na autora = |
| odkaz na autora = |
||
| titul = Soil genesis and classification |
| titul = Soil genesis and classification |
||
| url = https://archive.org/details/soilgenesisclass02edbuol |
|||
| url = |
|||
| = registration |
|||
| vydavatel = The Iowa State University Press |
| vydavatel = The Iowa State University Press |
||
| místo = ce monografie | Buol S. W., Hole F. D. & Mc Cracken R. J. = |Soil genesis and classification. = | The Iowa State University Press. = |
| místo = ce monografie | Buol S. W., Hole F. D. & Mc Cracken R. J. = |Soil genesis and classification. = | The Iowa State University Press. = |
||
| ⚫ | |||
| |
|||
| ⚫ | |||
| počet stran = |
| počet stran = |
||
| kapitola = |
| kapitola = |
||
| Řádek 169: | Řádek 186: | ||
| jazyk = anglicky |
| jazyk = anglicky |
||
}} |
}} |
||
*{{Citace monografie |
* {{Citace monografie |
||
| příjmení = Buzek |
| příjmení = Buzek |
||
| jméno = L. |
| jméno = L. |
||
| Řádek 184: | Řádek 201: | ||
| jazyk = česky |
| jazyk = česky |
||
}} |
}} |
||
*{{Citace monografie |
* {{Citace monografie |
||
| příjmení = Demek |
| příjmení = Demek |
||
| jméno = J. |
| jméno = J. |
||
| Řádek 199: | Řádek 216: | ||
| jazyk = česky |
| jazyk = česky |
||
}} |
}} |
||
*{{Citace monografie |
* {{Citace monografie |
||
| příjmení = Ehwald |
| příjmení = Ehwald |
||
| jméno = E. |
| jméno = E. |
||
| Řádek 214: | Řádek 231: | ||
| jazyk = německy |
| jazyk = německy |
||
}} |
}} |
||
*{{Citace monografie |
* {{Citace monografie |
||
| příjmení = Mentlík |
| příjmení = Mentlík |
||
| jméno = P. |
| jméno = P. |
||
| Řádek 228: | Řádek 245: | ||
| isbn = |
| isbn = |
||
| jazyk = česky |
| jazyk = česky |
||
}} {{Wayback|url=http://www.kge.zcu.cz/vyuka2/pudy_uvod.pdf |date=20140426234333 }} |
|||
}} |
|||
*{{Citace monografie |
* {{Citace monografie |
||
| příjmení = Němeček |
| příjmení = Němeček |
||
| jméno = J. |
| jméno = J. |
||
| Řádek 244: | Řádek 261: | ||
| jazyk = česky |
| jazyk = česky |
||
}} |
}} |
||
*{{Citace monografie |
* {{Citace monografie |
||
| příjmení = Rode |
| příjmení = Rode |
||
| jméno = A. A. |
| jméno = A. A. |
||
| Řádek 259: | Řádek 276: | ||
| jazyk = rusky |
| jazyk = rusky |
||
}} |
}} |
||
*{{Citace monografie |
* {{Citace monografie |
||
| příjmení = Rode |
| příjmení = Rode |
||
| jméno = A. A. |
| jméno = A. A. |
||
| Řádek 274: | Řádek 291: | ||
| jazyk = rusky |
| jazyk = rusky |
||
}} |
}} |
||
*{{Citace monografie |
* {{Citace monografie |
||
| příjmení = Seifert |
| příjmení = Seifert |
||
| jméno = J. |
| jméno = J. |
||
| Řádek 289: | Řádek 306: | ||
| jazyk = česky |
| jazyk = česky |
||
}} |
}} |
||
*{{Citace monografie |
* {{Citace monografie |
||
| příjmení = Ulbrichová |
| příjmení = Ulbrichová |
||
| jméno = I. |
| jméno = I. |
||
| Řádek 304: | Řádek 321: | ||
| jazyk = česky |
| jazyk = česky |
||
}} |
}} |
||
=== Související články === |
|||
* [[pedologie]] |
|||
* [[půdní typ]], pro ČR |
|||
* [[taxonomické kategorie půd (ČR)]] |
|||
=== Externí odkazy === |
|||
* {{Commonscat}} |
|||
{{Pedologie}} |
|||
{{Geografie}} |
|||
{{Autoritní data}} |
|||
{{Portály|Geografie|Zemědělství}} |
|||
[[Kategorie:Pedologie]] |
[[Kategorie:Pedologie]] |
||
Aktuální verze z 9. 5. 2024, 14:48
Pedogeneze, pedogenetický proces, půdotvorný proces nebo půdotvorné pochody je vědní obor geologie, který studuje, jak vzniká půda a půdní charakter, jak se přeměňuje. Přeměna půd je výsledkem mnoha přírodních činitelů a antropogenních vlivů. Tyto vztahy lze vyjádřit následovně:
- P = f × (H + R + V + MK + E + Č) + (K + B + MS + T),
kde: P – půda, H – substrát, R – reliéf, V – vodní poměry, MK – mezoklima a mikroklima, E – geobiocenoza včetně edafonu, Č – antropogenní vlivy, K – makroklima, B – biom, MS – morfostruktura, T – čas, f – funkce.[1][zdroj?]
Obecné půdní mikroprocesy[editovat | editovat zdroj]
Odrážejí charakter působení významných fyzikálních, chemických, biochemických a biologických jevů, které nejsou specifické pro určité horizonty a skupiny půd. Zahrnují výměnu látek a energie mezi půdou a prostředím.
- Nárůst hmoty v půdním těle
- Ztráty hmoty z půdního těla
- Translokace hmoty v půdním těle
- Transformace látek v půdním těle[2][zdroj?]
- akumulace organických látek na povrchu i pod povrchem půdy
- rozklad a resyntéza organických látek
- rozklad a transformace primárních minerálů
- tvorba a přeměny druhotných minerálů
- tvorba a rozklad organominerálních půdních složek
- výměna iontů
- redukčně-oxidační procesy
- fyziologický transport látek
- cyklus živin
- rozpouštění, peptizace, koagulace
- vzestupný, sestupný a laterální pohyb iontů a koloidů
- vstup vody do půdy, její proudění a výstup z půdy
- pronikání plynů do půdy, jejich proudění a výstup
- změny ve vnitřní stavbě a pórovitosti půd[3][zdroj?]
Speciální půdotvorné procesy[editovat | editovat zdroj]
Komplexní kombinace půdních mikroprocesů, které vedou ke vzniku určitých půdních horizontů.[4][zdroj?][5][zdroj?][6][zdroj?]
- Eluviace – pohyb látek z určité části půdního profilu
- Iluviace – pohyb látek do určité části profilu, kde se akumulují
- Vyluhování – vymývání rozpustných látek z půdního profilu
- Obohacování – přidávání látek do půdního profilu
- Eroze – odstraňování látek z povrchového horizontu půdy
- Kumulace – eolické nebo hydrologické přidávání minerálních částic na povrch půdního profilu
- Dekalcifikace – procesy akumulace Ca Co₃ v jednom nebo více horizontech
- Salinizace – akumulace rozpustných solí v zasolených horizontech
- Desalinizace – odstranění rozpustných solí ze zasolených horizontů
- Alkalizace = solodizace – akumulace sodíkových iontů
- Dealkalizace = desolodizace – vyluhování sodíkových iontů z alkalického horizontu
- Lesivace (illimerizace) – mechanická migrace malých minerálních částí z A do B horizontu
- Perturbace – biologické a fyzikální promísení půdní hmoty často vlivem mrznutí a tání, vysušení a zvlhčení půdy
- Podzolizace = silikalizace – chemická migrace Al, Fe a případně organických látek způsobující relativní zvýšení obsahu Si
- Lateritizace = desilikace – chemická migrace H₂SiO₄ z půdního profilu
- Feralitizace – zvyšování obsahu Fe a Al v profilu
- Feritizace – zvyšování obsahu Fe
- Alitizace – zvyšování obsahu Al v profilu
- Dekompozice – rozpad minerálních a organických látek
- Syntéza – tvorba nových částic minerálního a organického původu
- Melanizace = pigmentování – tmavnutí způsobené příměsí organických látek
- Leucinizace = vybělení – zesvětlení původně tmavého horizontu ztrátou tmavých organických látek
- Humifikace – přeměna surových organických látek na půdní humus
- Paludizace = rašelinění – hromadění a přeměna organických látek na rašelinu
- Mineralizace – uvolňování jednoduchých minerálních látek při rozkladu organických látek
- Hnědnutí = braunifikace – uvolňování Fe z primárních minerálů, je spojeno s oxidací a hydratací a obecně transformací sloučenin Fe
- Glejizace – redukce Fe v anaerobních podmínkách provázená charakteristickým modravým a až zelenavým zbarvením půdní matrice
- Oglejení – střídavá redukce a oxidace Fe vede k hromadění Fe na stěnách makropórů a k rezivě skvrnitému zbarvení[2][zdroj?]
Význam pórů pro pedogenezi[editovat | editovat zdroj]
- Pedogeneze je podmíněna zvýšenou pórovitostí substrátu, která má vliv na intenzitu procesů přeměn a na transportní procesy.
- Pórovitost je médiem pedogenetických procesů
- Pórovitost prostředí umožní:
- zvýšení objemu obyvatelných prostorů pro organismy
- vlhkost prostředí
- provzdušnění
- průběh aerobních i anaerobních procesů
Kapalina v pórech umožní[editovat | editovat zdroj]
- rozpouštění a srážení sloučenin
- iontovou výměnu
- vyluhování
- obohacování
- translokaci látek
Póry[editovat | editovat zdroj]
- Submikroskopické – neobsahují částice tekutiny – nemohou se tedy zúčastnit transportních pedogenetických procesů
- Kapilární – mají největší význam pro pedogenetický transportní systém. Jsou důležité i pro mikrobiální složku i pro rhizosféru.
- Makropóry – jsou příliš velké, neuplatní se v nich tedy kapilární síly
Pedogenetický proces[editovat | editovat zdroj]
- Primární – dochází k mechanickým, chemickým a biologickým přeměnám původní celistvé horniny. Zvyšuje se pórovitost
- Sekundární – produkt primárního procesu slouží jako pedogenetický substrát, pórovitost se může změnit jen minimálně
Procesy přeměn[editovat | editovat zdroj]
Přeměny[anorganické půdní složky[editovat | editovat zdroj]
Výchozím materiálem substrátu většiny půd jsou horniny. Při expozici horniny do atmosféry dochází ke snížení chemické a mechanické stability a probíhá zvětrávání. Hloubka zvětrávání závisí na intenzitě a charakteru působících faktorů a na délce zvětrávání. Největší hloubka se proto objevuje na starém reliéfu ve vlhkých tropech.
Fyzikální zvětrávání[editovat | editovat zdroj]
Fyzikální zvětrávání probíhá účinkem tepla, větru, vegetace, vody a ledu na horniny. Produktem jsou rozpadlé horniny a ve finále písek či prach. Při ozáření sluncem dojde k různým změnám objemu jednotlivých minerálů, to vede k velkému vnitřnímu napětí v hornině. Při dosažení kritických hodnot se hornina poruší a dojde k odzrňování. Voda působí změnou svého objemu při tuhnutí, vlivem rozpuštěných látek, obrušováním částic. Vítr přenáší jemné částice, které obrušují měkčí horniny. Vegetace působní kořenovým systémem.
Chemické zvětrávání[editovat | editovat zdroj]
Chemické zvětrávání probíhá působením vody, kyslíku, CO₂, rozpuštěných minerálních a organických látek. Dělení zvětrávání z globálního hlediska:
- Sialitické zvětrávání – slabé ochuzování bází a H₂SiO₃, typické pro mírné klima
- Alitické zvětrávání – silná translokace bází a H₂SiO₃, hromadění hydroxidů Fe a Al. Typické pro vlhké tropy.
Přeměny organické půdní složky[editovat | editovat zdroj]
Humifikace – procesy přeměny odumřelých organických látek v půdě vlivem půdní mikrofauny a mikroflóry. Na počátku převládají rozkladné procesy, kdy vznikají prekurzory (látky později používané k syntéze) a látky podléhající úplné mineralizaci. Na konci dochází k polymerizaci.
Mikrobi, podílející se na humifikaci:[7][zdroj?]
- mikrobiotop zymogenní (Z) – žije převážně uvnitř organických zbytků
- dekompozice surových organických látek v první fázi, vytváření prekurzorů humusu.
- mikrobiotop autogenní (A) – osídluje povrch disperzních částic, je činitelem konečné fáze humifikace
Humus (50–80 %) se váže na anorganický koloidní povrch za vzniku jílovito-humusového komplexu.
Změna stupně disperzity[editovat | editovat zdroj]
Disperzita (schopnost rozptylu látek mísitelných s vodou) má význam pro průběh chemických reakcí a biologických procesů. Obvykle dochází při pedogenezi ke zvýšení disperzity. Půda s elektrickým nábojem je schopna sorbovat ionty, díky tomu může docházet k peptizaci a koagulaci. Ty jsou předpokladem pro transport a akumulaci látek v půdním profilu. Elektrický náboj se objevuje vlivem iontogenních skupin, adsorpcí a desorpcí iontů, buněčného metabolismu při přenosu elektronů z cytoplasmy do buněčné stěny.
Procesy přenosů[editovat | editovat zdroj]
Transportním médiem je voda – umožňuje přenos rozpuštěných látek, iontů a koloidních suspenzí. Podle směru přenosu:
- vertikální směr vlivem vsakující či vzlínající vody – vznik automorfních nebo terestrických půd
- nevertikální směr – pod trvalou hladinou vody u hydromorfních nebo hydrických půd.
- Kombinace vertikálního a nevertikálního směru – při zásahu podzemní vody do půdního profilu. Ve vrchní části pak probíhá transport vertikální, ve spodní části přenos všesměrný. U autohydromorfních nebo semiterestrických půd.
Proudění infiltrační[editovat | editovat zdroj]
Vrstvení zpomaluje infiltraci. Vývoj převlhčení na rozhraní vrstev závisí kromě půdních charakteristik na intenzitě srážky a na počáteční vlhkosti.
Proudění výparné[editovat | editovat zdroj]
- stacionární výpar – voda proudí od hladiny podzemní vody svisle vzhůru k povrchu půdy a vypařuje se
- nestacionární výpar – probíhá při kolísání externích podmínek
Plynná difúze[editovat | editovat zdroj]
Nejdůležitější je tok CO₂ z půdy do atmosféry a tok O₂ z atmosféry do půdy. Intenzita závisí na vyplnění pórů vodou nebo vzduchem.
Kryoprocesy[editovat | editovat zdroj]
Procesy přenosu vody v obou fázích a transportu pevné půdní fáze vlivem promrzání půdy. V mírném pásmu dochází k sezónnímu promrzání půdy, kdy v podloží je půda i v zimě nad bodem mrazu. V severním pásmu existuje permafrost, kdy při sezonním tání rozmrzá pouze vrchní vrstva, ale spodní vrstva je stále zmrzlá. Při promrzání povrchu se zvyšuje pórovitost promrzlé zóny. Změnou skupenství vody se zvětšuje objem vyplněný ledem.
Tepelným tokem, který směřuje od teplejšího podloží k zmrzlému povrchu, se dostane spodní voda nahoru, kde zmrzne a zvětší zmrzlou vrstvu.
Faktory ovlivňující pedogenezi[editovat | editovat zdroj]
Biologický faktor[editovat | editovat zdroj]
Akumulace organických látek v půdě je určena přívodem organických látek, jejich rozložitelností, podmínkami pro rozkladnou a syntetickou činnost půdních organismů. Přívod organických látek do půdy je dán nadzemní a podzemní biomasou, čistou primární produkcí a ročním opadem. Dekompozice organických látek závisí na hydrotermických podmínkách, vlastnostech rostlin a typem edafonu a naopak – při dekompozici se uvolňuje teplo, které ovlivní hydro–termický režim. Edafon je soubor všech organismů v půdě – zabezpečuje rozklad rostlinných zbytků, mísí organické a anorganické složky půdy, přemisťuje a kypří půdu. Zooedafon – žížaly – produkují koprogenní látky, které mají fyzikální a chemický vliv. Půdní mikrobi uvolňují CO₂. Typ vegetace určuje druh opadu a ten ovlivňuje typ půdy – např. jehličnany produkují kyselý opad, který způsobuje podzolizaci půd. Při zemědělské kultivaci půd se mění podmínky přívodu a kvality organických látek a podmínky pro jejich transformaci a rozklad v půdě. Dochází k výraznému snížení obsahu organických látek v půdě.
Klimatické podmínky[editovat | editovat zdroj]
Výrazně ovlivňuje především hydrotermické cykly a režimy půd. Makroklima podmiňuje zonalitu půd, mezoklíma ovlivňuje půdu na menším prostoru a podmiňuje výškovou zonalitu (extrazonalita půd), mikroklíma je podmíněno vegetací.
Podzemní voda[editovat | editovat zdroj]
Zvyšuje vlhkost nad svou hladinou (ovlivňuje zvětrávání a vyluhování), její nadbytek zpomaluje rozpad organických látek, její vzlínání může způsobit transport soli k povrchu.
Matečná hornina[editovat | editovat zdroj]
Matečná hornina je pro pedogenezi připravována zvětráváním, vzniká tak minerální složka půdy a do značné míry předurčuje budoucí fyzikální (např. zrnitost, struktura) nebo chemické vlastnosti (např. pH) půdy. Poskytuje minerální ionty a jílové minerály. Rozpadem hornin vznikají primární minerály (křemen, živce, slídy, kalcit, dolomit, apalit, sádrovec), ze kterých se pak tvoří sekundární minerály (jíl). Jílové minerály mají velký význam při zadržování vody v půdě. Důležitá je minerální síla hornin. Dělíme je na
- Minerálně silné (čedič, gabro, diabas)
- Středně minerálně silné (diorit, vápence, spraš, ruly, žuly)
- Minerálně slabé (fylit, svor, hadce)
- Minerálně velmi slabé (křemence, droby, buližníky)
Reliéf[editovat | editovat zdroj]
Na vývoj půdy má vliv nejen nadmořská výška (ovlivňuje klima), ale i svažitost terénu (reliéf), která má vliv na půdní erozi a množství vláhy v půdě. Predisponuje poměr půdotvorných pochodů k odnosu a sedimentaci. Ovlivňuje intenzitu sluneční radiace a způsob zásahu atmosférických srážek do půdy (svou expozicí ke Slunci, závětrností nebo návětrností). (Buzek L. 1995)Čím je strmější terén, tím je méně půdotvorného substrátu a tím méně půdy vzniká. Na plošinách se nachází více půdy. S rostoucí nadmořskou výškou klesá teplota a zvyšuje se množství srážek.
Čas[editovat | editovat zdroj]
Vlivem času se začínají více uplatňovat půdotvorní činitelé, kteří dávají půdě typické vlastnosti.
- půdy recentní – vznikají v současných podmínkách, reagují na nové podmínky
- půdy fosilní – nereagují na změny
- půdy reliktní – zbytkové
- půdy pohřbené – v úpatních částech a u vodních toků
Člověk[editovat | editovat zdroj]
Ovlivňuje půdotvorný substrát degradací (chemickým znečištěním), ovlivňuje biotu (např. kácením lesů), ovlivňuje reliéf (zrychlenou erozí), znečišťováním podzemních vod, mechanické zpracování půdy mění dynamiku vody a provzdušnění, chemické úpravy půdy hnojivy, vápněním, melioračními zásahy.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- BUOL, S.W. Soil genesis and classification. ce monografie: The Iowa State University Press, 1973. Dostupné online. (anglicky)
- BUZEK, L. Půdní fond a jeho ochrana. Ostrava: Ostravská univerzita, 1995. ISBN 80-7042-728-0.
- DEMEK, J. Obecná geomorfologie. Praha: Academia, 1987.
- EHWALD, E. Bodengenetische Prozesse. Berlin: Wiss. Z. Humboldt-Univ, 1978. (německy)
- MENTLÍK, P. Stručný úvod do pedologie a pedografie pro geografy. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. Archivováno 26. 4. 2014 na Wayback Machine.
- NĚMEČEK, J. Pedologie a paleopedologie. Praha: Academia, 1990. ISBN 80-200-0153-0.
- RODE, A. A. Počvoobrazovateľnyj process i evoljucija počv. Moskva: OGIZ, 1947. (rusky)
- RODE, A. A. Sistema metodov issledovanija v počvovedeniji. Novosibirsk: Nauka, 1971. (rusky)
- SEIFERT, J. Experimentální ekologie jako základ studia mikrobní biodynamiky lesních půd. Praha: Lesnictví 27, 1981.
- ULBRICHOVÁ, I. Nauka o lesním prostředí. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu pedogeneze na Wikimedia Commons
