Diagnostický půdní horizont

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Diagnostický půdní horizont („půdní horizont“) je vrstva půdy, která má specifické horizontální umístění a určité fyzikální a chemické vlastnosti. Je vymezen souborem vizuálních analytických znaků s hraničními měřitelnými hodnotami. Všechny půdní horizonty tvoří půdní profil.

Existuje velké množství klasifikací půd pro potřeby různých států, které mají samozřejmě odlišné druhy půd. Diagnostické horizonty se značí kombinací písmenočíselných kódů.

Značení půdních horizontů[editovat | editovat zdroj]

  • velká písmena - označují hlavní typy horizontů
  • malá písmena - označují vlastnosti jednotlivých horizontů (subhorizonty)
  • arabské číslice v příponě - určují vertikální členění
  • arabské číslice v předponě - určují rozčlenění půdotvorných substrátů

Horizonty se označují velkými písmeny - anglické zkratky, popř. číslicemi. K subhorizontům se pak připojuje ještě malé písmeno označující samotný subhorizont. Půdní horizonty se liší chemismem, fyzikálními vlastnostmi, ale též faunou a florou.

Kombinace velkých písmen se používá u přechodných horizontů.

Základní diagnostické horizonty[editovat | editovat zdroj]

Čtyři jednoduché diagnostické horizonty, tedy horizont A, horizont B a horizont C, jsou znározněny na obrázku.

Základní horizonty sestupně od zemského povrchu k matečné hornině jsou:

Stručný popis jednotlivých půdních horizontů[editovat | editovat zdroj]

na rozdíl od povrchového humusu (L,F,H,) je minerální povahy
barva – černá, černošedá, tmavá
obohacený; okrový, hnědý, rezavý, červený
Bv – kambický > obohacený o jíl
ochuzený, vybělený; vždycky světlý, bílošedý, nažloutlý
ochuzen např. o železo a hliník v podzolu, o jíl u fluvizemí
je to půdotvorný substrát, vzniká z ní půda
podložní substrát, půda z něj nevzniká, ale byla na něj dodatečně přemístěná
např. naplavením, navátím
  • Horizont G
    • Go glejový oxidační, přístup O2
    • Gr glejový redukční bez O2 (hnití, zapáchá)
  • Horizont Ca (karbonátový)

dochází v něm k akumulaci CaCO3 např. v podobě hrudek – cicvárů u černozemí