Horizont

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Viditelný horizont při východu Slunce v Zwickau (Sasko)

Horizont (z řec. ὁρίζων, obzor, od ὁρίζειν, ohraničovat) znamená obzor, optickou hraniční čáru mezi viditelným povrchem planety Země a oblohou. Odtud také horizontální, vodorovný.

Optický horizont[editovat | editovat zdroj]

Astronomický, viditelný a pravý horizont

Viditelnost horizontu je podmíněna optickými podmínkami, panujícími v daném okamžiku v místě pozorovatele. Můžeme rozlišovat trojí horizont:

  • astronomický - vodorovná rovina, protínající oko pozorovatele
  • viditelný horizont - tvořený například horami, stavbami, lesy a podobně
  • pravý horizont - tvořený ideálním povrchem Země, například na moři.

Vzdálenost pravého horizontu závisí na výšce oka nad povrchem Země podle přibližného vzorce: d = \sqrt{13h}
kde d je vzdálenost v kilometrech a h je výška v metrech. Vzdálenost pravého horizontu při výšce oka 1,70 m činí asi 4,7 km, při výšce 100 m asi 36 km.

Metaforický význam[editovat | editovat zdroj]

Umělý horizont

Horizont může označovat i rozsah či dosah například plánování ("v horizontu několika let"), schopnost člověka dohlédnout a pochopit nějakou skutečnost ("to přesahuje jeho horizont") nebo i "obzor" nějakého vědního oboru a podobně. Alternativní teorie množin P. Vopěnky rozlišuje, co je "před horizontem" a tedy představitelné, a co je "za horizontem".

Umělý horizont[editovat | editovat zdroj]

Umělý horizont je navigační přístroj, na němž lze sledovat polohu letadla v podélném i příčném směru; používá se zejména při letu za snížené či nulové viditelnosti.


  • Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku anglické Wikipedie.