Sorana Cîrsteaová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sorana Cîrsteaová
Sorana Cîrsteaová na US Open 2023
Sorana Cîrsteaová na US Open 2023
StátRumunskoRumunsko Rumunsko
Datum narození7. dubna 1990 (34 let)
Místo narozeníBukurešť, Rumunsko[1]
BydlištěTârgoviște, Rumunsko[1]
Výška176 cm[1]
Profesionál od2006[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek8 935 462 USD
Tenisová raketaWilson
Dvouhra
Poměr zápasů530–404
Tituly2 WTA, 1 WTA 125, 9 ITF
Nejvyšší umístění21. místo (12. srpna 2013)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open4. kolo (2017, 2022)
French Openčtvrtfinále (2009)
Wimbledon3. kolo (2009, 2012, 2017, 2021, 2023)
US Openčtvrtfinále (2023)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry1. kolo (2008, 2012)
Čtyřhra
Poměr zápasů151–124
Tituly5 WTA, 9 ITF
Nejvyšší umístění35. místo (9. března 2009)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2018)
French Open3. kolo (2008, 2018)
Wimbledon3. kolo (2011)
US Open3. kolo (2009, 2017)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry1. kolo (2012)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230928a28. září 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sorana Mihaela Cîrsteaová (nepřechýleně Cîrstea, * 7. dubna 1990 Bukurešť) je rumunská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála dva singlové a pět deblových turnajů. V sérii WTA 125 vybojovala jednu trofej ve dvouhře. V rámci okruhu ITF získala devět titulů ve dvouhře a devět ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v srpnu 2013 na 21. místě a ve čtyřhře pak v březnu 2009 na 35. místě. Trénuje ji Maarten Meijs. Připravuje se v Tenisové akademii Kim Clijstersové[1]

V rumunském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2006 základním blokem 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Švédsku, v němž prohrála s Mihaelou Buzărnescuovou čtyřhru. Švédky zvítězily 2:1 na zápasy. Do listopadu 2023 v soutěži nastoupila k devatenácti mezistátním utkáním s bilancí 11–6 ve dvouhře a 5–7 ve čtyřhře.[3]

Rumunsko reprezentovala na Letních olympijských hrách 2008 v Pekingu, kde v ženské dvouhře vypadla v úvodním kole s Izraelkou Šachar Pe'erovou.[2] Zúčastnila se také londýnských Her XXX. olympiády, na nichž v prvním kole dvouhry podlehla Italce Flavii Pennettaové. Spolu se Simonou Halepovou nestačily v první fázi ženské čtyřhry na pozdější zlaté medailistky SerenuVenus Williamsovy.[2]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Na okruhu WTA Tour debutovala srpnovým Nordea Nordic Light Open 2006 ve Stockholmu, kde v závěrečném kvalifikačním kole porazila Agnieszku Radwańskou. Na úvod dvouhry pak podlehla Estonce Kaie Kanepiové. Do premiérového finále postoupila v dubnu 2007 na budapešťském turnaji. Jednalo se o její vůbec první vyhrané zápasy na túře WTA. Přes Karin Knappovou prošla do finále, v němž podlehla Argentince Gisele Dulkové, ačkoli získala úvodní set. Titul získala na Tashkent Open 2008 po rozhodujícím vítězství nad Němkou Sabinou Lisickou.[2][1]

Ve Wimbledonu 2019

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie přišel v ženském singlu Australian Open 2008. V úvodním kole však nenašla recept na Srbku Anu Ivanovićovou.[2][1]

Hráčku elitní světové desítky poprvé porazila během 1. skupiny euroafrické zóny Fed Cupu 2008 v Budapešti, kde zdolala srbskou čtvrtou hráčku žebříčku Jelenu Jankovićovou. Podruhé ji vyřadila v osmifinále French Open 2009, kdy Srbce patřila pátá příčka. Postup mezi posledních osm tenistek se stal osobním maximem Rumunky na grandslamu.[2]

Finále si zahrála na torontském Rogers Cupu 2013 z kategorie Premier 5. Ve čtvrtfinále přešla přes světovou sedmičku Petru Kvitovou a poté vyřadila i čtvrtou nasazenou Číňanku Li Na. V boji o titul uhrála jen dva gamy na americkou světovou jedničku Serenu Williamsovou. V rámci kategorie Premier Mandatory zaznamenala čtvrtfinálové účasti na Mutua Madrid Open 2016 a 2017, rovněž jako na pekingském China Open 2017.[2]

Finále na okruhu WTA Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Tier I / Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0–1 D)
Tier II / Premier / WTA 500 (0–1 Č)
Tier III, IV & V / International / WTA 250 (2–3 D, 5–4 Č)

Dvouhra: 6 (2–4)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. 29. dubna 2007 Budapešť, Maďarsko antuka Argentina Gisela Dulková 7–6(7–2), 2–6, 2–6
Vítězka 1. 5. října 2008 Taškent, Uzbekistán tvrdý Německo Sabine Lisická 2–6, 6–4, 7–6(7–4)
Finalistka 2. 11. srpna 2013 Toronto, Kanada tvrdý USA Serena Williamsová 2–6, 0–6
Finalistka 3. 28. září 2019 Taškent, Uzbekistán tvrdý Belgie Alison Van Uytvancková 2–6, 6–4, 4–6
Vítězka 2. 25. dubna 2021 Istanbul, Turecko antuka Belgie Elise Mertensová 6–1, 7–6(7–3)
Finalistka 4. 29. května 2021 Štrasburk, Francie antuka Česko Barbora Krejčíková 3–6, 3–6

Čtyřhra: 10 (5–5)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 4. května 2008 Fès, Maroko antuka Rusko Anastasija Pavljučenkovová Rusko Alisa Klejbanovová
Rusko Jekatěrina Makarovová
6–2, 6–2
Finalistka 1. 23. srpna 2008 New Haven, Spojené státy tvrdý Rumunsko Monica Niculescuová Česko Květa Peschkeová
USA Lisa Raymondová
6–4, 5–7, [7–10]
Vítězka 2. 26. října 2008 Lucemburk, Lucembursko tvrdý (h) Nový Zéland Marina Erakovicová Rusko Věra Duševinová
Ukrajina Maria Korytcevová
2–6, 6–3, [10–8]
Finalistka 2. 19. dubna 2009 Barcelona, Španělsko antuka Slovinsko Andreja Klepačová Španělsko Nuria Llagostera Vivesová
Španělsko María José Martínez Sánchezová
6–3, 2–6, [8–10]
Finalistka 3. 2. května 2009 Fès, Maroko antuka Rusko Maria Kirilenková Rusko Alisa Klejbanovová
Rusko Jekatěrina Makarovová
3–6, 6–2, [8–10]
Vítězka 3. 8. května 2010 Estoril, Portugalsko antuka Španělsko Anabel Medina Garriguesová Rusko Vitalija Ďjačenková
Francie Aurélie Védyová
6–1, 7–5
Finalistka 4. 11. července 2010 Budapešť, Maďarsko antuka Španělsko Anabel Medina Garriguesová Švýcarsko Timea Bacsinszká
Itálie Tathiana Garbinová
3–6, 3–6
Vítězka 4. 27. srpna 2011 Dallas, Spojené státy tvrdý Itálie Alberta Briantiová Francie Alizé Cornetová
Francie Pauline Parmentierová
7–5, 6–3
Finalistka 5. 12. října 2014 Tchien-ťin, Čína tvrdý Slovinsko Andreja Klepačová Rusko Alla Kudrjavcevová
Austrálie Anastasia Rodionovová
7–6(6–8), 2–6, [8–10]
Vítězka 5. 14. dubna 2019 Lugano, Švýcarsko tvrdý Rumunsko Andreea Mituová Rusko Veronika Kuděrmetovová
Kazachstán Galina Voskobojevová
1–6, 6–2, [10–8]

Finále série WTA 125[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (1–0 D)

Dvouhra: 1 (1–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. květen 2023 Reus, Španělsko antuka USA Elizabeth Mandliková 6–1, 4–6, 7–6(7–1)

Postavení na konečném žebříčku WTA[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022
Pořadí 893. 711. 348. 106. 37. 46. 95. 60. 27. 22. 93. 244. 80. 37. 86. 72. 86. 38. 38.

Čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022
Pořadí 659. 639. 292. 200. 46. 50. 87. 69. 226. 316. 136. 472. 254. 95. 144. 207. 532.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g Sorana Cîrsteaová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20230508a8. května 2023
  2. a b c d e f g Sorana Cîrsteaová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20230508a8. května 2023
  3. Sorana Cirstea [online]. Fed Cup [cit. 2021-05-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-09. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]