Solovjov D-30

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Solovjov D-30 Series II

Solovjov D-30 je dvouproudový dvourotorový motor s dvoustupňovými turbínami, jehož modernizovaná verze D-30F6 pohání moderní ruské nadzvukové stíhací letadloMiG-31. Byl vytvořen ruskou společností Aviadvigatěl v několika různých variantách.

Původní motory typové řady D-30 byly zabudovány již do civilních dopravních letounů Tu-134 na počátku 60. let 20. století. Po částečné modernizaci byly použity také v dopravním letounu Iljušin Il-62 a vojenském transportním letounu Iljušin Il-76.

Výrazně silnější modifikace D-30F se poprvé objevila v roce 1972 v sovětském stíhacím letadlu - MiG-25. Na rozdíl od civilní verze D-30 je mj. vybaven přídavným spalováním.

Současný motor D-30F6 je složen z komplexního kompresoru, jehož nízkotlaká část má pět stupňů a vysokotlaká část deset stupňů. Následuje velká spalovací komora a dvě dvoustupňové turbíny. Motor je v letounu MiG-31 uložen vždy ve dvojici vedle sebe. Vzduch je do této dvojice pohonných jednotek přiváděn velkými dlouhými kanály krabicového průřezu. Přední vstupní část kanálu a první stupeň nízkotlakého kompresoru je vybaven účinným odmrazovacím systémem. Na spodní straně každého z kanálů jsou hydraulicky regulovatelné klapky pro korigování nasávaného vzduchu podle aktuálního režimu letu. Na horní straně potom protipumpážní dvířka a další průduchy. Prostory pohonných jednotek jsou zhotoveny ze žáruvzdorné oceli se speciálními keramickými prvky. Motory jsou vybaveny automatickým systémem pro detekci požáru a jeho okamžitou likvidaci. U aktuální verze letounu MiG-31M jsou obě pohonné jednotky modernizovány a nesou označení D-30F8.

Verze[editovat | editovat zdroj]

  • D-30 - tah do 6800 kp, průměr lopatek kompresoru 1050 mm, hmotnost 1550 až 1810 kg.[1]
    • D-30 Serie I - původní verze, letadlo Tupolev Tu-134 (od roku 1967),
    • D-30 Serie II - letadlo Tu-134A (1970),
    • D-30 Serie III - letadlo Tupolev Tu-134A-3, Tu-134B-3 (1980).
  • D-30KP/D-30KP-II/D-30TKPV - tah 12000 kp, letadlo Iljušin Il-76 (1974), Iljušin Il-78, Berijev Be-40: A-40, A-60
  • D-30KU - 11000 kp tahu, letadlo Iljušin Il-62M. Průměr lopatek kompresoru byl zvýšen na 1455 mm, hmotnost motoru vzrostla na 2985 kg.
  • D-30KU-154/D-30KU-154-II - tah 10 500 kp, snížená hlučnost, hmotnost 3126 kg, letadlo Tupolev Tu-154 (1986)
  • D-30F- verze s přídavným spalováním, letoun MiG-25.
  • D-30F6 - verze s přídavným spalováním, používán v nadzvukovém letounu MiG-31.[2]
  • D-30F8 - modernizovaná verze, letadlo MiG-31M.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Авиационный турбореактивный двигатель Д-30
  2. Авиационный турбореактивный двигатель Д-30Ф6

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]