Sojuz 3

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Sojuz 3
Znak
Soyuz-3-patch.png
Údaje o lodi
COSPAR 1968-094A
Hmotnost 6575 kg
Údaje o letu
Volací znak Аргон
(Argon - "Argon")
Členů posádky 1
Datum startu 26. října, 1968 08:34 UTC
Kosmodrom Bajkonur, Kazachstán
Vzletová rampa LC1
Délka letu 3 d, 22 h, 50 min, 45 s
Datum přistání 30. října, 1968 07:25 UTC
Sklon dráhy 88,3°
Navigace
Předcházející Následující
Sojuz 2 Sojuz 4

Sojuz 3 byla první pilotovaná loď Sojuz po nehodě Sojuzu 1, při které zahynul kosmonaut Vladimir Komarov. V plánu bylo přiblížení a spojení s nepilotovanou lodí Sojuz 2, která byla vypuštěna o den dříve. Systémy automatického spojení byly několik týdnů předtím vyzkoušeny při společném letu Kosmos 212 a Kosmos 213. Při přípravě na tuto misi při havárii letadla zemřel Jurij Gagarin.

Obsah

Posádka [editovat]

(v závorkách je uveden dosavadní počet letů do vesmíru včetně této mise)

Záložní posádka [editovat]

Start [editovat]

Loď odstartovala 26. října 1968 z kosmodromu Bajkonur a pilotoval ji sovětský kosmonaut Georgij Beregovoj. V lodi byl sám. Byl to 25. let pilotované kosmické lodi z naší planety, desátý let ze SSSR.[1]

Průběh letu [editovat]

Pozemní kontrola letu a automatický systém spojení lodí byly schopné dostat obě dvě lodě do vzdálenosti méně než 200 m předtím, než Beregovoj převzal kontrolu nad lodí, aby dokončil manévr. Byl však schopný se přiblížit jen na jeden metr a všechny tři pokusy o spojení i v dalších dnech selhaly. Při pokusech loď spotřebovala skoro všechno palivo a cíl mise byl zrušen. Jako pravděpodobná příčina byly označeny pilotní schopnosti kosmonauta. Mimo této operace se kosmonaut věnoval fotografování planety a pozorování okolí lodě. Dráha letu se pohybovala ve výši 177-241 km nad Zemí.[2]

Kabina s kosmonautem přistála na padáku na území Kazašské SSR poblíž města Karagangy.[3]

Odkazy [editovat]

Reference [editovat]

  1. ↑ CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha : Práce, 1982. Kapitola Georgij Timofejevič Beregovoj, s. 48.  
  2. ↑ Antonín Vítek. 1968-094A - Sojuz 3 [online]. Velký katalog družic a kosmických sond SPACE-40, [cit. 2008-06-20]. Dostupné online.  
  3. ↑ VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha : Mladá fronta, 1982. Kapitola Pilotované kosmické lety, s. 286.  
Program Sojuz
Sojuz-TMA-M (2010-2014)
TMA-01M • TMA-02M • TMA-03M • TMA-04M • TMA-05M • TMA-06M • TMA-07M • TMA-08M • TMA-09M • TMA-10M • TMA-11M • TMA-12M • TMA-13M • TMA-14M • TMA-15M
Sojuz-TMA (2003-2011)
TMA-1 • TMA-2 • TMA-3 • TMA-4 • TMA-5 • TMA-6 • TMA-7 • TMA-8 • TMA-9 • TMA-10 • TMA-11 • TMA-12 • TMA-13 • TMA-14 • TMA-15 • TMA-16 • TMA-17 • TMA-18 • TMA-19 • TMA-20 • TMA-21 • TMA-22
Sojuz-TM (1986–2003)
TM-2 • TM-3 • TM-4 • TM-5 • TM-6 • TM-7 • TM-8 • TM-9 • TM-10 • TM-11 • TM-12 • TM-13 • TM-14 • TM-15 • TM-16 • TM-17 • TM-18 • TM-19 • TM-20 • TM-21 • TM-22 • TM-23 • TM-24 • TM-25 • TM-26 • TM-27 • TM-28 • TM-29 • TM-30 • TM-31 • TM-32 • TM-33 • TM-34
Sojuz-T (1976–1986)
T-2 • T-3 • T-4 • T-5 • T-6 • T-7 • T-8 • T-9 • T-10-1 • T-10 • T-11 • T-12 • T-13 • T-14 • T-15
Sojuz 7K-TM (1975–1976)
19 • 22
Sojuz 7K-T (1973–1981)
12 • 13 • 14 • 15 • 16 • 17 • 18a • 18 • 19 • 21 • 23 • 24 • 25 • 26 • 27 • 28 • 29 • 30 • 31 • 32 • 33 • 34 • 35 • 36 • 37 • 38 • 39 • 40
Sojuz 7K-OKS (1971)
10 • 11
Sojuz 7K-OK (1966–1971)
1 • 3 • 4 • 5 • 6 • 7 • 8 • 9
Nepilotované
Sojuz 7K-L1 (1966–1970)
Citováno z „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Sojuz_3&oldid=9889610“