Georgij Beregovoj
| Georgij Timofejevič Beregovoj | |
|---|---|
 |
|
| Sovětský kosmonaut | |
| St. příslušnost |  SSSR Ukrajina |
| Datum narození | 15. dubna 1921 Fjodorovka v Poltavské oblasti, SSSR |
| Datum úmrtí | 30. června 1995 Moskva |
| Jiné zaměstnání | Pilot |
| Hodnost | Generálporučík |
| Čas ve vesmíru | 3d 22h 50m |
| Kosmonaut od | 1961 |
| Mise | Sojuz 3 |
| Znaky misí |
 |
| Kosmonaut do | 1968 |
Georgij Timofejevič Beregovoj (rusky Георгий Тимофеевич Береговой, ukrajinsky Георгій Тимофійович Береговий / Heorhij Tymofijovyč Berehovyj) (*15. dubna 1921 Fjodorovka [1] v Poltavské oblasti Ukrajinské SSR – †30. června 1995 Moskva) byl sovětský kosmonaut ukrajinského původu.
Obsah |
Život [editovat]
Absolvoval luhanské letecké učiliště. Během II. světové války byl ve věku 20 let pilotem bombardovacího letounu, s nímž podnikl 186 bojových letů. Jednou byl sestřelen, zachránil se na padáku. S Rudou armádou se dostal až k osvobození Československa. Po válce absolvoval vojenskou leteckou akademii a v roce 1948 se stal zkušebním pilotem. V roce 1961 získal titul zasloužilého zkušebního letce SSSR a krátce poté požádal o zařazení do výcvikového střediska kosmonautů. Teprve tam se naučil plavat, zvládnout teorii nebeské mechaniky, techniku kosmických lodí i přístrojového vybavení. Nacvičoval pilotáž společného letu obou Sojuzů. Nedosahoval sice tak dobrých výsledků ve výcviku, jako jeho kolegové, byl však protlačován jako válečný veterán. V roce 1965 absolvoval let na jednom z prvních Sojuzů, hned po tragickém úmrtí Komarova na Sojuzu 1.
Let do vesmíru [editovat]
Dne 26. října 1968 odstartoval ve svých 47 letech s kosmickou lodí Sojuz 3 k letu trvajícímu téměř 95 hodin a to den po vypuštění bezpilotního Sojuzu 2. Letěl sám. Smysl jeho letu bylo zkoušet automatické a ruční spojení dvou lodí typu Sojuz.[2]. Spojení se mu nezdařilo, protože spotřeboval příliš mnoho paliva a dostal se jen 40 metrů k druhému Sojuuzu. Tento neúspěch nebyl veřejnosti oznámen, oficiálně se měly jen ověřit možnosti přibližovacího manévru[3].
Po letu do kosmu [editovat]
Po zdánlivě úspěšném absolvování letu dostal obvyklou Hvězdu hrdiny SSSR a byl povýšen do hodnosti generálporučíka letectva SSSR. Do kosmu už nebyl puštěn a stal se náčelníkem střediska J. A. Gagarina pro výcvik kosmonautů. Byl ženatý a měl dvě děti. Zemřel na pooperační komplikace ve věku 74 let.
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha : Mladá fronta, 1982. Kapitola Kosmonauti-piloti SSSR, s. 353.
- ↑ CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha : Práce, 1982. Kapitola Georgij Timofejevič Beregovoj, s. 42.
- ↑ PACNER, Karel; VÍTEK, Antonín. Půlstoletí kosmonautiky. Praha : Paráda, 2008. ISBN 978-80-87027-74-4. Kapitola První ztracené životy, s. 120.
