Sojuz TMA-01M

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Sojuz TMA-01M
Znak
Soyuz-TMA-01M-Mission-Patch.png
Údaje o lodi
Typ Sojuz 7K-STMA-M
Výrobní číslo 701
COSPAR 2010-052A
Výrobce RKK Eněrgija
Provozovatel CNIIMaš
Údaje o letu
Členů posádky 3
Datum startu 7. října 2010 23:11 UTC
Kosmodrom Bajkonur, Kazachstán
Vzletová rampa LC1
Nosná raketa Sojuz-FG
Délka letu 159 dní, 8 hodin a 43 minut
Datum přistání 16. března 2011 7:54 UTC
Místo přistání step u Arkalyku
Spojení se stanicí
Spojení se stanicí 10. října 2010 00:01 UTC
Délka spojení 157 dní, 4 hodin a 26 minut
Odlet ze stanice 16. března 2011 4:27 UTC
Fotografie posádky
Zleva Kelly, Kaleri a Skripočka
Zleva Kelly, Kaleri a Skripočka
Navigace
Předcházející Následující
Sojuz TMA-19 Sojuz TMA-20

Sojuz TMA-01M je ruská kosmická loď řady Sojuz, první z nové série TMA-M. Dne 7. října 2010 odstartovala k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), kam dopravila tři členy Expedice 25Alexandra Kaleriho, Olega Skripočku a Scotta Kellyho.[1] Poté zůstane u ISS jako záchranná loď až do března 2011, kdy se s ní stejná trojice kosmonautů vrátí na Zem.

Sojuz TMA-01M je první loď nové, „sedmistovkové“[p 1] série TMA-M. Původně (v létě 2006) se plánoval start prvního lodi nové série už v září 2008, jako velitel lodi byl tehdy určen zkušený kosmonaut oddílu RKK Eněrgija Alexandr Kaleri. Práce na modernizaci lodi se však protahovaly, a tak byl let postupně odkládán až na podzim 2010.[2]

Posádka[editovat | editovat zdroj]

V závorkách je uveden dosavadní počet letů do vesmíru včetně této mise.

Záložní posádka[editovat | editovat zdroj]

Konstrukční změny verze TMA-M[editovat | editovat zdroj]

Hlavním rozdílem nové lodi proti Sojuzům TMA je náhrada starého palubního počítače navigačního systému Argon-16[3] (2 kB RAM, 16 kB ROM, 200 000 instrukcí/s) o hmotnosti 70 kg a spotřebě 280 W novým RISC počítačem CVM-101 (2 MB RAM, 2 MB ROM, 6 mil. instrukcí/s) o hmotnosti 8,8 kg a spotřebě 40–60 W. V navigačním systému je namísto původních 6 bloků o celkové hmotnosti 101 kg nově instalováno 5 bloků o hmotnosti 42 kg. Tím došlo ke snížení spotřeby z původních 402 W na 105 W. Dále došlo k výměně historického měřícího a telemetrického systému. Místo stávajícího, sestávajícího z 30 bloků o hmotnosti 70 kg, byl instalován nový systém MBITS. Ten je složen ze 14 bloků o celkové hmotnosti 28 kg a jeho spotřeba je 29–85 W namísto 84–140 W u původní varianty. Dalšími změny byly provedeny v termoregulačním systému lodi.[4] Díky celkovým úsporám hmotnosti palubního vybavení je nyní možno na palubě Sojuzu TMA-M vynášet společně s posádkou dalších 120 kg nákladu, namísto 50 kg u varianty TMA. Díky modernizaci a zjednodušení vybavení rovněž dojde ke zjednodušení a zrychlení výroby a testování lodí Sojuz. [5]

Průběh letu[editovat | editovat zdroj]

Soujz TMA-01M vzlétl z kosmodromu Bajkonur 7. října 2010 v 23:11 UTC. Ke spojovacímu uzlu modulu Poisk Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se připojil po dvoudenním letu 10. října v 00:01 UTC.[6]

Součástí komplexu ISS byl až do 16. března 2011, kdy se ve 4:27 UTC odpojil a v 7:54 UTC přistál v kazašské stepi 86 km severoseverovýchodně od Arkalyku.[6]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. „Sedmistovková“ série podle výrobních čísel nových lodí, od 701 výše.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: rev. 2009-09-30, [cit. 2009-10-02]. Kapitola Планируемые полёты. Dostupné online. (rusky) 
  2. IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: rev. 2009-05-18, [cit. 2009-10-02]. Kapitola Александр Юрьевич Калери. Dostupné online. (rusky) 
  3. XXXIV Академические чтения по космонавтике, посвященные памяти академика С.П.Королёва и других выдающихся отечественных ученых – пионеров освоения космического пространства [online]. Moskva: Комиссия РАН по разработке научного наследия пионеров освоения космического пространства, [cit. 2009-10-02]. Kapitola Секция 17. Развитие российских пилотируемых транспортных кораблей «Союз»: опыт эксплуатации, планируемая модернизация. Dostupné online. (rusky) 
  4. http://www.federalspace.ru/main.php?id=2&nid=12708
  5. http://submicron.ru/core/component/page,shop.product_details/flypage,shop.flypage/product_id,19/category_id,2/manufacturer_id,0/option,com_virtuemart/Itemid,63/
  6. a b VÍTEK, Antonín. 2010-052A - Sojuz TMA-M [online]. Praha: Velký katalog družic a kosmických sond SPACE 40, rev. 2010-10-13, [cit. 2010-10-24]. Dostupné online.